Český průmysl drtí drahé energie a musí propouštět. Hlásí prudké zhoršení výrobních podmínek – a bude hůř

Čtěte více

• Český PMI indikátor pokořil hodnotu 50 bodů
  Český index nákupních manažerů ve výrobě se v září dostal nad 50ti bodovou hranici značící expanzi. Stalo se tak poprvé po téměř dvou letech. Oproti srpnu indikátor vzrostl o 1,6 bodů a činí 50,7. Byly tak dohnány PMI indexy zemí sousedících s ČR, které hodnotu 50 bodů pokořily již v létě. Index nákupních manažerů ve výrobě tak navázal na trend růstu trvající již od dubnového propadu. Růst byl tažen zlepšením provozních podmínek napříč zpracovatelským sektorem. Objem výroby zrychlil, čemuž napomohl návrat k expanzi nových objednávek v souvislosti se zesílením zahraniční poptávky. Nadále však pokračoval pokles cen s ohledem na konkurenční tlaky a nejistou situaci v poptávce. Rozpracovanost v září klesala, i tak ale přetrvávaly volné kapacity, což vedlo k dalšímu snižování počtu zaměstnanců. Tempo propouštění však zpomalilo až na hodnoty z června 2019. Výhled pro budoucí vývoj poptávky je pozitivní, čímž se zlepšila prognóza výroby a zvýšil podnikatelský optimismus.
• Český PMI nejlepší za poslední dva roky
  Navzdory velmi špatné listopadové kovidové situaci, indikátor PMI překvapil růstem z říjnových 51,9 bodů na 53,9 bodů. Situace ve zpracovatelském průmyslu se tak podle respondentů zlepšila nejvíce za poslední více než dva roky. Report se rekordy jen hemžil. Objemy nových zakázek vzrostly nejrychlejším tempem od července 2018, nákupy vstupů se zvyšovaly nejrychlejším tempem za více než dva roky, prudce rostl i objem rozpracované výroby. Zároveň se začaly projevovat problémy v dodavatelských řetězcích, komodit byl nedostatek a prodlevy v dodávkách byly nejdelší od dubna letošního roku. To se následně odrazilo v růstu cen vstupů, který byl nejrychlejší od února loňského roku. Celkově mezi firmami panoval optimismus, když věřily, že výroba v příštím roce dále poroste. Firmy také začínají zvažovat nábory nových zaměstnanců, ke kterým je začíná tlačit nedostatek výrobní kapacity. Listopadové ukazatele tak potvrzují vysokou odolnost domácího průmyslu i ve stavu obtížné pandemické situace. Nedochází již k tomu, čeho jsme byli svědky na jaře, kdy se průmysl sám uzavíral i bez nařízení vlády. Firmy se naopak snaží produkci rozšiřovat, k čemuž jim nahrává solidní domácí i zahraniční poptávka. Významnou roli hraje situace v průmyslu v eurozóně, především v Německu, kde indexy PMI také dosahují vysokých úrovní. To pak prospívá i exportně orientovaným českým průmyslovým podnikům.
• Český PMI se propadnul pod padesátibodovou hranici
  Kurz domácí měny se včera posunul přibližně o haléř směrem ke kurzovému závazku. I v dnešních ranních hodinách se česká měna obchoduje blízko úrovně 27,025 CZK/EUR. Bez výraznějšího trendu a tedy i bez výraznější reakce na zveřejněné PMI z průmyslu se včera obchodovaly i polský zlotý a maďarský forint. Polská měna se drží blízko úrovně 4,36 PLN/EUR, zatímco kurz forintu se obchoduje těsně pod hladinou 311 HUF/EUR.
• Český PMI se v srpnu mírně zvýšil
  Index nákupních manažerů PMI se v sprnu zvýšil z červencových 41,4 bodu na 42,9 bodu a předčil tak naše i tržní očekávání. Ukazatel se však stále nachází hluboko pod padesátibodovou hranicí, značící fázi kontrakce. Sem ho tlačí silné propady ve výrobě i nových zakázkách. To se pak odráží ve snaze firem redukovat zaměstnanost, snižovat nákupy vstupů a vyskladňovat. Firmy tak měly v srpnu více volných kapacit, přičemž rozpracovanost klesla nejprudším tempem za poslední tři roky. Zlepšení situace v dodavatelských řetězcích pak vedlo k dalšímu tlaku na snižování cen vstupů a tím i nákladů firem. Ty pak situaci využívaly k podpoře prodeje a poskytování zákaznických slev. I tak ale čeští producenti dále snižovali objem výroby a výstup tak klesal již patnáctý měsíc v řadě.
• Český pracovní trh pozvolna ochlazuje
  Český pracovní trh pozvolna ochlazuje, jak ostatně ukázaly i poslední statistiky registrované nezaměstnanosti. Ta v lednu vzrostla na 4,3 % (zejména kvůli sezónnosti typické pro přelom roku) a za poslední rok se zvýšila o 0,3procentního bodu. V tuto chvíli se podle nás nadále neděje nic mimořádného. Ochlazení se pohybuje v mantinelech, které jsme předpokládali – počet registrovaných nezaměstnaných meziročně vzrostl zhruba jen o 21 tisíc.
• Český premiér Fiala je už nyní společně s Orbánem a Ficem nejlépe placeným předsedou vlády v celé EU. Je tedy další zvedání platů vrcholných českých politiků na místě?
  Český premiér Petr Fiala je letos společně se svými protějšky Viktorem Orbánem a Robertem Ficem vůbec nejlépe placeným předsedou vlády kterékoli ze zemí EU. Vyplývá to z údajů (viz graf níže a zde) maďarské neziskové organizace Átlátszo.
• Český průmysl bojuje
  „Meziroční pokles průmyslové produkce pokračoval i v červnu. Potvrzují to dnes zveřejněná data ČSÚ. Průmyslová produkce v červnu meziročně reálně klesla o 3,4 %, meziměsíčně si však mírně polepšila, byla vyšší o 0,7 %. Vliv na meziroční pokles měla především vyšší srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení, současně pokračoval dlouhodobý pokles ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, ale také ve výrobě strojů a zařízení.
• Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v září stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. V průběhu roku dynamika průmyslu postupně dále slábne.
• Český průmysl dál expanduje díky automobilům
  Průmyslová výroba v prosinci meziměsíčně vrostla o 0,2 % (po sezónním očištění). V meziročním vyjádření po odečtení meziroční kalendářní výhody dvou pracovních dnů to znamená růst 0,5 %. Data bez očištění o kalendářní vlivy ukazují meziroční expanzi o 5,7 %, což bylo zhruba jeden procentní bod nad naším odhadem i mediánem trhu. O významném překvapení nemůže být řeč. Analytici v průměru čekali slušný výsledek a to se zhruba naplnilo.
• Český průmysl dopadá lépe, než se čekalo. Masivní propouštění však hrozí stále
  Průmyslová výroba v ČR v červenci podala lepší než očekávaný výkon. Její meziroční propad byl totiž mělčí, než se předpokládalo, a sice pětiprocentní. Předpokládal se přitom bezmála sedmiprocentní pokles. Zrovna tak předčil očekávání i zahraniční obchod, který je s průmyslovou výrobou do značné míry provázaný. Červencová bilance zahraničního obchodu dosáhla úrovně 13,4 miliardy korun, zatímco se počítalo pouze s necelými třemi miliardami přebytku.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V lednu zklamal
  Tuzemský průmysl nakročil do nového roku zle. Průmyslová produkce se meziročně propadla, a to poprvé od loňského dubna. Propad činí 1,4 procenta. Meziměsíčně je pád rovněž nečekaně silný, o 2,7 procenta.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V únoru se však vzepjala alespoň výroba aut
  Tuzemský průmysl v únoru poněkud korigoval své nepříliš dobré nakročení do nového roku. Průmyslová produkce v ČR v únoru stoupla meziročně o dvě procenta, v souladu s očekáváním. Táhla ji hlavně výroba automobilů. Autoprůmyslu se dařilo dokončovat rozpracovanou produkci a podal tak uspokojivý výkon i navzdory odstávkám některých výrobců. Ovšem i z důvodu nízké srovnávací základny loňského února. Letos v únoru odstávka postihla například kolínskou automobilku Toyota, která produkci musela přerušit kvůli nedostatku součástek.
• Český průmysl i nadále poroste v solidním tempu
  Český průmysl zatím nestagnuje, za to v Německu se průmyslová výroba propadla i přes tovární objednávky a nachází se na předkrizových úrovních.
