Rozbřesk: O výprodeji vládních dluhopisů aneb co je již v cenách a co nikoliv

Čtěte více

• Rozbřesk: Optimismus vyprchává i v české ekonomice
  Na novou várku tvrdých a současně zpožděných dat z české ekonomiky si musíme ještě přibližně dva týdny počkat, nicméně už teď jsou k ruce alespoň nejnovější průzkumy důvěry, které mimochodem nedopadají zrovna nejlépe. V průmyslu – největším tuzemském odvětví – se po krátké přestávce znovu začíná šířit pesimismus, za nímž můžeme najít především zhoršený výhled poptávky pro nejbližší tři měsíce. A to přitom ani hodnocení současné poptávky není rozhodně nijak pozitivní. Z podrobnějších výsledků pak vyplývá, že právě slabá poptávka je stále větší bariérou pro další růst a dotýká se už více než 37 % firem. Zatímco ještě na začátku roku bránil firmám v rozletu nedostatek zaměstnanců, nyní je to stále ve větší míře potenciální zájem zákazníků. Říjnový průzkum důvěry v průmyslu je tak vlastně další indikací, že situace v ekonomice se mění, i když na opožděných tvrdých datech to nemusí být až tak zřetelně vidět.
• Rozbřesk: Optimistické Vánoce českých spotřebitelů
  Zatímco celková nálada v české ekonomice mírně uvadá, spotřebitelé hledí do budoucna s optimismem. Jejich důvěra v ekonomiku se v průběhu prosince dále zvýšila s tím, jak se snížily obavy z případného zhoršení finanční situace tuzemských domácností. Nakonec je to logické, když lidé slyší, jak roste napětí na trhu práce a stále přibývá volných pracovních míst, kterých je už mnohem více než dostupných nezaměstnaných.
• Rozbřesk: Optimističtí podnikatelé, pesimističtí spotřebitelé, ropu zdražují hurikány
  Dnes finanční trhy čeká nová série dat Ifa, která ukáže, jakým tempem pokračuje zlepšování situace největší evropské ekonomiky. Konkrétně, zda se potvrdí, co už naznačily indexy nákupních manažerů v pátek, a sice, že naděje na oživení ve tvaru písmena V nevypadají až tak žhavě jako před měsícem v důsledku zhoršení ve službách. Odhady trhů jsou optimistické, ať už jde o celkový index nebo subindex očekávání. Důležité výsledky, které ukážou i situaci v hlavních odvětvích, přijdou na řadu už v deset hodin a budou mít ambici ovlivnit i vývoj kurzu eurodolaru. Nepochybně budou i významným signálem z pohledu českého hospodářství, které je na německých trendech silně závislé.
• Rozbřesk: O revizi měnové politiky Fedu, kontrole výnosové křivky a slabém dolaru
  Termíny jako kontrola americké výnosové křivky či revize rámce měnové politiky Fedu nejsou zcela jistě témata pro letní čtení. Nicméně ti, kdož jsou závislí na síle americké dolaru, by je neměli ignorovat, neboť by se jim to nemuselo vyplatit. O co tedy jde?
• Rozbřesk: O ropě, husách a naftě
  Trh s ropou lze v současné době označit různými přídavnými jmény, avšak slovo klidný z pochopitelných důvodů chybí. Cena severomořského, mimochodem po celkem malé huse pojmenovaného, Brentu, se před pár dny krátce dostala pod 100 USD. Včera se ale barel prodával opět za cca 110-120 dolarů (což zhruba odpovídá rozpětí křídel dospělé husy v centimetrech a cena je tak asi tam, kde má být…).
• Rozbřesk: Oslabujeme výhled na korunu
  Hlavním důvodem je přetrvávající vysoký objem spekulativního kapitálu v korunách (odhadem desítky miliard eur) - tento kapitál je postupem času čím dál méně trpělivý. Jednak proto, že koruna již skoro dva roky nepředvedla prakticky žádné zisky (pod 25,50 se podívá jen zřídka kdy). Současně proto, že trhy přestávají věřit dalšímu růstu domácích úrokových sazeb - tedy minimálně tak výraznému, aby přesvědčil k příchodu do korun zahraniční hráče. Zahraniční kapitál je také méně trpělivý kvůli přetrvávajícímu globálnímu napětí. Obchodní války, Brexit, ale i experimentální měnová politika v Maďarsku - to vše je spíš důvodem z koruny odcházet, než v ní otevírat nové pozice.
• Rozbřesk: Ostře sledované Jackson Hole. Zklame Fed Donalda Trumpa?
