Tuzemské mzdy zrychlily

Čtěte více

• Tuzemská poptávka slábne pod tlakem vysoké inflace
  Průměrná nominální mzda podle našeho odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 %, v reálném vyjádření však vlivem vysoké inflace pravděpodobně klesla o 4,3 %. Očekáváme navíc, že růst spotřebitelských cen v květnu dále zrychlil na meziročních 15,5 %. Klesající kupní síla domácností se podle nás již začala negativně projevovat na objemu maloobchodních tržeb.
• Tuzemské banky nabízí Fialově vládě „obchod“: daly by až 50 miliard na pomoc ekonomice výměnou za to, že na ně kabinet neuvalí válečnou daň. Lidem by například pomohly se splátkami hypoték
  Česká bankovní asociace, jež sdružuje 34 tuzemských bank a představuje tak více než 99 procent tuzemského bankovnictví, nabízí Fialově vládě „obchod“. Členské banky by zajistily české ekonomice podporu až za 50 miliard korun. Výměnou za to by vláda upustila od svého záměru zavést válečnou daň právě na banky. Banky by v rámci uvedeného až 50miliardového podpůrného balíku mohly finančně podpořit například zajištění dostupného bydlení nebo poskytnout finance do rozvoje dopravy a dopravních projektů či digitalizace, případně také pomoci občanům s jejich závazky v podobě hypoték či úvěrů.
• Tuzemské banky prudce snižují úročení vkladů. Se snižováním úroků na hypotékách tolik nespěchají
  Dolů, a to leckdy i pořádně. Takovým směrem se v dubnu vydávají úroky na klientských vkladech v tuzemských bankách. Banky tak reagují na úder koronavirové krize a související citelný pokles tržních úrokových sazeb a základních úrokových měr České národní banky. Při snižování úroků na hypotékách jsou ale mnohem opatrnější.
• Tuzemské banky získávají v reakci na smíšená makroekonomická data
  Akciové indexy uzavřely úvodní seanci nového týdne smíšeně. Zatímco německý blue chip index DAX (DE30) získal 0,55 % a uzavřel na 13 533 bodech, britský FTSE100 (UK100) ztratil 0,48 %. Index pražské burzy PX (CZKCASH) dnes získal 0,90 % a seanci zakončil na 0,90 %.
• Tuzemské firmy vstoupily do nového roku optimisticky
  Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se v lednu zvýšila důvěra v české ekonomice, a to zejména díky zlepšení nálady na straně podnikatelského sektoru. Pozitivní hodnocení vyplývá především z očekávaného zvýšení poptávky v průmyslu, ve stavebnictví i ve službách. Průmyslové podniky očekávají vyšší výrobu, export i zaměstnanost v následujících třech měsících a za na největší brzdu růstu pro ně zůstává nedostatek materiálu či komponent.
• Tuzemské HDP mezikvartálně pokleslo o 0,4 %, PX index se opět obchodoval bez větších změn
  Evropské akciové indexy dnes pokračovaly v růstu. Britský index FTSE100 (UK100) pozitivně zareagoval na zveřejnění výrobního PMI indexu z Velké Británie a uzavřel se ziskem 1,29 %. Německý blue chip benchmark DAX (DE30) získal 0,64 % a seanci ukončil na 13 338 bodech. Index pražské burzy PX (CZKCASH) se dnes obchodoval, podobně jako včera do strany, a získal 0,07 %.
• Tuzemské indikátory jsou i nadále povzbudivé
  Ve výsledku byl kurzový vývoj středo-evropských měn v průběhu minulého týdne ve srovnání s těmi předchozími výrazně klidnější. I když EU v závěru...
