Léto mezního rizika (tail risk) aneb jak hrajeme na poli dluhopisů, komodit a Forexu

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank

Na pokusy Evropské unie o nalezení cesty ven z krize prostřednictvím politiky protahování a předstírání už není čas ani prostor. Co se týče nejbližších měsíců, Německo nestihne ratifikovat záchranný fond ESM dříve než na začátku září (kdy se vysloví Spolkový ústavní soud) a využití fondu EFSF by nemělo kýžený efekt.

Výnosy španělských dluhopisů můžou stoupat donekonečna a většina lidí zapomíná, že španělský trh s dluhopisy už vlastně ani není reálným trhem. Nakupují na něm pouze dva subjekty: ECB a španělské banky, které takto využívají likviditu poskytnutou od ECB. Jde o uzavřený kruh, ve kterém se točí stále méně reálných peněz.

Španělská centrální banka v pondělí oznámila, že ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,4 procenta proti předchozím třem měsícům a od července do září se dokonce očekává jednoprocentní propad. Musel by se stát zázrak, aby Španělsko dosáhlo bez zásadních reforem na slibovaný deficit veřejných financí ve výši tří procent HDP do roku 2015, natož do roku 2020.

Evropa a její dávky

Problémem Španělska, a částečně i Itálie a Řecka, není to, že byla špatně nastavena pravidla. Spíše šlo o neochotu a neschopnost zákony dodržovat. Evropa se tak v posledních deseti letech stala rájem jakýchkoliv dávek. Model “sociálního zabezpečení”, který se Evropa snažila vnutit “méně šťastným” zemím, nyní místo podpory podkopává evropskou společnost. Celý problém dávek ukrývá už slovo samotné. Dávka od slova dávat je vlastně benefit, u kterého si řada lidí myslí, že na něj má automaticky nárok, ať už pro to něco udělali nebo ne. Z nástroje, který pomáhal chudým v časech nouze nebo dočasně širším skupinám lidí během recese, se stalo něco, na co si až příliš velké množství lidí činí nárok za všech okolností.

A protože se Evropa stala neomezeným dárcem dávek, její ekonomický konec se podle pouček neodvratně blíží. Den za dnem se počet lidí pobírajících dávky (důchodci, nezaměstnaní, podniky volající po státní podpoře) zvyšuje, protože samotný systém selhal. V důsledku toho tak stále narůstá skupina lidí, kteří mají obrovskou politickou moc a snaží se ukousnout co největší podíl dávek ze stále menšího koláče státních peněz. A aby evropské vlády ustály tlak na své finance, centrální banky tisknou peníze a zachraňují ty, kteří dělali v minulosti chyby a vzali na sebe moc velké dluhové břemeno. Zároveň ale sebrali peníze těm, kteří by o dávky požádali jen při mimořádné příležitosti. Nakonec tak budou chudší všichni bez rozdílu.

Rozdávačná Francie

Celou situaci pak jen zhoršuje nedostatek politického konsenzu napříč Evropou. Francouzský prezident Hollande se například snaží o to, čemu se říká ekonomická sebevražda - znova snížit věk odchodu do penze, zakázat propouštění a zavést sociální reformy. A to vše v evropské zemi, která za své důchodce utrácí nejvíc ze všech. Pravděpodobnost, že jeho program uspěje, je však nižší, než že Španělsko splní své rozpočtové cíle! Angela Merkelová a Německo (a také většina severní Evropy) se naopak snaží prosadit úsporné balíčky, které mají zajistit prosperitu evropské periferii. Když se ocitnete v deflační dluhové spirále, je jistou cestou do pekel zachování dluhu a zároveň snaha ušetřit na výdajích státní správy. Navyšování dluhu a předstírání toho, že si to můžeme dovolit, musí skončit. Čím dříve přijmeme ztrátu, tím méně nás to všechno bude stát.

