Míra nezaměstnanosti v březnu stagnovala, „náraz“ přijde v dubnu. Letos může vystoupat k úrovni deseti procent

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v červenci snížila na 3,5 % oproti 3,6 % v červnu. Trhy očekávaly stagnaci na červnové úrovni.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v březnu snížila na 3,7 % oproti 3,9 % únoru. Trhy očekávaly snížení na 3,8 %.
• Míra nezaměstnanosti setrvává na svém letošním dně, je však nejvyšší za osm let a letos vzroste až na 4,8 procenta. Od roku 2019 přibylo takřka 120 tisíc nezaměstnaných, skoro jedna celá Plzeň
  Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu v souladu s většinou expertních setrvala na úrovni 4,2 procenta. To je její letošní nejnižší úroveň. Loni v květnu činila 3,6 procenta. Jedná se o nejvyšší červnovou nezaměstnanost za všechny roky počínaje rokem 2017. Zároveň je to letošní nejnižší míra nezaměstnanosti, neboť v červenci lze očekávat vzestup na 4,4 procenta pak ve druhé polovině roku pak růst míry nezaměstnanosti až na prosincovou úroveň 4,8 procenta.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v listopadu podle očekávání trhů na úrovni 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti v dubnu zůstala podle očekávání trhů na 5,6 % jako v březnu.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje na 4 %, napětí na trhu práce zlehka zvolňuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic. Jejich podíl dosáhl v únoru hodnoty 0,9, což je nejméně za posledních šest let.
• Míra nezaměstnanosti stoupla
  Míra nezaměstnanosti v červenci stoupla na 4,3 % meziměsíčně oproti 4,1 % v červnu. Trhy očekávaly 4,1 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti v Austrálii na 12letých maximech, AUD 1% v mínusu; analýza AUD/USD, EUR/AUD
  Australský dolar (AUD) dostal v noci silnou ránu v podobě negativních zpráv z trhu práce. Míra nezaměstnanosti v ...
• Míra nezaměstnanosti v Brazílii dále klesá
  Míra nezaměstnanosti v listopadu v Brazílii dále klesla, což odpovídá tržním očekáváním. Statistická agentura IBGE uvedla, že míra nezaměstnanosti klesla na 12 procent; šlo o osmý, po sobě jdoucí, pokles. Nezaměstnaná populace klesla o 4,1 procenta, zatímco zaměstnaná populace se zvýšila o 1 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Česku meziročně roste. Volných pracovních míst za poslední dva roky ubylo skoro 100 tisíc
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v březnu podle údajů úřadů práce činila 3,9 procenta, což je v souladu s očekáváním. Klesla tak z únorové úrovně rovných čtyř procent, což ale primárně souvisí se sezónním vlivem konce zimy, kdy se otevírají možnosti práce v exteriéru, například ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství či povrchové těžbě. V porovnání s loňským březnem však byla i tak letošní míra nezaměstnanosti vyšší, neboť loni ve třetím měsíci roku činila 3,7 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Česku přesáhla 4 %
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se v prosinci v souladu s očekáváním zvýšil ze 3,9 % na 4,1 %. V prosinci 2023 činil podíl nezaměstnaných 3,7 %. Nezaměstnanost měla po většinu minulého roku tendenci lehce narůstat a nad hranici 4 % vystoupala poprvé od začátku roku 2021. Napříč Českem přetrvávají významné regionální rozdíly, které se v posledních letech příliš nemění.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, je nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby dnes snížila úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v lednu vykázala úroveň rovných čtyř procent. Překonala tak drtivou většinu expertních odhadů, které nejčastěji počítaly s tím, že bude činit 3,9 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, poprvé za skoro pět let je žadatelů o práci více než volných míst
  Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu 2023 stoupla na 3,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od května 2021. Nárůst z prosincové hodnoty 3,7 se obecně čekal, a to hlavně kvůli ukončování úvazků na dobu určitou ke konci roku.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste. Vláda zkomplikovala zaměstnávání brigádníků, ti tak o to více končí na úřadech práce
  V červenci míra nezaměstnanosti v ČR stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta na 3,8 procenta. Za růst může i letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá. Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což v červenci přispělo právě k růstu míry nezaměstnanosti.
