ČSA jsou na pokraji krachu, skupina Smartwings ale na lopatkách není. Může získat až pět miliard korun, moratorium končí zítra
ČSA jsou v insolvenci, tedy na pokraji krachu. Skupina Smartwings, matka ČSA, v rámci insolvence a související reorganizace hromadně propustí zaměstnance ČSA. Může jít o všechny zaměstnance ČSA, až 430 lidí. Krok je důsledkem koronavirové krize, která světovému letectví způsobila nejtěžší chvíle v jeho více než stoleté historii.
Smartwings samotná ale odepsaná není.
I pokud letos koronavirová krize nakonec díky vakcinaci do značné míry odezní, nelze předpokládat, že se letecká doprava celosvětově vrátí na úroveň předpandemického roku 2019 dříve než zhruba v roce 2025. I skupina Smartwings počítá s tím, že její zotavování potrvá léta. Konkrétně šest let. Tak dlouho má totiž trvat záchranný plán, jejž nyní dojednává se svými „zachránci“: tedy s bankami a se státní pojišťovnou EGAP, která má záchranný úvěr ve výši dvou miliard korun garantovat.
Ke dvěma miliardám garancí žádala skupina Smartwings stát také o 1,1 miliardy koruny nevratné státní pomoci. Argumentuje, že tak jako autobusoví zájezdoví dopravci mají nárok na „sedačkovné“, měla by mít nárok na podobnou pomoc i ona. Smartwings si „sedačkovné“ představuje jako kompenzaci za to, že její letadla loni během jarního nouzového stavu nesměla do vzduchu. A že tedy byla uzemněna celá její flotila, nejen problémová letadla 737 MAX.
Aerolinku tlačí čas. Už zítra končí mimořádné moratorium, které ji chrání před věřiteli. Skupina Smartwings dosud během moratoria financovala jen svůj provoz. Splácení dluhu bankám, pronajímatelům letadel a dalším věřitelům mohla skupina díky moratoriu odkládat. Za období do loňského srpna, od kdy moratorium platí, se jedná o jednu až dvě miliardy korun v odsunutých platbách. Moratorium má zásadní podíl na tom, že aerolinka dosud přežívá.
Z dojednávaných dvou miliard úvěrů, poskytnutých konsorciem celkem čtyř bank a garantovaných státní pojišťovnou EGAP do výše 80 procent jistiny, ovšem skupině Smartwings nakonec zůstane jen přibližně polovina. Třeba právě proto, že kvůli konci moratoria ihned bankám splatí část svých závazků. Banky daly, banky ale také hned vezmou.
Smartwings proto musí hledat peníze ještě jinde. Přímá, nevratná pomoc od státu je nejistá – dokonce ani nyní oznámené propouštění v ČSA stát obměkčit nemusí, veřejnost je vůči Smartwings naladěna spíše negativně a vláda si nebude chtít svoji již tak pošramocenou pověst kazit kontroverzní záchrannou akcí specifického podniku. Byť jeho specifičnost a unikátnost je zároveň argumentem pro státní pomoc šitou na míru.
Aktivně proto Smartwings nyní komunikuje také s americkým výrobcem letadel Boieng, ve věci odškodnění za nucené odstavení problémových „MAXů“, které byly uzemněny od března 2019 až vlastně doposud. Tuzemská aerolinka preferuje mimosoudní dohodu. Loni už od Boeingu dostala v přepočtu zhruba 220 milionů korun jako vrácenou zálohu za jeden neodebraný „MAX“. Zásadní otázkou je, na kolik si skupina Smartwings může na základě případného mimosoudního vyrovnání s Boeingem vlastně přijít.
Vodítkem mohou být jiná podobná vyrovnání. Boeing se v uplynulé době dohodl hned s několika aerolinkami na vyrovnání za předloňské uzemnění. K největším provozovatelům „MAXů“ patřily v době uzemnění americké aerolinky Southwest Airlines a American Airlines, v jejichž barvách létalo 34, resp. 24 strojů. S těmi se Boeing dohodl na blíže nespecifikovaném vyrovnání na přelomu let 2019 a 2020.
