Český průmysl drtí drahé energie a musí propouštět. Hlásí prudké zhoršení výrobních podmínek – a bude hůř

Čtěte více

• Český PMI se propadnul pod padesátibodovou hranici
  Kurz domácí měny se včera posunul přibližně o haléř směrem ke kurzovému závazku. I v dnešních ranních hodinách se česká měna obchoduje blízko úrovně 27,025 CZK/EUR. Bez výraznějšího trendu a tedy i bez výraznější reakce na zveřejněné PMI z průmyslu se včera obchodovaly i polský zlotý a maďarský forint. Polská měna se drží blízko úrovně 4,36 PLN/EUR, zatímco kurz forintu se obchoduje těsně pod hladinou 311 HUF/EUR.
• Český PMI se v srpnu mírně zvýšil
  Index nákupních manažerů PMI se v sprnu zvýšil z červencových 41,4 bodu na 42,9 bodu a předčil tak naše i tržní očekávání. Ukazatel se však stále nachází hluboko pod padesátibodovou hranicí, značící fázi kontrakce. Sem ho tlačí silné propady ve výrobě i nových zakázkách. To se pak odráží ve snaze firem redukovat zaměstnanost, snižovat nákupy vstupů a vyskladňovat. Firmy tak měly v srpnu více volných kapacit, přičemž rozpracovanost klesla nejprudším tempem za poslední tři roky. Zlepšení situace v dodavatelských řetězcích pak vedlo k dalšímu tlaku na snižování cen vstupů a tím i nákladů firem. Ty pak situaci využívaly k podpoře prodeje a poskytování zákaznických slev. I tak ale čeští producenti dále snižovali objem výroby a výstup tak klesal již patnáctý měsíc v řadě.
• Český PMI se začíná stabilizovat
  Český PMI průmyslové aktivity za únor s výsledkem 50 bodu skončil mírně za naším i tržním očekáváním (50,5 bodu). Objemy výroby byly nejvyšší za poslední čtyři roky, což bylo dáno realizací odložených zakázek. Objemy výroby rostly již třetí měsíc v řadě. Zároveň ale respondenti stále bojují se získáváním nových zakázek, jejichž objemy se v lednu i únoru snížily. Problémem zůstává především zahraniční poptávka, kde zakázky často získává díky nižším cenám konkurence ze strany asijských firem.
• Český pracovní trh pozvolna ochlazuje
  Český pracovní trh pozvolna ochlazuje, jak ostatně ukázaly i poslední statistiky registrované nezaměstnanosti. Ta v lednu vzrostla na 4,3 % (zejména kvůli sezónnosti typické pro přelom roku) a za poslední rok se zvýšila o 0,3procentního bodu. V tuto chvíli se podle nás nadále neděje nic mimořádného. Ochlazení se pohybuje v mantinelech, které jsme předpokládali – počet registrovaných nezaměstnaných meziročně vzrostl zhruba jen o 21 tisíc.
• Český premiér Fiala je už nyní společně s Orbánem a Ficem nejlépe placeným předsedou vlády v celé EU. Je tedy další zvedání platů vrcholných českých politiků na místě?
  Český premiér Petr Fiala je letos společně se svými protějšky Viktorem Orbánem a Robertem Ficem vůbec nejlépe placeným předsedou vlády kterékoli ze zemí EU. Vyplývá to z údajů (viz graf níže a zde) maďarské neziskové organizace Átlátszo.
• Český průmysl bojuje
  „Meziroční pokles průmyslové produkce pokračoval i v červnu. Potvrzují to dnes zveřejněná data ČSÚ. Průmyslová produkce v červnu meziročně reálně klesla o 3,4 %, meziměsíčně si však mírně polepšila, byla vyšší o 0,7 %. Vliv na meziroční pokles měla především vyšší srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení, současně pokračoval dlouhodobý pokles ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, ale také ve výrobě strojů a zařízení.
• Český průmysl čeká tlak na rychlejší dekarbonizaci. Firmy, které začnou včas, získají náskok
  Evropská unie zpřísňuje pravidla pro snižování emisí a české podniky budou muset v příštích letech tempo dekarbonizace výrazně zrychlit. Podle expertů poradenské skupiny Moore Czech Republic představuje včasná reakce nejen cestu k plnění legislativních povinností, ale i příležitost k posílení konkurenceschopnosti.
• Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v září stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. V průběhu roku dynamika průmyslu postupně dále slábne.
• Český průmysl dál expanduje díky automobilům
  Průmyslová výroba v prosinci meziměsíčně vrostla o 0,2 % (po sezónním očištění). V meziročním vyjádření po odečtení meziroční kalendářní výhody dvou pracovních dnů to znamená růst 0,5 %. Data bez očištění o kalendářní vlivy ukazují meziroční expanzi o 5,7 %, což bylo zhruba jeden procentní bod nad naším odhadem i mediánem trhu. O významném překvapení nemůže být řeč. Analytici v průměru čekali slušný výsledek a to se zhruba naplnilo.
