Česká ekonomika opět roste, spotřeba v plusu

Čtěte více

• Česká ekonomika na zahraničí nemůže spoléhat
  Tuzemská ekonomika podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla ve čtvrtém kvartále mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 1,8 %. V obou srovnání tak byl růst navýšen o 0,2 p.b. Odhad růstu za celý loňský rok zůstal na úrovni rovného 1 %, protože byly revidovány výsledky všech čtvrtletí loňského roku. Letos očekáváme, že oživení českého hospodářství bude pokračovat, negativní rizika jsou ovšem značná.
• Česká ekonomika nepřestává udivovat
  Všeobecně se očekávalo, že česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku zpomalí, ale podle předběžného odhadu ČSÚ dokonce zrychlila, když HDP ve třetím kvartále stouplo mezičtvrtletně o 0,7 %, což je výsledek nad všemi odhady. Tržní odhad činil 0,3 % a naše prognóza byla dokonce ještě mírně pesimističtější (0,2 %). Meziročně pak vzrostla o 2,7 %.
• Česká ekonomika od července do září zřejmě rostla pomaleji než Maďarsko i Polsko, zato rychleji než Slovensko
  Hrubý domácí produkt České republiky rostl ve třetím letošním čtvrtletí dle našeho předpokladu reálně mezičtvrtletně o 0,4 procenta, meziročně pak o 2,6 procenta. Tuzemská ekonomika tedy v porovnání se druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketuje s technickou recesí (zda do ní zabředla, se předběžně dozvíme zítra, 14. 11.).
• Česká ekonomika od dubna do června rostla citelně více, než nač ukazoval prvotní odhad. Obava z Trumpova dopadu na ni se zatím nenaplňuje, naopak, Trump povzbudil zahraniční poptávku po českém exportu
  České hospodářství letos ve druhém čtvrtletí přidalo meziročně 2,6 procenta, mezičtvrtletně pak 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který ČSÚ zveřejnil dnes. Přitom ve svém prvotním odhadu úřad avizoval růst jen 2,4 meziročně a 0,2 procenta mezikvartálně.
• Česká ekonomika odolává Trumpovi hůře, než analytici očekávali. Ve druhém čtvrtletí rostla méně, než mínili
  České hospodářství přidalo ve druhém letošním čtvrtletí 2,4 procenta v meziročním vyjádření. To je sice poměrně solidní výsledek, přesto však horší, než s jakým analytici oslovení agenturou Bloomberg počítali ve střední hodnotě svých dohadů – ta činila 2,5 procenta. Ještě výrazněji zaostal růst české ekonomiky za předpoklady v mezikvartálním pohledu. Očekával se růst 0,4 procenta, zatímco výsledek je jen poloviční – a to 0,2 procenta. Jde však o předběžné údaje. Mohou se ještě změnit, a to oběma směry, až ČSÚ v příštích týdnech svá data zpřesní.
• Česká ekonomika od předpandemické úrovně diverguje
  Zpřesněný odhad českého HDP za Q3 nepotěšil revizí do ještě červenějších čísel. Ve srovnání s druhým čtvrtletím domácí ekonomika poklesla o 0,5 %, v meziročním srovnání pak o 0,7 %. Česká ekonomika tak nejenže stále zůstává za svou předpandemickou úrovní z Q4 19, ale dokonce se od ní zatím vzdaluje. Zatímco v Q2 za touto úrovní zaostávala o rovné jedno procento, nyní je to již o 1,5 %.
• Česká ekonomika od předpandemické úrovně diverguje
  Zpřesněný odhad českého HDP za Q3 nepotěšil revizí do ještě červenějších čísel. Ve srovnání s druhým čtvrtletím domácí ekonomika poklesla o 0,5 %, v meziročním srovnání pak o 0,7 %. Česká ekonomika tak nejenže stále zůstává za svou předpandemickou úrovní z Q4 19, ale dokonce se od ní vzdálila. Zatímco v Q2 za touto úrovní zaostávala o rovné jedno procento, nyní je to již o 1,5 %.
• Česká ekonomika opatrně roste, jak zareaguje ČNB?
  Křehké oživení tuzemské ekonomiky pokračovalo i ve druhém čtvrtletí. Dle bleskového odhadu vzrostlo reálné HDP mezikvartálně o 0,3 %, což bylo v souladu s naším očekáváním, avšak za odhadem trhu (+0,5 %) i centrální banky (+0,7 %). V meziročním srovnání přidala česká ekonomika k dobru 0,4 %. Bleskový odhad nenabízí detailní strukturu HDP, dle komentáře statistického úřadu ale stála za mezičtvrtletním růstem domácí poptávka. Jde zejména o vyšší spotřebu domácností, kterou pohání svižný růst reálných mezd a pravděpodobně i nižší míra úspor tuzemských domácností.
• Česká ekonomika opět klesá, jak dlouho vydrží sazby stabilní?
  Česká ekonomika ve třetím kvartále přibližně v souladu s našimi očekáváními poklesla o -0,3 % mezikvartálně (náš odhad -0,2 %, trh 0 %). Po lehkém růstu na začátku roku 2023 tak opět české hospodářství hlásí problémy - stagnaci ve druhém kvartále a nyní pokles v kvartále třetím. Po dnešních číslech dál kosmeticky snižujeme odhad HDP za rok 2023 na -0,4 %, zatímco odhad pro rok 2024 ponecháváme zatím beze změn na 2,3 %. Rizika (zejména pro rok 2024) jsou vychýlena směrem dolů.
