Zablokovaný Suez může dále zdražit pohonné hmoty v ČR, ty letí vzhůru i tak

Ceny pohonných hmot letí vzhůru. V polovině března například benzín Natural 95 zdražoval tempem přes 80 haléřů na litr za jediný týden. Takto citelně jeho cena naposledy rostla v prosinci 2010. V uplynulém týdnu sice zdražování zmírnilo, nicméně i tak benzín podražil o dalších 38 haléřů na cenu 31,17 koruny za litr. Nafta je dražší o 26 haléřů než před sedmi dny, když stojí 29,48 koruny. Jak benzín, tak nafta jsou tedy nyní nejdražší za poslední více než rok. Důvodem je hlavně růst cen ropy na světových trzích. Ta nejnověji zdražuje kvůli situaci v Suezském průplavu, jejž za písečné bouře najetím na mělčinu zablokoval obří tchaj-wanský supertanker. 

Kvůli blokaci průplavu, kterým „prochází“ dvanáct procent globálního obchodu, včera ropa zdražila o zhruba pět procent. Dnes svůj cenový růst koriguje. Existuje značná naděje, že se plavidlo podaří uvolnit nejpozději v neděli či v pondělí, kdy se v oblasti čeká příliv, jenž hladinu zvedne o 46 centimetrů oproti stávajícímu stavu. Tchaj-wanský tanker Ever Given patří k největším na světě. Měří 400 metrů a váží zhruba 220 tisíc tun. Jeho obří proporce samozřejmě ztěžují jeho uvolnění z mělčiny. V posledních letech citelně narostla velikost plavidel, ruku v ruce se zintenzivňujícím světovým obchodem. Vodní stavby, jako je Suezský průplav, ovšem na takto velká plavidla nejsou zcela uspokojivě dimenzované.  

Cena ropy dnes koriguje svůj včerejší citelný nárůst i proto, že trh postupně vstřebal informaci o skutečném významu Suezu pro světový obchod s ropou. Loni tankery po světových mořích a oceánech přepravovaly denně průměrně 39,2 milionů barelů, přičemž ovšem pouze 1,7 milionu z tohoto počtu, tedy 4,4 procenta, „cestoval“ Suezským průplavem. Výpadek v dodávkách ropy právě v tomto rozsahu ani ne pěti procent by neměl vyvolat zásadnější problémy v zásobování ropou, jestliže bude pouze krátkodobého rázu, tj. jestliže se podaří Suez odblokovat právě nejpozději v neděli či pondělí. Pokud by blokace přetrvávala i příští týden, ceny ropy by výrazněji vzrostly a na výraznější zdražení pohonných hmot by se museli připravit i čeští řidiči. 

Zatím ale čeští řidiči mohou počítat s dalším zmírněním růstu cen pohonných hmot v následujícím týdnu. Benzín podraží o zhruba 20 haléřů na litr, nafta o patnáct.  

Ačkoli je březnové zdražování nejrychlejší za více než deset let, pohonné hmoty jsou stále poměrně levné. Vždyť třeba v září 2012 se Natural 95 prodával v Praze průměrně i za 39,50 koruny za litr.  

Tento týden benzín poprvé po více než roce překročil celorepublikově průměrnou cenovou úroveň 31 korun za litr. Za aktuální průměrnou hrubou mzdu, tu roku 2020, 35 611 korun, tak lze koupit zhruba 1146 litrů benzínu. V září 2012, když byly ceny celorepublikově na svém historickém nominálním maximu, až přes 38,50 koruny za litr, se za tehdejší průměrnou mzdu (platnou pro rok 2012), 25 067 korun, dalo pořídit jen 650 litrů Naturalu 95.  

Benzín je tedy dnes vzhledem k hrubému výdělku lidí zatím stále jen těsně nad polovinou své maximální ceny z roku 2012. Jeho nynější dramatické zdražování tak z velké části odráží to, čemu ekonomové říkají „efekt nízké základny“. Z nízkého základu se roste snáze než ze základu vyššího. To proto, že řada proměnných, včetně cen paliv, je magnetizována svojí dlouhodobou průměrnou úrovní. Když je cena hluboko pod dlouhodobým průměrem, což byl případ loňského roku, lze očekávat celkem rychlý návrat zpět blíž k dlouhodobému průměru. Když je cena vysoko nad dlouhodobým průměrem, což se stalo v roce 2012, lze zase vsázet na citelný propad cen. I ten po roce 2012 nastal.  

