Rozbřesk: Pandemie tlačí na zvyšování dluhu ČR, jak moc 2. vlna spláchne evropské PMI a euro?

Čtěte více

• Rozbřesk: O taktických jaderných zbraních, eskalačním žebříku a výprodeji rizikových aktiv
  Akciový mág americké finanční televize CNBC Jim Cramer se nedávno nechal slyšet, že použití nukleárních zbraní ze strany Ruska je velmi nepravděpodobné. Bohužel Cramerova schopnost předpovídat je notoricky tak mizerná, že někteří doporučují zaujmout vždy přesně opačnou investiční pozici (zahrát si tzv. “inverzního” Cramera). Aneb říká-li Cramer, že Putin taktické jaderné zbraně na Ukrajině nepoužije, pak bychom možná měli být na pozoru, neboť opačný scénář může být ve skutečnosti pravděpodobnější. Máme se však opravdu bát, že k takové eskalaci dojde? A pokud ano, jak by vlastně vypadala, resp. jaká by byla odpověď Západu? Byl by pak velký jaderný konflikt mezi USA a Ruskem nevyhnutelný?
• Rozbřesk: O veřejných financích a znepokojivých trendech
  Tuzemské veřejné finance se od propuknutí pandemie propadly do významné nerovnováhy, kterou dále prohlubují negativní dopady energetické krize. Přestože současná vláda nastupovala do úřadu s cílem konsolidovat veřejné rozpočty, ve svých střednědobých plánech počítá jen s velmi pozvolným ozdravným procesem. Největší problém představuje tzv. strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne, a který má v příštích letech setrvat okolo 3 % HDP (přibližně 200 mld. korun).
• Rozbřesk: O víkendu klíčové německé volby a koruna vyhlíží ČNB
  Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou. Zdá se, že v posledních dnech se zastavil propad preferencí pravicově-středové CDU/CSU i strany Zelených a již dál nenarůstají preference sociálně-demokratické SPD. Rozdíly mezi dvěma velkými stranami jsou relativně malé a o vítězi může na poslední chvíli rozhodnout velké množství nerozhodnutých voličů. Ať už jím bude Olaf Scholz z SPD nebo Armin Lachet z dnes nejsilnější CDU/CSU, velmi pravděpodobně budou pracovat z daleko fragmentovanějším parlamentem. Takovým, ve kterém nebude vůbec jednoduché sestavit novou koalici. Zvlášť proto, že oba nejpravděpodobnější partneři - pravicová FDP a strana Zelených jsou si ideologicky velmi vzdálené.
• Rozbřesk: O výprodeji vládních dluhopisů aneb co je již v cenách a co nikoliv
  Výprodej na trzích dluhopisů, který pozorujeme v posledních týdnech, je opravdu nebývalý. S tím, jak výrazně propadly ceny dluhopisů (a reverzně vzrostly výnosy), se ovšem nabízí otázka, zdali už nepřišel čas se zamyslet nad tím, zda nejsou současné úrovně atraktivní z podhledu dlouhodobějších investic.
• Rozbřesk: Oživení na evropském automobilovém trhu
  Automobilový průmysl je i nadále pod tlakem, a to nejenom kvůli nedostatku komponent, který srazil například tuzemskou výrobu už v prvních dvou měsících o téměř 14 %. Dalším důvodem omezujícím prostor pro zvýšení produkce byla doposud slabá poptávka, respektive prodej omezený různými restrikcemi napříč evropským trhem.
• Rozbřesk: Oživení v Číně pod tlakem COVIDu a nejistoty na realitním trhu
  Čínská podnikatelská nálada se v červenci zhoršovala více, než se čekalo. O tom, že politika nulového COVIDu si nutně vybírá svou daň, jsme psali nedávno. Nyní, i ve světle odhadu HDP za druhé čtvrtletí (-2,6 % mezičtvrtletně po sezónním očištění), se proto zdá velmi nepravděpodobné, že oficiální cíl pro rok 2022, tedy 5,5 %, bude dosažen.
• Rozbřesk: Pád české ekonomiky zbrzdily stavební investice
  Včera se trhy konečně dočkaly podrobných výsledků české ekonomiky za druhý kvartál, které nakonec moc překvapivého nepřinesly. HDP sice v tomto období padal o něco rychleji, než naznačoval předběžný odhad, nicméně odchylka nebyla nijak zásadní. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím výkon ekonomiky poklesl o 8,7 %, což v meziročním srovnání „vyneslo“ -11 %. Čísla jsou ve srovnání s unijními výsledky o něco příznivější, stejně jako při porovnání s prognózou tuzemské centrální banky.