• Česká ekonomika opět roste, brzdí ji výrazný propad zásob
  Ekonomika se ve čtvrtém kvartále 2023 po výraznějším letním útlumu opět vrátila k růstu. HDP mezikvartálně vzrostl o 0,2 % (versus odhad ČNB 0,0 %). Za celý rok 2023 však i tak české hospodářství pokleslo o 0,4 %. Jedním z hlavních motorů ekonomiky na závěr roku 2023 byla po delší době spotřeba domácností, která vzrostla o 0,5 % mezikvartálně. Je to do značné míry díky zastavení propadu reálné mzdy - ta sice meziročně dál klesala, mezikvartálně však pravděpodobně začala opatrně růst. A ohledně spotřeby domácností jsme relativně optimističtí i pro celý nadcházející rok 2024.
• Česká ekonomika opouští recesi
  Zpřesněný odhad HDP za druhý kvartál vyznívá pro českou ekonomiku relativně příznivě. Mezikvartální růst je sice relativně mírný (0,1 %) a Česko opouští recesi druhé poloviny roku 2022 jen velmi pozvolna. Na druhé straně byl ovšem revidován vzhůru výkon za první kvartál (z -0,04 % na +0,04 % mezikvartálně) a pohled do struktury české ekonomiky vypadá relativně povzbudivě, zvlášť při porovnání se sousedním Německem.
• Česká ekonomika opouští recesi, spotřeba začíná růst
  Zpřesněný odhad HDP za druhý kvartál vyznívá pro českou ekonomiku relativně příznivě. Mezikvartální růst je sice relativně mírný (0,1 %) a Česko opouští recesi druhé poloviny roku 2022 jen velmi pozvolna. Na druhé straně byl ovšem revidován vzhůru výkon za první kvartál (z -0,04 % na +0,04 % mezikvartálně) a pohled do struktury české ekonomiky vypadá relativně povzbudivě, zvlášť při porovnání se sousedním Německem.
• Česká ekonomika oživuje, jen trochu pomaleji
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za druhé čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 0,6 % po poklesu o 0,3 % v prvním čtvrtletí. V meziročním srovnání se ekonomika dostala do růstu o 7,8 % po -2,4 %, o které poklesla v prvním čtvrtletí. Na detailní strukturu růstu, tedy co stálo za slabším výsledkem, si budeme muset počkat na další zveřejnění.
• Česká ekonomika padá, ale méně, než čekalo. Po půldruhém roce končí spotřebitelská recese v ČR
  Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla, ovšem méně než se původně čekalo. Hrubý domácí produkt totiž klesl reálně meziročně o 0,4 procenta, zatímco se před zveřejněním předběžného odhadu koncem července se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Příznivější než očekávaný vývoj ekonomiky způsobuje zejména výrazné oživení zahraničního obchodu, který těží z odeznění krize mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Ta má svůj původ ještě v covidové pandemii.
• Česká ekonomika padá hlouběji, než se čekalo. Dusí ji vysoké úroky České národní banky, ale i pokračující propad reálných výdělků lidí
  Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky.
• Česká ekonomika padá hlouběji, než se myslelo. Historickému pádu vzdoruje prakticky jen IT sektor a také vládní výdaje
  Česká ekonomika se ve druhém letošním čtvrtletí podle dnešního zpřesněného odhadu propadla hlouběji, než nač ukazoval předběžný odhad. A to jak v meziročním, tak mezičtvrtletním pohledu. Jde o její největší pád v novodobých dějinách ČR od roku 1993.
• Česká ekonomika podala ve třetím čtvrtletí nad očekávání dobrý výkon, úder ale může přijít teď. První vlnu pandemie ovšem ČR zvládla dobře jak epidemiologicky, tak ekonomicky
  Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí podala nad očekávání dobrý výkon. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. V porovnání s druhým čtvrtletím si polepšila o 6,2 procenta, zatímco analytici v souhrnu počítali s růstem spíše jen v okruhu úrovně pěti procent. Rovněž meziroční propad ekonomiky byl v měsících červenci až září mělčí, než se čekalo. Výkon ekonomiky totiž ve třetím kvartále klesl meziročně o 5,8 procenta, zatímco analytici předpokládali propad kolem úrovně sedmi procent.
• Česká ekonomika poklesla, ale méně než se čekalo
  Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu poklesla tuzemská ekonomika v Q4’22 mezikvartálně o 0,3 %. Pokles zaznamenala již v předcházejícím čtvrtletí (-0,2 %) a naplnila tak obecně uznávanou definici technické recese. Za slabším výkonem stála podle doprovodného komentáře ČSÚ především spotřeba domácností, která se ocitla pod tlakem kvůli nízké spotřebitelské důvěře v důsledku vysoké inflace a nejistého výhledu do budoucnosti. Podrobnější rozklad ale bude k dispozici až v rámci druhého odhadu. Za celý rok 2022 rostlo HDP o 2,5 %, v souladu s naší neměněnou prognózou z loňského jara.
• Česká ekonomika před příchodem koronaviru zažívala skvělé časy
  „V případě, že restriktivní opatření proti šíření koronaviru budou dusit naši ekonomiku po celé druhé čtvrtletí letošního roku, odhadujeme, že za celý letošní rok dojde k propadu hrubého domácího produktu o 7,5 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika překvapila odolností
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku meziroční pokles o 10,7 %, což odpovídá snížení o 8,4 % oproti předchozímu kvartálu. Ačkoliv se jedná o bezpečně nejhorší výsledek v tuzemské historii, výsledek přesto pozitivně předčil očekávání. Podle statistiků se na výsledku negativně podílela spotřeba domácností, pokles zahraniční poptávky i utlumená investiční aktivita. Lze předpokládat, že nejpozitivnějším faktorem pravděpodobně byly výdaje veřejného sektoru. Pokud jde o jednotlivé sektory, pokles vykázaly téměř všechny, speciálně pak průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství.