Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii, loni za ně utratili 106 miliard korun

Čtěte více

• Češi dřou skoro nejvíce v EU, každý týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr. Jinak se ale v Evropě pracuje méně a méně, lidé jsou pohodlnější i než třeba před deseti lety
  V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy. Mnozí Evropané uvykají pohodlnému životu s větším rozsahem volného času.
• Češi důvěřují kryptoměnám minimálně, investovat ale chce desetina
  Češi důvěřují kryptoměnám minimálně. Virtuální měny, jako jsou bitcoin, ethereum, litecoin a další, jsou důvěryhodné pro tři procenta české populace. Kryptoměny jsou ale nejzvažovanější možností v případě investice do měn. Přemýšlí o nich 11 procent lidí. Dvě třetiny Čechů však o investici do měn vůbec neuvažují, polovina ani neplánuje nakoupit hotovost v nějaké měně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro obchodníka s měnami TopForex. On-line dotazování se v únoru účastnilo 525 respondentů.
• Češi důvěřují malým podnikatelům. Za jejich produkty a služby si rád připlatí každý třetí
  Mikro a malí podnikatelé jsou páteří české ekonomiky, o jejich důležitosti nepochybuje 80 % Čechů. Podle celostátního průzkumu Barometr: Touha prosperovat – část 2: České mikro a malé podniky v roce 2023 jim důvěřuje více než polovina dotázaných, což je nejvíce ze všech zkoumaných subjektů. I díky tomu je více než třetina Čechů ochotná si za jejich služby připlatit. Průzkum vznikl v rámci programu na podporu podnikání Mastercard Strive™ Česko, ze společné iniciativy Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace Care Česká republika.
• Češi chtějí kratší pracovní týden. Jenže si jej plošně nemohou dovolit, pokud tedy nechtějí skončit jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
  Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který dnes zveřejnila ČTK.
• Češi chtějí ochránit své peníze před inflací jejich „zaparkováním“ ve fondech
  Investicím do fondů přichází Češi na chuť stále více. Jde totiž o nejdostupnější formu investování peněz s možností zajímavého zhodnocení. Podle výzkum Equa bank investuje do fondů 31 % dospělých Čechů1). Nejčastěji investují pravidelně každý měsíc a menší částku – s jasným cílem ochránit peníze před inflací. Dávají proto přednost rizikovějším, ale potenciálně výnosnějším akciovým a smíšeným fondům.
• Češi chtějí zpět do první ekonomické ligy! Spoléhají na firmy a efektivní stát
  Devět z deseti Čechů chce, abychom patřili mezi světovou průmyslovou a technologickou špičku, vyplynulo z průzkumu realizovaného agenturou Ipsos. Podle Iniciativy Druhé transformace ekonomiky, zástupců byznysového, akademického i neziskového sektoru, je v Česku nutné urychleně nastartovat druhou ekonomickou transformaci, která naváže na tu, jež začala po roce 1989. Až 60 % respondentů uvedlo, že hlavním „motorem“ procesu by měl být stát. Přes 92 % Čechů by si zároveň přálo, aby naše země patřila mezi celosvětově nejrozvinutější, podobně jako tomu bylo za první republiky.
• Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci
  Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
• Češi i přes zlevnění pohonných hmot dále tankují dráže než Italové či Francouzi, plyne z dat Evropské komise. Zlevnění přináší i včerejší zasedání americké centrální banky
  Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 43 haléřů na průměrných 42,39 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 47,08 Kč/l, což je o 26 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.
• Češi jako štědří příbuzní i přátelé: Peníze nejčastěji půjčují rodině. Třetině z nich se ale celá částka nevrátí
  Češi se nezdráhají pomáhat, a to ani půjčováním svých peněz ostatním. Rozlišují ale, na co konkrétně druhým prostředky poskytnou. Nejčastěji jsou ochotni finančně vypomoci blízkým na nutné výdaje. Nemladší dospělá generace půjčuje jednotky tisíc, starší i násobně více. Vyplývá to z průzkumu fintechové společnosti BONDSTER, dle něj si pětina Čechů půjčila více než jednu průměrnou mzdu a 10 % dokonce sáhlo do úspor kvůli rodině či přátelům i pro více než 100 000 korun. Třetině lidí se ale jejich štědrost nevyplatila.
• Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii
  Češi loni za ně utratili 106 miliard korun – historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani na jednu jedinou dovolenou ročně, ani kdyby měla být jen v Česku.
• Češi jsou k umělé inteligenci skeptičtí, k práci i v osobním životě ji ale používá třetina
  Češi mají k umělé inteligenci rovnoměrně rozdělený postoj, neutrální vztah je mezi nimi téměř stejně častý jako pozitivní a negativní. Důvěra v AI s věkem prudce klesá, jako nástroj ji ale příležitostně používá každý třetí. Většina její častější využití v bankovnictví predikuje, finanční rady od umělé inteligence by si ale k srdci nevzali. Vyplývá to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisenbank.
