Ranní okénko - Spotřebitelská důvěra v eurozóně opět klesne

Čtěte více

• Ranní okénko - Solidní růst HDP ukazuje, že nic není ztraceno
  Dnes nás čeká velká porce dat. Pro Českou republiku bude dopoledne zveřejněn index nákupních manažerů (PMI) v českém zpracovatelském průmyslu. Březnová hodnota 48,3 byla nakonec o něco menší, než očekával trh. Na měsíc duben předpokládáme, že PMI bude 48,3 bodů, odhad trhu je 48,0 bodů.
• Ranní okénko - Solidní růst USA ve 2.Q potvrzen
  Dnešní den nabídne zajímavé údaje především ze Spojených států amerických. Zaměříme se zejména na výsledek cenového indexu PCE, který Fed upřednostňuje před běžněji používaným CPI. Inflace dle této metodiky podle trhu klesla z červencových 2,5 % na 2,3 % v srpnu. Právě na této úrovni Fed očekává, že se inflace v průměru za letošní rok zastaví. Nicméně mediánová predikce trhu naznačuje, že by jádrová složka mohla stoupnout o 0,1 p.b., a to z 2,6 % na 2,7 %. Zároveň bude ve stejnou dobu publikován meziměsíční vývoj osobních příjmů a výdajů. Předpokládá se zrychlení meziměsíční dynamiky osobních příjmů z 0,3 % na 0,4 % v srpnu, naopak v případě výdajů by tempo mohlo mírně opadnout z 0,5 % na 0,3 %.
• Ranní okénko - Solidní tempo spotřebitelských výdajů v USA popohání HDP, ale i inflaci
  Ekonomický kalendář v závěru týdne přináší data o výdajích a příjmech amerických domácností a vývoji peněžní zásoby v eurozóně. Zpřesněný odhad amerického HDP v Q1´22 byl nakonec revidován o desetinku dolů, z -1,4 % na -1,5 % - očekávání, že silný maloobchod nakonec vytáhl výsledek HDP mírně k lepšímu, se nenaplnila. Koruna se od středečního odpoledne pohybuje v rozpětí 24,60-24,70 EUR/CZK a na poklidné obchodování ukazuje i kurz ostatních měn regionu, zlotého a forintu.
• Ranní okénko - Soukromý sektor v USA značí slibný měsíc pro zájemce o práci
  Dnešní den zahájily již před okamžikem data o průmyslových objednávkách v Německu, jehož výrobci letos stále trpí slabou poptávkou. Ačkoli letní měsíce přinesly naději na zlepšení, s příchodem podzimu trh očekával větší proměnlivost výsledků. Po více než 7% růstu objednávek v září tak skutečně přišel jejich pokles, tentokrát o 1,5 % m/m (vs odhad -2,0 %).
• Ranní okénko - Spadla inflace v srpnu pod 2% hranici?
  O dnešní hlavní ekonomické události je jasno. Již za pár okamžiků Český statistický úřad zveřejní, jak se vyvíjela tuzemská cenová hladina během měsíce srpna. Podle průzkumu agentury Bloomberg panuje až neobvykle vzácná shoda v rámci analytické obce, že inflace meziměsíčně stagnovala. Pokud by se tato predikce naplnila, meziroční inflace by poklesla z červencových 2,2 % na 1,9-2,0 % v srpnu (roli by sehrály setiny). Nicméně prognózování inflace na měsíční bázi je zatíženo vysokým stupněm nejistoty zejména kvůli rozkolísanému vývoji cen potravin, které se v mnohých případech výrazně lišily od běžného sezónního vývoje. Nyní očekáváme podobný meziměsíční pokles jako v červenci, ale rizika jsou vychýlena oběma směry.
• Ranní okénko - Splní dnes ČNB očekávání trhu?
  Dnes nás čeká nejzajímavější událost v rámci tohoto týdne, a to měnově-politické zasedání České národní banky. Ta bude rozhodovat o dalším uvolnění měnové politiky, mezi analytiky panuje shoda ohledně očekávaného snížení úrokových sazeb o 25bb.
• Ranní okénko - Spotřeba domácností bude dále sílit
  Dnes ráno německý statistický úřad zveřejnil statistiku zahraničního obchodu za duben. Dále dorazí jen květnová inflace v Maďarsku, která stejně jako v tuzemsku patrně dále mírně navýšila meziroční tempo.