  Šéf Fedu Jerome Powell nebude mít vůbec jednoduchý týden. Po opětovném rozjezdu obchodní války s Čínou jsou jeho kroky pod drobnohledem administrativy Donalda Trumpa. Navíc horší čísla z Číny a Evropy v kombinaci s propady akciových trhů přispěly k tomu, že výrazně vzrostly sázky trhů na pokles amerických sazeb.
• Rozbřesk: O taktických jaderných zbraních, eskalačním žebříku a výprodeji rizikových aktiv
  Akciový mág americké finanční televize CNBC Jim Cramer se nedávno nechal slyšet, že použití nukleárních zbraní ze strany Ruska je velmi nepravděpodobné. Bohužel Cramerova schopnost předpovídat je notoricky tak mizerná, že někteří doporučují zaujmout vždy přesně opačnou investiční pozici (zahrát si tzv. “inverzního” Cramera). Aneb říká-li Cramer, že Putin taktické jaderné zbraně na Ukrajině nepoužije, pak bychom možná měli být na pozoru, neboť opačný scénář může být ve skutečnosti pravděpodobnější. Máme se však opravdu bát, že k takové eskalaci dojde? A pokud ano, jak by vlastně vypadala, resp. jaká by byla odpověď Západu? Byl by pak velký jaderný konflikt mezi USA a Ruskem nevyhnutelný?
• Rozbřesk: O veřejných financích a znepokojivých trendech
  Tuzemské veřejné finance se od propuknutí pandemie propadly do významné nerovnováhy, kterou dále prohlubují negativní dopady energetické krize. Přestože současná vláda nastupovala do úřadu s cílem konsolidovat veřejné rozpočty, ve svých střednědobých plánech počítá jen s velmi pozvolným ozdravným procesem. Největší problém představuje tzv. strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne, a který má v příštích letech setrvat okolo 3 % HDP (přibližně 200 mld. korun).
• Rozbřesk: O víkendu klíčové německé volby a koruna vyhlíží ČNB
  Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou. Zdá se, že v posledních dnech se zastavil propad preferencí pravicově-středové CDU/CSU i strany Zelených a již dál nenarůstají preference sociálně-demokratické SPD. Rozdíly mezi dvěma velkými stranami jsou relativně malé a o vítězi může na poslední chvíli rozhodnout velké množství nerozhodnutých voličů. Ať už jím bude Olaf Scholz z SPD nebo Armin Lachet z dnes nejsilnější CDU/CSU, velmi pravděpodobně budou pracovat z daleko fragmentovanějším parlamentem. Takovým, ve kterém nebude vůbec jednoduché sestavit novou koalici. Zvlášť proto, že oba nejpravděpodobnější partneři - pravicová FDP a strana Zelených jsou si ideologicky velmi vzdálené.
• Rozbřesk: Oživení na evropském automobilovém trhu
  Automobilový průmysl je i nadále pod tlakem, a to nejenom kvůli nedostatku komponent, který srazil například tuzemskou výrobu už v prvních dvou měsících o téměř 14 %. Dalším důvodem omezujícím prostor pro zvýšení produkce byla doposud slabá poptávka, respektive prodej omezený různými restrikcemi napříč evropským trhem.
• Rozbřesk: Oživení v Číně pod tlakem COVIDu a nejistoty na realitním trhu
  Čínská podnikatelská nálada se v červenci zhoršovala více, než se čekalo. O tom, že politika nulového COVIDu si nutně vybírá svou daň, jsme psali nedávno. Nyní, i ve světle odhadu HDP za druhé čtvrtletí (-2,6 % mezičtvrtletně po sezónním očištění), se proto zdá velmi nepravděpodobné, že oficiální cíl pro rok 2022, tedy 5,5 %, bude dosažen.
• Rozbřesk: Pád české ekonomiky zbrzdily stavební investice
  Včera se trhy konečně dočkaly podrobných výsledků české ekonomiky za druhý kvartál, které nakonec moc překvapivého nepřinesly. HDP sice v tomto období padal o něco rychleji, než naznačoval předběžný odhad, nicméně odchylka nebyla nijak zásadní. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím výkon ekonomiky poklesl o 8,7 %, což v meziročním srovnání „vyneslo“ -11 %. Čísla jsou ve srovnání s unijními výsledky o něco příznivější, stejně jako při porovnání s prognózou tuzemské centrální banky.
• Rozbřesk: Pád vlády není pro ekonomiku problémem, může vystrašit sázkaře na koruně
  Překvapivé rozhodnutí premiéra Sobotky složit demisi za celou vládu by nemělo pro českou ekonomiku přinést nic revolučně nového. Termín voleb je známý a zbývá do nich již “pouze? půl roku (20. 10. 2017). Z legislativního pohledu se už od vlády tak jako tak nic klíčového neočekávalo. Celá vládní krize tak má z našeho pohledu dva klíčové rozměry. Ani jeden z nich by však neměl mít trvalejší přesah na trhy.