Výrobce letadel však uzavírá dohody i s menšími provozovateli. Například loni v červnu se s ním na vyrovnání dohodla největší evropská cestovní kancelář, německá Tui, provozující patnáct „MAXů“.
Na přelomu let 2019 a 2020 se také na vyrovnání s Boeingem dohodly turecké aerolinie Turkish Airlines, které v době uzemnění provozovaly tucet problémových strojů. Hodnota kompenzace tehdy činila 225 milionů dolarů. To odpovídá zhruba částce pěti miliard korun. Turkish Airlines v době uzemnění provozovaly dvanáct problémových strojů. Smartwings ve stejnou dobu měly sedm „MAXů“.
Pokud by vodítkem pro výši kompenzace měla být právě turecká zkušenost a výhradně počet provozovaných problémových strojů „MAX“, mohl by dopravce Smartwings pomýšlet na kompenzaci až takřka za tři miliardy korun.
Ještě více by mohl žádat na základě zkušenosti brazilského dopravce GOL Linhas Aereas Inteligentes. Ten v době uzemnění provozoval jako Smartwings sedm problémových „MAXů“. Přitom se loni na jaře dohodl na kompenzaci v hodnotě 2,4 miliardy brazilských realů. To odpovídá více než deseti miliardám korun.
V praxi však nelze výši kompenzace odvozovat jednoduše jen od počtu provozovaných problémových strojů. Značnou roli hrají celkové podmínky kontraktu na dodání letadel a šíře celého kontraktu. Boeing většině aerolinek před uzemněním „MAXů“ dodal jen menší část těchto letadel.
Loni v únoru vyčíslil dopravce Smartwings celkovou škodu za uzemnění „MAXů“ na sto milionů dolarů, což odpovídá 2,2 miliardy korun. Realistické tedy je i na základě zkušenosti jiných dopravců předpokládat, že pokud bude po Boeingu v rámci své nynější žaloby požadovat sumu odpovídající 2,5 miliardy korun, má značnou naději se kompenzace opravdu dočkat. Od konce února 2020 se škoda ze uzemnění zvýšila, současně ovšem obecně platí, že nelze očekávat, že Boeing kompenzuje veškeré škody, které v souvislosti s uzemněním té či oné aerolince vznikly.
Sečteno, podtrženo, skupina Smartwings si může v relativně dohledné době přijít až na celkem pět miliard korun. Dvě miliardy může získat v podobě zmíněného garantovaného úvěru, půl miliardy ve formě „sedačkovného“ a až 2,5 miliardy jako odškodné od Boeingu. I když odškodné od Boeingu může být nakonec o něco nižší, státní peníze nemusí být v požadované výši a bankovní úvěr se rychle scvrkne o polovinu, tuzemskému dopravci by takové peníze měly umožnit přežití. Zda přežije i jeho dcera, ČSA, ovšem už tak jasné není.
Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Čtěte více
-
ČR bude čelit žalobě NWR kvůli převzetí OKD označovaném jako znárodnění těžebního byznysu.
Převzetí dolů OKD přijde zřejmě Českou republiku na miliardy korun. Společnost NWR chce ČR žalovat. Akcionáře převzetí poškodilo o stovky milionů eur. -
ČR dostala nabídku převzít aktiva Adularye od Turecka
Česká republika obdržela od turecké strany nabídku převzít všechna aktiva nedokončeného projektu Adularya. Ten zahrnuje hnědouhelnou elektrárnu a na její výstavbě se podílely naše firmy. -
ČR hlásí vznik nového fondu pro start-upy
V České republice nově vzniká další fond určený pro start-upy s názvem Startec Ventures. K dispozici bude v začátku 100 milionů korun. Jedním ze zakladatelů fondu je bývalý šéf O2 Tomáš Budník. -
ČR je levná. Na cestách po EU si připlatíme
„Česká republika je atraktivní pro zahraniční turisty. Drtivá většina produktů a služeb je v naší zemi levnější, než bývá ve většině zemí Evropské unie zvykem. Pouze v oblasti telekomunikace máme vyšší než průměrné ceny,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. -
ČR má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, jež měla při vzniku
Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to z tzv. zlatého indexu, který vytvořili analytici společnosti Zlato, jednoho z největších prodejců investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota indexu od vzniku samostatné ČR klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu. -
ČR: Nejvíce zaměstnaných v historii
Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu, pokračoval pozitivní trend na českém trhu práce i ve třetím čtvrtletí. Nové výsledky se dají shrnout následovně: 1) zaměstnanost lidí ve věku 15-64 je na maximu, 2) historicky nejvyšší je i počet zaměstnaných lidí v české ekonomice, 3) nezaměstnanost dále poklesla a její míra (po sezónním očištění) aktuálně dosahuje jen 4 %. -
ČR proinvestovalo téměř miliardu a doprava po Labi je nerentabilní
Nejvyšší kontrolní úřad – NKÚ zjistil, že za doposud nedostavěné plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů korun. Podle kontrolorů ale podíl vodní dopravy na přepravě zboží v ČR zůstává stále dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. -
ČR: rekordní hospodaření státního rozpočtu, zlepšení nálady v průmyslu
Středoevropský kalendář dnes přinese indexy PMI hodnotící srpnovou aktivitu v průmyslovém sektoru. Zatímco maďarský by měl zaznamenat pokles z červencových téměř 54 bodů, polský a český by měl ukázat na zlepšení. Domníváme se, že červencový pád českého indexu pod úroveň 50 bodů, tedy do oblasti snižující se aktivity, byl dán kombinací několika jednorázových faktorů. Průmyslovou aktivitu negativně ovlivnily bezesporu červencové svátky a s tím související nižší počet pracovních dnů. Do toho měly významné podniky jako například Škoda Auto celozávodní dovolené. A v neposlední řadě zavládla nervozita z výsledku britského referenda. Domníváme se, že tyto faktory by již v srpnu působit neměly a index by se měl vrátit bezpečně nad padesátibodovou hodnotu. Že se české ekonomice daří, by pak měla potvrdit odpoledne publikovaná data o výsledku hospodaření státního rozpočtu ke konci srpna. Opět očekáváme nejlepší výsledek za osmý měsíc roku v historii ČR. Rostoucí ekonomika se promítá do vyšších příjmů státního rozpočtu. Pro odpoutání se kurzu CZK/EUR od úrovně kurzového závazku tedy ani dnes nebude žádný fundamentální důvod. -
ČR: Zahraniční investoři vybílili bondový trh
Tak jak rostou spekulace na brzký exit, roste i aktivita zahraničních investorů na českém dluhopisovém trhu. Na konci února už měli v rukou dluhopisy v hodnotě 602 mld. korun a na celkovém trhu se tak podíleli 42 %. -
ČR zasáhne americké clo
Českou republiku zasáhne americké clo. Světoví ekonomičtí lídři Christine Lagardeová a Mario Draghi varují, že budeme čtvrtou nejzasaženější zemí. -
ČSOB: Devizové kurzy vás už zlobit nebudou, umíme je zkrotit
Vzhledem k našim dlouholetým zkušenostem s obchodováním nejen v rámci České republiky bychom Vám rádi nabídli finanční produkty ČSOB... -
ČSOB dostala od ČNB pokutu 1,5 mil. Kč kvůli výměně bankovek
Československá obchodní banka dostala od České národní banky pokutu 1,5 milionu korun za to, že v některých pobočkách v letech 2018 a 2019 nevyměnila poškozené bankovky. Zároveň ČNB zjistila, že banka nezajistila u některých pracovníků, aby byli držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování. Vyplývá to z rozhodnutí, které ČNB zveřejnila na internetu. ČSOB na dotaz ČTK sdělila, že rozhodnutí obdržela a pokutu ve stanoveném termínu uhradí. -
ČSOB klesl letos čistý zisk o 56 procent na 2,1 miliardy Kč
Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním čtvrtletí letošního roku klesl o 56 procent na 2,1 miliardy korun. Objem úvěrů i vkladů banky se meziročně zvýšil. ČSOB posílila kapitálovou pozici díky zadržení výplaty dividendy. ČSOB, která patří mezi největší tuzemské banky, to sdělila ČTK. Pokles zisku zaznamenaly kvůli pandemii koronaviru i ostatní velké banky. -
ČSOB kupuje ČMSS za 6 miliard korun
ČSOB kupuje Českomoravskou stavební spořitelnu a za 45 % podílu zaplatí více než 6 miliard korun. Stává se tak jejím 100% vlastníkem. -
ČSOB sestavila žebříček nejvýkonnějších fondů roku 2016. Čtyři z nich překonaly hranici 10procentního růstu.