• Ranní okénko - Spotřebitelská důvěra dostává koncem roku na frak
  Ekonomický kalendář dnes nabídne výsledky šetření mezi spotřebiteli. Data pro Německo byla zveřejněna dnes ráno od institutu GfK. Následovat budou údaje od Evropské komise, jež nabídnou pohled na situaci v jednotlivých zemích unie. Podle GfK se důvěra spotřebitelů citelně zhoršila, když saldo indexu pokleslo z -1,8 na -6,8, trh přitom počítal pouze se zhoršením na -2,7. Jedná se tak o další ukazatel, který negativně překvapil.
• Ranní okénko - Spotřebitelská důvěra na minimech, výnosy opět rostou
  Dnešek je ve znamení předstihových ukazatelů ohledně spotřeby. Již před pár minutami dorazil GfK index měřící spotřebitelskou důvěru v Německu. Ta po předchozí stabilizaci opět poklesla a je tak na nejnižší úrovni v historii měření (od roku 2005). Odpoledne pak dorazí jeden z ukazatelů spotřebitelské důvěry v USA. I zde se čeká pokles, „jen“ ale na nejnižší úroveň za poslední rok. Zajímavý bude i vývoj cen nemovitostí, byť s větším zpožděním teprve za duben. Včera pozitivně překvapily objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA a podnikatelské investice tak navzdory oslabujícímu průmyslu zůstaly v květnu silné.
• Ranní okénko - Spotřebitelská důvěra v eurozóně na vzestupu?
  Začátek tohoto týdne se z ekonomického pohledu rozjíždí pomaleji, když po pondělku ani v úterý nedorazí větší množství ekonomických dat. Patrně nejzajímavějším údajem bude index spotřebitelské důvěry v eurozóně, který by ale patrně neměl ovlivnit čtvrteční zasedání bankovní rady Evropské centrální banky. I nadále by měl mezi spotřebiteli přetrvávat pesimismus, ač jeho míra se v posledních měsících velice pozvolně snižuje. To souvisí s postupným poklesem inflace a vyhlídkami na uvolňování měnové politiky ze strany ECB, což by se mimo jiné projevilo ve vyšší dostupnosti úvěrů.
• Ranní okénko - Spotřebitelská důvěra v USA může po volbách vzrůst nejvýše za rok
  Dnes budeme sledovat zejména data ze Spojených států, kde bude v odpoledních hodinách zveřejněn indikátor spotřebitelské důvěry za listopad. V posledních měsících se důvěra spotřebitelů v americkou ekonomiku vyvíjela jako na houpačce, zářijový pokles byl v říjnu následován dokonce nejsilnějším meziměsíčním nárůstem od března 2021, stále však důvěra zůstala níže oproti letošnímu maximu z ledna (110,9).
• Ranní okénko - Spotřebitelská důvěra zřejmě poklesla, ale méně než během pandemie
  Spotřebitelská důvěra v eurozóně zřejmě poklesla v důsledku negativních ekonomických dopadů války na Ukrajině. Avšak například v porovnání s příchodem pandemie, kdy se index spotřebitelské důvěry propadl během dvou měsíců o 15,5 bodů, očekáváme mírnější efekt: z únorových -8,8 bodů se index podle nás dostal na -11,8. Spotřebitelská důvěra totiž byla v eurozóně na ústupu už v závěru minulého roku především kvůli zvyšující se inflaci. Ruská válka na Ukrajině tento problém ještě umocňuje a k tomu ohrožuje ekonomické oživení.
• Ranní okénko - Spotřebitelská nálada v eurozóně dále pomalu roste
  Dnes je ekonomický kalendář spíše víkendový a na pořadu dne nejsou žádná významná makroekonomická data. Pozornost trhu se tak bude soustředit na pokračující výsledkovou sezónu a pomalu se již bude posouvat k příštímu týdnu, ve kterém zasedá jak Fed, tak Evropská centrální banka. Od obou institucí je očekáván 25bodový hike, který je takřka jistý. Zásadnější tak bude výhled, který ukáže, zdali se centrální banky již dostaly do cíle cyklu utahování sazeb, nebo zda plánují pokračovat ve zvyšování. Jak u Fedu tak u ECB očekáváme, že již půjde o poslední hike, v obou případech jsou ale rizika vychýlena tím směrem, že by v letošním roce mohlo dojít ještě k jednomu navýšení sazeb.
