Bankovní rada vidí šanci na vyšší sazby, vnímá ale i riziko předčasného utažení měnové politiky
Podle dnes zveřejněného záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB vyplývá, že velká část diskuze byla věnována fiskální politice. Ta by díky daňovým změnám měla působit proinflačně. Převládal však názor, že efekt plánovaných opatření nebude velký, protože značná část lidí získané peníze uspoří. Tomáš Holub navíc upozornil, že by daňové změny mohly vést k nižší investiční aktivitě municipalit. Většina bankovní rady také považuje druhou vlnu pandemie za méně nebezpečnou pro ekonomiku, s tím jak si subjekty zvykají na vládní opatření. Podle Tomáše Nidetzkého stojí za pozornost dvourychlostní vývoj, a to nejen mezi průmyslem a službami, ale i v rámci průmyslu samotného. Marek Mora v této souvislosti varoval, že oživení ekonomiky po druhé vlně pandemie může být pomalejší, než jsme viděli v letních měsících. Značná část diskuze byla také věnována kurzu koruny, oproti prognóze ČNB tuzemská měna významně posílila. Většina bankovní rady to však nepovažuje za významné riziko pro prognózu centrální banky. Tomáš Holub však upozornil, že koruna může být silnější po delší dobu a navíc se zvyšují i úrokové sazby na finančních trzích, k čemuž podle něj přispěla samotná komunikace ČNB. To z hlediska vývoje ekonomiky a inflace považuje za předčasné zpřísňování měnových podmínek, které není žádoucí.
Bankovní rada opět zopakovala, že využití nekonvenčních nástrojů není aktuální, nicméně je nutné se věnovat jejich přípravě. Vojtěch Benda v tomto kontextu řekl, že se obává nárůstu dlouhého konce výnosové křivky díky uvolněné fiskální politice, což by mohlo ohrožovat cíl centrální banky a vyvolat potřebu výnosovou křivku ovlivňovat. Celkově se ale bankovní rada spíše obrací ke směru měnovou politiku utahovat vzhledem k lepšímu makroekonomickému vývoji. Vzhledem k vysokým nejistotám však centrální bankéři považují za vhodné nechat si dveře otevřené oběma směry. Aleš Michl a Vojtěch Benda se na toto téma shodovali, že uvolnění měnové politiky v jarních měsících bylo příliš silné a sazby mohly zůstat na úrovni 0,50 %.
Celkově tak vidíme, že se myšlení bankovní rady postupně posouvá k dřívějšímu zvyšování úrokových sazeb díky lepšímu makroekonomickému vývoji a přetrvávajícím inflačním tlakům. Zároveň ale bankovní rada chce zůstat opatrná a nechce riskovat předčasné zvýšení úrokových sazeb. Aktuální prognóza ČNB počítá s trojím zvýšení již v tomto roce, nicméně vůči tomuto výhledu se opakovaně bankovní rada ohradila, a první zvýšení sazeb vidí nejdříve v druhé polovině roku, ale mírnějším tempem. My stále předpokládáme, že díky silnější koruně, zpomalení inflace a nejistému výhledu si bankovní rada s takovým krokem počká až do začátku příštího roku. Je ale pravdou, že lepší data z ekonomiky by tento krok mohly urychlit a již v závěru tohoto roku bychom mohli vidět vyšší sazby.
Zdroj: Komerční banka
Čtěte více
-
Banková regulácia v USA
Agentúra Bloomberg v tejto chvíli informuje, že US Kongres sa definitívne dohodol na nov... -
Bankovní akcie dnes stáhly index PX do minusu
Pražská burza dnes přišla o část svých úterních zisků. Index PX klesl o 0,41 procenta na 872,71 bodu. Dolů ho táhly především bankovní tituly. Vyplývá to z údajů na webu burzy. -
Bankovní a nebankovní půjčky: co vše se dá připojistit
Princip připojištění proti neschopnosti splácet je poměrně jednoduchý - platíte za to, že v případě neschopnosti splácet hypotéku či úvěr, za vás závazek přebere pojišťovna. Realita však už tak pozitivní být nemusí. Pojišťovny mají velmi striktně vymezené podmínky, za jakých bude pojistné plnění poskytnuto. -
Bankovní prázdniny ve Velké Británii
Z důvodu státního svátku ve Velké Británii dnes 5.5.2014 bude pozastaveno obchodování na instrumentu FGB100. ... -
Bankovní rada ČNB diskutovala i ještě výraznější zvýšení sazby, bála se ale následné paniky. Pro růst sazby nehlasoval pouze Dědek
Na posledním měnověpolitickém zasedání České národní banky se diskutovalo i zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Bankovní rada však nakonec rozhodla o růstu základní úrokové sazby pouze o 0,25 procentního bodu, protože se obávala, že by si trh strmější růst sazby mohl vyložit jako výraz paniky. Vyplývá to ze záznamu ze zasedání ze dne 26. září 2018, který dnes zveřejnila Česká národní banka. -