K tomu všemu připočtěte i Itálii, jejíž vláda brzo skončí a která bude v následujících dvou letech potřebovat biliony eur na refinancování tamních bank, a také Spojené státy. Amerika se totiž stále zdráhá provést v řadě už třetí kvantitativní uvolňování, protože jeho první a druhá vlna neměla takový úspěch, jak se čekalo. Dostali jsme se tak do situace, kterou už jsme dříve předjímali - tou je “léto nespokojenosti”.

Do ceny aktiv se promítlo makroekonomické mezní riziko (tail risk)

Cena aktiv se teď neodvíjí od jejich mikroekonomické atraktivity (poměr P/E, růst, tržní podíl, cash flow), ale jen od makroekonomického mezního rizika. A toto riziko stoupá s tím, jak tečou další a další peníze zemím skupiny Club Med (kvůli stále dražšímu financování, prohlubujícím se deficitům a nižšímu ekonomickém růstu).

To vše je cena za politiku protahování a předstírání: Dobré mikroekonomické ukazatele zastiňuje špatný stav makroekonomiky. To se snaží trhy říct politikům už delší dobu, ale ti mezitím pokračují v prázdných slibech a nedomyšlených plánech.

Teprve až se dočkáme skutečného “setkání evropských kardinálů”, poznáme, kam až může klesnout euro k dolaru nebo index Stoxx 50 a jak vysoko se mohou vyšplhat výnosy dluhopisů u zemí z Clubu Med. V žádném případě si však nerezervujte lístek do Noemovy archy. Svět totiž neskončí. Mikroekonomika se opět vrátí na výsluní a s ní i soudnost, zisky a logické uvažování. Současný systém prochází fází testování, což je normální. Nedochází k jeho kolapsu, jen se celý mění.

Strategie:

Pamatujte na koncové riziko. To neklesá, naopak roste, a proto je třeba zaujmout defenzivní postoj. Trhy se budou podobat letošnímu evropskému létu: budou chladné a proměnlivé, ale občas bude jasno.