• Ranní okénko - Spotřebitelská nálada v eurozóně zůstane na bodu mrazu
  Dnešek před pár minutami odstartoval vývoj cen německých výrobců. Meziroční přírůstek překonal i nejčernější očekávání trhu a opět se ukazuje, že jak výrobní, tak následně spotřebitelská inflace, bude ustupovat pomaleji než se čekalo. K tomu se odpoledne přidá index spotřebitelské důvěry v eurozóně, který ve výsledku tak trochu představuje reakci na cenový vývoj a očekávat proto lze další velmi nízké číslo. Včera zveřejněné zápisky ze zasedání ECB utvrdily trh v názoru, že sazby se začnou zvyšovat již v červenci. Trh tak aktuálně zaceňuje, že se bude hikovat od července na všech letošních zasedáních, tudíž 4x.
• Ranní okénko - Spotřebitelská nálada v USA citelně ochladla
  Evropský ekonomický kalendář je pro dnešek prázdný a budeme odtud tak sledovat hlavně další dějství nekonečných vyjednávání o brexitové dohodě. Navzdory tomu, že již byl několikrát překročen „nejzazší možný termín“, jednání pokračují, a oficiálně nepotvrzené informace naznačují možný posun.
• Ranní okénko - Spotřebitelské náladě v Evropě chybí impulz pro zlepšení
  Spotřebitelská důvěra v eurozóně se pohybuje na nejnižší úrovni za poslední desítky let a s teprve očekávaným příchodem recese se dá jen těžko očekávat obrat. Na druhé straně ale předpokládáme, že současná rizika ukazatel již víceméně zahrnuje a nemělo by proto docházet k dalšímu výraznému poklesu. Od říjnové aktualizace indikátoru očekáváme podobně jako medián trhu stabilitu v okolí zářijové hodnoty, tedy poblíž -30 bodů. V nejnižším bodě během pandemie byl indikátor na -14 bodech.
• Ranní okénko - Srpen evropskému maloobchodu vyšel
  Dnešní datový kalendář je prázdný s výjimkou srpnové statistiky amerického zahraničního obchodu. Ten tradičně je a bezpochyby i nadále bude deficitní, přičemž pandemie bilanci dále zhoršila. Trh předpokládá snížení z červencových -63,6 na -66,2 mld. dolarů.
• Ranní okénko - Stabilní sazby ČNB, v USA vycházejí data z trhu práce
  Dnes je tuzemský kalendář prázdný a trhy tak mají čas do zpracovávat včerejší rozhodnutí ČNB o stabilitě sazeb. Z eurozóny dorazí údaj o zářijové nezaměstnanosti, kde je očekávána stagnace na 6,4 %. Daleko zajímavější tak budou říjnová data z amerického trhu práce, kde vychází tradiční set včetně míry nezaměstnanosti, počtu nových pracovních míst mimo zemědělský sektor a vývoje mezd.
• Ranní okénko - Statistika z amerického trhu práce poodhalí stav tamní ekonomiky
  Dnes zkraje dne zveřejní Český statistický úřad informace o maloobchodních tržbách za červenec. Očekáváme meziroční pokles o 2,6 % (včetně aut). To ale znamená navázání na zlepšující se trend. Vyjma aut počítáme s meziročním poklesem o -1,2 %.
• Ranní okénko - Šance na dodržení plánovaného deficitu státního rozpočtu na rok 2023 žije
  Nejdůležitější zprávou z tuzemské ekonomiky bylo plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2023. Deficit státního rozpočtu nyní činí 215,4 mld. Kč, což je v meziměsíčním srovnání o 56 mld. Kč méně. Výdaje rostly zejména kvůli navyšování běžných výdajů, kde největší podíl tvořily finanční prostředky na důchody (+56,5 mld. Kč). Na druhé straně vyšší příjmy byly způsobeny především přílivem finančních prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů (44,6 mld. Kč). V průběhu roku navíc do státního rozpočtu přitečou ještě další peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax. Přestože rizika jsou stále zřejmá, tak šance, že vláda zvládne dodržet naplánovaný rozpočet, se zvýšila.