• Tuzemské lázně mohou počítat s ještě větším náporem než doposud, Brusel totiž české vládě „posvětil“ čtyřnásobné navýšení poukázkové pomoci lázeňství
  V řadě tuzemských lázní nyní bude ještě větší nával než doposud. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž dnes informovalo, že z Bruselu získalo „posvěcení“ – neboli takzvanou notifikaci – pro svůj program státem hrazených poukázek na lázeňský pobyt. Tento program se jmenuje „COVID – Lázně“.
• Tuzemskému stavebnictví chybí podpora vlády, proto se mezinárodně propadá
  České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně.
• Tuzemské mzdy zaostaly za očekáváním
  Růst nominálních mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil z meziročních 7,2 % na 6,5 %. Mzdová dynamika tak zaostala za tržním očekáváním, stejně jako za odhadem nás i ČNB (+7,2 %). Pozitivní zprávou je fakt, že v reálném vyjádření vzrostly mzdy díky nižší inflaci o 3,9 % a postupně tak korigují razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021-2023. I tak ale reálné mzdy nadále setrvávají na úrovni roku 2018. Napříč jednotlivými odvětvími přetrvávají významné rozdíly ve mzdové dynamice.
• Tuzemské PMI dosáhlo nového rekordu
  Důvěra v tuzemském zpracovatelském průmyslu měřená indexem PMI dosáhla v červnu nevyšší úrovně od počátku sledování v roce 2001, když vzrostla z 61,8 b. na 62,7 b. To bylo mírně nad tržním konsensem, který počítal s 62,1 b. Nárůst důvěry podpořil jak zvyšující se objem produkce, tak i růst počtu nových zakázek, který byl nejrychlejší od konce roku 2017. V obou případech pozitivně působilo především významné rozvolnění protiepidemických opatření, které vedlo ke zvýšení poptávky jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Průzkum mezi českými průmyslníky však na druhou stranu potvrdil pokračující problémy s nedostatkem některých výrobních vstupů, jenž vedly k nejrychlejšímu růstu rozpracovanosti od ledna 2011. Nedostatečná nabídka výrobních komponent spolu s významným růstem cen základních komodit vedla k výraznému zvýšení výrobních nákladů. To vytváří i tlak na růst konečných cen pro zákazníky, který v červnu dosáhl nejvyššího tempa od roku 2003. Zpřesněný odhad německého a celoevropského PMI ze zpracovatelského průmyslu přinesl mírné zlepšení. Německý PMI za červen byl revidován z 64,9 b. na 65,1 b., PMI za celou eurozónu pak z 63,1 b. na 63,4 b.
• Tuzemské stavebnictví bude letos tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Tuzemské stavebnictví vykázalo solidní únorový výsledek. Zejména zásluhou inženýrského stavitelství a poměrné teplé zimy se objem stavební produkce meziročně zvýšil o 5,3 procenta. Přicházející recese však nepochybně poznamená i stavební výrobu, byť méně než produkci průmyslovou.
• Tuzemský index PMI se opět zlepšil
  Přestože český index PMI zůstal i v květnu pod padesátibodovou hranicí a stále tak signalizoval pokles ve zpracovatelském průmyslu, došlo již čtvrtý měsíc v řadě k jeho zvýšení. Po očištění od sezónních vlivů stoupl z dubnových 44,7 bodů na 46,1 v květnu. To byl nejlepší výsledek od srpna 2022. Stále sice docházelo ke snižování objemu výroby i nových zakázek, avšak výrazně pomalejším tempem. I v květnu firmy pokračovaly v redukci zásob a propouštění zaměstnanců, k čemuž dochází již od října 2022. Pokračovalo i mírné zvyšování cen vstupů, na což firmy reagovaly nepatrným zvýšením prodejních cen.
• Tuzemský průmysl čeká zřejmě nejčernější rok v dějinách novodobé ČR. Propadne letos až o dvacet procent
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v březnu zhoršily z měsíce na měsíc nejvýrazněji od krizového roku 2009. Na vině je pochopitelně pandemie nemoci Covid-19, která ochromuje českou i mezinárodní ekonomiku.
