V roce 2022 trhy čeká inflace a zvyšování úrokových sazeb

Čtěte více

• V roce 2019 dosáhla průměrná mzda úrovně 34 125 korun
  „Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 12 426 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Vysoké rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou vedou k migraci za prací. To se projevuje na realitním trhu vysokým růstem cen nemovitostí ve větších městech,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V roce 2019 vzrostly tržby obchodníků o 4,8 procenta
  „Loňský rok byl pro obchodníky úspěšný. Rostoucí příjmy českých domácností navyšovaly spotřebu. Obchodníci využili vyšší poptávky ze strany zákazníků ke zdražování. Výsledkem byl svižný růst maloobchodních tržeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V roce 2020 bude zdražovat vše od vepřového, přes elektřinu a služby po nájmy. Mzdy ale porostou také
  V prvních měsících roku setrvá tempo růstu cenové hladiny spotřebitelských cen v ČR v blízkosti tříprocentní hranice. Nelze vyloučit opětovné „přestřelování“ této horní meze tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky. A pokud budou mezinárodní podmínky příznivé, nelze vyloučit ani zásah České národní banky, v podobě zvýšení klíčových úrokových sazeb.
• V roce 2020 prostorné 3KK, letos za stejné peníze o 22 metrů menší stísněné 2KK. Pětina Čechů se bojí, že v budoucnu nebude mít na nájem
  Více než 60 % Čechů se kvůli rostoucím cenám energií, inflaci a vysokým úrokovým sazbám neplánuje ani v budoucnu pustit do koupě vlastního bydlení. Další čtvrtina koupi zatím jen odsouvá, vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments. Zmíněné faktory se pak negativně propisují i do výše nájmů. Ve srovnání s rokem 2019 si dnes nájemci za stejnou částku v Praze pronajmou o 22 m2 méně.
• V roce 2020 rostly spotřebitelské ceny v ČR nejvíce za osm let. Letos zdražování zmírní, i tak však zůstane znatelné
  V roce 2020 spotřebitelské ceny vzrostly o 3,2 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 2012. V roce 2012 činila inflace 3,3 procenta. Lidé v ČR tak loni čelili nejrazantnějšímu růstu spotřebitelských cen za posledních osm let. Taková situace přitížila zejména těm domácnostem, které se potýkaly se ztrátou zaměstnání, výpadkem či poklesem příjmu – začasté v důsledku koronavirové krize.
• V roce 2020 zemřelo o 16 927 lidí více než v roce 2019
  „V rámci pandemie došlo k semknutí rodin, což vedlo ke snížení počtu rozvodů. Bohužel však došlo ke statisticky významnému nárůstu počtu úmrtí, rodilo se méně dětí a konalo se méně svateb. Z dat je evidentní, že naše země trpí kvůli pandemii koronaviru více než většina ostatních zemí na světě,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V roce 2021 vzrostl počet kryptoměn o 100%
  Od doby kdy se kryptoměny staly populárnějšími jejich počet na trhu stále stoupá. Od roku 2009 kdy jedinou kryptoměnou byl Bitcoin se technologie sektoru vyvinuli tak, aby si ksaždyý mohl vytvořit vlastní.
• V roce 2021 zaznamenaly kryptofondy příliv 9,3 miliardy dolarů
  Poptávka po digitálních aktivech jako Bitcoin, nebo Ethereum neustále roste, institucionální kryptoměnové fondy v roce 2021 měli rekordní přílivy.
• V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu, jak ví Zeman i Fiala. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám ČR
  Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství dobře pojmenoval dvě klíčové výzvy, jimž v ekonomické sféře bude nová vláda premiéra Petra Fialy v roce 2022 čelit. Ostatně sám Fiala je ve svém projevu novoročním vlastně potvrdil.
• V roce 2022 hrozí, že pohonné hmoty zdraží na 40 korun za litr. Zatím ale zlevňují a zlevní také v prvním týdnu nového roku
  V roce 2022 existuje značné riziko, že ceny pohonných hmot v ČR vystoupají na svoji historicky rekordní úroveň. Jak benzín, tak nafta by se poprvé v historii mohly průměrně prodávat za ceny na úrovni 40 korun za litr či i mírně vyšší.
• V roce 2023 pohonné hmoty zdraží, zejména kvůli Číně a Indii. Nelze vyloučit ani dramatické zdražení opět k 50 korunám za litr
  V příštím roce by se měla průměrná cena barelu ropy Brent pohybovat kolem úrovně jednoho sta dolarů. Tedy bude v průměru vyšší, než je dnes, kdy činí 82 dolarů za barel. Spojené státy a Evropa sice v příštím roce projdou ekonomickým útlumem, což jejich poptávku po ropě oslabí, ovšem toto oslabení budou více než kompenzovat zejména Čína a Indie. Tyto a četné další asijské ekonomiky v příštím roce poměrně svižně porostou, což podpoří globální poptávku po ropě a ropných produktech. Čína poroste z velké části proto, že letos koncem roku opustila politiku drakonických covidových uzavírek a restrikcí, což by mělo být její ekonomice významnou vzpruhou. Čína či Indie přitom patří k největším dovozcům ropy a ropných produktů na světě.