• Český průmysl dopadá lépe, než se čekalo. Masivní propouštění však hrozí stále
  Průmyslová výroba v ČR v červenci podala lepší než očekávaný výkon. Její meziroční propad byl totiž mělčí, než se předpokládalo, a sice pětiprocentní. Předpokládal se přitom bezmála sedmiprocentní pokles. Zrovna tak předčil očekávání i zahraniční obchod, který je s průmyslovou výrobou do značné míry provázaný. Červencová bilance zahraničního obchodu dosáhla úrovně 13,4 miliardy korun, zatímco se počítalo pouze s necelými třemi miliardami přebytku.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V lednu zklamal
  Tuzemský průmysl nakročil do nového roku zle. Průmyslová produkce se meziročně propadla, a to poprvé od loňského dubna. Propad činí 1,4 procenta. Meziměsíčně je pád rovněž nečekaně silný, o 2,7 procenta.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V únoru se však vzepjala alespoň výroba aut
  Tuzemský průmysl v únoru poněkud korigoval své nepříliš dobré nakročení do nového roku. Průmyslová produkce v ČR v únoru stoupla meziročně o dvě procenta, v souladu s očekáváním. Táhla ji hlavně výroba automobilů. Autoprůmyslu se dařilo dokončovat rozpracovanou produkci a podal tak uspokojivý výkon i navzdory odstávkám některých výrobců. Ovšem i z důvodu nízké srovnávací základny loňského února. Letos v únoru odstávka postihla například kolínskou automobilku Toyota, která produkci musela přerušit kvůli nedostatku součástek.
• Český průmysl i nadále poroste v solidním tempu
  Český průmysl zatím nestagnuje, za to v Německu se průmyslová výroba propadla i přes tovární objednávky a nachází se na předkrizových úrovních.
• Český průmysl i přes oživení výroby aut loni se loni propadl, letos to nebude o moc lepší
  Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
• Český průmysl i v novém roce přešlapuje na místě
  No great, not terrible. I tak by se dal shrnout lednový výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) v tuzemském zpracovatelském průmyslu, který lehce korigoval z 50,4 na 49,8 bodu. To v překladu znamená, že průmysl dále přešlapuje na místě – z nejhoršího je již dávno venku, ale viditelnějšího oživení aktivity se dočkáme až později v letošním roce.
• Český průmysl i v novém roce přešlapuje na místě
  No great, not terrible. I tak by se dal shrnout lednový výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) v tuzemském zpracovatelském průmyslu, který lehce korigoval z 50,4 na 49,8 bodu. To v překladu znamená, že průmysl dále přešlapuje na místě – z nejhoršího je již dávno venku, ale viditelnějšího oživení aktivity se dočkáme až později v letošním roce. Dobrou zprávou je, že v lednu dále rostl objem výroby, zklamáním je však pokles nových zakázek, který tlumí očekávání ohledně svižnějšího oživení.
• Český průmysl je v útlumu už 2,5 roku, výrobní ceny i proto stagnují. Pomohl by pokles úrokových sazeb
  Výrobní ceny v tuzemském průmyslu letos v září vzrostly o 0,6 procenta, tedy zhruba v souladu s očekáváním. Během samotného září dokonce průmyslové ceny klesly, o 0,2 procenta, avšak tento pokles nestačil na to, aby do záporu stáhl právě i meziroční údaj.
• Český průmysl je zdroj národní hrdosti, poškozují jej ale bruselské regulace, drahé energie i Trumpova cla
  Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země. Ocel je pro více než sedm z deseti respondentů strategickým materiálem nutným pro chod společnosti i obranu státu. Osm z deseti lidí navíc podporuje, aby byla ČR v produkci oceli co nejvíce soběstačná a souhlasí se státní podporou tohoto odvětví. Největší hrozbou pro český průmysl jsou podle veřejnosti vysoké ceny energií, následují regulace EU v čele s Green Dealem a třetí místo zaujímá konkurence ze zemí mimo Evropu.
• Český průmysl lednovými výsledky zklamal
  Leden přinesl smíšené výsledky z reálné ekonomiky. Průmyslová produkce výrazně zklamala, když meziměsíčně poklesla o více než dvě procenta. Silně klesla výroba automobilů, meziměsíčně nižší výrobu ale zaznamenala polovina všech odvětví ze zpracovatelského průmyslu. Stavebnictví si naopak meziměsíčně polepšilo. Výsledek ale zachraňovalo pouze inženýrské stavitelství, když výstup pozemního klesal. Dobrou zprávou byl výrazný růst nově zahájené výstavby bytů.
• Český průmysl letos v březnu vzrostl nejvýrazněji za posledních více než dvacet let. Nezlomil jej ani nedostatek čipů
  Průmyslová výroba v ČR letos v březnu meziročně stoupla o 14,9 procenta v očištěném vyjádření, a dokonce o 18,2 procenta ve vyjádření neočištěném. V neočištěném vyjádření se jedná o nejvyšší nárůst od ledna 2001, v očištěném za ještě delší dobu. Jedná se o lepší výsledek, než jaký analytici předpokládali. Částečně je samozřejmě dán poníženou srovnávací základnou loňského března, kdy tuzemskou průmyslovou výrobu zasáhly první závažné projevy pandemie covid-19 a opatření zavádění za účelem jejího potlačení. Dařilo se například výrobě automobilů.