Česká republika ubytovala v loňském roce více hostů než v předpandemickém roce 2019

Čtěte více

• Česká republika je příjmově rovnostářskou zemí
  Podle analýzy dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj došlo od roku 1985 k výraznému růstu nerovnosti v příjmech v ekonomicky rozvinutých státech světa. Zajímavé je, že se tak stalo i v zemích, které se pyšní rozsáhlým sociálním systémem jako je Norsko, Švédsko, Finsko či Dánsko. Nerovnost v příjmech mírně narostla i v České republice. V porovnání s ostatními státy však patří k extrémně nízkým. (více graf 1 a 2)
• Česká republika je vnímána jako spolehlivý dlužník
  „Přestože se hospodaření státního rozpočtu České republiky výrazně zhoršuje a dluh naší země rychle narůstá, ratingové agentury nás hodnotí jako spolehlivého dlužníka. Na tom se pravděpodobně nic nezmění ani po sanaci ekonomických dopadů pandemie koronaviru,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika loni hospodařila s historicky nejvyšším schodkem státního rozpočtu
  „Pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus a nikoli vláda,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika má nejvíce obyvatel v novodobé historii
  „Při vzniku České republiky 1. 1. 1993 měla naše země 10 325 697 obyvatel. Od té doby se počet obyvatel navýšil o 556 538 lidí na aktuální úroveň ve výši 10 882 235 lidí. Jedná se o historické maximum v rámci našich novodobých dějin,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika má rekordních 10,9 milionu obyvatel
  „V roce 2023 se narodilo pouze 91 149 dětí, což bylo o 10 150 dětí méně než v roce 2022. Jelikož počet zemřelých převýšil počet narozených, tak došlo k přirozenému úbytku počtu obyvatel v naší zemi o 21 646 lidí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika na chvostu regionu
  Středoevropský region včera zaplavily údaje o vývoji HDP v jednotlivých ekonomikách. Zaznamenali jsme pozitivní i negativní překvapení...
• Česká republika – ostrůvek bezpečí v rozbouřených vodách real estate
  Zatímco Německo zažívá na trhu s komerčními nemovitostmi výrazné ochlazení a polský trh silně závislý na zahraničním kapitálu se rozvíjí spíše pomalu, Česká republika nadále zůstává v rámci Evropy relativně stabilním a bezpečným trhem.
• Česká republika podpoří vodíková auta
  Minimálně 2 stanice chce do konce příštího roku postavit společnost Unipetrol, majitel sítě Benzina. O vodíkovou technologii mají zájem i automobilky Toyota a Hyundai. O státní podporu pro rozvoj infrastruktury na alternativní paliva se tak hlásí další zdroj, kterým je vodík. Ministerstvo dopravy již na vládě prosadilo 2x takový počet peněz právě na vodíkové plnící stanice.
• Česká republika poráží Německo v ekonomickém růstu
  „Česká ekonomika těží z vysoké spotřeby obyvatelstva vyvolané růstem mezd, platů a důchodů. Dynamičtějšímu růstu naší ekonomiky však může bránit nastavení úrokových sazeb, které jsou ve srovnání s eurozónou na výrazně vyšší úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika se stává evropským kryptoměnovým hubem díky nové legislativě
  Poslanecká sněmovna ČR jednomyslně schválila průlomovou legislativu v oblasti kryptoměn, která výrazně posiluje pozici České republiky jako jednoho z nejvýznamnějších evropských center kryptoměnového průmyslu.
• Česká republika utrpěla historicky nejhlubší propad ekonomiky
  „Budeme-li se snažit vidět sklenici poloplnou, můžeme říct, že naše ekonomika utrpěla menší propad, než předpokládalo mnoho renomovaných institucí. Zároveň se ukázalo, že s postupem času se naše hospodářství stává více rezistentním proti dopadům restriktivních opatření. Budeme-li však chtít vidět sklenici poloprázdnou, můžeme říct, že jsme z ekonomického hlediska zažili nejhorší rok v historii, a přitom jsme se výrazně zadlužili,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika uvízla v pasti středně rozvinuté ekonomiky
  Česká republika si v celkovém hodnocení podle nového způsobu výpočtu Global Competitiveness Indexu 4.0 v roce 2018 udržela 29 příčku ze 140 zemí s celkovým skóre 71,2 ze 100 možných bodů. Meziročně se její bodové hodnocení nepatrně zvýšilo o 0,3 bodu. Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti je nedošlo meziročně ke změnám. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8).
