Míra nezaměstnanosti v Česku meziročně roste. Volných pracovních míst za poslední dva roky ubylo skoro 100 tisíc

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v listopadu podle očekávání trhů na úrovni 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti v dubnu zůstala podle očekávání trhů na 5,6 % jako v březnu.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje na 4 %, napětí na trhu práce zlehka zvolňuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic. Jejich podíl dosáhl v únoru hodnoty 0,9, což je nejméně za posledních šest let.
• Míra nezaměstnanosti stoupla
  Míra nezaměstnanosti v červenci stoupla na 4,3 % meziměsíčně oproti 4,1 % v červnu. Trhy očekávaly 4,1 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti varovně roste, letos překročí pět procent, poprvé po devíti letech. Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím
  Míra nezaměstnanosti v Česku nepříjemně narůstá, byť v souladu s očekáváním analytiků oslovených agenturou Bloomberg. V prosinci 2025 dosáhla úrovně 4,8 procenta, která je nejvyšší od března 2017 (viz graf Bloombergu níže). Navíc je pravděpodobné, že nyní v lednu už dosáhne psychologické úrovně pěti procent. Důvodem je zejména již delší dobu trvající snižování stavů v průmyslu, které souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu, stále poměrně vysokými cenami energií, emisními povolenkami, přeregulovaností či prosazováním nákladné zelené agendy.
• Míra nezaměstnanosti v Austrálii na 12letých maximech, AUD 1% v mínusu; analýza AUD/USD, EUR/AUD
  Australský dolar (AUD) dostal v noci silnou ránu v podobě negativních zpráv z trhu práce. Míra nezaměstnanosti v ...
• Míra nezaměstnanosti v Brazílii dále klesá
  Míra nezaměstnanosti v listopadu v Brazílii dále klesla, což odpovídá tržním očekáváním. Statistická agentura IBGE uvedla, že míra nezaměstnanosti klesla na 12 procent; šlo o osmý, po sobě jdoucí, pokles. Nezaměstnaná populace klesla o 4,1 procenta, zatímco zaměstnaná populace se zvýšila o 1 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v březnu stagnovala, „náraz“ přijde v dubnu. Letos může vystoupat k úrovni deseti procent
  Míra nezaměstnanosti v ČR v březnu ještě na opatření spojená s šířením koronaviru prakticky nereagovala. Vykázala tak úroveň tří procent, což je výrazně lepší výsledek, než s jakým trh počítal (ve střední hodnotě analytických odhadů trh dle Bloombergu počítal s úrovní 3,6 procenta). Mezi analytiky se dokonce objevovaly odhady, že by míra nezaměstnanosti mohla už právě za březen překonat pětiprocentní úroveň.
• Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla nejvýše za více než osm let a letos bude atakovat pětiprocentní hranici. Od roku 2019 přibylo přes 124 tisíc nezaměstnaných
  Míra nezaměstnanosti v Česku v červenci v souladu s většinou expertních poskočila na úroveň 4,4 procenta, přesněji 4,43 procenta. Byla tak nejvyšší za více než osm let, za celé období od jara 2017. V srpnu lze očekávat vzestup na 4,5 procenta a pak ve až na prosincovou úroveň 4,9 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Česku přesáhla 4 %
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se v prosinci v souladu s očekáváním zvýšil ze 3,9 % na 4,1 %. V prosinci 2023 činil podíl nezaměstnaných 3,7 %. Nezaměstnanost měla po většinu minulého roku tendenci lehce narůstat a nad hranici 4 % vystoupala poprvé od začátku roku 2021. Napříč Českem přetrvávají významné regionální rozdíly, které se v posledních letech příliš nemění.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, je nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby dnes snížila úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v lednu vykázala úroveň rovných čtyř procent. Překonala tak drtivou většinu expertních odhadů, které nejčastěji počítaly s tím, že bude činit 3,9 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, poprvé za skoro pět let je žadatelů o práci více než volných míst
  Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu 2023 stoupla na 3,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od května 2021. Nárůst z prosincové hodnoty 3,7 se obecně čekal, a to hlavně kvůli ukončování úvazků na dobu určitou ke konci roku.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste. Vláda zkomplikovala zaměstnávání brigádníků, ti tak o to více končí na úřadech práce
  V červenci míra nezaměstnanosti v ČR stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta na 3,8 procenta. Za růst může i letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá. Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což v červenci přispělo právě k růstu míry nezaměstnanosti.