Bankovní rada ČNB razantně krájí sazbu na 0,25 %
Bankovní rada České národní banky snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o třičtvrtě procentního bodu na 0,25 %. Zároveň snížila lombardní sazby na 1,00 % a diskontní sazby na 0,05 %. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Ten včetně nás předpokládal pokles o půlprocentního bodu na 0,5 %. -
Bankovní rada ČNB sazby nemění, kvůli vývoji v zahraničí
Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dle očekávání ponechala základní úrokové sazby na stávající úrovni. I takový krok však lze v současném mezinárodním kontextu považovat za „jestřábí“. Světově významné centrální banky, v čele s americkým Fedem a Evropskou centrální bankou, totiž své klíčové sazby snižují, případně dokonce měnovou politiku opět nekonvenčně uvolňují či se tak činit chystají. -
Bankovní rada ČNB se v novém složení přihlásila ke stávající politice
Kurz české měny se v průběhu minulého týdne pohyboval jeden až dva haléře nad efektivní hladinou kurzového závazku (27,02 CZK/EUR). Na konci týdne pak znovu začal na kurzový závazek narážet. Nicméně slabá aktivita na devizovém trhu větší tlak na závazek nepřinesla. -
Bankovní rada je skeptická ohledně oživení ekonomiky eurozóny
Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB centrální bankéře nejvíce znepokojuje vývoj v zahraničí. Ten se podle jejich slov doposud neprojevuje v domácí ekonomice. Při dalším zhoršení vnějšího prostředí se však Česká republika negativnímu dopadu nevyhne. Ze záznamu tak vyplývá spíše skepse ohledně možného zlepšení vývoje v zahraničí. Překvapivě pro nás bankovní rada také diskutovala interpretaci inflačního cíle centrální banky. Obdobnou diskuzi jsme mohli nedávno vidět v případě Evropské centrální banky, která dlouhodobě bojuje s poklesem inflačních očekávání. To však není případ ČNB, což je i závěr diskuze bankovní rady. Díky tomu tak centrální banka nemusí reagovat na každou odchylku inflace od dvouprocentního cíle. Ohledně prognózy úrokových sazeb někteří členové bankovní rady vidí podobný vývoj s krizovým rokem 2008. Velká část diskuze byla také věnována změně daní v příštím roce, která se významně dotkne i inflace. Ačkoli běžně centrální banka na růst inflace z daňových důvodů nereaguje, tentokrát vidí bankovní rada významný sekundární dopad do cen, který musí brát v potaz při nastavování měnové politiky. Rada také diskutovala pokles delších tržních úrokových sazeb, které ovlivňují např. sazby hypotečních úvěrů, které v posledních měsících klesají. -
Bankovní rada vidí novou prognózu ČNB jako moc optimistickou
Bankovní rada České národní banky rozhodla minulý čtvrtek o ponechání úrokových sazeb na současné nízké úrovni. Výsledek samotného jednání tak naplnil očekávání analytiků, výrazně však překvapila nová prognóza centrální banky, která ukazuje až na trojí zvýšení sazeb v příštím roce. Guvernér Rusnok nicméně na následné tiskové konferenci uvedl, že podle bankovní rady zůstanou úrokové sazby na současné úrovni delší dobu. -
Bankovní rada volí trpělivost v době nejistoty
Podle očekávání bankovní rada ČNB dnes rozhodla ponechat své úrokové sazby beze změny. Tuzemská ekonomika v posledních měsících pozitivně překvapuje, nicméně zahraniční prostředí hraje v její neprospěch. I když se hospodářský růst nevyrovná těm nejlepším letům současného cyklu (2015 a 2017) udržuje si slušnou dynamiku v blízkosti svého růstového potenciálu. Využití kapacit v ekonomice je stále nad svým dlouhodobým průměrem a situace na trhu práce se uklidňuje jen velmi opatrně. Tlaky na růst cen tak přetrvávají, což vytahuje spotřebitelskou inflaci vysoko k horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle. To je i hlavním důvodem proč očekáváme, že prognóza a vyznění následné tiskové konference bude spíše ve směru zvyšování úrokových sazeb. Nicméně centrální banka se obává zahraničního vývoje. -
Bankovní rada zůstává opatrná a se zvýšením sazeb nespěchá
Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady většina jejích členů preferuje nižší úrokové sazby oproti listopadové prognóze banky, tj. jejich stabilitu. Nicméně shodně jako v listopadu hlasoval Vojtěch Benda a Tomáš Holub ve prospěch zvyšování úrokových sazeb. Podle rady se nejistoty ze zahraničního vývoje mírně snížily, na druhou stranu je viditelnější vliv zpomalení Německa na tuzemskou ekonomiku. Proto je část členů rady opatrná s předčasným optimismem ze zahraničního vývoje. Zároveň bankovní rada také potvrdila, že krátkodobé překročení tolerančního pásma inflačního cíle nebude znamenat automatické zvyšování úrokových sazeb. Jádrová inflace zůstává mírně nad dvěma procenty a inflační očekávání zůstávají ukotvená. Jeden z členů bankovní rady však na druhou stranu zmiňoval riziko dlouhodobého odpoutání inflace od jejího cíle v případě absence reakce centrální banky. Nově byly vysloveny obavy, že zvyšování úrokových sazeb by mohlo prodražit budoucí investice v průmyslu a mohlo by prohloubit ekonomické zpomalení. -
Bankovní sektor je podle zátěžových testů ČNB nadále odolný
Bankovní sektor si udržel vysokou odolnost vůči možným nepříznivým šokům a do krize způsobené šířením koronaviru vstoupil v dobré kondici. V základním scénáři ekonomického vývoje, který odpovídá květnové prognóze ČNB, by podle zátěžových testů neměla problémy většina bank. Pouze tři banky se mohou dostat do situace, kdy by neměly dostatek kapitálu. Nicméně u žádné z nich by nemělo nastat prolomení osmiprocentní hranice regulatorního kapitálového minima. Na tiskové konferenci ke zprávě o finanční stabilitě to uvedl ředitel sekce finanční stability České národní banky Jan Frait. V ČR je v současnosti 49 bank a poboček zahraničních bank. -
Bankovní sektor napravuje svou pošramocenou pověst
Dne 14. září 2008 v New Yorku oznámila bankrot americká banka Lehman Brothers. Tento pozdní letní den znamenal konec vnímání bankovnictví tak, jak jsme ho znali doposud, a spustil globální finanční krizi, která mnohé srazila do kolen. -
Bankovní sektorová daň může ochromit českou ekonomiku. Německá zkušenost varuje
Vládní politici resuscitují návrh zvláštní bankovní daně. Navíc chtějí podobnou daň i pro mobilní operátory. Věcí se bude zabývat premiér. Sociální demokraté říkají, že by bankovní daň mohla vynést jedenáct miliard korun. Nezapočítávají ale náklady. -
Bankovní sektor v čele s Monetou (MONET.CZ) se dnes urval ze řetězu, Wall Street na rekordech
Globální akciové trhy si dnes procházejí výraznou expanzí. Růstu se nevyhnula ani pražská burza v čele s bankovním sektorem. Index PX přidal 2,55 % na 934,75 bodů. Obchodovaný objem dnes dosáhl na nadprůměrných 760 mil. korun. Nejvyšší růst předvedla Moneta Money Bank (MONET.CZ), která přidala 6,6 % na 63 Kč. Následovala Este Bank (RBAG.CZ) s růstem o 4,3 % 611,20 Kč a Komerční banka (KOMB.CZ) s růstem o 3,97 % na 576 Kč. Růstu však nebyly ušetřeny ani další tituly. Například akcie společnosti O2 (TELEC.CZ) vzrostly o 4,42 % na 236 Kč. Jednalo se o nejvyšší jednodenní nárůst v tomto roce. -
Bankovní statistika - prosinec 2019
Jak jsme již na konci roku zvyklí, celková bilanční suma bankovního sektoru prudce poklesla, a to o 6,2 % meziměsíčně (-503,2 mld. Kč). Příčinou je pokles v podstatě ve všech hlavních bilančních položkách. Nejvýznamnější vliv měly samozřejmě vklady a úvěry u centrálních bank, které se snížily o 389,3 mld. Kč. V meziročním srovnání vzrostla celková aktiva bankovního sektoru o 4,0 %. -
Bankovní statistika - srpen 2019
Bilanční suma bankovního sektoru v srpnu vzrostla o 0,6 % meziměsíčně a dosáhla objemu 8 113,5 mld. Kč. Na rozdíl od celé řady minulých měsíců byl tento nárůst v režii klientských obchodů a nikoliv mezibankovní aktivity. V meziročním srovnání bankovní sektor získal na objemu již 10,7 %. -
Bankovní unii potřebujeme do roka a do dne, volá šéf EK. Německo o ní nechce slyšet bez fiskální unie. ČR také proti
Kdo si při pohledu na návrh nové bankovní regulace v Evropě posteskl kvůli ... -
Bankovní úvěry klesly v září o 120 miliard na 6,07 bilionu Kč
Objem bankovních úvěrů v září 2020 dosáhl 6,07 bilionu korun, což představuje proti srpnu pokles o 120 miliard korun. Vklady se snížily na 5,355 bilionu korun ze srpnových 5,524 bilionu korun. Vyplývá to z dat České národní banky.
