Tuzemský průmysl i stavebnictví loni zaznamenali pokles

Čtěte více

• Tuzemské indikátory jsou i nadále povzbudivé
  Ve výsledku byl kurzový vývoj středo-evropských měn v průběhu minulého týdne ve srovnání s těmi předchozími výrazně klidnější. I když EU v závěru...
• Tuzemské lázně mohou počítat s ještě větším náporem než doposud, Brusel totiž české vládě „posvětil“ čtyřnásobné navýšení poukázkové pomoci lázeňství
  V řadě tuzemských lázní nyní bude ještě větší nával než doposud. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž dnes informovalo, že z Bruselu získalo „posvěcení“ – neboli takzvanou notifikaci – pro svůj program státem hrazených poukázek na lázeňský pobyt. Tento program se jmenuje „COVID – Lázně“.
• Tuzemskému stavebnictví chybí podpora vlády, proto se mezinárodně propadá
  České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně.
• Tuzemské mzdy zaostaly za očekáváním
  Růst nominálních mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil z meziročních 7,2 % na 6,5 %. Mzdová dynamika tak zaostala za tržním očekáváním, stejně jako za odhadem nás i ČNB (+7,2 %). Pozitivní zprávou je fakt, že v reálném vyjádření vzrostly mzdy díky nižší inflaci o 3,9 % a postupně tak korigují razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021-2023. I tak ale reálné mzdy nadále setrvávají na úrovni roku 2018. Napříč jednotlivými odvětvími přetrvávají významné rozdíly ve mzdové dynamice.
• Tuzemské mzdy zrychlily
  Mzdová dynamika v Česku na konci roku 2022 dle očekávání zrychlila, když se průměrná mzda meziročně zvýšila o 7,9 % (vs. 6,2 % v Q3 2022) na 43 412 Kč. Po zohlednění dvouciferné inflace však reálné mzdy propadly o 6,7 %, přičemž ke svižnému poklesu životní úrovně dochází na straně tuzemských zaměstnanců již pět čtvrtletí v řadě. Dynamika mezd v tržních odvětvích byla ke konci roku o něco rychlejší než ve veřejném sektoru. Nejrychleji rostly mzdy u výrobců energií, kde se zvýšily meziročně o 14,6 %, zatímco v páteřních sektorech tuzemské ekonomiky – průmyslu, stavebnictví a dopravě – rostly meziročně o více než 9 %.
• Tuzemské PMI dosáhlo nového rekordu
  Důvěra v tuzemském zpracovatelském průmyslu měřená indexem PMI dosáhla v červnu nevyšší úrovně od počátku sledování v roce 2001, když vzrostla z 61,8 b. na 62,7 b. To bylo mírně nad tržním konsensem, který počítal s 62,1 b. Nárůst důvěry podpořil jak zvyšující se objem produkce, tak i růst počtu nových zakázek, který byl nejrychlejší od konce roku 2017. V obou případech pozitivně působilo především významné rozvolnění protiepidemických opatření, které vedlo ke zvýšení poptávky jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Průzkum mezi českými průmyslníky však na druhou stranu potvrdil pokračující problémy s nedostatkem některých výrobních vstupů, jenž vedly k nejrychlejšímu růstu rozpracovanosti od ledna 2011. Nedostatečná nabídka výrobních komponent spolu s významným růstem cen základních komodit vedla k výraznému zvýšení výrobních nákladů. To vytváří i tlak na růst konečných cen pro zákazníky, který v červnu dosáhl nejvyššího tempa od roku 2003. Zpřesněný odhad německého a celoevropského PMI ze zpracovatelského průmyslu přinesl mírné zlepšení. Německý PMI za červen byl revidován z 64,9 b. na 65,1 b., PMI za celou eurozónu pak z 63,1 b. na 63,4 b.
• Tuzemské stavebnictví bude letos tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Tuzemské stavebnictví vykázalo solidní únorový výsledek. Zejména zásluhou inženýrského stavitelství a poměrné teplé zimy se objem stavební produkce meziročně zvýšil o 5,3 procenta. Přicházející recese však nepochybně poznamená i stavební výrobu, byť méně než produkci průmyslovou.
