Míra nezaměstnanosti v březnu stagnovala, „náraz“ přijde v dubnu. Letos může vystoupat k úrovni deseti procent

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v březnu snížila na 3,7 % oproti 3,9 % únoru. Trhy očekávaly snížení na 3,8 %.
• Míra nezaměstnanosti setrvává na svém letošním dně, je však nejvyšší za osm let a letos vzroste až na 4,8 procenta. Od roku 2019 přibylo takřka 120 tisíc nezaměstnaných, skoro jedna celá Plzeň
  Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu v souladu s většinou expertních setrvala na úrovni 4,2 procenta. To je její letošní nejnižší úroveň. Loni v květnu činila 3,6 procenta. Jedná se o nejvyšší červnovou nezaměstnanost za všechny roky počínaje rokem 2017. Zároveň je to letošní nejnižší míra nezaměstnanosti, neboť v červenci lze očekávat vzestup na 4,4 procenta pak ve druhé polovině roku pak růst míry nezaměstnanosti až na prosincovou úroveň 4,8 procenta.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v listopadu podle očekávání trhů na úrovni 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti v dubnu zůstala podle očekávání trhů na 5,6 % jako v březnu.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje na 4 %, napětí na trhu práce zlehka zvolňuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic. Jejich podíl dosáhl v únoru hodnoty 0,9, což je nejméně za posledních šest let.
• Míra nezaměstnanosti stoupla
  Míra nezaměstnanosti v červenci stoupla na 4,3 % meziměsíčně oproti 4,1 % v červnu. Trhy očekávaly 4,1 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti varovně roste, letos překročí pět procent, poprvé po devíti letech. Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím
  Míra nezaměstnanosti v Česku nepříjemně narůstá, byť v souladu s očekáváním analytiků oslovených agenturou Bloomberg. V prosinci 2025 dosáhla úrovně 4,8 procenta, která je nejvyšší od března 2017 (viz graf Bloombergu níže). Navíc je pravděpodobné, že nyní v lednu už dosáhne psychologické úrovně pěti procent. Důvodem je zejména již delší dobu trvající snižování stavů v průmyslu, které souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu, stále poměrně vysokými cenami energií, emisními povolenkami, přeregulovaností či prosazováním nákladné zelené agendy.
• Míra nezaměstnanosti v Austrálii na 12letých maximech, AUD 1% v mínusu; analýza AUD/USD, EUR/AUD
  Australský dolar (AUD) dostal v noci silnou ránu v podobě negativních zpráv z trhu práce. Míra nezaměstnanosti v ...
• Míra nezaměstnanosti v Brazílii dále klesá
  Míra nezaměstnanosti v listopadu v Brazílii dále klesla, což odpovídá tržním očekáváním. Statistická agentura IBGE uvedla, že míra nezaměstnanosti klesla na 12 procent; šlo o osmý, po sobě jdoucí, pokles. Nezaměstnaná populace klesla o 4,1 procenta, zatímco zaměstnaná populace se zvýšila o 1 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v červenci stoupla na 5 %
  Míra nezaměstnanosti podle metodiky MPSV se v červenci zvýšila ze 4,8 % na 5,0 %. Červencový nárůst podílu nezaměstnaných není překvapením, neboť jde každoročně o měsíc, kdy se na trhu práce potkává několik sezónních faktorů. Na jedné straně dochází k útlumu náborové aktivity firem, na straně druhé se pak do evidence Úřadu práce postupně dostávají absolventi škol.
• Míra nezaměstnanosti v červenci stoupla na 5 %. Trh práce ale zůstává napjatý
  Míra nezaměstnanosti podle metodiky MPSV se v červenci zvýšila ze 4,8 % na 5,0 %. Červencový nárůst podílu nezaměstnaných není překvapením, neboť jde každoročně o měsíc, kdy se na trhu práce potkává několik sezónních faktorů. Na jedné straně dochází k útlumu náborové aktivity firem, na straně druhé se pak do evidence Úřadu práce postupně dostávají absolventi škol.
• Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla nejvýše za více než osm let a letos bude atakovat pětiprocentní hranici. Od roku 2019 přibylo přes 124 tisíc nezaměstnaných
  Míra nezaměstnanosti v Česku v červenci v souladu s většinou expertních poskočila na úroveň 4,4 procenta, přesněji 4,43 procenta. Byla tak nejvyšší za více než osm let, za celé období od jara 2017. V srpnu lze očekávat vzestup na 4,5 procenta a pak ve až na prosincovou úroveň 4,9 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v červnu stagnovala
  Červnová data potvrzují postupnou stabilizaci trhu práce. Podíl nezaměstnaných osob podle metodiky MPSV zůstal v červnu stabilní na 4,8 %, což odpovídá obvyklému sezónnímu vývoji. Ve srovnání s loňským červnem byl však vyšší o 0,6 procentního bodu. Po očištění o sezónní vlivy se držel na 5,0 %.
• Míra nezaměstnanosti v Česku meziročně roste. Volných pracovních míst za poslední dva roky ubylo skoro 100 tisíc
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v březnu podle údajů úřadů práce činila 3,9 procenta, což je v souladu s očekáváním. Klesla tak z únorové úrovně rovných čtyř procent, což ale primárně souvisí se sezónním vlivem konce zimy, kdy se otevírají možnosti práce v exteriéru, například ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství či povrchové těžbě. V porovnání s loňským březnem však byla i tak letošní míra nezaměstnanosti vyšší, neboť loni ve třetím měsíci roku činila 3,7 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Česku přesáhla 4 %
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se v prosinci v souladu s očekáváním zvýšil ze 3,9 % na 4,1 %. V prosinci 2023 činil podíl nezaměstnaných 3,7 %. Nezaměstnanost měla po většinu minulého roku tendenci lehce narůstat a nad hranici 4 % vystoupala poprvé od začátku roku 2021. Napříč Českem přetrvávají významné regionální rozdíly, které se v posledních letech příliš nemění.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, je nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby dnes snížila úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v lednu vykázala úroveň rovných čtyř procent. Překonala tak drtivou většinu expertních odhadů, které nejčastěji počítaly s tím, že bude činit 3,9 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, poprvé za skoro pět let je žadatelů o práci více než volných míst
  Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu 2023 stoupla na 3,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od května 2021. Nárůst z prosincové hodnoty 3,7 se obecně čekal, a to hlavně kvůli ukončování úvazků na dobu určitou ke konci roku.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste. Vláda zkomplikovala zaměstnávání brigádníků, ti tak o to více končí na úřadech práce
  V červenci míra nezaměstnanosti v ČR stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta na 3,8 procenta. Za růst může i letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá. Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což v červenci přispělo právě k růstu míry nezaměstnanosti.
• Míra nezaměstnanosti v Česku stoupne k deseti procentům, nízko ji držíme jen na dluh
  Koronavirová krize začala jako nabídkový šok, jenž postupně přerostl a slil se s šokem poptávkovým. Synergický efekt těchto dvou šoků je tak silný, že nyní vyvolává šok realokační. Firmy zjišťují, že některé zaměstnance potřebovat už nikdy nebudou, zatímco některé jiné, nové ano.