Ložiska zlata v ČR údajně skrývají 77 tun dostupných zásob tohoto kovu

Tuzemská ložiska zlata skrývají více než 77 tun dostupných zásob tohoto drahého kovu, jehož těžba v České republice skončila v polovině 90. let minulého století. Jde o zásoby, které lze vytěžit a jejichž dobývání by podle odborníků bylo rentabilní. ČTK dnes informaci získala z údajů České geologické služby. O případném obnovení těžby zlata se v posledních letech opět začalo diskutovat například ve Zlatých Horách na Jesenicku, v jejichž okolí se pod zemí podle předběžných odhadů nachází více než 3,5 tuny zlata. Samospráva se k úvahám o dobývání zlata zatím staví odmítavě.

Na území ČR geologové evidují 15 ložisek zlata. Odhadované zásoby 77 tun představují 0,15 procenta celosvětových zásob, které obnáší přibližně 59.000 tun. Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy byla v Zlatých Horách ukončena těžba polymetalické rudy složené z několika různých prvků včetně zlata. "Využívání zásob zlatonosných rud na ložiscích brání nedořešené střety zájmů s ochranou životního prostředí a z hlediska světového i ojedinělý zákaz kyanizace v hornictví v ČR. K tomu navíc v roce 1999 přistoupilo usnesení vlády, kde bylo konstatováno, že těžba zlata je na území ČR nežádoucí. Následující vlády rozšířily zákaz i na samotný průzkum zlatonosných rud," stojí ve zprávě České geologické služby.

S rostoucí cenou zlata na světových trzích se přistup státu změnil a podnik Diamo začal s přípravou průzkumu zásob v oblasti zrušeného ložiska zlata ve Zlatých Horách. Výsledek průzkumu budou zástupci Diama publikovat ve čtvrtek ve Zlatých Horách na druhém dni sympozia věnovaném těžbě nerostných surovin. Podle ředitele odboru hornictví a surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu Václava Zemka si stát objednal průzkum ložiska zlata kvůli tomu, aby měl reálnou představu o jeho vydatnosti a experti pak mohli spočítat, zda by se případná těžba vyplatila.

Pokud průzkum vyzní ve prospěch obnovení dobýváni zlata, samotnou těžbu by muselo povolit ministerstvo životního prostředí a také Český báňský úřad. "Cesta k těžbě je u nás velice dlouhá. Dbá se na lokální zájmy i na ochranu životního prostředí. Legislativa je v této oblasti velmi moderní a přísná. Nehrozí scénář, že by někdo těžil proti vůli místních lidí," uvedl Zemek.

Zastupitelé Zlatých Hor v září záměr obnovit těžbu zlata v katastru města odmítli. "Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města," uvedl starosta Zlatých Hor Milan Rác. Předpokládané ložisko leží podle něj z 90 procent na katastru města, část je v sousední obci Heřmanovice.

Od záměru obnovit u Zlatých Hor těžbu zlata ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2016 prozatím upustilo, protože podle tehdejších propočtů by se kvůli nízkým cenám tohoto drahého kovu nevyplatila. Cena zlata od té doby vzrostla a přiblížila se k hranici, kdy by těžba tohoto kovu u Zlatých Hor mohla být rentabilní. V polovině října cena zlata vystoupala na novém maximu a poprvé překonala hranici 4300 dolarů (zhruba 89.110 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).

Zásoby zlata v ČR

Zásoby bilanční - vytěžitelné a dostupné zásoby, které lze vytěžit a jejich těžba je rentabilní.

Zásoby nebilanční - nevytěžitelné z důvodů špatných geologických podmínek, ochrany přírody, odpisu zásob nebo nerentability těžby

Přehled ložisek zlatonosných rud v ČR

Vývoj ceny zlata (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, Česká geologická služba, MT4