• Rozbřesk: Pandemie není pod kontrolou, Česko směřuje k “lockdownu”. Co to bude znamenat pro ekonomiku?
  Máme za sebou další rekordní přírůstek počtu nakažených – v úterý jich přibylo skoro 12 tisíc. Navíc roste i počet hospitalizovaných, a to podle našich propočtů rychleji, než naznačují simulace na základě počtu nakažených. To může znamenat, že ve skutečnosti se pandemie šíří ještě daleko rychleji, než nastiňují oficiální čísla o testovaných a nakažených. Tomu by ostatně odpovídal i vysoký podíl nakažených a testovaných – v posledních deseti dnech vždy překonal 25 %. Sečteno, podtrženo, poslední sada opatření přijatá zhruba před týdnem zatím pravděpodobně nesnížila výrazně šíření nákazy a reprodukční číslo se i kvůli faktickému krachu systému trasování drží pravděpodobně stále viditelně nad úrovní 1 (viz například odhady na https://www.seznamzpravy.cz/sekce/koronavirus-stopcovid).
• Rozbřesk: Pandemie sráží vyhlídky tuzemských firem. Rozjedou Powell & spol. jestřábí show?
  Tuzemská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí mezikvartálně o 1,5 %, meziročně o 3,1 %. Obrázek posledního čtvrtletí díky dnešním a už díky předchozím měkkým datům začíná nabývat konkrétnější podoby. Podobně jako předchozí čtvrtletí bylo i to aktuální poznamenané problémy v dodavatelských řetězcích, zejména automobilového průmyslu, k nimž se přidal masívní dopad vysokých cen surovin a energií. Když k tomu připočteme opětovnou explozi pandemie, tak to z pohledu ekonomiky letos rozhodně nevypadá na žádný radostný finiš.
• Rozbřesk: Pandemie tlačí na zvyšování dluhu ČR, jak moc 2. vlna spláchne evropské PMI a euro?
  Nová vlna pandemie, ať už jí budeme označovat jako druhou nebo považovat za pokračování té první, nejenže přepíše ekonomické výhledy, ale výrazně zasáhne do hospodaření státu v letošním i příštím roce. Do konce září to sice vypadalo, že zdaleka nevyužije prostor, který mu dává schválený rozpočet s půl biliónovým schodkem, avšak částečné uzavření ekonomiky situaci mění.
• Rozbřesk: Panika má ke konci daleko, co sledovat v tomto týdnu?
  Těžko si představit v nejbližších dnech konec tržní paniky. Přes víkend narazil záchranný balíček Donalda Trumpa v celkovém objemu 2 biliony dolarů na odpor demokratických senátorů, nové případy rostou exponenciálně jako houby po dešti (dosáhly necelých 340 tisíc), Angela Merkelová je po kontaktu s nakaženým doktorem v karanténě a jako třešinka na dortu vystoupil James Bullard z amerického Fedu s odhadem 50 procentního propadu amerického HDP ve druhém kvartále a nárůstu americké nezaměstnanosti až na 30 %. Těžko si představit horší koktejl zpráv.
• Rozbřesk: Panika na italském trhu dluhopisů. Čím déle vydrží, tím hůře pro...
  Je-li na trhu panika, tak není nic horšího, než rádoby rázná prohlášení politiků či vyloženě utilitární prohlášení šéfů hedgeových fondů. Přesně do takové kategorie patří včerejší komentáře komisaře Evropské komise Oettingera o tom, že “trhy (Italy) naučí”, či varování legendárního spekulanta Sorose, že Evropu čeká ohromná finanční krize. Když k tomu připočteme spekulace o tomu, kdy vlastně předčasné volby v Itálii budou (spekuluje se dokonce o 29. červenci), není se ani co divit, že italský vládní dluh se prakticky ocitl na kolenou.
• Rozbřesk: Panika na ropném trhu: útok na Saúdskou Arábii žene cenu ropy vzhůru
  Globální ropný trh zachvátila panika. Sobotní útok na ropné komplexy Abkajk a Churajs vyřadil z provozu více než polovinu saúdské produkce ropy (5,7 mil. barelů denně), ekvivalent celých pěti procent globální nabídky. To je z historického pohledu zcela bezprecedentní situace, která překonává výpadky spojené s válkou v Zálivu (1991) a islámskou revolucí v Íránu (1979), a má za následek skokový růst cen ropy Brent o aktuálních více než deset procent (při otevření trhu ropa zdražila dokonce o dvacet procent!).