• Rozbřesk: Pád vlády není pro ekonomiku problémem, může vystrašit sázkaře na koruně
  Překvapivé rozhodnutí premiéra Sobotky složit demisi za celou vládu by nemělo pro českou ekonomiku přinést nic revolučně nového. Termín voleb je známý a zbývá do nich již “pouze? půl roku (20. 10. 2017). Z legislativního pohledu se už od vlády tak jako tak nic klíčového neočekávalo. Celá vládní krize tak má z našeho pohledu dva klíčové rozměry. Ani jeden z nich by však neměl mít trvalejší přesah na trhy.
• Rozbřesk: Pandemie není pod kontrolou, Česko směřuje k “lockdownu”. Co to bude znamenat pro ekonomiku?
  Máme za sebou další rekordní přírůstek počtu nakažených – v úterý jich přibylo skoro 12 tisíc. Navíc roste i počet hospitalizovaných, a to podle našich propočtů rychleji, než naznačují simulace na základě počtu nakažených. To může znamenat, že ve skutečnosti se pandemie šíří ještě daleko rychleji, než nastiňují oficiální čísla o testovaných a nakažených. Tomu by ostatně odpovídal i vysoký podíl nakažených a testovaných – v posledních deseti dnech vždy překonal 25 %. Sečteno, podtrženo, poslední sada opatření přijatá zhruba před týdnem zatím pravděpodobně nesnížila výrazně šíření nákazy a reprodukční číslo se i kvůli faktickému krachu systému trasování drží pravděpodobně stále viditelně nad úrovní 1 (viz například odhady na https://www.seznamzpravy.cz/sekce/koronavirus-stopcovid).
• Rozbřesk: Pandemie sráží vyhlídky tuzemských firem. Rozjedou Powell & spol. jestřábí show?
  Tuzemská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí mezikvartálně o 1,5 %, meziročně o 3,1 %. Obrázek posledního čtvrtletí díky dnešním a už díky předchozím měkkým datům začíná nabývat konkrétnější podoby. Podobně jako předchozí čtvrtletí bylo i to aktuální poznamenané problémy v dodavatelských řetězcích, zejména automobilového průmyslu, k nimž se přidal masívní dopad vysokých cen surovin a energií. Když k tomu připočteme opětovnou explozi pandemie, tak to z pohledu ekonomiky letos rozhodně nevypadá na žádný radostný finiš.
• Rozbřesk: Panika má ke konci daleko, co sledovat v tomto týdnu?
  Těžko si představit v nejbližších dnech konec tržní paniky. Přes víkend narazil záchranný balíček Donalda Trumpa v celkovém objemu 2 biliony dolarů na odpor demokratických senátorů, nové případy rostou exponenciálně jako houby po dešti (dosáhly necelých 340 tisíc), Angela Merkelová je po kontaktu s nakaženým doktorem v karanténě a jako třešinka na dortu vystoupil James Bullard z amerického Fedu s odhadem 50 procentního propadu amerického HDP ve druhém kvartále a nárůstu americké nezaměstnanosti až na 30 %. Těžko si představit horší koktejl zpráv.
• Rozbřesk: Panika na italském trhu dluhopisů. Čím déle vydrží, tím hůře pro...
  Je-li na trhu panika, tak není nic horšího, než rádoby rázná prohlášení politiků či vyloženě utilitární prohlášení šéfů hedgeových fondů. Přesně do takové kategorie patří včerejší komentáře komisaře Evropské komise Oettingera o tom, že “trhy (Italy) naučí”, či varování legendárního spekulanta Sorose, že Evropu čeká ohromná finanční krize. Když k tomu připočteme spekulace o tomu, kdy vlastně předčasné volby v Itálii budou (spekuluje se dokonce o 29. červenci), není se ani co divit, že italský vládní dluh se prakticky ocitl na kolenou.
• Rozbřesk: Panika na ropném trhu: útok na Saúdskou Arábii žene cenu ropy vzhůru
  Globální ropný trh zachvátila panika. Sobotní útok na ropné komplexy Abkajk a Churajs vyřadil z provozu více než polovinu saúdské produkce ropy (5,7 mil. barelů denně), ekvivalent celých pěti procent globální nabídky. To je z historického pohledu zcela bezprecedentní situace, která překonává výpadky spojené s válkou v Zálivu (1991) a islámskou revolucí v Íránu (1979), a má za následek skokový růst cen ropy Brent o aktuálních více než deset procent (při otevření trhu ropa zdražila dokonce o dvacet procent!).
• Rozbřesk: Pár inflačních lekcí ze sedmdesátek
  Absolventi ekonomických oborů si obzvláště v těchto dnech jistě často vzpomenou na příběh z úvodních kurzů makroekonomie, který se při přednáškách používá pro ilustraci tzv. nabídkového šoku - tedy na ropné krize 70. let minulého století. Až o něco později se dozví, že tento jednoduchý pohled na věc má háčky a že ropné embargo sice sehrálo důležitou roli, ale přičítat jemu samotnému stagflaci není úplně fér. V současnosti se tak ona - z pohledu blahobytu nemilá - historická epizoda interpretuje hlavně jako důsledek selhání hospodářských politik.
