Český PMI nejlepší za poslední dva roky

Čtěte více

• Český miliardář Křetínský získal plnou kontrolu nad německou LEAG
  Český miliardář Daniel Křetínský se stal plným vlastníkem společnosti LEAG, jedné z klíčových německých společností zabývajících se těžbou uhlí a výrobou elektřiny, poté, co získal zbývající 30% podíl od skupiny PPF NV rodiny Kellnerů.
• Českým letištím vzal koronavirus více cestujících než evropským. I letiště na Lanzarote nebo v norském Bodø odbavuje letos více cestujících než Praha
  Česká letiště byla v letošním druhém čtvrtletí zasažena dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření vesměs citelně výrazněji než v souhrnu letiště evropská. Vyplývá to z dostupných údajů, které nově zveřejnil Eurostat.
• Českým podnikům kvůli překotnému růstu mezd klesá ziskovost a omezují své investice. České ekonomice se ale ve druhém čtvrtletí dařilo lépe, než se myslelo
  Český statistický úřad dnes dále zpřesnil svůj odhad růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Tuzemské hospodářství si polepšilo meziročně o 2,8 procenta. Tedy výrazněji, než ČSÚ dosud předpokládal. Jeho předchozí zpřesněný odhad totiž uváděl hodnotu růstu 2,7 procenta. Mezičtvrtletní růst zůstává nezměněn na úrovni 0,7 procenta.
• Českým Radiokomunikacím ve finančním roce 23/24 vzrostly tržby na 2,5 mld. Kč
  Společnosti České Radiokomunikace (CRA) ve finančním roce 2023/2024 vzrostly meziročně tržby i provozní zisk EBITDA zhruba o deset procent. Tržby dosáhly 2,5 miliardy korun. Vůbec poprvé utržily CRA více z jiných služeb než z tradičního vysílání. EBITDA činila 1,2 miliardy korun. Firma o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.
• Českým spotřebitelům se zhoršuje nálada
  Kurz koruny se od kurzového závazku zřejmě neodlepí ani dnes. Bude sice zveřejněn srpnový průzkum podnikatelské a spotřebitelské důvěry v domácí ekonomiku, ten však kurz koruny zanechá nejspíš chladný. Důvěra spotřebitelů od počátku roku klesá. V červenci se dostala na nulu, přičemž níže byla naposledy v říjnu 2014. Spotřebitelům zřejmě náladu kazí nejistota spojená s brexitem a uprchlická krize. I tak ale spotřeba domácností zůstane v letošním roce hlavním zdrojem růstu HDP. Celkovou důvěru drží na slušných úrovních důvěra podnikatelů. Těm nahrává slušná poptávka po českém zboží a především mimořádně dobrá situace v automobilovém průmyslu. Ani srpnový konjunkturální průzkum tak ze zajetých kolejí zřejmě nevybočí. V Polsku bude dnes zveřejněna míra nezaměstnanosti za červenec. Ta by měla o další dvě desetiny poklesnout na 8,6 % a vylepšit tak náladu polskému zlotému.
• Českým státním dluhopisům se zatím v letošním roce nedaří
  České státní dluhopisy v letošním roce zatím rozhodně mezi premianty finančních trhů nepatří. Index zhodnocení českých státních dluhopisů Bloomberg Barclays totiž od začátku roku do konce září oslabil o 2,9 %. Přitom jenom v září index oslabil o 1,4 %.
• Český obchod se zahraničím je v rekordním přebytku. Zejména díky vývozu aut, jenž ale zeslábne
  Česko letos v únoru vykázalo historicky rekordní přebytek zahraničního obchodu, takřka 35 miliard korun. Takový výsledek citelně překonal všechna expertní očekávání.
• Český PMI index se vrátí do zóny expanze
  Tento týden se trhy začnou postupně probouzet z prázdninové letargie a připravovat se na zářijovou várku dat. Ve čtvrtek budou v celém regionu zveřejněny srpnové PMI indexy mapující náladu ve zpracovatelském průmyslu. Zatímco nálada v maďarském průmyslu v červenci o tři body stoupla (na 53,9 bodu), český PMI index se poprvé od dubna 2013 propadl pod 50bodovou hranici a po 39 měsících expanze tak ukázal na zpomalení aktivity. Po 37 měsících růstu v červenci poklesl i objem nových zakázek. Srpnový index bude tedy určitě pozorně sledován. S největší pravděpodobností se z červencového propadu oklepe a vrátí se do zóny expanze. Náš odhad počítá s 51,9 body. Podobné faktory se promítají i do vývoje nálady v Polsku. Tam se PMI v červenci držel nad 50bodovou hranicí jen těsně (50,3 bodu).
• Český PMI index slibuje pokračování ekonomického oživení
  Česká koruna až do poloviny uplynulého týdne proti euru oslabovala, když ve středu zaznamenala dokonce své šestitýdenní minimum 27,47...
• Český PMI indikátor pokořil hodnotu 50 bodů
  Český index nákupních manažerů ve výrobě se v září dostal nad 50ti bodovou hranici značící expanzi. Stalo se tak poprvé po téměř dvou letech. Oproti srpnu indikátor vzrostl o 1,6 bodů a činí 50,7. Byly tak dohnány PMI indexy zemí sousedících s ČR, které hodnotu 50 bodů pokořily již v létě. Index nákupních manažerů ve výrobě tak navázal na trend růstu trvající již od dubnového propadu. Růst byl tažen zlepšením provozních podmínek napříč zpracovatelským sektorem. Objem výroby zrychlil, čemuž napomohl návrat k expanzi nových objednávek v souvislosti se zesílením zahraniční poptávky. Nadále však pokračoval pokles cen s ohledem na konkurenční tlaky a nejistou situaci v poptávce. Rozpracovanost v září klesala, i tak ale přetrvávaly volné kapacity, což vedlo k dalšímu snižování počtu zaměstnanců. Tempo propouštění však zpomalilo až na hodnoty z června 2019. Výhled pro budoucí vývoj poptávky je pozitivní, čímž se zlepšila prognóza výroby a zvýšil podnikatelský optimismus.