• Míra nezaměstnanosti v Česku stoupne k deseti procentům, nízko ji držíme jen na dluh
  Koronavirová krize začala jako nabídkový šok, jenž postupně přerostl a slil se s šokem poptávkovým. Synergický efekt těchto dvou šoků je tak silný, že nyní vyvolává šok realokační. Firmy zjišťují, že některé zaměstnance potřebovat už nikdy nebudou, zatímco některé jiné, nové ano.
• Míra nezaměstnanosti v Česku zůstává nejvýše za skoro dva roky, počet volných pracovních míst ale už opět převyšuje počet uchazečů
  Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru 2023 dle očekávání setrvala na lednové úrovni 3,9 procenta. Zůstává tak nejvýše od května 2021. Setrvání na poměrně vysoké úrovni se obecně čekalo, a to z důvodu probíhající zimní sezóny, kdy každoročně panuje slabší poptávka po pracovnících v exteriéru.
• Míra nezaměstnanosti v ČR roste
  Míra nezaměstnanosti v dubnu v ČR podle dnešní tiskové konference ministryně Maláčové vzrostla na 3,4 % z předchozí úrovně 3,0 %. Na stránkách ministerstva bohužel tyto údaje opět chybí a nezbývá než věřit údajům z médií. Údaj byl jen desetinku pod naším očekáváním. Průměrné odhady trhu v tuto chvíli nejsou známé, ale s ohledem na předchozí vyjadřování ministryně Maláčové, která podobné číslo s předstihem avizovala, nemohlo jít o překvapení.
• Míra nezaměstnanosti v ČR v příštích měsících zřejmě dosáhne úrovně deseti i více procent
  Míra nezaměstnanosti v ČR vykáže za měsíc březen dle našeho předpokladu úroveň 3,8 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od ledna 2018, kdy však ovšem vrcholila zimní sezóna, takže míra nezaměstnanosti byla právě z důvodu běžné sezónnosti vyšší než ve zbytku roku. Poměrně razantní nárůst letošní březnové míry nezaměstnanosti, z únorové úrovně rovných tří procent, je i tak jen „slabým odvarem“ toho, co přinesou další měsíce. Během dubna lze čekat opravdový „náraz“ koronavirové krize, takže tuzemský trh práce se otřese jako už dlouho ne. Míra nezaměstnanosti stoupne úrovni k šesti až sedmi procent, v dalších měsících roku se pak přiblíží k desetiprocentní hranici, v horším případě ji překoná. Míra nezaměstnanosti tak bude vyšší než v nejhorší etapě světové finanční krize z doby před deseti lety. Záleží ovšem také na tom, jak razantní budou vládní opatření na podporu ekonomiky, jako jsou výhodné půjčky či kurzarbeit, a samozřejmě na tom, jak dlouho nakonec potrvá nouzový stav a další omezující opatření pro boj s koronavirem, a to jak v ČR, tak v zahraničí, zejména v zemích našich významných přímých a nepřímých obchodních partnerů. V tuto chvíli se ale předpoklad opětovného rozjetí převážné části nyní „vypnuté“ ekonomiky ještě před koncem letošního prvního pololetí jako až příliš optimistický, což nahrává tomu, že se v rámci tuzemského trhu práce naplní výše uvedené prognózované údaje.
• Míra nezaměstnanosti v ČR v září klesla na rekordní minimum od roku 1993. Ve světě nám konkuruje pouze Japonsko a Island
  Míra nezaměstnanosti dle metodiky Českého statistického úřadu (vychází z výběrových šetření, nikoli ze statistik úřadů práce) se v září propadla na svoji nejnižší úroveň minimálně od roku 1993. Vykázala totiž úroveň 2,2 procenta, čímž klesla pod letošní rekordní minimum 2,3 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně na 11,9 procentech, britská výroba na 8měsíčním minimu a analýza EUR/GBP
  Španělská výroba si v březnu nepatrně polepšila a počtvrté v řadě se udržela v expanzivní zóně (nad...