• Český průmysl i přes oživení výroby aut loni se loni propadl, letos to nebude o moc lepší
  Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
• Český průmysl je v útlumu už 2,5 roku, výrobní ceny i proto stagnují. Pomohl by pokles úrokových sazeb
  Výrobní ceny v tuzemském průmyslu letos v září vzrostly o 0,6 procenta, tedy zhruba v souladu s očekáváním. Během samotného září dokonce průmyslové ceny klesly, o 0,2 procenta, avšak tento pokles nestačil na to, aby do záporu stáhl právě i meziroční údaj.
• Český průmysl lednovými výsledky zklamal
  Leden přinesl smíšené výsledky z reálné ekonomiky. Průmyslová produkce výrazně zklamala, když meziměsíčně poklesla o více než dvě procenta. Silně klesla výroba automobilů, meziměsíčně nižší výrobu ale zaznamenala polovina všech odvětví ze zpracovatelského průmyslu. Stavebnictví si naopak meziměsíčně polepšilo. Výsledek ale zachraňovalo pouze inženýrské stavitelství, když výstup pozemního klesal. Dobrou zprávou byl výrazný růst nově zahájené výstavby bytů.
• Český průmysl letos v březnu vzrostl nejvýrazněji za posledních více než dvacet let. Nezlomil jej ani nedostatek čipů
  Průmyslová výroba v ČR letos v březnu meziročně stoupla o 14,9 procenta v očištěném vyjádření, a dokonce o 18,2 procenta ve vyjádření neočištěném. V neočištěném vyjádření se jedná o nejvyšší nárůst od ledna 2001, v očištěném za ještě delší dobu. Jedná se o lepší výsledek, než jaký analytici předpokládali. Částečně je samozřejmě dán poníženou srovnávací základnou loňského března, kdy tuzemskou průmyslovou výrobu zasáhly první závažné projevy pandemie covid-19 a opatření zavádění za účelem jejího potlačení. Dařilo se například výrobě automobilů.
• Český průmysl má symptomy německé nákazy. Pozemní stavitelství zaznamenalo prudký pokles
  „Německo již začalo roznášet svou ekonomickou nákazu. Obětí je český průmysl, který je kvůli přílišné orientaci na subdodávky do zemí Evropské unie zranitelný. Do budoucna by se čeští průmyslníci měli více zaměřit na produkci koncových výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Ty by měli vyvážet do celého světa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl mírně poklesl
  Lednový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy více méně v souladu s očekáváními meziročně poklesl o 4,4 %. Po očištění o efekt dvou chybějících dnů a sezónní vlivy se výkon průmyslu oproti lednu 2020 zvýšil o 0,9 %. Oproti prosinci došlo k poklesu reálně o 0,4 %. Průmysl si tak pandemii navzdory, která je poslední dobou navíc doprovázena komplikacemi v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, vede stále relativně dobře.
• Český průmysl mírně předčil očekávání
  Česká průmyslová výroba si v září meziročně připsala 4,9 %, tedy ještě o trochu více, než čekal trh. Výsledek byl ovšem do značné míry ovlivněn vyšším počtem zářijových pracovních dní v letošním roce. Po očištění o tento efekt průmyslová produkce meziročně zaznamenala pokles o 0,6 % a meziměsíčně (po sezónním očištění) vzrostla o 0,8 %. Mezi nejproduktivnější odvětví se řadila výroba dopravních prostředků (mimo motorových vozidel), která připsala 15,8 %, farmaceutický průmysl, který přidal 14 %, a opravy strojů a zařízení s 8,2 procenty. Po zohlednění váhy jednotlivých segmentů pro český průmyslový výstup se ovšem na celkovém výsledku kladně nejvíce podílela výroba elektrických zařízení a tradičně i výroba motorových vozidel. Hodnota průmyslových zakázek meziročně vzrostla o 2,7 % a její nárůst pozorujeme jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Ve srovnání s předchozími lety tak sice český průmysl již nevykazuje tak silné znaky přetíženosti, nicméně nadále nelze říci, že by se výrazné ochlazení pozorované například v Německu u nás zatím dramaticky promítlo. Počet zaměstnanců v českém průmyslu oproti loňskému září poklesl o 1,6 %.