• V roce 2030 by mohl mít Bitcoin hodnotu 1 milionu dolarů 
  Vzestup Bitcoinu (BTC) za posledních deset let donutil významné finanční osobnosti, aby ukázali svůj postoj k tomuto rostoucímu aktivu. Jednou z nejhlasitějších obhájkyň je Cathie Woodová, generální ředitelka Ark Investu. Její investiční firma se v roce 2020 dostala do centra pozornosti díky úspěchu ETF Ark Innovation (ARKK).
• V rostlinné výrobě klesly ceny. Stalo se tak poprvé od října 2020
  „Ceny v rostlinné výrobě začaly konečně klesat. To umožní snížení cen krmiv, což by v následujícím období mohlo stabilizovat ceny v živočišné výrobě. Ceny zemědělských výrobců díky tomu přestanou tlačit na růst cen v obchodech a u mnohých potravin budeme svědky zlevňování,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V rozpočtu na příští rok může chybět dalších 30 miliard korun, a to kvůli slabšímu než předpokládanému růstu. Celkové „manko“ rozpočtu by tak činilo 70 až 80 miliard
  K návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 má výhrady jak Národní rozpočtová rada, tak ekonomičtí poradci prezidenta Pavla, tak alespoň část ekonomů Národní ekonomické rady vlády. V tomto návrhu, který dnes budou ve druhém čtení schvalovat poslanci, totiž zejí díry za více než 40 miliard korun. Ty již před časem identifikovala Národní rozpočtová rada, jako je dobře známo, a většina ekonomické obce se k jejím výtkám přiklání.
• V Rudém moři se otevírá nová fronta 🔥 Trump hrozí Íránu tvrdým úderem 🚨
  Americký prezident Donald Trump dále zvyšuje tlak na klíčové aktéry Blízkého východu. Po útocích jemenských Húsíů na obchodní lodě v Rudém moři prohlásil, že Spojené státy budou za případné další údery činit odpovědným také Írán. Současně oznámil, že americko-saúdská dohoda o civilní jaderné spolupráci bude podmíněna vstupem Saúdské Arábie do Abrahámovských dohod a normalizací vztahů s Izraelem.
• V Rusku nefunguje přístup na Facebook a na weby několika nezávislých médií
  Internetové stránky Facebooku a několika nezávislých médií jsou dnes v Rusku zcela nebo zčásti nedostupné. Jedná se o ruskou verzi zpravodajského serveru BBC, weby Deutsche Welle, RFE-RL a Meduza, napsala agentura AFP. Odvolala se přitom na své novináře na místě a na monitorovací nástroj GlobalCheck. Připomněla, že ruské úřady v souvislostí s rukou invazí na Ukrajinu zpřísnily dohled nad médii kritickými vůči úřadům.
• V Rusku se odehrává tzv. měkké znárodňování klíčových firem, tvrdí server
  Ruské úřady pokračují v rozšiřování kontroly státu nad klíčovými odvětvími ekonomiky. Po vyvlastnění železáren, největšího výrobce těstovin, firem zabývajících se lovem krabů na Dálném východě a tří největších výrobců alkoholu toto takzvané měkké znárodňování postihlo největšího přepravce nákladů po železnici PGK, upozornil server The Moscow Times, který ruské úřady nedávno v Rusku zakázaly.
• V Rusku se těžba kryptoměn stane profesí
  Aby se těžba kryptoměn stala skutečnou profesí, chce ministerstvo hospodářského rozvoje a ministerstvo energetiky. Zatímco centrální banka nesouhlasí, Duma je pro návrh. Banka nesouhlasí z důvodů, že těžaři by platili daně ze svých výdělků, to momentálně nedělají a dělalo by to z nich skutečné podnikatele
• V růstu pokračovala ropa
  V růstu pokračovala ropa. WTI i Brent včera přidaly 1,4 % %. Černé zlato se tak pohybuje již bezpečně nad hranicí 80 USD za barel (WTI 80,5 USD, Brent 83,6 USD). Prakticky bez pohybu se drží drahé kovy (zlato -0,2 %, stříbro -0,4 %).
• V Řecku končí zákaz shortování akcií
  Výzkumná skupina GfK v úterý ráno uvedla, že nálada německých spotřebitelů stoupla poprvé za čtyři měsíce. Chvilkové utišení krize a klid na finančních trzích podpořily optimismu německých spotřebitelů. Nejdůležitější je, aby se tato pozitivní nálada dále projevila i v rostoucí domácí poptávce. Do budoucna zaměřený ukazatel sentimentu, založený na průzkumu mezi zhruba 2000 Němci, stoupl v únoru na 5,8 bodu ze vzestupně revidovaných 5,7 bodu za leden.