Fenomén „navracení se k průměru“ samozřejmě mohou narušit zlomové momenty, které trvale dopadají na trh s pohonnými hmotami. Pokles cen po roce 2012 má zčásti na svědomí takzvaná břidličná revoluce ve Spojených státech, která zapříčinila růst nabídky ropy na světovém trhu a trvalejší pokles její ceny. Následný pokles cen pohonných hmot v ČR byl dokonce v polovině uplynulého desetiletí jedním ze zásadních růstových impulsů celé tuzemské ekonomice, jež je čistým dovozcem ropných produktů. Zlomovým momentem je ale také třeba letošní snížení spotřební daně z motorové nafty o jednu korunu, které způsobuje, že nafta letos zdražuje znatelně pomaleji než benzín. Benzín od začátku roku zdražil o jedenáct procent, nafta jen o sedm. Rozdíl mezi průměrnou cenou benzínu a nafty se tento týden vyšplhal už na 1,70 koruny na litr. Takto široce byly cenové nůžky mezi oběma druhy pohonných hmot rozevřeny naposledy v červnu 2016. „Diesely“ jsou tak právě i daňovou politikou státu nyní zvýhodněny oproti vozům s benzínovým pohonem nejvýrazněji za posledních takřka pět let. 

Je pravděpodobné, že nůžky mezi cenou benzínu a nafty se ještě dále rozevřou. Už nyní přitom platí, že nafta je v Česku levná i v mezinárodním srovnání. Její cena je srovnatelná s cenou nafty v Rumunsku nebo v Polsku, což jsou tradičně „oázy“ velmi nízkých cen paliv, alespoň tedy na poměry zemí EU.  V řadě dalších evropských zemí – v Německu, na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku, v Chorvatsku, Slovinsku či ve Francii – je nafta dražší než v ČR. 

Nůžky mezi benzínem a naftou se ale budou rozevírat jen po dobu dalšího zdražování pohonných hmot, a ta už příliš dlouhá nebude, pokud se tedy podaří Suez odblokovat v řádu dní. Už v minulém týdnu růst cen paliv zpomalila, v horizontu čtrnácti dní by měl ustat zcela. 

Důvodem je pokles cen ropy na světovém trhu, k němu před zablokováním Suezu docházelo. Obchodníci s ropou totiž byli v uplynulých týdnech až příliš optimističtí ohledně toho, jak se bude dařit vakcinace. Ta ale zejména v Evropské unii zásadně selhává. To zpomalí ekonomické zotavení Evropy. Zároveň se největší evropské ekonomiky potýkají s třetí vlnou pandemie, podobně jako Česko. Velké evropské ekonomiky zpřísňují svá protipandemická opatření zpřísňují, Německo tento týden dokonce zavedlo – byť záhy zase odvolalo – tuhý velikonoční lockdown. To vše je pro ropné obchodníky nepříjemná novina, neboť Evropa zodpovídá za patnáct procent světové spotřeby ropy. Obvyklý letní vrchol motoristické a ostatně i letové sezóny se letos na starém kontinentu ještě konat nebude. Letecký provoz v Evropě je stále šedesát procent pod úrovní stejného období roku 2019.  

V USA sice zůstává poptávka po ropě poměrně silná, neboť i letecký byznys se tam celkem stabilizovaně zotavuje a vakcinace probíhá znatelně rychleji než v EU. Silná poptávka po ropě v USA však sama o sobě situaci na trhu s ropou nezachrání. 

Evropské vakcinační fiasko tak má alespoň nějakou světlejší stránku: světová poptávka po ropě je nižší, takže růst cen pohonných hmot se v Česku zastaví dříve, než pokud by vakcinace v EU probíhala alespoň tak jako v USA. Problém pomalého očkování v EU je opravdu zásadní, neboť vakcinace postupuje v režii Bruselu pomaleji nejen než v zemích jako USA, Británie či Izrael, ale také pomaleji než v Chile, v Maroku nebo v Turecku.  

Pomalá vakcinace v EU se tak stává hlavní brzdou celosvětového ekonomického zotavení. Zdá se, že to bude právě EU, kvůli níž ani letošní letní sezóna z globálního hlediska rozhodně nebude znamenat viditelné navrcení se k normálu. Zlevňování ropy je toho jedním z prvních signálů. Jde o problém s dlouhodobým dopadem: Amerika i Asie totiž díky rychlejšímu zotavení z globálního hlediska ekonomicky posílí právě na úkor starého kontinentu.   

Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank