Tuzemský index PMI se opět zlepšil

Čtěte více

• Tuzemské banky získávají v reakci na smíšená makroekonomická data
  Akciové indexy uzavřely úvodní seanci nového týdne smíšeně. Zatímco německý blue chip index DAX (DE30) získal 0,55 % a uzavřel na 13 533 bodech, britský FTSE100 (UK100) ztratil 0,48 %. Index pražské burzy PX (CZKCASH) dnes získal 0,90 % a seanci zakončil na 0,90 %.
• Tuzemské firmy vstoupily do nového roku optimisticky
  Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se v lednu zvýšila důvěra v české ekonomice, a to zejména díky zlepšení nálady na straně podnikatelského sektoru. Pozitivní hodnocení vyplývá především z očekávaného zvýšení poptávky v průmyslu, ve stavebnictví i ve službách. Průmyslové podniky očekávají vyšší výrobu, export i zaměstnanost v následujících třech měsících a za na největší brzdu růstu pro ně zůstává nedostatek materiálu či komponent.
• Tuzemské HDP mezikvartálně pokleslo o 0,4 %, PX index se opět obchodoval bez větších změn
  Evropské akciové indexy dnes pokračovaly v růstu. Britský index FTSE100 (UK100) pozitivně zareagoval na zveřejnění výrobního PMI indexu z Velké Británie a uzavřel se ziskem 1,29 %. Německý blue chip benchmark DAX (DE30) získal 0,64 % a seanci ukončil na 13 338 bodech. Index pražské burzy PX (CZKCASH) se dnes obchodoval, podobně jako včera do strany, a získal 0,07 %.
• Tuzemské indikátory jsou i nadále povzbudivé
  Ve výsledku byl kurzový vývoj středo-evropských měn v průběhu minulého týdne ve srovnání s těmi předchozími výrazně klidnější. I když EU v závěru...
• Tuzemské lázně mohou počítat s ještě větším náporem než doposud, Brusel totiž české vládě „posvětil“ čtyřnásobné navýšení poukázkové pomoci lázeňství
  V řadě tuzemských lázní nyní bude ještě větší nával než doposud. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž dnes informovalo, že z Bruselu získalo „posvěcení“ – neboli takzvanou notifikaci – pro svůj program státem hrazených poukázek na lázeňský pobyt. Tento program se jmenuje „COVID – Lázně“.
• Tuzemskému stavebnictví chybí podpora vlády, proto se mezinárodně propadá
  České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně.
• Tuzemské mzdy zaostaly za očekáváním
  Růst nominálních mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil z meziročních 7,2 % na 6,5 %. Mzdová dynamika tak zaostala za tržním očekáváním, stejně jako za odhadem nás i ČNB (+7,2 %). Pozitivní zprávou je fakt, že v reálném vyjádření vzrostly mzdy díky nižší inflaci o 3,9 % a postupně tak korigují razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021-2023. I tak ale reálné mzdy nadále setrvávají na úrovni roku 2018. Napříč jednotlivými odvětvími přetrvávají významné rozdíly ve mzdové dynamice.
• Tuzemské mzdy zrychlily
  Mzdová dynamika v Česku na konci roku 2022 dle očekávání zrychlila, když se průměrná mzda meziročně zvýšila o 7,9 % (vs. 6,2 % v Q3 2022) na 43 412 Kč. Po zohlednění dvouciferné inflace však reálné mzdy propadly o 6,7 %, přičemž ke svižnému poklesu životní úrovně dochází na straně tuzemských zaměstnanců již pět čtvrtletí v řadě. Dynamika mezd v tržních odvětvích byla ke konci roku o něco rychlejší než ve veřejném sektoru. Nejrychleji rostly mzdy u výrobců energií, kde se zvýšily meziročně o 14,6 %, zatímco v páteřních sektorech tuzemské ekonomiky – průmyslu, stavebnictví a dopravě – rostly meziročně o více než 9 %.
• Tuzemské PMI dosáhlo nového rekordu
  Důvěra v tuzemském zpracovatelském průmyslu měřená indexem PMI dosáhla v červnu nevyšší úrovně od počátku sledování v roce 2001, když vzrostla z 61,8 b. na 62,7 b. To bylo mírně nad tržním konsensem, který počítal s 62,1 b. Nárůst důvěry podpořil jak zvyšující se objem produkce, tak i růst počtu nových zakázek, který byl nejrychlejší od konce roku 2017. V obou případech pozitivně působilo především významné rozvolnění protiepidemických opatření, které vedlo ke zvýšení poptávky jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Průzkum mezi českými průmyslníky však na druhou stranu potvrdil pokračující problémy s nedostatkem některých výrobních vstupů, jenž vedly k nejrychlejšímu růstu rozpracovanosti od ledna 2011. Nedostatečná nabídka výrobních komponent spolu s významným růstem cen základních komodit vedla k výraznému zvýšení výrobních nákladů. To vytváří i tlak na růst konečných cen pro zákazníky, který v červnu dosáhl nejvyššího tempa od roku 2003. Zpřesněný odhad německého a celoevropského PMI ze zpracovatelského průmyslu přinesl mírné zlepšení. Německý PMI za červen byl revidován z 64,9 b. na 65,1 b., PMI za celou eurozónu pak z 63,1 b. na 63,4 b.
• Tuzemské stavebnictví bude letos tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Tuzemské stavebnictví vykázalo solidní únorový výsledek. Zejména zásluhou inženýrského stavitelství a poměrné teplé zimy se objem stavební produkce meziročně zvýšil o 5,3 procenta. Přicházející recese však nepochybně poznamená i stavební výrobu, byť méně než produkci průmyslovou.
• Tuzemský průmysl čeká zřejmě nejčernější rok v dějinách novodobé ČR. Propadne letos až o dvacet procent
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v březnu zhoršily z měsíce na měsíc nejvýrazněji od krizového roku 2009. Na vině je pochopitelně pandemie nemoci Covid-19, která ochromuje českou i mezinárodní ekonomiku.
• Tuzemský průmysl i stavebictví za listopad vykazují pokles
  Průmyslová produkce za listopad klesla meziročně o 2,7 %, zatímco se očekávalo -1,5 %. Meziměsíčně produkce v průmyslu poklesla o 1,4 %. Výrazný pokles byl zaznamenán v oblasti výroby strojů a ostatních nekovových minerálních výrobků. Tento pokles dle ČSÚ nevykompenzoval ani mírný nárůst ve výrobě motorových vozidel. Nové zakázky vzrostly meziročně o 0,2 %. Tahounem hodnoty nových zakázek byly zakázky ze zahraničí. Ty vzrostly meziročně o 0,8 %, zatímco hodnota domácích nových zakázek o 0,9 % poklesla.
• Tuzemský průmysl i stavebnictví loni zaznamenali pokles
  Průmysl v roce 2023 poklesl o 0,4 %. Průmyslová produkce v ČR v prosinci meziročně reálně klesla o 0,7 %. Meziměsíčně v prosinci reálně vzrostla o 2,8 %.
• Tuzemský průmysl roste, zatímco stavebnictví klesá
  Tuzemská průmyslová produkce za letošní říjen poměrně významně vzrostla díky nižší srovnávací základně ve výrobě automobilů. To nastalo v důsledku loňského výpadku dodávek dílů. K růstu průmyslové produkce přispěla výrazně i výroba dalších dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel. ejvyšší záporné příspěvky k celkovému vývoji průmyslové produkce zaznamenala odvětví výroba strojů a zařízení, výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů.
• Tuzemský průmysl šlape na brzdu
  Český průmysl zakončil první polovinu roku v nepřesvědčivé kondici. Index nákupních manažerů PMI poklesl z květnových 46,1 na 45,3 bodů, což znamená, že průmyslová recese trvá v Česku již déle než dva roky. Za špatnou podnikatelskou náladou stojí již několik kvartálů utlumená poptávka, ať již na domácích nebo klíčových zahraničních trzích v čele s Německem. Nemůže být proto velkým překvapením, že v červnu dále poklesla výroba ve zpracovatelském sektoru.
• Tuzemský průmysl v problémech i na startu roku 2024
  Nálada v českém průmyslu byla po celý minulý rok na bodu mrazu a nic se na tom nezměnilo ani na začátku roku 2024. Index nákupních manažerů PMI v lednu sice mírně vzrostl ze 41,8 na 43 bodů, stále však zůstává hluboko v pásmu recese (<50). Na rozdíl od vývoje v sousedním Německu tak aktivita v tuzemském zpracovatelském sektoru nadále čeká na viditelný odraz ode dna.
• Tuzemský průmysl v únoru rostl více, než se čekalo. I proto, že se snažil „nahnat“ výrobu před zavedením Trumpových cel
  Česká průmyslová výroba podala v únoru lepší výkon, než se čekalo. Meziročně přidala 1,5 procenta, meziměsíčně pak dokonce 1,7 procenta. Lepší než očekávaný meziroční výsledek má na svědomí hlavně energetický průmysl, který těžil z nízké srovnávací základny loňského února. Zpracovatelský průmysl meziročně stagnoval. Silnější než očekávaná je ovšem dynamika průmyslové výroby také v meziměsíčním pohledu. Podniky zřejmě „uspíšily“ výrobu, aby ji stihly ještě před zavedením nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Částečně tak lepší než vyhlížený výkon průmyslu může odrážet právě jen změnu časování výroby, což pozitivní dojem z únorových čísel poněkud tlumí. Meziměsíčně se hodnota nových zakázek v únoru zvýšila, o tři procenta. Trumpova cla z minulého, pokud zůstanou v platnosti delší dobu, by ovšem na tuzemský průmysl měla vysoce neblahý dopad. Celoroční pokles průmyslu by kvůli nim mohl činit zhruba tři procenta.
• Tuzemský průmysl v září mírně meziměsíčně klesl
  Průmyslová produkce v ČR klesla v září meziměsíčně o 0,2 % po předchozích 0,8 %. V meziročním vyjádření její růst zpomalil z 10,3 % na 8,3 %, zatímco se čekalo 7,2 % (NSA). Směrem vzhůru meziroční dynamiku nadále tlačí nízká srovnávací základna loňského roku. Za pozitivní překvapení se dnešní výsledek dá považovat i s ohledem na minulý týden zveřejněný předběžný odhad HDP, podle kterého tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 %.
• Tuzemský průmysl zůstává v útlumu
  Po prudkém květnovém poklesu o více než dvě procenta překvapila průmyslová výroba v červnu lehce pozitivně. V meziměsíčním srovnání vzrostla o 0,7 %, meziročně pak kvůli vyšší srovnávací základně prohloubila pokles z květnových 3,2 % na 3,4 %. Vývoj v tuzemském průmyslu tak zůstává silně rozkolísaný, přičemž většina sektorů nadále čelí útlumu z titulu slabé zahraniční poptávky.
• Tuzemský průmysl zůstává v útlumu
  Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v srpnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu sice překonal tržní očekávání a mírně vzrostl na 42,9 bodů, nadále však indikuje poměrně znatelný pokles aktivity. Srpnový výsledek v Česku kopíruje vývoj v Německu, kde rovněž došlo ke stabilizaci PMI indexu, ale výrazně pod hranicí 50 oddělující pásmo expanze a recese.