Státní zásahy zkreslují data o inflaci

Čtěte více

• Státní rozpočet započal rok deficitem
  Pro rok 2023 počítá vláda opět s deficitním rozpočtem, kdy za celý letošní rok by saldo mělo dosáhnout 295 mld. Kč. Podle dat za leden hospodařil v prvním letošním měsíci stát s deficitem ve výši 6,8 mld. Kč. Ve srovnání s loňským rokem se jedná o horší výsledek, tehdy se ale veřejné finance nacházely v rozpočtovém provizoriu, které omezovalo výdaje státu na 1/12 vůči rozpočtu z předchozího roku. Proti roku 2021 je výsledek zlepšením, kdy v předminulém roce dosahoval deficit po prvním měsíci více jak 30 mld. Kč. Historicky bylo lednové hospodaření spíše otázkou kladných čísel a za posledních 15 let je to teprve potřetí, kdy je první výsledek v roce záporný.
• Státní rozpočet za únor prohlubuje schodek na 86,1 mld. Kč
  Stát hospodařil za první dva měsíce letošního roku s deficitem 86,1 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 % a výdaje naopak vzrostly o 18,1 %. Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není oznámený výsledek překvapením. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj inkasa přímých daní. V případě daně z příjmu fyzických osob můžeme poprvé vidět čistý efekt daňových změn v letošním roce. Její inkaso kleslo meziročně o čtvrtinu, zatímco celkové daňové příjmy jsou nižší zhruba o deset procent. Do srovnání ale vstupují pouze první dva měsíce minulého roku, které ještě nebyly dotčeny covidovou krizí. Další výraznou položkou je daň z příjmu právnických osob, kterou ovlivňuje její čtvrtletní splatnost záloh. Proto aktuálně vykazuje největší ztrátu vůči plánu Ministerstva financí. Ten navíc stále počítá s původní verzí státního rozpočtu s deficitem 320 mld. Kč, čímž zveřejněný únorový výsledek ztrácí na vypovídací hodnotě.
• Státní rozpočet 2026 na autopilota
  Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 mld. Kč. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 mld. Kč je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 mld. Kč. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 mld. Kč, meziročně s minimální změnou.
• Státní smutek v USA
  Ve čtvrtek 9.1.2025 je v USA v souvislosti s úmrtím bývalého prezidenta Jimmyho Cartera vyhlášen státní smutek.
• ​Státní smutek v USA - tržní analýza 5.12.2018
  Včera oslabily především kvůli Trumpovi a jeho varovnému tweetu a bojovnému postoji. Na svém twitterovém účtu zmínil, že je "Tariff man" a pohrozil tím, že pokud nebude dohody dosaženo, cla jistě zavede. Zdá se, že Čína vše brala s rezervou a dále se snaží o dosažení dohody a co nejrychlejší implementaci jednotlivých dohodnutých bodů. Mezi USA a Čínou je od víkendu v rámci obchodních válek příměří a obě strany usilovně pracují na dohodě, která vyřeší zahraniční obchod. Na jakékoliv nové zprávy budou nejen americké akciové indexy reagovat.
• Státní stavebko nafukuje ceny realit a pomáhá bohatším lidem, přičemž chudší z něj nic nemají, ač jej také platí. Je rozumné jej zrušit, jak zvažuje Fialova vláda
  Vláda podle včerejších slov ministra financí Zbyňka Stanjury zvažuje zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Byl by to rozumný krok, po němž podstatná část ekonomů volá již léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří to nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou.
• Státní svátek v ČR - burzy jsou zavřené
  Dnes je státní svátek Den vzniku samostatného československého státu a Pražská burza cenných papírů i RM-Systém jsou zavřené. Na ostatních trzích jsou běžné obchodní hodiny.
• Státní svátek v USA
  Americké finanční trhy měly včera zavřeno z důvodu státnické události – pohřeb bývalého prezidenta USA Jimmyho Cartera.
• Státní v minulém roce hospodařil s rekordním deficitem 367,4 mld. Kč
  Státní rozpočet skončil v minulém roce s deficitem 367,4 mld. Kč, což je téměř dvojnásobek doposud rekordního roku 2009. Loňský výsledek je historicky rekordní i v relativním vyjádření vůči HDP, který zmíněný rok překonalo o dva procentní body na -6,8 %. Nicméně prosincová data pouze potvrdila trendy předchozích měsíců a na finálním obrázku hospodaření státu příliš nezměnila. Celkové příjmy klesly oproti roku 2019 o 3,1 %, zatímco výdaje narostly o 18,8 %.
