Inflace PPI v EMU klesá rychleji, než se očekávalo! Holubičí komentáře ECB Panetta!

Čtěte více

• Inflace pokořila 6 %, nebýt odpuštěné DPH, byla by 7 %
  Inflace v listopadu vzrostla v souladu s očekáváním trhu, ale výrazně nad prognózu České národní banky. Tahounem cen byly paliva a potraviny, zatímco náklady za bydlení klesaly kvůli odpuštění plateb DPH. Nebýt toho, byla by inflace u 7 % y/y. V prosinci čekáme zvýšení reposazby ČNB na 3,25 % a v únoru na 3,75 %.
• Inflace pokoří 6 % a ČNB brzy zvýší úrokové sazby nad 3 %
  Inflace v říjnu opět vzrostla nad očekávání většiny analytiků i České národní banky. Hlavním tahounem jsou náklady na bydlení. Meziroční jádrová inflace vzrostla nad 6 %. V prosinci čekáme zvýšení reposazby ČNB na 3,25 %.
• Inflace pokračuje v ústupu
  Spotřebitelské ceny v ČR se v září oproti srpnu snížily o 0,6 %, což bylo dvakrát rychleji, než čekal trh i než kolik ukazoval náš odhad. Meziroční míra inflace zpomalila na 3,2 % z předchozího tempa 3,3 %.
• Inflace pokračuje v ústupu, zdražil tabák a potraviny
  Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly v průměru o 0,4 %. Meziroční růst cen zpomalil na 2,9 % z předchozího tempa 3,2 %. To bylo 30 bp nad očekáváním trhu i prognózou ČNB. My jsme počítali se zpomalením na 2,7 %.
• Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují
  Meziroční inflace v Česku poprvé od června 2021 klesá. V srpnu totiž vykázala úroveň 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo 17,5 procenta. Trh přitom předpokládal v srpnu další růst, když počítal s inflací 17,7 procenta. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá se srpnovou inflací dokonce 19,3 procenta. Skutečná inflace tak za tímto odhadem zaostává o více než dva procentní body. To bude pro většinu bankovní rady České národní banky další – a pádný – argument pro to, aby na měnověpolitickém zasedání v tomto měsíci opět nedošlo k jakémukoli zvýšení úrokových sazeb.
• Inflace poprvé od února 2022 v jednociferných vodách
  Spotřebitelské ceny v červnu podle našeho očekávání vzrostly o 0,3 %, což však v meziročním srovnání vedlo k dalšímu snížení dynamiky inflace z 11,1 % na 9,7 %. Trochu překvapivá je však struktura červnové inflace. Za prvé, ještě o něco rychleji, než jsme předpokládali, rostly ceny služeb (0,8 % m/m). Na prvním místě zdražovaly podle předpokladů ceny zájezdů a rekreací (+8,7 %) kvůli sezónnímu zdražování před dovolenými. I ostatní sezónností nezatížené služby však zdražují dál relativně rychle - v rychlém růstu cen pokračují ceny v pohostinství (0,6 % m/m) a hoteliérství (2,2 % m/m), dále postupně narůstá nájemné (+ 0,2 % m/m) a pokles naopak zastavilo imputované nájemné (roste druhý měsíc v řadě).
• Inflace po rozvolnění ekonomiky zpomalila
  Zatímco v dubnu inflace překvapila vyšším údajem, v květnu tomu bylo naopak. Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly o 0,2 % a meziroční inflace se tak snížila na 2,9 % z předchozího tempa 3,1 %. Trh počítal s inflací 3,1 %, náš odhad činil 3,2 %. Zatímco v dubnu inflace předběhla i prognózu ČNB, v květnu se vrátila zpět na prognózovaných 2,9 %.
• Inflace poskočila na 3,2 %
  Spotřebitelské ceny na konci roku v průměru vzrostly o 0,2 % a meziroční míra inflace tak poskočila o desetinku výš na 3,2 %. To bylo plně v souladu s naším odhadem a desetinku nad očekáváním trhu. Současná inflace je 0,3 procentního bodu nad prognózou ČNB.
• Inflace po více než roce klesla a je možné, že dosáhla svého vrcholu
  Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. V meziměsíčním vyjádření činil 0,4 %, po předchozích 1,3 %. Po sezonním očištění růst zpomalil z 1,2 % na 0,8 %. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se tak snižovala již čtvrtý měsíc v řadě.
• Inflace povyroste nad 12 %
  Data o vývoji české ekonomiky zveřejněná v dubnu ukážou slabší výsledky maloobchodu i průmyslu za únor. Kvůli vypuknutí válce na Ukrajině lze u těchto statistik čekat zhoršení hlavně v dalších měsících. Inflace za březen pravděpodobně zrychlila nad 12 % y/y, a to zejména z důvodu skoku cen u čerpacích stanic. Vrchol meziroční míry inflace čekáme na jaře mírně nad 13 %.
• Inflace pravděpodobně dočasně poleví
  Po listopadovém zasedání ČNB se zdá být víceméně jasné, že se holubičí většině v bankovní radě v tuto chvíli do dalšího zvyšování úrokových sazeb jednoduše nechce. A nic na tom v tomto týdnu pravděpodobně nezmění ani nejnovější inflační čísla. Předpokládáme, že meziroční dynamika inflace v říjnu díky startujícímu účinku úsporného energetického tarifu lehce zvolní (17,5 %), v listopadu a v prosinci ovšem ještě zrychlí do rozmezí 19-20 %. To víceméně odpovídá poslední prognóze centrální banky a pro holubice to nebude nový argument zvyšovat sazby.
• Inflace prokazuje dolaru medvědí službu
  Jedním z mála ukazatelů, kterému trh občas věnuje pozornost, je inflace v USA. Poté, co Donald Trump zavedl obchodní cla, ekonomové okamžitě začali diskutovat o rostoucí inflaci. Tento závěr je logický, protože cla znamenají vyšší ceny v USA i v zahraničí. Ve své podstatě jde o daň vlády na dovoz zboží. V každé transakci mezi původním výrobcem a konečným spotřebitelem figuruje stát, který si bere "svůj podíl". Proto je růst spotřebitelských cen téměř nevyhnutelný.
• Inflace překonala 11 %, ale efekt války na Ukrajině teprve přijde
  Inflace pokračovala ve velmi rychlé dynamice i v únoru. Dostala se z lednových 9,9 % na 11,1 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,3 %, a to po předchozím silném nárůstu o 4,4 %. I s ohledem na aktuální nejistoty se jedná o citelné překvapení, kdy jsme v souladu s trhem inflaci očekávali pod 10,5 %.
• Inflace překvapila pomalejším růstem
  Index spotřebitelských cen v červenci vzrostl na 1,3 % meziměsíčně a 17,5 % meziročně, přičemž trhy očekávaly růst 1,6 % m/m a 17,9 % y/y.
• Inflace překvapila prudkým poklesem, vliv hrají vládní opatření
  Říjnová čísla o inflaci potvrdila nástřel Ministerstva Financí v rámci listopadové makroekonomické predikce a vlivem vládních opatření došlo k výraznému poklesu. Meziměsíčně cenová hladina klesala poprvé od konce roku 2020, a to hned o 1,4 %. Meziroční dynamika tak poklesla o téměř 3 procentní body na 15,1 % z 18 % zveřejněných v září. S tlumícím vlivem vládních opatření jsme v prognóze počítali, a proto byl náš odhad nižší než tržní, překvapením je ale finální síla dopadu. Bez zahrnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie by meziroční míra inflace zrychlila do oblasti okolo 18,5 %.
• Inflace překvapila výrazným poklesem
  Inflace v prosinci klesla meziměsíčně na -0,4 % a na 6,9 % meziročně, oproti 0,1 % m/m a 7,3 % y/y v listopadu. Trhy očekávaly pokles meziměsíčně na nulu a meziročně stagnaci na 7,3 %.
• Inflace překvapuje posunem nad 3 %
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 % oproti 2,3 % v březnu a skončily tak výrazně nad odhadem trhu včetně našeho. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,5 %, přičemž se očekávalo obdobné tempo jako v březnu (0,2 %).
• Inflace přestává trápit ekonomiku
  „Vysoká Inflace, která byla nejpalčivějším problémem české ekonomiky v posledních letech, se pomalu stává – doufejme – minulostí. Vše nasvědčuje tomu, že s koncem loňského roku, končí také přibližně tři inflační roky. V prosinci 2023 spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 6,9 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Vedle prosincového vývoje spotřebitelských cen zveřejnili statistici i průměrnou míru inflace za celý rok.
• Inflace přidala téměr dva procentní body, v květnu již na 16 %
  Růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu meziročně 16,0 % (v dubnu 14,2 %). Inflace opět překvapila směrem nahoru, kdy převýšila i nejvyšší odhad (15,8 %). Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,8 %, stejně jako o měsíc dříve.
• Inflace půjde nahoru napříč kontinenty
  Poslední měsíce přinesly výrazné zpomalení spotřebitelské inflace v USA, eurozóně i v České republice. Společným jmenovatelem je pokles cen pohonných hmot způsobený situací na globálních trzích. Cena ropy v říjnu a listopadu výrazně poklesla a se zpožděním ovlivňuje inflaci na obou stranách Atlantiku. V případě eurozóny hraje svojí roli i vysoká srovnávací základna cen ostatních energií z předchozího roku. Výsledkem je posun v tržních očekáváních dalšího zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. V USA a ČR tak trh během pár týdnů „odpricoval“ všechna zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. V případě ECB se pak očekávání prvního zvýšení posunula až do příštího roku. Samozřejmě nelze všechno svést na pokles ceny ropy a do hry zasahují i další faktory, o kterých jsme psali minulý týden. Nicméně vývoj ceny černého zlata významně ovlivňuje hospodářství včetně měnové politiky, která by však správně měla abstrahovat od těchto vlivů. V praxi k tomu však nedochází, a proto je dobré sledovat výhled ropy pro tento rok.