• Česká republika v hibernaci
  Pandemie COVID-19 už dávno není záležitostí Číny. Ta již v celkovém počtu nakažených dokonce vypadla z první pětky. Vir drtí především Spojené státy a velké Evropské země – Španělsko, Itálii, Německo a Francii. Vládní opatření v boji s šířením nového koronaviru se dramaticky podepisují na ekonomických vyhlídkách. Vidět to bude zejména v číslech za první a druhé čtvrtletí letošního roku. V profilu oživení hraje klíčovou roli čas. Pokud se vládní opatření začnou odbourávat v průběh aktuálního kvartálu, ekonomická situace by se během letních měsíců měla stabilizovat a závěreční čtvrtletí by již mělo být ve znamení nastupujícího oživení.
• Česká republika zůstává nesoběstačná v produkci masa
  „Češi konzumují nejvíce vepřové maso. Díky cenové dostupnosti roste na oblibě drůbeží maso, naopak hovězího masa konzumujeme kvůli vysoké ceně relativně málo,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká Sazka Group je největším akcionářem v rakouské loterii
  Kromě rakouského monopolu na loterie v Badenu u Vídně se podnikatelé Karel Komárek a Jiří Šmejc stali největšími akcionáři 12 kasin v Rakousku a 30 kasin jinde v zahraničí. Tito čeští miliardáři se v současné době stali největšími akcionáři rakouské loterijní a hazardní skupiny s názvem Casinos Austria. V Casinos Austria hráči ročně prosázejí 110 miliard korun, což je 10x víc než v české Sazce. Víc než 90 % připadá na číselné loterie.
• Česká spořitelna měla ve čtvrtletí čistý zisk 5,7 mld. Kč, meziročně mírně vyšší
  Česká spořitelna (ČS) vykázala letos v prvním čtvrtletí čistý zisk 5,7 miliardy korun, meziročně je o 0,3 procenta vyšší. Provozní zisk stoupl o 3,9 procenta na 7,8 miliardy korun, podle banky to bylo zásluhou vyšších provozních výnosů, které vzrostly o 4,9 procenta. Neauditované konsolidované výsledky oznámila ČS v tiskové zprávě.
• Česká spořitelna zveřejní hospodářské výsledky za 1. pololetí
  Česká spořitelna zveřejní dnes hospodářské výsledky za první pololetí letošního roku. Loňské výsledky ovlivnila opatření proti koronaviru, České spořitelně klesl za celý rok 2020 čistý zisk o 44 procent na deset miliard korun.
• Česká vláda by se měla zaměřit na mikroekonomiku
  Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu. Nadále tvrdím, že by se vláda měla mnohem více...
• Česká vláda loni hospodařila s nejmenším schodkem v rámci Visegrádu. Veřejné kase ČR zajistilo na úrovni EU nižší než průměrný schodek citelně přebytkové hospodaření krajů a obcí
  Veřejné rozpočty ČR skončily v roce 2020 ve schodku odpovídajícím 6,2 procenta hrubého domácího produktu, v absolutním vyjádření necelých 348 miliard korun. Uvedený procentuální údaj je na poměry EU podprůměrně nízký, neboť EU jako celek vykazuje za loňský rok deficit čítající 6,9 procenta HDP, jak plyne z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. ČR také společně se Slovenskem dopadla nejlépe mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovensko vykazuje stejný deficit v poměru k HDP jako ČR, Polsko hospodařilo s veřejným schodkem sedmi procent HDP a Maďarsko dokonce 8,1 procenta HDP.
• Česká vláda platí za svůj dluh nejvyšší úrok v porovnání s vládou slovenskou od rozdělení federace v roce 1993. V EU platí za dluh více než Češi už jenom Maďaři a Rumuni
  Česká vláda platí jeden z nejvyšších úroků z dluhu v celé EU. Úrok na desetileté půjčce vlády ČR činí nyní 1,94 procenta ročně. Vyšší úrok v celé EU už platí pouze vláda maďarská a vláda rumunská (viz tabulka níže).