Češi jsou národem chalupářů. Jaká je aktuální situace na trhu s chatami a chalupami?

Čtěte více

• Češi chtějí u energií jistotu. Čtvrtinu nepřesvědčí ani nižší cena
  Od eskalace konfliktu ve východní Evropě a vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uplynulo několik let. Zkušenost s vyvolanou energetickou krizí ale stále ovlivňuje, podle čeho si Češi vybírají dodavatele energií. Pro 94 % lidí je důležité, aby dodavateli nehrozilo náhlé ukončení činnosti. Téměř polovina pak řadí jeho finanční stabilitu mezi tři nejdůležitější kritéria výběru, hned za cenu (a někdy i před ni). Ukázal to průzkum společnosti Revido realizovaný prostřednictvím agentury Ipsos.
• Češi chtějí zpět do první ekonomické ligy! Spoléhají na firmy a efektivní stát
  Devět z deseti Čechů chce, abychom patřili mezi světovou průmyslovou a technologickou špičku, vyplynulo z průzkumu realizovaného agenturou Ipsos. Podle Iniciativy Druhé transformace ekonomiky, zástupců byznysového, akademického i neziskového sektoru, je v Česku nutné urychleně nastartovat druhou ekonomickou transformaci, která naváže na tu, jež začala po roce 1989. Až 60 % respondentů uvedlo, že hlavním „motorem“ procesu by měl být stát. Přes 92 % Čechů by si zároveň přálo, aby naše země patřila mezi celosvětově nejrozvinutější, podobně jako tomu bylo za první republiky.
• Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci
  Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
• Češi investování stále odkládají. Největší chybou je čekat na správný okamžik, říká Marek Podrabský z Raiffeisenbank
  Češi se investování postupně otevírají, velkou část populace ale stále brzdí obavy ze ztráty peněz nebo pocit, že investicím dostatečně nerozumí. Podle průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank dnes investuje 39 % české populace a dalších 24 % lidí o investování uvažuje. Mezi neinvestujícími přitom 73 % odrazuje strach ze ztráty peněz a 71 % nedostatek znalostí.
• Češi investují do úsporného bydlení: Roste zájem o Půjčku na udržitelné bydlení i dotační poradenství Skupiny KB
  Češi chtějí bydlet energeticky úsporněji a pohodlněji. Zájem o financování těchto rekonstrukcí prostřednictvím Půjčky na udržitelné bydlení od Modré pyramidy, stejně jako o související dotační poradenství poskytované poradci Skupiny KB, v letošním roce roste. Klienti čím dál častěji využívají podporu z programů Oprav dům po babičce a Nová zelená úsporám Light.
• Češi i přes zlevnění pohonných hmot dále tankují dráže než Italové či Francouzi, plyne z dat Evropské komise. Zlevnění přináší i včerejší zasedání americké centrální banky
  Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 43 haléřů na průměrných 42,39 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 47,08 Kč/l, což je o 26 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.
• Češi jako štědří příbuzní i přátelé: Peníze nejčastěji půjčují rodině. Třetině z nich se ale celá částka nevrátí
  Češi se nezdráhají pomáhat, a to ani půjčováním svých peněz ostatním. Rozlišují ale, na co konkrétně druhým prostředky poskytnou. Nejčastěji jsou ochotni finančně vypomoci blízkým na nutné výdaje. Nemladší dospělá generace půjčuje jednotky tisíc, starší i násobně více. Vyplývá to z průzkumu fintechové společnosti BONDSTER, dle něj si pětina Čechů půjčila více než jednu průměrnou mzdu a 10 % dokonce sáhlo do úspor kvůli rodině či přátelům i pro více než 100 000 korun. Třetině lidí se ale jejich štědrost nevyplatila.
• Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii
  Češi loni za ně utratili 106 miliard korun – historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani na jednu jedinou dovolenou ročně, ani kdyby měla být jen v Česku.
• Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii, loni za ně utratili 106 miliard korun
  Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii, loni za ně utratili 106 miliard korun – historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani na jednu jedinou dovolenou ročně, ani kdyby měla být jen v Česku.
• Češi jsou k umělé inteligenci skeptičtí, k práci i v osobním životě ji ale používá třetina
  Češi mají k umělé inteligenci rovnoměrně rozdělený postoj, neutrální vztah je mezi nimi téměř stejně častý jako pozitivní a negativní. Důvěra v AI s věkem prudce klesá, jako nástroj ji ale příležitostně používá každý třetí. Většina její častější využití v bankovnictví predikuje, finanční rady od umělé inteligence by si ale k srdci nevzali. Vyplývá to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisenbank.
• Češi jsou nejvíce „odíraným“ národem v Evropě, plyne z dat OECD a Světové banky. Ve své výplatě dostávají nejmenší část toho, co skutečně odpracují; ale i tak „drží pusu a krok“
  Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci (viz tabulka níže).
• Češi jsou od zrušení karenční doby o třetinu „více nemocní“, loni prostonali rekordních 91 milionů dní. Opětovné zavedení karenční doby by fiktivní nemocnost snížilo a pomohlo i trhu práce
  Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrzuje. Loni totiž prostonali celkem přes 91 milionů dní, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jde o mnohaletý rekord. S výjimkou roku 2021, který byl ovšem ještě poznamenán pandemií onemocnění covid-19, se totiž jedná o nejvyšší počet prostonaných dní od roku 2007. Zrušení karenční doby je hlavním trvale působícím důvodem citelného nárůst počtu prostonaných dní.
• Češi jsou s vlastní finanční situací spokojení skoro jako Němci, jsou přitom zároveň spokojenější než Francouzi, Italové či Španělé
  V Česku se údajně šíří „pandemie exekucí“. Je-li tomu tak, pak Češi vykazují nadmíru dobrou psychickou odolnost. Anebo pandemie exekucí (či něco podobně finančně a zároveň sociálně tíživého) je fenomén rozšířený v podstatné části Evropy. Jak jinak totiž vyložit aktuální zjištění Eurostatu. Spokojenost Čechů s vlastní finanční situací je v rámci EU nadprůměrná. Na škále od jedné do deseti, kde „desítka“ představuje nejvyšší možnou spokojenost s vlastní finanční situací, vykazují Češi hodnotu 6,7 (viz graf níže). Průměr zemí EU je přitom 6,5.
• Češi jsou teď, v době historicky nejzávažnější ekonomické krize, historicky nejspokojenější se svojí ekonomickou situací. Dluh dělá divy
  K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde.
• Češi jsou ve spotřebě při chuti; rostla více, než se čekalo. Trumpova cla však čtyřnásobně zrychlí tempo poklesu úročení jejich vkladů v bankách, což jim chuť zase vzít může
  Maloobchodní tržby v ČR letos v únoru rostly výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidaly 3,8 procenta. Přitom se odhadovalo, že to bude pouze 3,5 procenta. Češi využili meziročního zlevnění pohonných hmot a jali se za ně reálně utrácet o více než osm procent než v únoru 2024. Navyšovali také své výdaje za nepotravinářské zboží, reálně o čtyři procenta, a konečně vydávali více také za potraviny, byť meziročně jen o zhruba dvě procenta. Jejich spotřebitelský apetýt povzbudil pokračující růst reálných mezd při nadále poměrně nízké míře nezaměstnanosti a stabilizovaném inflačním vývoji.
• Češi jsou v rámci EU nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, vyplývá z nových údajů Eurostatu
  Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. V roce 2019 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 12,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU. Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska 15,6 procenta) nebo Dánska (16,3 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.
• Češi konsolidují půjčky více než kdy dřív. Home Credit v roce 2025 refinancoval přes 3,3 miliardy korun
  Zájem Čechů o slučování více úvěrů do jednoho nadále roste. Home Credit v roce 2025 refinancoval půjčky v celkovém objemu přes 3,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o téměř 49 procent. Pro srovnání, v roce 2024 dosáhl objem konsolidací 2,2 miliardy korun a meziročně vzrostl o 34 procent. Tento trend potvrzuje, že Češi přistupují ke správě svých financí stále zodpovědněji a aktivně hledají způsoby, jak své závazky zjednodušit a lépe nastavit.
• Češi konzumují o pětinu více čokolády než před deseti lety, stále častěji vyhledávají její hořkou variantu. Spořádají čtyřikrát více čokolády než průměrný obyvatel Afriky, velmoci kakaa
  Češi konzumují více a více čokolády. V roce 2018, za který jsou k dispozici nejnovější zveřejněná data, spořádali podle ČSÚ 2,7 kilogramu čokolády, takřka o pětinu více než ještě v roce 2009. Další 3,7 kilogramu pak v roce 2018 zkonzumovali v podobě čokoládových cukrovinek. Aby toho nebylo málo, rovnou o padesát procent mezi lety 2009 a 2018 v ČR narostla spotřeba kakaového prášku. Zvláště oblíbená je v posledních letech hořká čokoláda, která jej zdravější. Za růstem spotřeby čokolády stojí postupné bohatnutí Čechů a možnost dopřát si poměrně luxusní potraviny, stejně jako právě rostoucí přesvědčení, že zejména hořká čokoláda je ještě poměrně zdravým pamlskem.
• Češi: kryptoměny korunu nenahradí, ale jsou příležitostí k výdělku
  Kryptoměny jsou pro většinu Čechů stále spíše investičním nástrojem než alternativou k tradičním penězům. Na otázku, zda si dokáží představit, že v budoucnu nebudou používat korunu ani euro a budou přijímat nebo platit pouze kryptoměnami, odpovědělo kladně jen 14 procent Čechů. Téměř 79 procent tuto myšlenku odmítá a přibližně 7 procent neví. Vyplývá to z průzkumu poskytovatele krypto služeb crypto4me. Ten je projektem společnosti Madison Six j. s. a., která v prosinci 2025 jako jedna z prvních získala od Národní banky Slovenska licenci na poskytování služeb krypto aktiv (MiCA) platnou pro celou EU, včetně České republiky.
• Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti
  V červenci se tržby českého maloobchodu propadly meziročně reálně o 7,2 procenta. Je to více, než se čekalo. Čeští i mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů propad pouze o 5,5 procenta. Pokles o 7,2 procenta je nejvýraznější od dubna 2020, kdy ovšem vrcholily dopady nástupu první covidové vlny a souvisejících uzavírek a restrikcí.