Čtěte více

• Letní sezóna napomohla oživení v cestovním ruchu
  Letní sezóna výrazně napomohla oživení v sektoru ubytování a stravování, označovaném jako HORECA. Právě na něj dolehla pandemie nejvíce a stále ještě trpí nedostatkem zahraničních turistů, nicméně i zde se situace v červenci výrazně zlepšila.
• Letní srovnání cen pohonných hmot
  V průběhu července a srpna letošního roku budou ceny pohonných hmot dosahovat podobných úrovní jako v loňském roce. Tehdy se průměrná cena benzínu pohybovala v rozmezí 33,17 až 33,45 koruny za litr. Nafta byla levnější a průměrně stála 32,32 až 32,60 koruny za litr. První červencový den letošního roku se benzín v průměru prodával za 33,05 koruny za litr a nafta za 32,15 koruny za litr. Současné ceny pohonných hmot jsou mírně levnější než v roce 2018. K tomu napomohl uplynulý týden, kdy ceny benzínu a nafty slabě klesaly. Propad cen se však bude postupně zastavovat a přes stagnaci přejde v průběhu prázdninových měsíců do růstu. Tím se ceny pohonných hmot začnou přibližovat k podobným úrovním jako v loňském roce.
• Letní tábory letos mírně podraží. Rodiče však mohou sáhnout po příspěvcích, které citelně ulehčí rodinnému rozpočtu
  Letošní letní tábory budou podle předběžných odhadů o něco dražší než v loňském roce. Organizátoři hlásí nárůst cen v řádu jednotek procent – nejčastěji do 5 %. Zdražení je však oproti minulým rokům mírné a nečeká se žádný dramatický skok.
• Léto bude pro akcie důležité, Evropa vyhlíží volby ve Francii
  Uplynulý týden byl z pohledu makrodat poklidnější a to přestože byl zveřejněn americký cenový index PCE. Akciový trh v USA po zveřejnění nezměnil svůj názor na snižování úrokových sazeb Fedem do konce roku, ale týdenní seanci ukončil kvůli pátečnímu odpoledni poklesem. V dnešní epizodě Týdne na trzích se zaměříme kromě výhledu na americkou ekonomiku na zasedání ČNB nebo například na výsledky Nike.
• Léto, ideální čas začít obchodovat na burze
  Velmi pravděpodobně jste se někdy sami sebe ptali, co ti kluci v sakách na té Wall Street vlastně dělají. Obchodování na burze, které je ztvárněno v několika Hollywoodských filmech, je zkrátka in. Pokud jste si však řekli, že je to příliš složité, protože jsou zapotřebí makléřské zkoušky a ekonomické vzdělání, a tak to raději ani nebudete zkoušet, pokusíme se vás vyvést z omylu.
• Leto končí, pokles prichádza
  Akciový index Dow Jones zaznamenal včera už štvrtý pokles v rade za sebou. Štvordňovú sériu poklesov tento rok index ešte nezaznamenal. Išlo o najdlhší, štvordňovou korekciou neprerušený, rast v histórii indexu. Predošlý rekord, 143 dní, dosiahol index v roku 1954. Aktuálny rast trval až 158 dní, no včerajší pokles ho ukončil.
• Léto mezního rizika (tail risk) aneb jak hrajeme na poli dluhopisů, komodit a Forexu
  Na pokusy Evropské unie o nalezení cesty ven z krize prostřednictvím politiky protahování a předstírání už není čas ani prostor. Co se týče nejbližších měsíců, Německo nestihne ratifikovat záchranný fond ESM dříve než na začátku září (kdy se vysloví Spolkový ústavní soud) a využití fondu EFSF by nemělo kýžený efekt.
• Léto mezního rizika (tail risk) aneb jak hrajeme na poli dluhopisů, komodit a Forexu
  Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo BankNa pokusy Evropské unie o nalezení cesty ven z krize prostřednictvím politiky p...
• Léto mezního rizika (tail risk) aneb jak hrajeme na poli dluhopisů, komodit a Forexu
  Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo BankNa pokusy Evropské unie o nalezení cesty ven z krize prostřednictvím politiky p...
• Léto mezního rizika (tail risk) aneb jak hrajeme na poli dluhopisů, komodit a Forexu
  Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank Na pokusy Evropské unie o nalezení cesty ven z krize prostřednictvím poli...
• Letos bude Valentýn chudší: obchodníci a restaurace přijdou kvůli covidu na valentýnských tržbách o 800 milionů korun. Nadmíru dařit se ale bude květinářstvím
  Dnes, 9. února, začíná vrcholné období valentýnských nákupů. Bude končit 14. února, tedy v Den svatého Valentýna, ve „svátek všech zamilovaných“.
• Léto se s bitcoinem nemazlí