• Státní zaměstnanci si příští rok polepší více než zaměstnanci soukromé sféry. To není úplně zdravé, když je stát ve stamiliardovém deficitu, vláda by měla citelněji snížit počet pracovníků „eráru“
  Většině zaměstnanců státu a veřejných služeb se od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. Průměrný hrubý plat státních zaměstnanců tak poskočí z letošních 44 200 korun na 47 190 korun. To představuje růst o 6,8 procenta. Takový vzestup platů podle všeho překročí růst mezd v soukromé neboli tržní sféře, který dle aktuální prognózy České národní banky dosáhne příští rok pouze 5,7 procenta.
• Státní zastupitelství oslabuje pozici Strnadova holdingu
  Komentář Radky Háčkové z agentury JEAN PIERRE: V insolvenčním řízení s ostravskými strojírnami Vítkovce Heavy Machinery došlo k posunu. Krajské státní zastupitelství v Ostravě se vyjádřilo k návrhům na odvolání dvou věřitelů z prozatímního věřitelského výboru kvůli účelovému propojení s majoritním vlastníkem VHM, holdingem Czechoslovak Group.
• Stát posílá na příspěvek na bydlení téměř 60 milionů korun denně
  Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.
• Stát přijde o 10 miliard korun na dani z tabákových výrobků
  „Lafferova křivka nám říká, že zvyšování daní vede od určitého bodu k nižším daňovým výnosům. Toho si naši zákonodárci zřejmě nebyli vědomi, když zvyšovali daně na tabákové výrobky. Data totiž potvrzují, že prudké zvýšení daní snížilo daňový výběr. Letošní plán se nepodaří naplnit o 10 miliard korun a výběr spotřební daně z tabákových výrobků klesne pod úroveň loňského roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stát se nově chystá platit nájemné za hospodské či kadeřnice. Je to dobře, mohl však být velkorysejší
  Vláda chystá další opatření na podporu podnikatelů zasažených ekonomickými důsledky opatření pro boj s šířením koronaviru. Premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že stát bude za dotčené podnikatele hradit část nájemného, a to za období od vyhlášení nouzového stavu dne 12. března až do letošního 30. června. Uleví se tak desetitisícům provozů typu hospod, malých obchodů či kadeřnictví.
• Stát si vezme z loňského zisku Lesů ČR 4,4 mld. Kč, další půl miliardu z Budvaru
  Stát si vezme z loňského zisku státního podniku Lesy ČR (LČR) 4,4 miliardy korun, další půl miliardy korun pak do státního rozpočtu odvede Budějovický Budvar. Odvody státních firem dnes schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
• Stát skupuje další a další podniky. Vytlačuje trh
  Kapitalismus tak postupně mizí. Místo toho, abychom věděli, jak to bude s budoucností energetiky, máme zde jen spekulace.
• Status pozorovatele v eurozóně by byl signál, že se s námi počítá
  Vláda ČR chce na závěr svého mandátu prosadit Česku status pozorovatele v eurozóně. Na jednání ministrů financí eurozóny by tak ráda měla i svého zástupce. Jedná se o pragmatické řešení, pokud nechceme ztratit kontakt s vývojem a máme zájem ukázat, že s námi Unie může počítat. Před volbami tím navíc naznačujeme, že dosud spíše skeptický přístup české vlády k přijetí eura se nyní mění.
• Status XTB po překvapivém prohlášení Švýcarské národní banky
  Během uplynulého týdne, po prohlášení Švýcarské národní banky (SNB) o uvolnění regulací švýcarského franku (CHF), zaznamenala XTB Group zlepšení...
• Stát už prodělal šest miliard korun jenom na protiinflačních dluhopisech vydaných loni v lednu. Půjčoval si zbytečně draze, někteří lidé na tom ale dobře vydělávají
  V pátek zveřejněná říjnová čísla k meziroční inflaci v ČR potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů představuje i letos stále jeden z nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů (viz graf níže), neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
• Stát v minulém roce hospodařil se zanedbatelným deficitem
  Státní rozpočet zakončil uplynulý rok v deficitu 28,5 mld. Kč. Oproti listopadu se deficit snížil o 10,1 mld. Kč. Jedná se tak o nejhorší výsledek státního rozpočtu za poslední čtyři roky. Z historického hlediska to lze považovat za nadprůměrný výsledek hospodaření.