• Češi jsou národem chalupářů. Jaká je aktuální situace na trhu s chatami a chalupami?
  Letní sezóna tradičně přináší zvýšený zájem o rekreační nemovitosti a rok 2024 není výjimkou. V České republice, známé svou chatařskou a chalupářskou kulturou, jsme v posledních letech byli svědky významných změn, které ovlivňovaly jak ceny, tak oblibu jednotlivých regionů.
• Češi jsou nejvíce „odíraným“ národem v Evropě, plyne z dat OECD a Světové banky. Ve své výplatě dostávají nejmenší část toho, co skutečně odpracují; ale i tak „drží pusu a krok“
  Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci (viz tabulka níže).
• Češi jsou od zrušení karenční doby o třetinu „více nemocní“, loni prostonali rekordních 91 milionů dní. Opětovné zavedení karenční doby by fiktivní nemocnost snížilo a pomohlo i trhu práce
  Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrzuje. Loni totiž prostonali celkem přes 91 milionů dní, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jde o mnohaletý rekord. S výjimkou roku 2021, který byl ovšem ještě poznamenán pandemií onemocnění covid-19, se totiž jedná o nejvyšší počet prostonaných dní od roku 2007. Zrušení karenční doby je hlavním trvale působícím důvodem citelného nárůst počtu prostonaných dní.
• Češi jsou s vlastní finanční situací spokojení skoro jako Němci, jsou přitom zároveň spokojenější než Francouzi, Italové či Španělé
  V Česku se údajně šíří „pandemie exekucí“. Je-li tomu tak, pak Češi vykazují nadmíru dobrou psychickou odolnost. Anebo pandemie exekucí (či něco podobně finančně a zároveň sociálně tíživého) je fenomén rozšířený v podstatné části Evropy. Jak jinak totiž vyložit aktuální zjištění Eurostatu. Spokojenost Čechů s vlastní finanční situací je v rámci EU nadprůměrná. Na škále od jedné do deseti, kde „desítka“ představuje nejvyšší možnou spokojenost s vlastní finanční situací, vykazují Češi hodnotu 6,7 (viz graf níže). Průměr zemí EU je přitom 6,5.
• Češi jsou teď, v době historicky nejzávažnější ekonomické krize, historicky nejspokojenější se svojí ekonomickou situací. Dluh dělá divy
  K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde.
• Češi jsou ve spotřebě při chuti; rostla více, než se čekalo. Trumpova cla však čtyřnásobně zrychlí tempo poklesu úročení jejich vkladů v bankách, což jim chuť zase vzít může
  Maloobchodní tržby v ČR letos v únoru rostly výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidaly 3,8 procenta. Přitom se odhadovalo, že to bude pouze 3,5 procenta. Češi využili meziročního zlevnění pohonných hmot a jali se za ně reálně utrácet o více než osm procent než v únoru 2024. Navyšovali také své výdaje za nepotravinářské zboží, reálně o čtyři procenta, a konečně vydávali více také za potraviny, byť meziročně jen o zhruba dvě procenta. Jejich spotřebitelský apetýt povzbudil pokračující růst reálných mezd při nadále poměrně nízké míře nezaměstnanosti a stabilizovaném inflačním vývoji.
• Češi jsou v rámci EU nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, vyplývá z nových údajů Eurostatu
  Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. V roce 2019 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 12,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU. Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska 15,6 procenta) nebo Dánska (16,3 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.
• Češi konzumují o pětinu více čokolády než před deseti lety, stále častěji vyhledávají její hořkou variantu. Spořádají čtyřikrát více čokolády než průměrný obyvatel Afriky, velmoci kakaa
  Češi konzumují více a více čokolády. V roce 2018, za který jsou k dispozici nejnovější zveřejněná data, spořádali podle ČSÚ 2,7 kilogramu čokolády, takřka o pětinu více než ještě v roce 2009. Další 3,7 kilogramu pak v roce 2018 zkonzumovali v podobě čokoládových cukrovinek. Aby toho nebylo málo, rovnou o padesát procent mezi lety 2009 a 2018 v ČR narostla spotřeba kakaového prášku. Zvláště oblíbená je v posledních letech hořká čokoláda, která jej zdravější. Za růstem spotřeby čokolády stojí postupné bohatnutí Čechů a možnost dopřát si poměrně luxusní potraviny, stejně jako právě rostoucí přesvědčení, že zejména hořká čokoláda je ještě poměrně zdravým pamlskem.
• Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti
  V červenci se tržby českého maloobchodu propadly meziročně reálně o 7,2 procenta. Je to více, než se čekalo. Čeští i mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů propad pouze o 5,5 procenta. Pokles o 7,2 procenta je nejvýraznější od dubna 2020, kdy ovšem vrcholily dopady nástupu první covidové vlny a souvisejících uzavírek a restrikcí.