Rozbřesk: Podaří se Fedu nezklamat?

Sdílení článku:

Čtěte více

• Rozbřesk: Optimismus válcuje jednu ekonomiku za druhou
  Ještě než týden naplněný měkkými daty završí, doufejme, jasná slova z Jackson Hole, přijde na řadu německé Ifo. Reprezentativní ukazatel, který ukazuje stav německé ekonomiky a především pak očekávání podnikatelů pro další měsíce. Už minule jsme mohli vidět rekordní výsledky, pokud jde o celkový index, především díky tomu, jak firmy hodnotily stávající situaci.
• Rozbřesk: Optimismus v ekonomice na maximech
  Zatímco dřívější optimismus německých podnikatelů bere každý měsíc stále více za své, nálada v české ekonomice zůstává velmi příznivá. Podnikatelský sentiment je aktuálně na desetiletých maximech a důvěra spotřebitelů v ekonomiku je jen těsně pod historickým rekordem. Velká očekávání mají od nadcházejících měsíců průmyslníci, kteří předpokládají další nárůst výroby. Současně ovšem ve stále větší míře pociťují nedostatek zaměstnanců, který je pro ně už tři kvartály hlavní bariérou pro další expanzi. Vedle toho lidé chybí i ve stavebnictví. V tomto odvětví je i nadále hlavní překážkou pro jeho růst stále ještě nedostatečná poptávka a nic na tom nezměnily ani slibné výsledky z úvodu roku. Pravdou je, že statistiky nových zakázek naznačují začátek pozitivního trendu, nicméně zatím nejde o nijak dramatický obrat.
• Rozbřesk: Optimistické Vánoce českých spotřebitelů
  Zatímco celková nálada v české ekonomice mírně uvadá, spotřebitelé hledí do budoucna s optimismem. Jejich důvěra v ekonomiku se v průběhu prosince dále zvýšila s tím, jak se snížily obavy z případného zhoršení finanční situace tuzemských domácností. Nakonec je to logické, když lidé slyší, jak roste napětí na trhu práce a stále přibývá volných pracovních míst, kterých je už mnohem více než dostupných nezaměstnaných.
• Rozbřesk: Oslabujeme výhled na korunu
  Hlavním důvodem je přetrvávající vysoký objem spekulativního kapitálu v korunách (odhadem desítky miliard eur) - tento kapitál je postupem času čím dál méně trpělivý. Jednak proto, že koruna již skoro dva roky nepředvedla prakticky žádné zisky (pod 25,50 se podívá jen zřídka kdy). Současně proto, že trhy přestávají věřit dalšímu růstu domácích úrokových sazeb - tedy minimálně tak výraznému, aby přesvědčil k příchodu do korun zahraniční hráče. Zahraniční kapitál je také méně trpělivý kvůli přetrvávajícímu globálnímu napětí. Obchodní války, Brexit, ale i experimentální měnová politika v Maďarsku - to vše je spíš důvodem z koruny odcházet, než v ní otevírat nové pozice.
• Rozbřesk: Pád vlády není pro ekonomiku problémem, může vystrašit sázkaře na koruně
  Překvapivé rozhodnutí premiéra Sobotky složit demisi za celou vládu by nemělo pro českou ekonomiku přinést nic revolučně nového. Termín voleb je známý a zbývá do nich již “pouze? půl roku (20. 10. 2017). Z legislativního pohledu se už od vlády tak jako tak nic klíčového neočekávalo. Celá vládní krize tak má z našeho pohledu dva klíčové rozměry. Ani jeden z nich by však neměl mít trvalejší přesah na trhy.
• Rozbřesk: Panika na italském trhu dluhopisů. Čím déle vydrží, tím hůře pro...
  Je-li na trhu panika, tak není nic horšího, než rádoby rázná prohlášení politiků či vyloženě utilitární prohlášení šéfů hedgeových fondů. Přesně do takové kategorie patří včerejší komentáře komisaře Evropské komise Oettingera o tom, že “trhy (Italy) naučí”, či varování legendárního spekulanta Sorose, že Evropu čeká ohromná finanční krize. Když k tomu připočteme spekulace o tomu, kdy vlastně předčasné volby v Itálii budou (spekuluje se dokonce o 29. červenci), není se ani co divit, že italský vládní dluh se prakticky ocitl na kolenou.
• Rozbřesk: Pavel Řežábek vystoupil proti intervencím ČNB, co to znamená pro korunu?
  Dow Jones poprvé zlomil hranici 20 tisíc bodů, a to v době kdy Británie opouští Evropskou unii, Spojené státy hrozí novým protekcionismem a před francouzskými prezidentskými volbami vážně padají návrhy na odchod z eura. Je pravda, že z vyspělých ekonomik chodí v posledních dvou měsících převážně dobrá čísla - celkové odhady růstu pro tento rok se ale nijak zásadně nevylepšily a to samé platí i o odhadech zisků. Také je třeba vzít v potaz, že minimálně hospodářská expanze v USA není již vůbec mladá - ekonomika roste sedmým rokem v řadě a je otázka, jak se tento rok vypořádá s rychlejším růstem úrokových sazeb. To vše minimálně při pohledu na tržní optimismus vybízí k opatrnosti.
• Rozbřesk: Pět dva pro stabilitu sazeb, Mayová zkouší prorazit zeď
  Stejně jako v prosinci a v únoru dopadlo podle očekávání zasedání bankovní rady i v březnu. A stejný byl i poměr hlasů při hlasování, když se pět členů vyslovilo pro stabilitu sazeb, zatímco dva bankéři opět preferovali sazby vyšší. Určitou změnu v postoji centrální banky však tentokrát přesto nalézt můžeme. Na rozdíl od února, kdy bankovní rada považovala rizika prognózy jako mírně proinflační, hodnotí rizika stávající prognózy „jako zhruba vyrovnaná“. Za tzv. proinflační riziko ČNB považuje (stejně jako minule) kurz koruny, respektive pomalejší posilování české měny. Toto riziko však nyní vyvažuje výraznější cyklické zpomalení v zahraničí a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Nejistotou zůstal potenciální protekcionismus v mezinárodním obchodě, k němuž přibyl neřízený brexit, který byl ještě minule považován za riziko.
• Rozbřesk: PMI a Ifo naznačí kondici největší evropské ekonomiky
  Je za námi další prázdninový týden, o kterém se rozhodně nedá říct, že by byl na události nebo čísla zrovna nejbohatší. V tuzemsku jsme mohli zaznamenat další přebytek běžného účtu platební bilance, který ovšem z pohledu ročního vývoje žádnou změnu trendu nenaznačuje. V kumulovaném vyjádření se drží v blízkosti nuly, a tak časy, kdy kladné saldo vnějších běžných transakcí nepřímo pohánělo korunu k novým ziskům, jsou nyní minulostí. Sic v mírném plusu nicméně nesrovnatelném vzhledem k pozici nerezidentů na českém finančním trhu příliš koruně sílu nedodá. Ta se tak může spoléhat pouze na velkorysý úrokový diferenciál, slušné výkony ekonomiky v době slábnoucí evropské a asijské poptávky a samozřejmě i na nízkou averzi k riziku.
• Rozbřesk: PMI nejspíše potvrdí dobrou kondici ekonomiky většiny zemí eurozóny
  Eurozónu dnes čeká další nadílka měkkých dat v podobě indexů nákupních manažerů v průmyslu a ve službách, které naznačí, jak se asi dařilo ekonomikám v rámci eurozóny v srpnu. Slovo „asi“ je zcela na místě, protože půjde o první odhad, po němž bude jako již tradičně následovat na začátku září zpřesnění.
• Rozbřesk: Podle Fedu je zpomalení jen přechodnou záležitostí
  Americká centrální banka vidí současné zpomalení pouze jako přechodnou záležitost. To je hlavní vzkaz ze včerejšího zasedání Fedu, které tentokrát přineslo jen málo nového.
• Rozbřesk: Podnikatelé optimismem nehýří, ropa ztrácí a Maďarsko zvedne sazby?
  Nejnovější data z ČR a vlastně i z Německa potvrzují dosavadní trend zhoršování podnikatelských nálad. Český podnikatelský sentiment se zhoršuje již téměř pravidelně od podzimu loňského roku a od dřívějšího a rychlejšího propadu mu bránily jen pozitivní výsledky ve stavebnictví zažívající boom vedoucí i k vyšším cenám v tomto odvětví. Pokud bychom se dívali jen na tuzemský průmysl, byl by patrný ústup optimismu daleko dříve, protože započal ještě před tím, než naše ekonomika začala skutečně výrazně šlapat na brzdu.