  Bitcoin měl minulý týden navzdory krátké rally na začátku týdne opět potíže a během sedmi dnů se obchodoval převážně beze změny. Kryptoměna začala minulý týden nad úrovní 25 700 amerických dolarů a vystoupala na více než 26 200 dolarů, nicméně klesla opět zhruba na úroveň, kde začala, protože objem obchodů a důvěra na trhu jsou mírné.
• Letos končí mnoha domácnostem fixace hypotéky
  Rok 2025 přináší pro řadu majitelů nemovitosti, kteří splácejí hypotéku, konec fixace úrokové sazby jejich úvěru. Odhaduje se, že v tomto roce bude končit pětiletá fixace hypoték v hodnotě zhruba 150 miliard korun z roku 2020. K tomu přibývá dalších 60 miliard korun pocházejících ze sedmi a osmiletých fixací z let 2017 a 2018. V důsledku toho může dojít v řadě domácností k nárůstu úrokových sazeb přibližně o dva procentní body, což by znamenalo navýšení splátky nejčastěji někde mezi 2 a 5 tisíci korunami měsíčně.
• Letos patrně rekordně zdraží potraviny, výrobci nyní přepisují ceníky výrazně nahoru. Loni potraviny v ČR zdražily o necelé procento, což je vzhledem k obecné rapidní inflaci neudržitelné
  Je to až k nevíře, ale potraviny (a nealkoholické nápoje) zdražily loni jen o 0,8 procenta. Tedy takřka neznatelně. Ze základních položek typu bydlení, energií, oblečení a obuvi, dopravy, zdraví, stravování a ubytování, rekreace a kultury, bytového vybavení a dalších takřka všechno loni zdražovalo výrazněji než právě potraviny. Jakákoli radost je však předčasná. Loňské stojaté ceny potravin, výrazně se vymykající obecné rapidně zrychlující inflaci v ekonomice jako celku, představují příslovečné „ticho před bouří“. Před letošní cenovou bouří v oblasti cen potravin.
• Letos poslední snížení sazeb?
  Bankovní rada ČNB v souladu s naší i tržní prognózou vytrvala v módu "stop-and-go" a snížila úrokové sazby o 25bb. Základní úroková sazba tak poklesne na 3,50 %. Pro toto rozhodnutí zvedlo ruku 6 členů bankovní rady, zatímco jeden hlasoval pro zachování stability úrokových sazeb.
• Letos se bude investovat do udržitelného rozvoje, dolar půjde dolů
  I v roce 2020 budou investiční svět ovlivňovat geopolitická rizika v podobě brexitu a obchodních válek mezi USA a Čínou, v listopadu se přidají americké prezidentské volby. Nadále lze očekávat růst akciových indexů, i když ne v takovém měřítku jako za poslední dekádu, komodity budou spíše stagnovat. Postupně oslabí americký dolar, potenciál růstu má australský dolar a libra bude velmi turbulentní. Ukazuje to analýza společnosti Purple Trading.
• Letos se celosvětově v insolvenci ocitne více společností, než se očekávalo. V Evropě a Severní Americe to může ohrozit 1,6 milionu pracovních míst
  V letošním roce počet společností, které se dostaly do insolvence, vzroste dle analýzy Allianz Trade celosvětově o 11 %, oproti předchozímu roku. Jedná se o prudší nárůst, než experti odhadovali na začátku roku – za celosvětovým růstem stojí hlavně západní Evropa, kde se počet insolvencí zvýší o 14 % oproti minulému roku, a USA, kde dojde k nárůstu o 31 %. Další nárůst insolvencí může v Evropě a Severní Americe ohrozit více než 1,6 milionu pracovních míst. Česko zaznamená nárůst o 10 % oproti předchozímu roku.
• Letos se urodí méně obilovin
  „Letošní úroda obilovin bude podprůměrná. Lze očekávat, že dojde ke zdražování pekárenských výrobků,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letos se v Praze zatím prodalo 5350 nových bytů, meziročně dvojnásobek
  Za tři čtvrtletí letošního roku se v Praze prodalo 5350 nových bytů, meziročně téměř dvakrát více. Oproti celému loňskému roku je to o 34 procent více. Vyšší poptávka se promítla také do cen bytů. Metr čtvereční v pražské bytové novostavbě stojí 160.720 korun. Meziročně je to nárůst o 6,8 procenta a oproti druhému čtvrtletí o 2,5 procenta. Prodejní cena bytů je o zhruba 8000 korun nižší, také ta ale meziročně i mezičtvrtletně vzrostla o přibližně čtyři procenta. Vyplývá to z analýzy developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Residential, kterou její zástupci představili novinářům.
• Letos se začne těžit z nových nalezišť plynu
  Šéf sekce retailu MND Lukáš Pokrupa potvrdil, že se z nových nalezišť plynu objevených před dvěma lety začne těžit na přelomu tohoto roku.