• Rozbřesk: Pátý týden dovolené by mohl stát firmy desítky miliard korun
  Mezi rusko-českou diplomatickou přestřelku a pandemii COVID 19 se v posledních dnech vklínilo ještě jedno téma - požadavek KSČM na povinných pět týdnů dovolené. Česko je v tuto chvíli v evropském pelotonu z pohledu délky povinné dovolené někde uprostřed, pokud tedy započítáme i státní svátky. Méně povinných dnů volna mají například v Británii nebo v Německu, více naopak v sousedním Slovensku nebo ve Francii. Řada podniků přitom v Česku používá pátý týden dovolené flexibilně jako bonus tam, kde to z jejich pohledu dává smysl - například jako věrnostní odměnu za počet odpracovaných roků.
• Rozbřesk: Pavel Řežábek vystoupil proti intervencím ČNB, co to znamená pro korunu?
  Dow Jones poprvé zlomil hranici 20 tisíc bodů, a to v době kdy Británie opouští Evropskou unii, Spojené státy hrozí novým protekcionismem a před francouzskými prezidentskými volbami vážně padají návrhy na odchod z eura. Je pravda, že z vyspělých ekonomik chodí v posledních dvou měsících převážně dobrá čísla - celkové odhady růstu pro tento rok se ale nijak zásadně nevylepšily a to samé platí i o odhadech zisků. Také je třeba vzít v potaz, že minimálně hospodářská expanze v USA není již vůbec mladá - ekonomika roste sedmým rokem v řadě a je otázka, jak se tento rok vypořádá s rychlejším růstem úrokových sazeb. To vše minimálně při pohledu na tržní optimismus vybízí k opatrnosti.
• Rozbřesk: Pět dva pro stabilitu sazeb, Mayová zkouší prorazit zeď
  Stejně jako v prosinci a v únoru dopadlo podle očekávání zasedání bankovní rady i v březnu. A stejný byl i poměr hlasů při hlasování, když se pět členů vyslovilo pro stabilitu sazeb, zatímco dva bankéři opět preferovali sazby vyšší. Určitou změnu v postoji centrální banky však tentokrát přesto nalézt můžeme. Na rozdíl od února, kdy bankovní rada považovala rizika prognózy jako mírně proinflační, hodnotí rizika stávající prognózy „jako zhruba vyrovnaná“. Za tzv. proinflační riziko ČNB považuje (stejně jako minule) kurz koruny, respektive pomalejší posilování české měny. Toto riziko však nyní vyvažuje výraznější cyklické zpomalení v zahraničí a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Nejistotou zůstal potenciální protekcionismus v mezinárodním obchodě, k němuž přibyl neřízený brexit, který byl ještě minule považován za riziko.
• Rozbřesk: Plameny v ukrajinské elektrárně posílají dolů eurodolar i měny střední Evropy. Plyn či pšenice letí do nebes
  Asi zcela nepřekvapivě jsou středoevropské měny (pomineme-li rubl) jednoznačně největší otloukánkem mezi měnami od počátku ruské invaze na Ukrajinu. V průměru proti euru ztratily zlotý, forint a koruna více než 5%. To sice není žádná katastrofa, avšak to neznamená, že nemůže být hůře. A to je velmi nemilá zpráva v dnešní inflační době. Nabízí se tedy otázka zdali by se středoevropské centrální banky neměly zamyslet nad tím zda má i nadále smysl držet a eventuálně akumulovat devizové rezervy, když venku zuří inflace v kombinaci s válkou a uprchlickou krizi. Situace však není tak univerzálně jednoduchá napříč regionem.
• Rozbřesk: Plán obnovy může do ekonomiky poslat v nejbližších letech až 200 mld. CZK
  Národní plán obnovy je na světě. Česko bude mít v jeho rámci možnost vyčerpat v následujících dvou letech prostředky na projekty až v hodnotě 200 miliard korun. Největší část prostředků jde na klimatické projekty (41 %) a digitální transformaci (23 %). Problém není ani tak v obecných prioritách – ty jsou jednoduše u fondu obnovy dány Bruselem. Minimálně 37 % investic musí směřovat do zelených projektů a dalších minimálně 20 % na digitalizaci. Potíž je opět v tom, že Česku klasicky vše trochu déle trvá.
• Rozbřesk: Plynová krize opět nabírá na obrátkách
  Cena plynu v Evropě opět skokově roste a včera se vyšplhala nad 130 EUR/MWh, což je nejvyšší úroveň od začátku března. Na vině jsou nové nabídkové šoky, se kterými se musí trh vypořádat a které ohrožují probíhající plnění zásobníku před topnou sezónou (k cílovým 80 % k prvnímu listopadu). Dobrou zprávou je, že tempo doplňování zásobníků v posledních týdnech akcelerovalo napříč celou EU a zvlášť dobře si vede Česko.