Bankovní rada snižuje úrokové sazby o 25bb dle očekávání

Čtěte více

• Bankovní rada ČNB dnes ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 7 %
  Přestože ohledně výsledku dnešního zasedání panovala velká nejistota, v posledních týdnech se vzhledem k vyjádřením jednotlivých členů rady jevilo pravděpodobnější právě ponechání sazeb na současné úrovni 7 %. Podle dosavadní rétoriky členů rady ČNB se zdá, že jejich další rozhodnutí se budou odvíjet hlavně od aktuálních makroekonomických dat, jako je hospodářský růst, míra inflace a další ukazatele. To znamená, že ČNB i přes současnou rétoriku může v návaznosti na tato data na svém dalším zasedání sazby zvýšit.
• Bankovní rada ČNB jedná spíše podle alternativního scénáře
  Dnes zveřejněný zápis z posledního zasedání ČNB potvrzuje, že bankovní rada postupuje spíše podle alternativního scénáře prognózy centrální banky. Ten předpokládá mírnější zvýšení úrokových sazeb v nejbližším období, k jejich opětovnému poklesu by však nemělo podle tohoto scénáře dojít před koncem roku 2023. Základní scénář prognózy ČNB na druhou stranu zahrnuje růst sazeb k 8 procentům a jejich pokles již na podzim letošního roku. Strategie současné bankovní rady tak jde v duchu takzvaného vyhlazování úrokových sazeb.
• Bankovní rada ČNB nechává úroky na stávající úrovni, nevyslyšela tak čerstvé doporučení Mezinárodní měnového fondu
  Bankovní rada Česká národní banky dnes dle očekávání ponechala klíčové úrokové sazby na stávajících úrovních. Zároveň nadále deklaruje, že je připravena intervenovat ve jménu podpory koruny. Koruna v reakci na zveřejnění stanoviska vůči euru mírně zpevnila, do blízkosti maxim dnešního obchodování. Většina bankovní tedy zjevně nadále považuje inflační tlaky v české ekonomice za „zvládnutelné“ za pomoci současné politiky. Ta spočívá v ponechání klíčových sazeb na stávajících úrovních, přičemž zároveň ČNB deklaruje připravenost intervenovat na devizovém trhu, čímž výrazně přispívá ke zpevnění kursu koruny. Toto zpevnění působí protiinflačně, nebo vytváří tlak na pokles cen dováženého zboží, včetně například ropy nebo plynu.
• Bankovní rada ČNB razantně krájí sazbu na 0,25 %
  Bankovní rada České národní banky snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o třičtvrtě procentního bodu na 0,25 %. Zároveň snížila lombardní sazby na 1,00 % a diskontní sazby na 0,05 %. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Ten včetně nás předpokládal pokles o půlprocentního bodu na 0,5 %.
• Bankovní rada ČNB sazby nemění, kvůli vývoji v zahraničí
  Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dle očekávání ponechala základní úrokové sazby na stávající úrovni. I takový krok však lze v současném mezinárodním kontextu považovat za „jestřábí“. Světově významné centrální banky, v čele s americkým Fedem a Evropskou centrální bankou, totiž své klíčové sazby snižují, případně dokonce měnovou politiku opět nekonvenčně uvolňují či se tak činit chystají.
• Bankovní rada ČNB se v novém složení přihlásila ke stávající politice
  Kurz české měny se v průběhu minulého týdne pohyboval jeden až dva haléře nad efektivní hladinou kurzového závazku (27,02 CZK/EUR). Na konci týdne pak znovu začal na kurzový závazek narážet. Nicméně slabá aktivita na devizovém trhu větší tlak na závazek nepřinesla.
• Bankovní rada ČNB snížila 2T repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,5 %
  Česká národní banka pokračuje ve snižování úrokových sazeb. Tentokrát sice snížila repo sazbu o "pouhého" čtvrt procentního bodu, ale to není až tak zásadní. Důležité je, že snižování úrokových sazeb pokračuje, byť v trochu volnějším tempu. Připomínám, že dnešní snížení repo sazby je již šestým v řadě a že jsme se tak od listopadu loňského roku dostali z úrovně 7 % na současných 4,5 %.
• Bankovní rada ČNB snížila 2T repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 4,75 %
  Měnově politické zasedání bankovní rady České národní banky je velice důležitým aktem. Celý trh vždy napjatě čeká, až bude v den zasedání o půl třetí zveřejněno rozhodnutí bankovní rady ve věci nastavení klíčových úrokových sazeb. Aktuální červnové zasedání napínalo trh do posledního okamžiku. Obecně se čekalo další snížení, ale předběžná vyjádření členů bankovní rady mnoho vodítek nenabízela.
• Bankovní rada ČNB změnila strukturu kapitálových rezerv
  ČNB ponechává pravidla pro poskytování hypotečních úvěrů a mění strukturu kapitálových rezerv při zachování jejich souhrnné výše.
• Bankovní rada je skeptická ohledně oživení ekonomiky eurozóny
  Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB centrální bankéře nejvíce znepokojuje vývoj v zahraničí. Ten se podle jejich slov doposud neprojevuje v domácí ekonomice. Při dalším zhoršení vnějšího prostředí se však Česká republika negativnímu dopadu nevyhne. Ze záznamu tak vyplývá spíše skepse ohledně možného zlepšení vývoje v zahraničí. Překvapivě pro nás bankovní rada také diskutovala interpretaci inflačního cíle centrální banky. Obdobnou diskuzi jsme mohli nedávno vidět v případě Evropské centrální banky, která dlouhodobě bojuje s poklesem inflačních očekávání. To však není případ ČNB, což je i závěr diskuze bankovní rady. Díky tomu tak centrální banka nemusí reagovat na každou odchylku inflace od dvouprocentního cíle. Ohledně prognózy úrokových sazeb někteří členové bankovní rady vidí podobný vývoj s krizovým rokem 2008. Velká část diskuze byla také věnována změně daní v příštím roce, která se významně dotkne i inflace. Ačkoli běžně centrální banka na růst inflace z daňových důvodů nereaguje, tentokrát vidí bankovní rada významný sekundární dopad do cen, který musí brát v potaz při nastavování měnové politiky. Rada také diskutovala pokles delších tržních úrokových sazeb, které ovlivňují např. sazby hypotečních úvěrů, které v posledních měsících klesají.
• Bankovní rada snižuje úrokové sazby o 25 bb, potvrzuje očekávání trhu
  Bankovní rada ČNB dle očekávání právě rozhodla o snížení referenčních úrokových sazeb o 25bb. Základní dvoutýdenní repo sazba tak bude nově činit 4,00 %, diskontní sazba 3,00 % a lombardní sazba 5,00 %. Bezprostřední reakce finančního trhu vyvolala mírné oslabení koruny, která však zatím zůstává pod úrovní 25,30 EUR/CZK, kde se nacházela i dnes ráno.
• Bankovní rada vidí novou prognózu ČNB jako moc optimistickou
  Bankovní rada České národní banky rozhodla minulý čtvrtek o ponechání úrokových sazeb na současné nízké úrovni. Výsledek samotného jednání tak naplnil očekávání analytiků, výrazně však překvapila nová prognóza centrální banky, která ukazuje až na trojí zvýšení sazeb v příštím roce. Guvernér Rusnok nicméně na následné tiskové konferenci uvedl, že podle bankovní rady zůstanou úrokové sazby na současné úrovni delší dobu.
• Bankovní rada vidí šanci na vyšší sazby, vnímá ale i riziko předčasného utažení měnové politiky
  Podle dnes zveřejněného záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB vyplývá, že velká část diskuze byla věnována fiskální politice. Ta by díky daňovým změnám měla působit proinflačně. Převládal však názor, že efekt plánovaných opatření nebude velký, protože značná část lidí získané peníze uspoří. Tomáš Holub navíc upozornil, že by daňové změny mohly vést k nižší investiční aktivitě municipalit. Většina bankovní rady také považuje druhou vlnu pandemie za méně nebezpečnou pro ekonomiku, s tím jak si subjekty zvykají na vládní opatření. Podle Tomáše Nidetzkého stojí za pozornost dvourychlostní vývoj, a to nejen mezi průmyslem a službami, ale i v rámci průmyslu samotného. Marek Mora v této souvislosti varoval, že oživení ekonomiky po druhé vlně pandemie může být pomalejší, než jsme viděli v letních měsících. Značná část diskuze byla také věnována kurzu koruny, oproti prognóze ČNB tuzemská měna významně posílila. Většina bankovní rady to však nepovažuje za významné riziko pro prognózu centrální banky. Tomáš Holub však upozornil, že koruna může být silnější po delší dobu a navíc se zvyšují i úrokové sazby na finančních trzích, k čemuž podle něj přispěla samotná komunikace ČNB. To z hlediska vývoje ekonomiky a inflace považuje za předčasné zpřísňování měnových podmínek, které není žádoucí.
• Bankovní rada volí trpělivost v době nejistoty
  Podle očekávání bankovní rada ČNB dnes rozhodla ponechat své úrokové sazby beze změny. Tuzemská ekonomika v posledních měsících pozitivně překvapuje, nicméně zahraniční prostředí hraje v její neprospěch. I když se hospodářský růst nevyrovná těm nejlepším letům současného cyklu (2015 a 2017) udržuje si slušnou dynamiku v blízkosti svého růstového potenciálu. Využití kapacit v ekonomice je stále nad svým dlouhodobým průměrem a situace na trhu práce se uklidňuje jen velmi opatrně. Tlaky na růst cen tak přetrvávají, což vytahuje spotřebitelskou inflaci vysoko k horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle. To je i hlavním důvodem proč očekáváme, že prognóza a vyznění následné tiskové konference bude spíše ve směru zvyšování úrokových sazeb. Nicméně centrální banka se obává zahraničního vývoje.
• Bankovní rada zůstává opatrná a se zvýšením sazeb nespěchá
  Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady většina jejích členů preferuje nižší úrokové sazby oproti listopadové prognóze banky, tj. jejich stabilitu. Nicméně shodně jako v listopadu hlasoval Vojtěch Benda a Tomáš Holub ve prospěch zvyšování úrokových sazeb. Podle rady se nejistoty ze zahraničního vývoje mírně snížily, na druhou stranu je viditelnější vliv zpomalení Německa na tuzemskou ekonomiku. Proto je část členů rady opatrná s předčasným optimismem ze zahraničního vývoje. Zároveň bankovní rada také potvrdila, že krátkodobé překročení tolerančního pásma inflačního cíle nebude znamenat automatické zvyšování úrokových sazeb. Jádrová inflace zůstává mírně nad dvěma procenty a inflační očekávání zůstávají ukotvená. Jeden z členů bankovní rady však na druhou stranu zmiňoval riziko dlouhodobého odpoutání inflace od jejího cíle v případě absence reakce centrální banky. Nově byly vysloveny obavy, že zvyšování úrokových sazeb by mohlo prodražit budoucí investice v průmyslu a mohlo by prohloubit ekonomické zpomalení.
• Bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB opatrná s prvním zvyšováním úrokových sazeb
  Podle dnes zveřejněného záznamu z posledního jednání ČNB ze začátku února se bankovní rada shodovala, že největším rizikem pro ekonomiku zůstává vývoj pandemie. Na druhou stranu alternativní scénář nové prognózy centrální banky, který počítá s delším uzavřením ekonomiky, většina rady vyhodnotila jako příliš pesimistický. Pro některé centrální bankéře je však hlavní otázkou spotřeba domácností, resp. její nerealizovaná část, která se může projevit po otevření ekonomiky. Podle T. Holuba se největší protiinflační poptávkové dopady teprve projeví a podle jeho některých kolegů k nižší inflaci přispěje i silnější kurz koruny.
• Bankovní rezervy v USA klesají, konec kvantitativního utahování se blíží
  Americká centrální banka nejenže nedávno obnovila cyklus snižování úrokových sazeb, ale hodlá na horizontu měsíců ukončit i druhou formu měnové restrikce, kterou jsou postupné prodeje dluhopisů z bilance. Včera to ve svém vystoupení naznačil šéf Fedu J. Powell. Připomeňme, že během post-covidové expanze se bilance Fedu nafoukla až na 35 % HDP, přičemž proces tzv. kvantitativního utahování (QT) srazil výše uvedený poměr až na aktuálních 22 %.
• Bankovní sektor je podle zátěžových testů ČNB nadále odolný
  Bankovní sektor si udržel vysokou odolnost vůči možným nepříznivým šokům a do krize způsobené šířením koronaviru vstoupil v dobré kondici. V základním scénáři ekonomického vývoje, který odpovídá květnové prognóze ČNB, by podle zátěžových testů neměla problémy většina bank. Pouze tři banky se mohou dostat do situace, kdy by neměly dostatek kapitálu. Nicméně u žádné z nich by nemělo nastat prolomení osmiprocentní hranice regulatorního kapitálového minima. Na tiskové konferenci ke zprávě o finanční stabilitě to uvedl ředitel sekce finanční stability České národní banky Jan Frait. V ČR je v současnosti 49 bank a poboček zahraničních bank.
• Bankovní sektor napravuje svou pošramocenou pověst
  Dne 14. září 2008 v New Yorku oznámila bankrot americká banka Lehman Brothers. Tento pozdní letní den znamenal konec vnímání bankovnictví tak, jak jsme ho znali doposud, a spustil globální finanční krizi, která mnohé srazila do kolen.
• Bankovní sektorová daň může ochromit českou ekonomiku. Německá zkušenost varuje
  Vládní politici resuscitují návrh zvláštní bankovní daně. Navíc chtějí podobnou daň i pro mobilní operátory. Věcí se bude zabývat premiér. Sociální demokraté říkají, že by bankovní daň mohla vynést jedenáct miliard korun. Nezapočítávají ale náklady.