Inflace po rozvolnění ekonomiky zpomalila

Čtěte více

• Inflace na vrcholu
  Meziroční inflace v říjnu zrychlila na 2,9 %. To je nejrychlejší tempo od roku 2012. Růst spotřebitelských cen byl tak plně v souladu s prognózou centrální banky (2,9 % y/y). Ve srovnání s přechozím měsícem cenová hladina vzrostla o 0,5 %. Stouply především ceny potravin v důsledku vyšších cen zeleniny, ale i másla, ovoce a vajec. K cenovému růstu v říjnu přispělo i sezónní zdražení oblečení a obuvi. V důsledku vývoje cen ropy na světových trzích jsme zaplatili více i na čerpacích stanicích. Ceny pohonných hmot byly v říjnu vyšší o 0,8 m/m.
• Inflace na začátku roku ustoupila pomaleji, než se očekáválo
  Spotřebitelské ceny v lednu dále zbrzdily z 2,3 % na 2,2 % meziročně a skončily výrazně nad naším (1,8 %) i tržním (1,7 %) očekáváním. I ČNB ve své aktuální prognóze předpovídala lednovou inflaci na 1,7 %. Inflace sice pokračuje ve zpomalování, a to již 6. měsíc v řadě, ale velmi pomalu. V meziměsíčním vyjádření se dostavilo očekáváné zdražení spotřebitelských cen, které bylo ovšem citelnější (o 1,3 %) než se očekávalo (o 0,9 %).
• Inflace nebrání ECB snižování úrokových sazeb
  Inflace v eurozóně měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) klesla v lednu v meziročním srovnání na 2 procenta a...
• Inflace – někde málo, jinde dost
  Růst spotřebitelských cen za listopad v eurozóně zrychlil své meziroční tempo na 1 % oproti říjnovým 0,7 %. Ačkoliv se jedná o zlepšení, Evropská centrální banka by ráda inflaci viděla výrazně blíže dvěma procentům. Vývoj spotřebitelských cen v jednotlivých evropských státech je však značně odlišný.
• Inflace nesměle brzdí
  Spotřebitelské ceny v ČR srpnu oproti červenci stagnovaly a meziroční míra inflace zpomalila na 3,3 % z předchozího tempa 3,4 %. To bylo prakticky plně v souladu s očekáváním trhu i naším odhadem.
• Inflace opět mírně zvolnila
  Spotřebitelské ceny v únoru dále zbrzdily o jednu desetinu procentního bodu z 2,2 % na 2,1 % meziročně a skončily tak mírně pod tržním očekáváním (2,2 %) a naším odhadem (2,3 %). Inflace sice pokračuje ve zpomalování, a to již 7. měsíc v řadě, ale nadále velmi pomalu. V meziměsíčním vyjádření se dostavilo očekáváné zdražení spotřebitelských cen, které bylo ovšem oproti lednu slabší (o 0,2 %) než se očekávalo (o 0,3 %).
• Inflace opět zamířila nahoru
  Květnová inflace překvapila nás i centrální banku zrychlením na 2,9 %. To společně s výraznou mzdovou dynamikou zapadlo do naší skládanky, že ČNB v letošním roce zvýší úrokové sazby ještě jednou. V následujících měsících však bude inflace vlivem vysoké statistické základny své tempo zvolňovat a začne se přibližovat cíli ČNB.
• Inflace ožebračuje Čechy. Lidé s výpadky příjmů mohou skončit pod mostem
  „Ceny v České republice rostou výrazně rychleji než v ostatních státech Evropské unie. Podstatné části českých domácností se však kvůli koronavirové krizi snižují příjmy. To povede k rozsáhlému poklesu životní úrovně v naší zemi,“ varuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace pokračuje v ústupu
  Spotřebitelské ceny v ČR se v září oproti srpnu snížily o 0,6 %, což bylo dvakrát rychleji, než čekal trh i než kolik ukazoval náš odhad. Meziroční míra inflace zpomalila na 3,2 % z předchozího tempa 3,3 %.
• Inflace pokračuje v ústupu, zdražil tabák a potraviny
  Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly v průměru o 0,4 %. Meziroční růst cen zpomalil na 2,9 % z předchozího tempa 3,2 %. To bylo 30 bp nad očekáváním trhu i prognózou ČNB. My jsme počítali se zpomalením na 2,7 %.