• Rozbřesk: Pohádka o toleranci Maďarů k vyšší inflaci a relativně slabém forintu
  Zatímco česká koruna a polský zlotý zvolna posilují, tak třetí měna do středoevropské party - maďarský forint naopak zvolna slábne. Děje se s maďarskou ekonomikou něco zásadního, co by jí trápilo více než ekonomiku českou či polskou?
• Rozbřesk: Po inflaci by i mzdy měli potvrdit blížící se konec intervencí
  Dalším dílem do skládačky “konec intervencí? by dnes měl být vývoj mezd - nominální tempo by mělo ke konci roku 2016 dál zrychlovat. Již včerejší vyšší únorová inflace zvýšila pravděpodobnost rychlejšího ukončení intervencí - na začátku druhého kvartálu 2017.
• Rozbřesk: Politická přestřelka mezi Římem a Bruselem. Na co se připravit?
  Politická přestřelka mezi Bruselem a Římem se posunula do další fáze. Zpráva Evropské komise je prvním krokem k nastartování procedury při nadměrném schodku. V následujících týdnech Evropská komise připraví další dokumenty a podklady pro členské státy - především návrh pro rozhodnutí rady o nadměrném schodku a návrh závazných doporučení pro Itálii. Doporučení by měla obsahovat závazné cíle pro rozpočet, strukturální rozpočet a dluh, a to vše podmíněné makroekonomickou prognózou Evropské komise.
• Rozbřesk: Politický rozkol v Británii tvrdě zasáhl libru
  Další týden je téměř za námi, nicméně situace v Británii se nezdá o nic růžovější. Narozdíl od minulého týdne, kdy ještě odstoupení dvou klíčových ministrů nechalo libru v klidu, tento již britská měna schytala tvrdý direkt. K přetrvávajícímu politickému napětí se totiž přidalo i zklamání z nejnovějších makročísel, což ve výsledku srazilo libru na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru od září 2017.
• Rozbřesk: Polská burza je letos 30 procent v plusu, aneb ekonomice severních sousedů se daří
  Varšavská burza je letos o více než 30 % výše. Od poloviny roku jsou polské akcie výše o téměř 50 %. K dosažení historických maxim největšího středoevropského akciového trhu, kterých bylo dosaženo v roce 2007, přitom chybí jen opravdu málo.
• Rozbřesk – Polská centrální banka svůj neutrální postoj nemění a zlotý dál maže ztráty
  Dnešní zasedání ECB by mělo dát jasné vodítko, na co se připravit v příštím roce. Klíčové otázky zní: Natáhne ECB politiku přímého tisku peněz (QE) za horizont března 2017 v plné výši (80 mld. eur měsíčně)? A pokud ano, o kolik a co bude signalizovat dál v doprovodných komentářích?
• Rozbřesk: Pomůže guvernér Rusnok stabilizovat korunu?
  Dnešní zasedání ČNB pravděpodobně nepřinese další růst úroků, i tak bude ale velice zajímavé. Centrální bankéři dostanou na stůl novou prognózu, která se od té staré v řadě bodů může lišit. Především přinese nižší výhled inflace na tento rok. V únorové prognóze centrální bankéři počítali s inflací na začátku roku v průměru na 2,3 %, zatímco v březnu inflace především kvůli potravinám poklesla až k 1,7 %. Předpokládáme, že inflační prognózu na tento rok centrální banka sníží. Na druhou stranu ale na příští rok může vzhledem k nižší srovnávací základně a vysokým mzdovým tlakům inflační výhled lehce zvednout. Což by ve finále mohlo hovořit i pro o něco rychlejší růst úroků.
• Rozbřesk: Pomůže koruně rychlý růst mezd?
  Česká koruna se dostala v posledních týdnech pod tlak zejména proto, že část zahraničních hráčů si začala “balit kufry”. Propady rozvíjejících se trhů nastartovaly odliv ze spekulativnějších pozic včetně těch, ve kterých řada hráčů sází na zisky koruny. Zahraničních “horkých“ peněz jsou přitom v Česku odhadem stále desítky miliard eur. Jejich další eventuální odliv přitom nemusí mít kdo vykompenzovat – podle průzkumu ČNB je zajištěnost českých exportérů na historických maximech. Pokud by tedy šel strach na globálních trzích opět vzhůru, nezbývá koruně než čekat na to, zda to nebude vadit ČNB a nebude chtít buď rychleji zvyšovat sazby anebo rozprodávat devizové rezervy. To se může stát, pokud ČNB dostane další díl do skládačky, ukazující na silné domácí inflační tlaky. Takovým dílem mohou být dnešní mzdy.