Český průmysl bojuje

Čtěte více

• Český PMI index se vrátí do zóny expanze
  Tento týden se trhy začnou postupně probouzet z prázdninové letargie a připravovat se na zářijovou várku dat. Ve čtvrtek budou v celém regionu zveřejněny srpnové PMI indexy mapující náladu ve zpracovatelském průmyslu. Zatímco nálada v maďarském průmyslu v červenci o tři body stoupla (na 53,9 bodu), český PMI index se poprvé od dubna 2013 propadl pod 50bodovou hranici a po 39 měsících expanze tak ukázal na zpomalení aktivity. Po 37 měsících růstu v červenci poklesl i objem nových zakázek. Srpnový index bude tedy určitě pozorně sledován. S největší pravděpodobností se z červencového propadu oklepe a vrátí se do zóny expanze. Náš odhad počítá s 51,9 body. Podobné faktory se promítají i do vývoje nálady v Polsku. Tam se PMI v červenci držel nad 50bodovou hranicí jen těsně (50,3 bodu).
• Český PMI index slibuje pokračování ekonomického oživení
  Česká koruna až do poloviny uplynulého týdne proti euru oslabovala, když ve středu zaznamenala dokonce své šestitýdenní minimum 27,47...
• Český PMI indikátor pokořil hodnotu 50 bodů
  Český index nákupních manažerů ve výrobě se v září dostal nad 50ti bodovou hranici značící expanzi. Stalo se tak poprvé po téměř dvou letech. Oproti srpnu indikátor vzrostl o 1,6 bodů a činí 50,7. Byly tak dohnány PMI indexy zemí sousedících s ČR, které hodnotu 50 bodů pokořily již v létě. Index nákupních manažerů ve výrobě tak navázal na trend růstu trvající již od dubnového propadu. Růst byl tažen zlepšením provozních podmínek napříč zpracovatelským sektorem. Objem výroby zrychlil, čemuž napomohl návrat k expanzi nových objednávek v souvislosti se zesílením zahraniční poptávky. Nadále však pokračoval pokles cen s ohledem na konkurenční tlaky a nejistou situaci v poptávce. Rozpracovanost v září klesala, i tak ale přetrvávaly volné kapacity, což vedlo k dalšímu snižování počtu zaměstnanců. Tempo propouštění však zpomalilo až na hodnoty z června 2019. Výhled pro budoucí vývoj poptávky je pozitivní, čímž se zlepšila prognóza výroby a zvýšil podnikatelský optimismus.
• Český PMI nejlepší za poslední dva roky
  Navzdory velmi špatné listopadové kovidové situaci, indikátor PMI překvapil růstem z říjnových 51,9 bodů na 53,9 bodů. Situace ve zpracovatelském průmyslu se tak podle respondentů zlepšila nejvíce za poslední více než dva roky. Report se rekordy jen hemžil. Objemy nových zakázek vzrostly nejrychlejším tempem od července 2018, nákupy vstupů se zvyšovaly nejrychlejším tempem za více než dva roky, prudce rostl i objem rozpracované výroby. Zároveň se začaly projevovat problémy v dodavatelských řetězcích, komodit byl nedostatek a prodlevy v dodávkách byly nejdelší od dubna letošního roku. To se následně odrazilo v růstu cen vstupů, který byl nejrychlejší od února loňského roku. Celkově mezi firmami panoval optimismus, když věřily, že výroba v příštím roce dále poroste. Firmy také začínají zvažovat nábory nových zaměstnanců, ke kterým je začíná tlačit nedostatek výrobní kapacity. Listopadové ukazatele tak potvrzují vysokou odolnost domácího průmyslu i ve stavu obtížné pandemické situace. Nedochází již k tomu, čeho jsme byli svědky na jaře, kdy se průmysl sám uzavíral i bez nařízení vlády. Firmy se naopak snaží produkci rozšiřovat, k čemuž jim nahrává solidní domácí i zahraniční poptávka. Významnou roli hraje situace v průmyslu v eurozóně, především v Německu, kde indexy PMI také dosahují vysokých úrovní. To pak prospívá i exportně orientovaným českým průmyslovým podnikům.
• Český PMI opět pod padesátkou
  Český PMI průmyslové aktivity za leden s výsledkem 49,8 bodu skončil mírně za naším i tržním očekáváním (50,6 bodu). Nad padesátibodovou hranicí, kam se poprvé od května 2022 dostal v prosinci, se tedy neudržel. K nižší hodnotě indexu přispěl především pokles nových zakázek. Zde se odrážela nižší poptávka ze strany klíčových obchodních partnerů, především Německa, a silná mezinárodní konkurence. Na druhou stranu, předchozí zvýšení zakázek a snaha dokončit rozpracovanou výrobu přispěly v lednu k mírně vyšší výrobě. Zároveň snaha využít stávající zásoby vedla k nižším nákupům. Docházelo i k dalšímu propouštění zaměstnanců.
• Český PMI se propadnul pod padesátibodovou hranici
  Kurz domácí měny se včera posunul přibližně o haléř směrem ke kurzovému závazku. I v dnešních ranních hodinách se česká měna obchoduje blízko úrovně 27,025 CZK/EUR. Bez výraznějšího trendu a tedy i bez výraznější reakce na zveřejněné PMI z průmyslu se včera obchodovaly i polský zlotý a maďarský forint. Polská měna se drží blízko úrovně 4,36 PLN/EUR, zatímco kurz forintu se obchoduje těsně pod hladinou 311 HUF/EUR.
• Český PMI se v srpnu mírně zvýšil
  Index nákupních manažerů PMI se v sprnu zvýšil z červencových 41,4 bodu na 42,9 bodu a předčil tak naše i tržní očekávání. Ukazatel se však stále nachází hluboko pod padesátibodovou hranicí, značící fázi kontrakce. Sem ho tlačí silné propady ve výrobě i nových zakázkách. To se pak odráží ve snaze firem redukovat zaměstnanost, snižovat nákupy vstupů a vyskladňovat. Firmy tak měly v srpnu více volných kapacit, přičemž rozpracovanost klesla nejprudším tempem za poslední tři roky. Zlepšení situace v dodavatelských řetězcích pak vedlo k dalšímu tlaku na snižování cen vstupů a tím i nákladů firem. Ty pak situaci využívaly k podpoře prodeje a poskytování zákaznických slev. I tak ale čeští producenti dále snižovali objem výroby a výstup tak klesal již patnáctý měsíc v řadě.
• Český PMI se začíná stabilizovat
  Český PMI průmyslové aktivity za únor s výsledkem 50 bodu skončil mírně za naším i tržním očekáváním (50,5 bodu). Objemy výroby byly nejvyšší za poslední čtyři roky, což bylo dáno realizací odložených zakázek. Objemy výroby rostly již třetí měsíc v řadě. Zároveň ale respondenti stále bojují se získáváním nových zakázek, jejichž objemy se v lednu i únoru snížily. Problémem zůstává především zahraniční poptávka, kde zakázky často získává díky nižším cenám konkurence ze strany asijských firem.
• Český pracovní trh pozvolna ochlazuje
  Český pracovní trh pozvolna ochlazuje, jak ostatně ukázaly i poslední statistiky registrované nezaměstnanosti. Ta v lednu vzrostla na 4,3 % (zejména kvůli sezónnosti typické pro přelom roku) a za poslední rok se zvýšila o 0,3procentního bodu. V tuto chvíli se podle nás nadále neděje nic mimořádného. Ochlazení se pohybuje v mantinelech, které jsme předpokládali – počet registrovaných nezaměstnaných meziročně vzrostl zhruba jen o 21 tisíc.
• Český premiér Fiala je už nyní společně s Orbánem a Ficem nejlépe placeným předsedou vlády v celé EU. Je tedy další zvedání platů vrcholných českých politiků na místě?
  Český premiér Petr Fiala je letos společně se svými protějšky Viktorem Orbánem a Robertem Ficem vůbec nejlépe placeným předsedou vlády kterékoli ze zemí EU. Vyplývá to z údajů (viz graf níže a zde) maďarské neziskové organizace Átlátszo.
