Česká republika loni hospodařila s historicky nejvyšším schodkem státního rozpočtu

Čtěte více

• Česká průmyslová produkce v březnu meziročně klesla stejně jako celý průmysl
  České stavebnictví se výrazně propadlo nejen meziměsíčně o 7,8 %, ale především o 8,3 % meziročně (únor +3,6 % YoY). Důvodem meziměsíčního poklesu byla slabší výkonnost v inženýrských istavbách, zatímco za meziročním poklesem stálo pozemní stavitelství. Pozitivní však je, že meziročně bylo zahájeno o 17,6 % bytů více, což reflektuje snížení nákladů na financování a také nižší srovnávací základnu z loňského března.
• Česká průmyslová výroba klesá hlouběji
  Průmyslová výroba po očištění o sezónní a kalendářní vlivy listopadu klesla o 1,1 % meziměsíčně a o 3,2 % meziročně. Loňský listopad měl meziroční kalendářní nevýhodu v podobě chybějícího pracovního dne. Bez očištění o kalendářní vlivy výroba klesla meziročně o 5,7 %. Analytici čekali pokles o 3,0 %, náš odhad počítal s poklesem o 4,4 %. S ohledem na slabost německého průmyslu, propad předstihových indikátorů a zprávy o omezení výroby v podnicích jako je nošovický Hyundai se něco takového dalo čekat. Dle statistiky k poklesu v listopadu přispěla nejvíce právě výroba dopravních prostředků.
• Česká republika a půjčka MMF: Bouře ve sklenici vody
  Z dosavadní veřejné diskuze v ČR se zdá, že půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu ...
• Česká republika byla v podstatě vymazána z turistických map. Cestovní ruch padl na kolena
  „Hotely se stravovacími službami jsou rizikové z hlediska šíření koronaviru. Proto někteří lidé zřejmě omezí klasické dovolené v resortech pořádané cestovními kancelářemi. Je však možné, že lidé projeví zvýšený zájem o dovolené na vlastní pěst například s využitím služeb Airbnb. Tento typ ubytování se obejde bez nadměrných kontaktů s dalšími turisty a z epidemiologického hlediska je srovnatelný s klasickým nájemním bydlením,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika digitální daní zbytečně riskuje. Daň je z mnoha hlediska problematická, riskujeme zhoršení vztahů s USA, takže je lepší počkat na mezinárodní řešení z pera OECD
  Zaprvé, může být v kolizi s GDPR. V praxi totiž může nastat třeba to, že pokud si Čech během dovolené ve Španělsku prostřednictvím svého mobilu otevře Google-účet, jeho mobilní telefon bude pro daňové účely považován za „španělský“, a to i přesto, že jej zakoupil v České republice a ve Španělsku je přechodně, pouze na dobu několika dní. Pro účely geolokalizace bude stále klíčová IP adresa, takže se zřejmě objeví nový typ daňového úniku, který bude zahrnovat přesměrování nebo zastření geolokalizace daného zařízení. Vyvstane zřejmě také právě otázka, zda je nabytí práv ke zdanění na španělském území na základě právě geolokalizace v souladu s legislativou GDPR, která vstoupila v platnost v roce 2018.
• Česká republika digitální daní zbytečně riskuje. Trumpova administrativa chystá odvetu Francii za její digitální daň, pro Česko je to vztyčený prst
  Americká vláda včera oznámila, že by mohla uvalit až 100procentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy.
• Česká republika dlouhodobě trpí nízkou výstavbou
  Česká republika patří mezi nejpomalejší země EU v povolovacích procesech. I pokud by nová vláda A. Babiše urychleně přijala již dříve navržený zákon, který má reformovat stavební procesy a zrychlit výstavbu, lze očekávat, že dopady tohoto kroku se projeví nejdříve v roce 2028, spíše až v roce 2029.
• Česká republika je po šesti letech nejinovativnější ekonomikou Visegrádské skupiny, v předvečer „Davosu“ jde o nepochybně dobrou zprávu
  Česko si pro letošní rok polepšilo v mezinárodním žebříčku inovativnosti, jejž každoročně sestavuje agentura Bloomberg. Celkově v žebříčku Bloomberg Innovation Index získalo 70 bodů a posunulo se z loňského 25. místa na světě na příčku 24. O jednu pozici tak nyní překonává Polsko, což značí, že je nejinovativnější ekonomikou Visegrádské skupiny. To se zatím Česku podařilo jen jednou, v roce 2014. Bloomberg daný žebříček sestavuje od roku 2013 (viz graf níže).
• Česká republika je příjmově rovnostářskou zemí
  Podle analýzy dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj došlo od roku 1985 k výraznému růstu nerovnosti v příjmech v ekonomicky rozvinutých státech světa. Zajímavé je, že se tak stalo i v zemích, které se pyšní rozsáhlým sociálním systémem jako je Norsko, Švédsko, Finsko či Dánsko. Nerovnost v příjmech mírně narostla i v České republice. V porovnání s ostatními státy však patří k extrémně nízkým. (více graf 1 a 2)
• Česká republika je vnímána jako spolehlivý dlužník
  „Přestože se hospodaření státního rozpočtu České republiky výrazně zhoršuje a dluh naší země rychle narůstá, ratingové agentury nás hodnotí jako spolehlivého dlužníka. Na tom se pravděpodobně nic nezmění ani po sanaci ekonomických dopadů pandemie koronaviru,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika má nejvíce obyvatel v novodobé historii
  „Při vzniku České republiky 1. 1. 1993 měla naše země 10 325 697 obyvatel. Od té doby se počet obyvatel navýšil o 556 538 lidí na aktuální úroveň ve výši 10 882 235 lidí. Jedná se o historické maximum v rámci našich novodobých dějin,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika má rekordních 10,9 milionu obyvatel
  „V roce 2023 se narodilo pouze 91 149 dětí, což bylo o 10 150 dětí méně než v roce 2022. Jelikož počet zemřelých převýšil počet narozených, tak došlo k přirozenému úbytku počtu obyvatel v naší zemi o 21 646 lidí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika na chvostu regionu
  Středoevropský region včera zaplavily údaje o vývoji HDP v jednotlivých ekonomikách. Zaznamenali jsme pozitivní i negativní překvapení...
• Česká republika – ostrůvek bezpečí v rozbouřených vodách real estate
  Zatímco Německo zažívá na trhu s komerčními nemovitostmi výrazné ochlazení a polský trh silně závislý na zahraničním kapitálu se rozvíjí spíše pomalu, Česká republika nadále zůstává v rámci Evropy relativně stabilním a bezpečným trhem.
• Česká republika podpoří vodíková auta
  Minimálně 2 stanice chce do konce příštího roku postavit společnost Unipetrol, majitel sítě Benzina. O vodíkovou technologii mají zájem i automobilky Toyota a Hyundai. O státní podporu pro rozvoj infrastruktury na alternativní paliva se tak hlásí další zdroj, kterým je vodík. Ministerstvo dopravy již na vládě prosadilo 2x takový počet peněz právě na vodíkové plnící stanice.
• Česká republika poráží Německo v ekonomickém růstu
  „Česká ekonomika těží z vysoké spotřeby obyvatelstva vyvolané růstem mezd, platů a důchodů. Dynamičtějšímu růstu naší ekonomiky však může bránit nastavení úrokových sazeb, které jsou ve srovnání s eurozónou na výrazně vyšší úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika se stává evropským kryptoměnovým hubem díky nové legislativě
  Poslanecká sněmovna ČR jednomyslně schválila průlomovou legislativu v oblasti kryptoměn, která výrazně posiluje pozici České republiky jako jednoho z nejvýznamnějších evropských center kryptoměnového průmyslu.
• Česká republika ubytovala v loňském roce více hostů než v předpandemickém roce 2019
  „Cestovní ruch se v loňském roce definitivně vypořádal s následky pandemie. Počet ubytovaných hostů byl dokonce vyšší než v roce 2019. Bohužel však stále platí, že zahraniční hosté jezdí do České republiky jen na skok. Průměrně u nás tráví jen 2,4 noci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika utrpěla historicky nejhlubší propad ekonomiky
  „Budeme-li se snažit vidět sklenici poloplnou, můžeme říct, že naše ekonomika utrpěla menší propad, než předpokládalo mnoho renomovaných institucí. Zároveň se ukázalo, že s postupem času se naše hospodářství stává více rezistentním proti dopadům restriktivních opatření. Budeme-li však chtít vidět sklenici poloprázdnou, můžeme říct, že jsme z ekonomického hlediska zažili nejhorší rok v historii, a přitom jsme se výrazně zadlužili,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika uvízla v pasti středně rozvinuté ekonomiky
  Česká republika si v celkovém hodnocení podle nového způsobu výpočtu Global Competitiveness Indexu 4.0 v roce 2018 udržela 29 příčku ze 140 zemí s celkovým skóre 71,2 ze 100 možných bodů. Meziročně se její bodové hodnocení nepatrně zvýšilo o 0,3 bodu. Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti je nedošlo meziročně ke změnám. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8).