Ačkoliv průměrný výnos korunových otevřených fondů ČSOB dosáhl v loňském roce 1,65 %, celkem čtyři ČSOB fondy meziročně překonaly hranici 10procentního růstu. Vůbec nejvyššího výnosu dosáhl fond ČSOB Komoditní (+15,94 %) následovaný akciovými tituly: ČSOB Akciový vodního bohatství (+12,92 %), ČSOB Akciový BRIC (+10,79 %) a ČSOB Akciový Amerika (10,27 %). Také v roce 2017 můžeme očekávat, že nejlepších výsledků dosáhnou akciově zaměřené fondy díky pozitivní odezvě akciových trhů na předpokládaný globální ekonomický růst. -
ČSSD svým návrhem zákona o veřejně prospěšných bytových společnostech institucionalizuje „výpalné“, oklešťuje svobodu podnikání a poškozuje střední třídu
Obce by měly mít při povolování výstavby bytů právo od developerů žádat až čtvrtinu nových bytů pro svoje účely. Počítá s tím dnes představený poslanecký návrh ČSSD o veřejně prospěšných bytových společnostech, který by měl obcím usnadnit výstavbu bydlení. Obce by developerům za byty platily pouze nákladovou cenu, zákon by měl podle ČSSD snížit ceny bytů až o třetinu. -
ČSSD žádá pro rok 2021 až takřka pětkrát rychlejší růst mzdy minimální v porovnání s mzdou průměrnou. Jejich návrh by těžce poškodil podnikatele, firmy, obce i kraje
Plán vlády na další zvýšení minimální mzdy, o němž se má jednat dnes, signalizuje, že jak řada politiků, tak odboráři si odmítají přiznat ekonomickou realitu. Vláda zatím řešením koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky. -
Čtrnáctidenní uzavírka kin, o níž dnes rozhodla vláda, připraví biografy na vstupném o dalších 35,2 milionu korun
V loňském roce navštívilo tuzemská kina 18,32 milionu diváků. To odpovídá více než 50 tisícům návštěvníků na jeden den. I když v realitě dochází k sezónním výkyvům i k výkyvům na základě toho, jak zrovna den v týdnu je. Nyní v říjnu je zatím návštěvnost kin zhruba třetinová oproti běžnému, třeba právě loňskému stavu. -
Čtveřice největších bank vydělala 12 mld. Kč, o dvě miliardy více
Čtyřka největších bank v ČR v prvním čtvrtletí 2017 vydělala zhruba 12,9 miliardy Kč, což je o dvě miliardy více než ve stejném období loni. Vyplývá to z výsledků bank. -
Čtvrteční analýza EUR/USD
Eurodolaru se konečně podařilo prolomit ledy. Tím se samozřejmě zneplatnil včerejší náznak harmonické formace. Nyní se trend krátkodobě...