• Český průmysl čeká tlak na rychlejší dekarbonizaci. Firmy, které začnou včas, získají náskok
  Evropská unie zpřísňuje pravidla pro snižování emisí a české podniky budou muset v příštích letech tempo dekarbonizace výrazně zrychlit. Podle expertů poradenské skupiny Moore Czech Republic představuje včasná reakce nejen cestu k plnění legislativních povinností, ale i příležitost k posílení konkurenceschopnosti.
• Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v září stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. V průběhu roku dynamika průmyslu postupně dále slábne.
• Český průmysl dál expanduje díky automobilům
  Průmyslová výroba v prosinci meziměsíčně vrostla o 0,2 % (po sezónním očištění). V meziročním vyjádření po odečtení meziroční kalendářní výhody dvou pracovních dnů to znamená růst 0,5 %. Data bez očištění o kalendářní vlivy ukazují meziroční expanzi o 5,7 %, což bylo zhruba jeden procentní bod nad naším odhadem i mediánem trhu. O významném překvapení nemůže být řeč. Analytici v průměru čekali slušný výsledek a to se zhruba naplnilo.
• Český průmysl dopadá lépe, než se čekalo. Masivní propouštění však hrozí stále
  Průmyslová výroba v ČR v červenci podala lepší než očekávaný výkon. Její meziroční propad byl totiž mělčí, než se předpokládalo, a sice pětiprocentní. Předpokládal se přitom bezmála sedmiprocentní pokles. Zrovna tak předčil očekávání i zahraniční obchod, který je s průmyslovou výrobou do značné míry provázaný. Červencová bilance zahraničního obchodu dosáhla úrovně 13,4 miliardy korun, zatímco se počítalo pouze s necelými třemi miliardami přebytku.
• Český průmysl drtí drahé energie a musí propouštět. Hlásí prudké zhoršení výrobních podmínek – a bude hůř
  Výrobní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu markantně zhoršily. Zhoršily se více, než předpokládali experti oslovení agenturou Bloomberg. A to přitom tyto předpoklady nebyly nijak optimistické. Experti oslovení agenturou ve střední hodnotě čekali, že index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – jak jej sestavuje společnost S&P Global – vykáže úroveň 42,6 bodu. Místo toho to ovšem je jen 41,6 bodu.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V lednu zklamal
  Tuzemský průmysl nakročil do nového roku zle. Průmyslová produkce se meziročně propadla, a to poprvé od loňského dubna. Propad činí 1,4 procenta. Meziměsíčně je pád rovněž nečekaně silný, o 2,7 procenta.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V únoru se však vzepjala alespoň výroba aut
  Tuzemský průmysl v únoru poněkud korigoval své nepříliš dobré nakročení do nového roku. Průmyslová produkce v ČR v únoru stoupla meziročně o dvě procenta, v souladu s očekáváním. Táhla ji hlavně výroba automobilů. Autoprůmyslu se dařilo dokončovat rozpracovanou produkci a podal tak uspokojivý výkon i navzdory odstávkám některých výrobců. Ovšem i z důvodu nízké srovnávací základny loňského února. Letos v únoru odstávka postihla například kolínskou automobilku Toyota, která produkci musela přerušit kvůli nedostatku součástek.
• Český průmysl drží linii – zatím
  Český průmysl si na veškerou nejistotu kolem nás zatím nevede vůbec zle. Průmyslová produkce v únoru vzrostla meziměsíčně i meziročně o 1,3 % (lehce nad naším odhadem). Můžeme namítnout, že se optikou konfliktu v Íránu jedná o “staré” číslo. Zatím vycházejí ovšem dobře i první březnové průzkumy mezi průmyslníky - index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) vyskočil na nejvyšší hodnotu za necelé čtyři roky.
• Český průmysl hlásí návrat cenového růstu
  Dubnový index průmyslových cen dosáhl meziročního růstu 1,0 % po březnovém poklesu o 1,1 %, čímž byl překonán i tržní konsensus na úrovni 0,6 % meziročně.
• Český průmysl i nadále poroste v solidním tempu
  Český průmysl zatím nestagnuje, za to v Německu se průmyslová výroba propadla i přes tovární objednávky a nachází se na předkrizových úrovních.