• Míra nezaměstnanosti v Česku stoupne k deseti procentům, nízko ji držíme jen na dluh
  Koronavirová krize začala jako nabídkový šok, jenž postupně přerostl a slil se s šokem poptávkovým. Synergický efekt těchto dvou šoků je tak silný, že nyní vyvolává šok realokační. Firmy zjišťují, že některé zaměstnance potřebovat už nikdy nebudou, zatímco některé jiné, nové ano.
• Míra nezaměstnanosti v Česku zůstává nejvýše za skoro dva roky, počet volných pracovních míst ale už opět převyšuje počet uchazečů
  Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru 2023 dle očekávání setrvala na lednové úrovni 3,9 procenta. Zůstává tak nejvýše od května 2021. Setrvání na poměrně vysoké úrovni se obecně čekalo, a to z důvodu probíhající zimní sezóny, kdy každoročně panuje slabší poptávka po pracovnících v exteriéru.
• Míra nezaměstnanosti v ČR roste
  Míra nezaměstnanosti v dubnu v ČR podle dnešní tiskové konference ministryně Maláčové vzrostla na 3,4 % z předchozí úrovně 3,0 %. Na stránkách ministerstva bohužel tyto údaje opět chybí a nezbývá než věřit údajům z médií. Údaj byl jen desetinku pod naším očekáváním. Průměrné odhady trhu v tuto chvíli nejsou známé, ale s ohledem na předchozí vyjadřování ministryně Maláčové, která podobné číslo s předstihem avizovala, nemohlo jít o překvapení.
• Míra nezaměstnanosti v ČR v příštích měsících zřejmě dosáhne úrovně deseti i více procent
  Míra nezaměstnanosti v ČR vykáže za měsíc březen dle našeho předpokladu úroveň 3,8 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od ledna 2018, kdy však ovšem vrcholila zimní sezóna, takže míra nezaměstnanosti byla právě z důvodu běžné sezónnosti vyšší než ve zbytku roku. Poměrně razantní nárůst letošní březnové míry nezaměstnanosti, z únorové úrovně rovných tří procent, je i tak jen „slabým odvarem“ toho, co přinesou další měsíce. Během dubna lze čekat opravdový „náraz“ koronavirové krize, takže tuzemský trh práce se otřese jako už dlouho ne. Míra nezaměstnanosti stoupne úrovni k šesti až sedmi procent, v dalších měsících roku se pak přiblíží k desetiprocentní hranici, v horším případě ji překoná. Míra nezaměstnanosti tak bude vyšší než v nejhorší etapě světové finanční krize z doby před deseti lety. Záleží ovšem také na tom, jak razantní budou vládní opatření na podporu ekonomiky, jako jsou výhodné půjčky či kurzarbeit, a samozřejmě na tom, jak dlouho nakonec potrvá nouzový stav a další omezující opatření pro boj s koronavirem, a to jak v ČR, tak v zahraničí, zejména v zemích našich významných přímých a nepřímých obchodních partnerů. V tuto chvíli se ale předpoklad opětovného rozjetí převážné části nyní „vypnuté“ ekonomiky ještě před koncem letošního prvního pololetí jako až příliš optimistický, což nahrává tomu, že se v rámci tuzemského trhu práce naplní výše uvedené prognózované údaje.
• Míra nezaměstnanosti v ČR v září klesla na rekordní minimum od roku 1993. Ve světě nám konkuruje pouze Japonsko a Island
  Míra nezaměstnanosti dle metodiky Českého statistického úřadu (vychází z výběrových šetření, nikoli ze statistik úřadů práce) se v září propadla na svoji nejnižší úroveň minimálně od roku 1993. Vykázala totiž úroveň 2,2 procenta, čímž klesla pod letošní rekordní minimum 2,3 procenta.