• Český PMI se propadnul pod padesátibodovou hranici
  Kurz domácí měny se včera posunul přibližně o haléř směrem ke kurzovému závazku. I v dnešních ranních hodinách se česká měna obchoduje blízko úrovně 27,025 CZK/EUR. Bez výraznějšího trendu a tedy i bez výraznější reakce na zveřejněné PMI z průmyslu se včera obchodovaly i polský zlotý a maďarský forint. Polská měna se drží blízko úrovně 4,36 PLN/EUR, zatímco kurz forintu se obchoduje těsně pod hladinou 311 HUF/EUR.
• Český PMI se v srpnu mírně zvýšil
  Index nákupních manažerů PMI se v sprnu zvýšil z červencových 41,4 bodu na 42,9 bodu a předčil tak naše i tržní očekávání. Ukazatel se však stále nachází hluboko pod padesátibodovou hranicí, značící fázi kontrakce. Sem ho tlačí silné propady ve výrobě i nových zakázkách. To se pak odráží ve snaze firem redukovat zaměstnanost, snižovat nákupy vstupů a vyskladňovat. Firmy tak měly v srpnu více volných kapacit, přičemž rozpracovanost klesla nejprudším tempem za poslední tři roky. Zlepšení situace v dodavatelských řetězcích pak vedlo k dalšímu tlaku na snižování cen vstupů a tím i nákladů firem. Ty pak situaci využívaly k podpoře prodeje a poskytování zákaznických slev. I tak ale čeští producenti dále snižovali objem výroby a výstup tak klesal již patnáctý měsíc v řadě.
• Český pracovní trh pozvolna ochlazuje
  Český pracovní trh pozvolna ochlazuje, jak ostatně ukázaly i poslední statistiky registrované nezaměstnanosti. Ta v lednu vzrostla na 4,3 % (zejména kvůli sezónnosti typické pro přelom roku) a za poslední rok se zvýšila o 0,3procentního bodu. V tuto chvíli se podle nás nadále neděje nic mimořádného. Ochlazení se pohybuje v mantinelech, které jsme předpokládali – počet registrovaných nezaměstnaných meziročně vzrostl zhruba jen o 21 tisíc.
• Český premiér Fiala je už nyní společně s Orbánem a Ficem nejlépe placeným předsedou vlády v celé EU. Je tedy další zvedání platů vrcholných českých politiků na místě?
  Český premiér Petr Fiala je letos společně se svými protějšky Viktorem Orbánem a Robertem Ficem vůbec nejlépe placeným předsedou vlády kterékoli ze zemí EU. Vyplývá to z údajů (viz graf níže a zde) maďarské neziskové organizace Átlátszo.
• Český průmysl bojuje
  „Meziroční pokles průmyslové produkce pokračoval i v červnu. Potvrzují to dnes zveřejněná data ČSÚ. Průmyslová produkce v červnu meziročně reálně klesla o 3,4 %, meziměsíčně si však mírně polepšila, byla vyšší o 0,7 %. Vliv na meziroční pokles měla především vyšší srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení, současně pokračoval dlouhodobý pokles ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, ale také ve výrobě strojů a zařízení.
• Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v září stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. V průběhu roku dynamika průmyslu postupně dále slábne.
• Český průmysl dál expanduje díky automobilům
  Průmyslová výroba v prosinci meziměsíčně vrostla o 0,2 % (po sezónním očištění). V meziročním vyjádření po odečtení meziroční kalendářní výhody dvou pracovních dnů to znamená růst 0,5 %. Data bez očištění o kalendářní vlivy ukazují meziroční expanzi o 5,7 %, což bylo zhruba jeden procentní bod nad naším odhadem i mediánem trhu. O významném překvapení nemůže být řeč. Analytici v průměru čekali slušný výsledek a to se zhruba naplnilo.
• Český průmysl dopadá lépe, než se čekalo. Masivní propouštění však hrozí stále
  Průmyslová výroba v ČR v červenci podala lepší než očekávaný výkon. Její meziroční propad byl totiž mělčí, než se předpokládalo, a sice pětiprocentní. Předpokládal se přitom bezmála sedmiprocentní pokles. Zrovna tak předčil očekávání i zahraniční obchod, který je s průmyslovou výrobou do značné míry provázaný. Červencová bilance zahraničního obchodu dosáhla úrovně 13,4 miliardy korun, zatímco se počítalo pouze s necelými třemi miliardami přebytku.
• Český průmysl drtí drahé energie a musí propouštět. Hlásí prudké zhoršení výrobních podmínek – a bude hůř
  Výrobní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu markantně zhoršily. Zhoršily se více, než předpokládali experti oslovení agenturou Bloomberg. A to přitom tyto předpoklady nebyly nijak optimistické. Experti oslovení agenturou ve střední hodnotě čekali, že index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – jak jej sestavuje společnost S&P Global – vykáže úroveň 42,6 bodu. Místo toho to ovšem je jen 41,6 bodu.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V lednu zklamal
  Tuzemský průmysl nakročil do nového roku zle. Průmyslová produkce se meziročně propadla, a to poprvé od loňského dubna. Propad činí 1,4 procenta. Meziměsíčně je pád rovněž nečekaně silný, o 2,7 procenta.