• Tuzemský index PMI se opět zlepšil
  Přestože český index PMI zůstal i v květnu pod padesátibodovou hranicí a stále tak signalizoval pokles ve zpracovatelském průmyslu, došlo již čtvrtý měsíc v řadě k jeho zvýšení. Po očištění od sezónních vlivů stoupl z dubnových 44,7 bodů na 46,1 v květnu. To byl nejlepší výsledek od srpna 2022. Stále sice docházelo ke snižování objemu výroby i nových zakázek, avšak výrazně pomalejším tempem. I v květnu firmy pokračovaly v redukci zásob a propouštění zaměstnanců, k čemuž dochází již od října 2022. Pokračovalo i mírné zvyšování cen vstupů, na což firmy reagovaly nepatrným zvýšením prodejních cen.
• Tuzemský průmysl čeká zřejmě nejčernější rok v dějinách novodobé ČR. Propadne letos až o dvacet procent
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v březnu zhoršily z měsíce na měsíc nejvýrazněji od krizového roku 2009. Na vině je pochopitelně pandemie nemoci Covid-19, která ochromuje českou i mezinárodní ekonomiku.
• Tuzemský průmysl i stavebictví za listopad vykazují pokles
  Průmyslová produkce za listopad klesla meziročně o 2,7 %, zatímco se očekávalo -1,5 %. Meziměsíčně produkce v průmyslu poklesla o 1,4 %. Výrazný pokles byl zaznamenán v oblasti výroby strojů a ostatních nekovových minerálních výrobků. Tento pokles dle ČSÚ nevykompenzoval ani mírný nárůst ve výrobě motorových vozidel. Nové zakázky vzrostly meziročně o 0,2 %. Tahounem hodnoty nových zakázek byly zakázky ze zahraničí. Ty vzrostly meziročně o 0,8 %, zatímco hodnota domácích nových zakázek o 0,9 % poklesla.
• Tuzemský průmysl poprvé po třech letech (zlehka) expanduje
  Český průmysl na konci prvního pololetí viditelně ožil. Index nákupních manažerů PMI se v červnu zvýšil ze 48 bodů na 50,2 bodů a poprvé po třech letech se tak dostal lehce nad hranici oddělující expanzi od recese. To je dobrá zpráva, která ukazuje na tolik očekávanou stabilizaci průmyslu, a to i navzdory turbulencím spojeným s obchodní politikou Donalda Trumpa nebo rozkolísanou geopolitikou.
• Tuzemský průmysl roste, zatímco stavebnictví klesá
  Tuzemská průmyslová produkce za letošní říjen poměrně významně vzrostla díky nižší srovnávací základně ve výrobě automobilů. To nastalo v důsledku loňského výpadku dodávek dílů. K růstu průmyslové produkce přispěla výrazně i výroba dalších dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel. ejvyšší záporné příspěvky k celkovému vývoji průmyslové produkce zaznamenala odvětví výroba strojů a zařízení, výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů.
• Tuzemský průmysl šlape na brzdu
  Český průmysl zakončil první polovinu roku v nepřesvědčivé kondici. Index nákupních manažerů PMI poklesl z květnových 46,1 na 45,3 bodů, což znamená, že průmyslová recese trvá v Česku již déle než dva roky. Za špatnou podnikatelskou náladou stojí již několik kvartálů utlumená poptávka, ať již na domácích nebo klíčových zahraničních trzích v čele s Německem. Nemůže být proto velkým překvapením, že v červnu dále poklesla výroba ve zpracovatelském sektoru.
• Tuzemský průmysl v problémech i na startu roku 2024
  Nálada v českém průmyslu byla po celý minulý rok na bodu mrazu a nic se na tom nezměnilo ani na začátku roku 2024. Index nákupních manažerů PMI v lednu sice mírně vzrostl ze 41,8 na 43 bodů, stále však zůstává hluboko v pásmu recese (<50). Na rozdíl od vývoje v sousedním Německu tak aktivita v tuzemském zpracovatelském sektoru nadále čeká na viditelný odraz ode dna.
• Tuzemský průmysl v únoru rostl více, než se čekalo. I proto, že se snažil „nahnat“ výrobu před zavedením Trumpových cel
  Česká průmyslová výroba podala v únoru lepší výkon, než se čekalo. Meziročně přidala 1,5 procenta, meziměsíčně pak dokonce 1,7 procenta. Lepší než očekávaný meziroční výsledek má na svědomí hlavně energetický průmysl, který těžil z nízké srovnávací základny loňského února. Zpracovatelský průmysl meziročně stagnoval. Silnější než očekávaná je ovšem dynamika průmyslové výroby také v meziměsíčním pohledu. Podniky zřejmě „uspíšily“ výrobu, aby ji stihly ještě před zavedením nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Částečně tak lepší než vyhlížený výkon průmyslu může odrážet právě jen změnu časování výroby, což pozitivní dojem z únorových čísel poněkud tlumí. Meziměsíčně se hodnota nových zakázek v únoru zvýšila, o tři procenta. Trumpova cla z minulého, pokud zůstanou v platnosti delší dobu, by ovšem na tuzemský průmysl měla vysoce neblahý dopad. Celoroční pokles průmyslu by kvůli nim mohl činit zhruba tři procenta.
• Tuzemský průmysl v září mírně meziměsíčně klesl
  Průmyslová produkce v ČR klesla v září meziměsíčně o 0,2 % po předchozích 0,8 %. V meziročním vyjádření její růst zpomalil z 10,3 % na 8,3 %, zatímco se čekalo 7,2 % (NSA). Směrem vzhůru meziroční dynamiku nadále tlačí nízká srovnávací základna loňského roku. Za pozitivní překvapení se dnešní výsledek dá považovat i s ohledem na minulý týden zveřejněný předběžný odhad HDP, podle kterého tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 %.
• Tuzemský průmysl zůstává v útlumu
  Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v srpnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu sice překonal tržní očekávání a mírně vzrostl na 42,9 bodů, nadále však indikuje poměrně znatelný pokles aktivity. Srpnový výsledek v Česku kopíruje vývoj v Německu, kde rovněž došlo ke stabilizaci PMI indexu, ale výrazně pod hranicí 50 oddělující pásmo expanze a recese.
• Tuzemský průmysl zůstává v útlumu
  Po prudkém květnovém poklesu o více než dvě procenta překvapila průmyslová výroba v červnu lehce pozitivně. V meziměsíčním srovnání vzrostla o 0,7 %, meziročně pak kvůli vyšší srovnávací základně prohloubila pokles z květnových 3,2 % na 3,4 %. Vývoj v tuzemském průmyslu tak zůstává silně rozkolísaný, přičemž většina sektorů nadále čelí útlumu z titulu slabé zahraniční poptávky.
• Tuzemský průmysl zůstává v útlumu. Jak na Česko dopadnou Trumpova cla?
  Tuzemský průmysl setrvává i na začátku roku 2025 v útlumu. Podle lednových dat PMI došlo k mírnému zlepšení nálady – index vzrostl ze 44,8 na 46,6 bodů, což však nadále signalizuje pokles aktivity, který trvá již od června 2022. Zdaleka největším problémem tuzemského průmyslu zůstává již několik čtvrtletí v řadě slabá zahraniční poptávka. Náročné podmínky ve zpracovatelském sektoru ilustruje pokračující pokles výroby i nových zakázek.
• Tuzemští spotřebitelé ztrácejí optimismus
  Nálada v české ekonomice se v srpnu mírně zhoršila. Souhrnný indikátor důvěry klesl z červencových 101,1 bodu na 100,5 bodů, především kvůli slabší náladě tuzemských spotřebitelů. Mezi podnikateli se celkový sentiment nezměnil, neboť proti lepším očekáváním v průmyslu stálo zhoršení nálady v obchodě, stavebnictví a vybraných službách.