Čtěte více

• Lotyšská policie zadržela guvernéra centrální banky
  Lotyšská protikorupční policie zadržela guvernéra tamní centrální banky Ilmárse Rimšévičse, jehož domov a kancelář v pátek vyšetřovatelé prohledali. Oznámil to včera úřad lotyšského premiéra. Oficiální informace o důvodech zatčení není k dispozici, podle rižské televize se v poslední době v zákulisí hovoří o možné korupci. Rimšévičs vzhledem k členství Lotyšska v eurozóně zastává rovněž významný post v Evropské centrální bance (ECB).
• Lotyšsko může podle EK zavést brzy euro
  Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, jak si tato baltská země přeje. Uvedla to dnes Evropská...
• Lotyšsko požádá o členství v eurozóně
  Lotyšská vláda vyzve Evropskou unii, aby posoudila, zda je Lotyšsko připraveno na přijetí eura v příštím roce...
• Lotyšsko požádá o posudek k zavedení eura
  Lotyšsko v březnu požádá orgány Evropské unie o zhodnocení, zda může příští rok zavést euro. Novinářům to řekl premiér Valdis Dombrovskis. Lotyšsko by se tak stalo 18. členem eurozóny, z pobaltských zemí platí eurem prozatím jen Estonsko. To je v eurozóně od roku 2011 a je jejím nejmladším členem.
• Lotyšsko se stalo 18. zemí používající euro
  Lotyšsko se dnes stalo osmnáctým členským státem eurozóny. Pobaltská země přechází na jednotnou...
• Lotyšsko se stane 18. členem eurozóny
  Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou...
• Lotyšsko schválilo záchranný fond ESM
  Lotyšský parlament dnes schválil smlouvu o trvalém záchranném fondu eurozóny ESM, z něhož má být...
• Lotyšsko si podá přihlášku ke vstupu do eurozóny
  Lotyšsko zahájí v únoru kroky k tomu, aby se v lednu 2014 stalo 18 členem eurozóny.
• Lotyšsko úspěšně zvládá přechod na euro
  Lotyšští spotřebitelé i obchodníci se vcelku úspěšně vyrovnávají s nástupem eura, které se stalo měnou...
• Louis Vuitton kvůli vyšším nákladům na výrobu i na dopravu zvýší ceny
  Francouzský prodejce luxusního zboží Louis Vuitton ve středu celosvětově zvýší ceny. Reaguje tak na rostoucí náklady na výrobu i na dopravu, řekla dnes agentuře Reuters mluvčí jejího čínského zastoupení. Jedna z největších značek luxusních doplňků na světě patří k prvním, které zdražují, aby v prostředí rostoucích nákladů ochránily marže a zůstaly v zisku.
• LSE prodá svou firmu LCH Clearnet
  Londýnská akciová burza (LSE - London Stock Exchange Group) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v dnešním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb.
• LTRO je znovu na stole
  Evropská centrální banka (ECB) se nechce cítit pozadu v podpoře ekonomiky nově vytvořenými penězi. Jen několik...
• Lufthansa chce zrušit 22.000 míst, z toho polovinu v Německu
  Německá letecká společnost Lufthansa se chystá zrušit asi 22.000 pracovních míst, z toho polovinu v Německu. Odpovídá to asi 16 procentům pracovní síly. Informovala o tom dnes agentura AFP. Lufthansa, na kterou podobně jako na celé odvětví letecké přepravy doléhají dopady koronavirové krize, ještě na konci dubna předpokládala, že zruší asi 10.000 pracovních míst.
• Lukoil se kvůli levné ropě propadl ve čtvrtletí do ztráty
  Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila včera společnost.
• Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy
  Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
• Macron a Draghi společně vyzvali k reformě rozpočtových pravidel EU
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi dnes vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT).
• Macron a Merkelová mají dohodu za historickou, spokojen i Rutte
  Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
• Macron a Merkelová představí novou společnou iniciativu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová dnes představí novou společnou iniciativu týkající se hospodářské obnovy Evropské unie po pandemii způsobené koronavirem. V překvapivém prohlášení o tom dnes informoval Macronův úřad, uvedla agentura Reuters.
• Macron a Si jednali hlavně o obchodu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se včera před svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem vyslovil pro "silné partnerství" mezi Evropskou unií a Čínou, které by se opíralo o "silný multilateralismus" a "poctivou a vyváženou" ekonomickou spolupráci. EU ovšem ještě hledá jednotný postoj k diplomatickým a ekonomickým ambicím Číny, poznamenala agentura AFP.
• Macron a Si vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to dnes ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.