Inflace pokračuje v ústupu

Čtěte více

• Inflace pod 2 % potvrzena, prostor pro snížení sazeb existuje
  Předběžný odhad dubnové inflace byl Českým statistickým úřadem potvrzen. Cenová hladina tak meziměsíčně poklesla o 0,1 %. V meziročním vyjádření pak spotřebitelská inflace spadla z 2,7 % pod inflační cíl ČNB, konkrétně na 1,8 %.
• Inflace pod 3 % i v listopadu
  Meziroční inflace i v listopadu zůstala v tolerančním pásmu ČNB. Náš i tržní odhad očekával nárůst na 3 % s potenciálním rizikem zvýšení až nad tuto úroveň. Listopadová inflace ale nakonec zůstala na 2,8 % stejně jako v říjnu.
• Inflace poklesla, ale další pohyb dolů bude už jen velmi pozvolný
  Ani tentokrát Český statistický úřad nezměnil svůj úvodní odhad inflace a ta tak v srpnu meziměsíčně vzrostla o 0,1 % a meziročně o 2,5 % v souladu s naší původní predikcí. Z červnového maxima (2,9 %) tak poklesla o 0,4 p.b., ale její snížení do blízkosti inflačního cíle do konce letošního roku nepředpokládáme. Jádrová inflace, klíčová z pohledu ČNB, bude přibližně stagnovat okolo 2,5 %.
• Inflace pokořila 6 %, nebýt odpuštěné DPH, byla by 7 %
  Inflace v listopadu vzrostla v souladu s očekáváním trhu, ale výrazně nad prognózu České národní banky. Tahounem cen byly paliva a potraviny, zatímco náklady za bydlení klesaly kvůli odpuštění plateb DPH. Nebýt toho, byla by inflace u 7 % y/y. V prosinci čekáme zvýšení reposazby ČNB na 3,25 % a v únoru na 3,75 %.
• Inflace pokoří 6 % a ČNB brzy zvýší úrokové sazby nad 3 %
  Inflace v říjnu opět vzrostla nad očekávání většiny analytiků i České národní banky. Hlavním tahounem jsou náklady na bydlení. Meziroční jádrová inflace vzrostla nad 6 %. V prosinci čekáme zvýšení reposazby ČNB na 3,25 %.
• Inflace pokračuje v růstu na dubnových 2,5 %
  Česká meziroční inflace dále vzrostla, a to z březnových 1,9 % na 2,5 % v dubnu. To bylo v souladu s tržním konsensem, avšak mírně nad naší prognózou ve výši 2,4 %. Jde prozatím o předběžný odhad dubnové inflace, který nabízí pouze omezené informace o její struktuře.
• Inflace pokračuje v růstu na dubnových 2,5 %
  Česká meziroční inflace dále vzrostla, a to z březnových 1,9 % na 2,5 % v dubnu. To bylo v souladu s tržním konsensem, avšak mírně nad naší prognózou i té od ČNB, jež obě očekávaly dubnovou inflaci na 2,4 % y/y. Konečná data za duben opět pouze potvrdila předběžný odhad inflace, zároveň s tím ale nabídla podrobné informace o struktuře cenového vývoje.
• Inflace pokračuje v růstu na dubnových 2,5 %
  Česká meziroční inflace dále vzrostla, a to z březnových 1,9 % na 2,5 % v dubnu. To bylo v souladu s tržním konsensem, avšak mírně nad naší prognózou i té od ČNB, jež obě očekávaly dubnovou inflaci na 2,4 % y/y. Konečná data za duben opět pouze potvrdila předběžný odhad inflace, zároveň s tím ale nabídla podrobné informace o struktuře cenového vývoje.
• Inflace pokračuje v sestupném trendu
  Česká inflace v meziročním vyjádření v srpnu klesla z 2,7 % na 2,5 %. To bylo v souladu s tržním konsensem a jen mírně nad naším odhadem ve výši 2,4 %. Centrální banka naproti tomu pro srpen očekávala meziroční inflaci na 2,7 %. Dále se tak rozšířila záporná odchylka od její prognózy, když již v červenci byla domácí inflace oproti odhadu ČNB o desetinu níže. Z meziměsíčního úhlu pohledu patřil letošní srpnový nárůst spotřebitelských cen o 0,1 % spíše k těm slabším.
• Inflace pokračuje v sestupném trendu
  Česká inflace v meziročním vyjádření v srpnu klesla z 2,7 % na 2,5 %. To bylo v souladu s tržním konsensem a jen mírně nad naším odhadem ve výši 2,4 %. Centrální banka naproti tomu pro srpen očekávala meziroční inflaci na 2,7 %. Dále se tak rozšířila záporná odchylka od její prognózy, když již v červenci byla domácí inflace oproti odhadu ČNB o desetinu níže. Zatím je k dispozici pouze předběžný odhad srpnové inflace, který nabízí omezené informace o její struktuře.
• Inflace pokračuje v ústupu, zdražil tabák a potraviny
  Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly v průměru o 0,4 %. Meziroční růst cen zpomalil na 2,9 % z předchozího tempa 3,2 %. To bylo 30 bp nad očekáváním trhu i prognózou ČNB. My jsme počítali se zpomalením na 2,7 %.
• Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují
  Meziroční inflace v Česku poprvé od června 2021 klesá. V srpnu totiž vykázala úroveň 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo 17,5 procenta. Trh přitom předpokládal v srpnu další růst, když počítal s inflací 17,7 procenta. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá se srpnovou inflací dokonce 19,3 procenta. Skutečná inflace tak za tímto odhadem zaostává o více než dva procentní body. To bude pro většinu bankovní rady České národní banky další – a pádný – argument pro to, aby na měnověpolitickém zasedání v tomto měsíci opět nedošlo k jakémukoli zvýšení úrokových sazeb.
• Inflace poprvé od února 2022 v jednociferných vodách
  Spotřebitelské ceny v červnu podle našeho očekávání vzrostly o 0,3 %, což však v meziročním srovnání vedlo k dalšímu snížení dynamiky inflace z 11,1 % na 9,7 %. Trochu překvapivá je však struktura červnové inflace. Za prvé, ještě o něco rychleji, než jsme předpokládali, rostly ceny služeb (0,8 % m/m). Na prvním místě zdražovaly podle předpokladů ceny zájezdů a rekreací (+8,7 %) kvůli sezónnímu zdražování před dovolenými. I ostatní sezónností nezatížené služby však zdražují dál relativně rychle - v rychlém růstu cen pokračují ceny v pohostinství (0,6 % m/m) a hoteliérství (2,2 % m/m), dále postupně narůstá nájemné (+ 0,2 % m/m) a pokles naopak zastavilo imputované nájemné (roste druhý měsíc v řadě).
• Inflace po rozvolnění ekonomiky zpomalila
  Zatímco v dubnu inflace překvapila vyšším údajem, v květnu tomu bylo naopak. Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly o 0,2 % a meziroční inflace se tak snížila na 2,9 % z předchozího tempa 3,1 %. Trh počítal s inflací 3,1 %, náš odhad činil 3,2 %. Zatímco v dubnu inflace předběhla i prognózu ČNB, v květnu se vrátila zpět na prognózovaných 2,9 %.
• Inflace poskočila na 3,2 %
  Spotřebitelské ceny na konci roku v průměru vzrostly o 0,2 % a meziroční míra inflace tak poskočila o desetinku výš na 3,2 %. To bylo plně v souladu s naším odhadem a desetinku nad očekáváním trhu. Současná inflace je 0,3 procentního bodu nad prognózou ČNB.
• Inflace po více než roce klesla a je možné, že dosáhla svého vrcholu
  Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. V meziměsíčním vyjádření činil 0,4 %, po předchozích 1,3 %. Po sezonním očištění růst zpomalil z 1,2 % na 0,8 %. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se tak snižovala již čtvrtý měsíc v řadě.
• Inflace povyroste nad 12 %
  Data o vývoji české ekonomiky zveřejněná v dubnu ukážou slabší výsledky maloobchodu i průmyslu za únor. Kvůli vypuknutí válce na Ukrajině lze u těchto statistik čekat zhoršení hlavně v dalších měsících. Inflace za březen pravděpodobně zrychlila nad 12 % y/y, a to zejména z důvodu skoku cen u čerpacích stanic. Vrchol meziroční míry inflace čekáme na jaře mírně nad 13 %.
• Inflace PPI v EMU klesá rychleji, než se očekávalo! Holubičí komentáře ECB Panetta!
  V anualizovaném vyjádření činí růst PPI -3,4 % (prognóza -3,1 %), dřívější údaje uváděly -1,6 % r/r. Zdroj: Bloomberg Finance L.P.
• Inflace pravděpodobně dočasně poleví
  Po listopadovém zasedání ČNB se zdá být víceméně jasné, že se holubičí většině v bankovní radě v tuto chvíli do dalšího zvyšování úrokových sazeb jednoduše nechce. A nic na tom v tomto týdnu pravděpodobně nezmění ani nejnovější inflační čísla. Předpokládáme, že meziroční dynamika inflace v říjnu díky startujícímu účinku úsporného energetického tarifu lehce zvolní (17,5 %), v listopadu a v prosinci ovšem ještě zrychlí do rozmezí 19-20 %. To víceméně odpovídá poslední prognóze centrální banky a pro holubice to nebude nový argument zvyšovat sazby.
• Inflace prokazuje dolaru medvědí službu
  Jedním z mála ukazatelů, kterému trh občas věnuje pozornost, je inflace v USA. Poté, co Donald Trump zavedl obchodní cla, ekonomové okamžitě začali diskutovat o rostoucí inflaci. Tento závěr je logický, protože cla znamenají vyšší ceny v USA i v zahraničí. Ve své podstatě jde o daň vlády na dovoz zboží. V každé transakci mezi původním výrobcem a konečným spotřebitelem figuruje stát, který si bere "svůj podíl". Proto je růst spotřebitelských cen téměř nevyhnutelný.