• Tuzemský průmysl i stavebictví za listopad vykazují pokles
  Průmyslová produkce za listopad klesla meziročně o 2,7 %, zatímco se očekávalo -1,5 %. Meziměsíčně produkce v průmyslu poklesla o 1,4 %. Výrazný pokles byl zaznamenán v oblasti výroby strojů a ostatních nekovových minerálních výrobků. Tento pokles dle ČSÚ nevykompenzoval ani mírný nárůst ve výrobě motorových vozidel. Nové zakázky vzrostly meziročně o 0,2 %. Tahounem hodnoty nových zakázek byly zakázky ze zahraničí. Ty vzrostly meziročně o 0,8 %, zatímco hodnota domácích nových zakázek o 0,9 % poklesla.
• Tuzemský průmysl i stavebnictví loni zaznamenali pokles
  Průmysl v roce 2023 poklesl o 0,4 %. Průmyslová produkce v ČR v prosinci meziročně reálně klesla o 0,7 %. Meziměsíčně v prosinci reálně vzrostla o 2,8 %.
• Tuzemský průmysl roste, zatímco stavebnictví klesá
  Tuzemská průmyslová produkce za letošní říjen poměrně významně vzrostla díky nižší srovnávací základně ve výrobě automobilů. To nastalo v důsledku loňského výpadku dodávek dílů. K růstu průmyslové produkce přispěla výrazně i výroba dalších dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel. ejvyšší záporné příspěvky k celkovému vývoji průmyslové produkce zaznamenala odvětví výroba strojů a zařízení, výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů.
• Tuzemský průmysl šlape na brzdu
  Český průmysl zakončil první polovinu roku v nepřesvědčivé kondici. Index nákupních manažerů PMI poklesl z květnových 46,1 na 45,3 bodů, což znamená, že průmyslová recese trvá v Česku již déle než dva roky. Za špatnou podnikatelskou náladou stojí již několik kvartálů utlumená poptávka, ať již na domácích nebo klíčových zahraničních trzích v čele s Německem. Nemůže být proto velkým překvapením, že v červnu dále poklesla výroba ve zpracovatelském sektoru.
• Tuzemský průmysl v problémech i na startu roku 2024
  Nálada v českém průmyslu byla po celý minulý rok na bodu mrazu a nic se na tom nezměnilo ani na začátku roku 2024. Index nákupních manažerů PMI v lednu sice mírně vzrostl ze 41,8 na 43 bodů, stále však zůstává hluboko v pásmu recese (<50). Na rozdíl od vývoje v sousedním Německu tak aktivita v tuzemském zpracovatelském sektoru nadále čeká na viditelný odraz ode dna.
• Tuzemský průmysl v únoru rostl více, než se čekalo. I proto, že se snažil „nahnat“ výrobu před zavedením Trumpových cel
  Česká průmyslová výroba podala v únoru lepší výkon, než se čekalo. Meziročně přidala 1,5 procenta, meziměsíčně pak dokonce 1,7 procenta. Lepší než očekávaný meziroční výsledek má na svědomí hlavně energetický průmysl, který těžil z nízké srovnávací základny loňského února. Zpracovatelský průmysl meziročně stagnoval. Silnější než očekávaná je ovšem dynamika průmyslové výroby také v meziměsíčním pohledu. Podniky zřejmě „uspíšily“ výrobu, aby ji stihly ještě před zavedením nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Částečně tak lepší než vyhlížený výkon průmyslu může odrážet právě jen změnu časování výroby, což pozitivní dojem z únorových čísel poněkud tlumí. Meziměsíčně se hodnota nových zakázek v únoru zvýšila, o tři procenta. Trumpova cla z minulého, pokud zůstanou v platnosti delší dobu, by ovšem na tuzemský průmysl měla vysoce neblahý dopad. Celoroční pokles průmyslu by kvůli nim mohl činit zhruba tři procenta.