• Inflace poskočila na 3,2 %
  Spotřebitelské ceny na konci roku v průměru vzrostly o 0,2 % a meziroční míra inflace tak poskočila o desetinku výš na 3,2 %. To bylo plně v souladu s naším odhadem a desetinku nad očekáváním trhu. Současná inflace je 0,3 procentního bodu nad prognózou ČNB.
• Inflace překvapuje posunem nad 3 %
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 % oproti 2,3 % v březnu a skončily tak výrazně nad odhadem trhu včetně našeho. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,5 %, přičemž se očekávalo obdobné tempo jako v březnu (0,2 %).
• Inflace půjde nahoru napříč kontinenty
  Poslední měsíce přinesly výrazné zpomalení spotřebitelské inflace v USA, eurozóně i v České republice. Společným jmenovatelem je pokles cen pohonných hmot způsobený situací na globálních trzích. Cena ropy v říjnu a listopadu výrazně poklesla a se zpožděním ovlivňuje inflaci na obou stranách Atlantiku. V případě eurozóny hraje svojí roli i vysoká srovnávací základna cen ostatních energií z předchozího roku. Výsledkem je posun v tržních očekáváních dalšího zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. V USA a ČR tak trh během pár týdnů „odpricoval“ všechna zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. V případě ECB se pak očekávání prvního zvýšení posunula až do příštího roku. Samozřejmě nelze všechno svést na pokles ceny ropy a do hry zasahují i další faktory, o kterých jsme psali minulý týden. Nicméně vývoj ceny černého zlata významně ovlivňuje hospodářství včetně měnové politiky, která by však správně měla abstrahovat od těchto vlivů. V praxi k tomu však nedochází, a proto je dobré sledovat výhled ropy pro tento rok.
• Inflace roste. Máme se obávat?
  Inflace v USA se podle nejnovějších čísel přibližuje ke svému cíli. Ukazatel PCE, který představuje preferovanou výšku inflace ze strany Federálního rezervního systému (Fedu), se pohybuje na úrovni dvou procent. Pamatujete si ještě začátek roku 2017, kdy inflace výrazně vzrostla v důsledku bazického efektu a během roku pak zmizela? Je velmi pravděpodobné, že budeme potřebovat sesbírat více údajů, abychom mohli na jistotu říci, jestli růst cen bude způsobovat problémy. Spotřebitelé v USA se proto v této fázi ještě o inflaci příliš nezajímají. Co je ale může znepokojit, je vliv cen ropy na cenu benzínu.
• Inflace se dostala mimo toleranční pásmo
  „Rostoucí mzdy v soukromém sektoru, platy ve veřejném sektoru a důchody v systému sociálního zabezpečení pomáhají navyšovat životní úroveň lidí. Zároveň však vedou k růstu spotřebitelských cen. Lidé, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se mají reálně hůře,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží mimo toleranční pásmo
  „Příjmy Čechů rychle narůstají. Díky tomu dochází k růstu životní úrovně většiny obyvatel. Odvrácenou stranou rostoucích příjmů jsou však zvyšující se ceny. Pro lidi, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se jedná o vážný problém,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží nad třemi procenty. Na spořicích účtech se tak vyplatí nechávat jen nutnou rezervu
  Průměrná míra inflace v Česku se dlouhodobě drží kolem tří procent. Nechávat volné finanční prostředky na spořicích účtech v bance se tak podle odborníků s výjimkou nutné rezervy nevyplatí. Kam ale mají svoje peníze uložit opatrnější investoři? Alespoň mírné zhodnocení jim díky státní podpoře nabízí stavební spoření, kde se dá dostat i na úrok kolem 3,5 procenta ročně.
• Inflace se opět vymkla kontrole
  „Kdo si myslel, že důsledky pandemie koronaviru nasměrují Českou republiku k deflaci, hluboce se spletl. V meziročním srovnání se zvýšily ceny potravin, stravovacích služeb, nájmů, elektřiny a celé řady dalších produktů i služeb. Lidé, kterým klesly příjmy, tak zažívají opravdu těžké časy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se vrátí dvě desetiny procentního bodu nad 2% cíl ČNB
  Statistice českých dat za listopad pomohly především kalendářní efekty. Den navíc udržel dynamiku průmyslové výroby nad průměrem, pomůže i rekordní výroba aut. Naopak zahraniční obchod vykazuje nejnižší přebytek za posledních pět let. Inflace v prosinci znovu zesílila poté, co se v listopadu propadla. Může za to příznivý efekt statistické základny i opětovné zdražení potravin.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma
  Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. ČNB by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.