Přijme Irsko záchranný balíček v řeckém stylu?

V pátek došlo k poměrně nervóznímu obchodování s EUR v centru pozornosti. Zprávy o tom, že Irsko souhlasí se záchranným programem, poskytly EUR určitou podporu po vážném propadu v důsledku zvýšení spreadů periferních evropských dluhopisů. Irsko prohlásilo, že nyní žádný záchranný balíček nepotřebuje, ale nevyloučilo, že ho nebude zapotřebí v budoucnosti. Britský list Financial Times o víkendu uvedl, že mezi představiteli EU a Irska v současnosti probíhají rozhovory na nejvyšší úrovni. Další zprávy, že Španělsko patrně požádá o půlroční prodloužení splatnosti dluhopisů se státními zárukami, zabrzdily zlepšování situace. Jinde bylo riziko v defenzívě vzhledem k šířícím se spekulacím, že Čína o víkendu zvedne sazby (což je zcela logické s ohledem na vysoké údaje CPI/PPI z minulého týdne; takovéto spekulace budou pravděpodobně v nadcházejících obchodních seancích pravidelným jevem), přičemž cenné kovy, rop a komodity se ocitly pod tlakem.

Americká data pokračovala ve svém mírně smíšeném tónu a index spotřebitelské důvěry Univerzity Michigan v listopadu vzrostl na 69,2 oproti 67,7 v předchozích měsících, překonal tak očekávaných 69,0 a vyšplhal se na nejvyšší úroveň od června, ani to však Wall Street příliš nepřesvědčilo a index DJIA uzavíral s poklesem o 0,8 %, S&P oslabil o 1,18 % a Nasdaq spadl o 1,46 %. Americké dluhopisové trhy oslabily, protože trhy zvažovaly, zda je do ceny již započten balíček QEII, a to mírně přispělo k posilování dolaru.

Asie vykročila do nového týdne poměrně klidně. Rozhodnutí Číny nezvýšit přes víkend úrokové sazby v krátkodobém poměru zvýšilo chuť k riziku a EUR zase posilovalo v důsledku článku otištěného ve Financial Times, který spekuloval, že záchranný balíček pro Irsko bude oznámen ještě před dnešním otevřením evropských trhů. Předběžné údaje o japonském HDP za 3. čtvrtletí překonaly původní předpovědi a mezikvartálně vzrostly o 0,9 % (již čtvrté čtvrtletí v řadě, kdy tento ukazatel vykázal růst) oproti 0,6 % a 0,4 % v předchozích srovnáních. Tahounem hospodářského růstu byla výhradně domácí poptávka, neboť zahraniční poptávka zůstala beze změny, a vývoz a dovoz vzrostl o 2,4 %, resp. 2,7 %. Problémem ale stále zůstává deflace, neboť japonský deflátor HDP vzrostl meziročně na hodnotu -2,0 %.

V Evropě se pozornost zaměřuje na švýcarské produkční a dovozní ceny a na údaje o obchodní bilanci Norska a eurozóny. V Americe nás čekají maloobchodní tržby, index podnikatelské nálady NY Fedu a podnikové zásoby.

Čtěte více

• Příjemné překvapení z české ekonomiky
  Navzdory kulminující pandemii a nedostatku dovážených komponent se české ekonomice dařilo i v závěru minulého roku. Podle dnes zveřejněného předběžného odhadu se HDP ČR zvýšil oproti předchozímu čtvrtletí o 0,9 %, meziročně o 3,6 %. S ohledem na situaci i třeba na stávající prognózu ČNB jde o velmi dobrý výsledek, za kterým stojí na straně poptávky zahraniční obchod, na straně nabídky zase souhrnné odvětví obchodu, dopravy a HORECA.
• Příjemné překvapení z maloobchodu
  Tržby maloobchodníků v dubnu překvapivě meziměsíčně vzrostly, a to o 0,1 %. Zdražení se zatím markantněji projevilo v prodejích pohonných hmot, kde došlo v dubnu k reálnému poklesu tržeb o 2,3 %. Za potraviny se naopak utržilo o 0,4 % více, za nepotravinářské zboží o 0,3 %. Dopad vysoké inflace a nejistoty v souvislosti s dopady války na Ukrajině tak je zatím zřejmě alespoň částečně kompenzován dosavadními úsporami domácností.
• Příjemné ranní překvapení v eurozóně
  Dnes ráno nás pozitivně překvapily předběžné údaje o růstu HDP v druhém kvartálu ve Francii a Německu.
• Přijetí bitcoinu roste, protože významná změna pravidel povzbuzuje další firmy
  Aktualizovaná účetní pravidla nyní umožňují americkým společnostem přesně vykazovat zisky z hodnoty kryptoměn přímo ve svých finančních výkazech což je odklon od předchozích omezení.
• Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria
  Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.
• Přijetí eura Česku prospěje jen za „příznivého počasí“. Za současného stavu ekonomické integrace převažují nevýhody
  V posledních týdnech se opět rozvířila debata o přechodu Česka na společnou evropskou měnu. Podporovatelé věří, že zavedení eura pomůže zvýšit konkurenceschopnost českých exportérů. Za současného stavu evropské integrace je to však sporné. Ekonomická politika celé eurozóny se tříští pod vlivem dílčích zájmů jednotlivých zemí a regionů, uvádí ve svém komentáři analytik rizik společnosti Bibby Financial Services Ondřej Makeš.
• Přijetí eura? Teoreticky nejdříve v roce 2024
  Zatímco podle programů politických stran je postoj „NE“ k přijetí eura s 5 stranami v nové Sněmovně jen v mírné převaze vůči 4x „ANO“ pro přijetí eura, pak vezmeme-li v úvahu počty poslaneckých mandátů, je výsledek jednoznačný. Více než 80 % PSP obsadili poslanci stran, které přijetí eura odmítají.[1]
• Přijetí eura v Česku? Nejdříve v polovině třicátých let
  Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru důvěřuje EU 52 % Evropanů, nejvíce za posledních osmnáct let. Ještě větší důvěře se těší společná evropská měna, a to 74 %, v eurozóně dokonce 83 %. V obou případech jde o nejvyšší hodnoty za celou historii měření od roku 2004. Jinak je tomu – jako již tradičně – v Česku. Podpora eura zůstává posledních pět let setrvale nízká – v letošním roce na úrovni 31 %, proti se vyslovilo 61 % dotazovaných. To je druhá nejnižší podpora společné měny hned po Dánsku. Češi jsou skeptiky i v jiných otázkách.
• Přijetí technologií má před sebou ještě dlouhou cestu
  ADAPTACE: Akcie technologických společností tvoří 40 % indexu S&P 500. To je dvakrát více než ve zbytku světa a je to největší hnací síla dramatického 13letého překonávání mezinárodních trhů v USA. Dnešní „zimu“ technologických akcií způsobilo prudce nižší ocenění a pandemická návratnost růstu, a to si vynucuje propouštění. Z analýzy 300 000 amerických společností však vyplývá, že zavádění technologií má před sebou ještě dlouhou cestu. To je klíčová podpora pro dodavatele v oblasti robotiky, cloudu, umělé inteligence a softwaru. Navíc tlak na ocenění pravděpodobně poleví s poklesem inflace. Zavádění technologií je také velkým rozdělovatelem společností, které se potýkají s tlakem na mzdy a produktivitu.
• Přijme Argentina bitcoin jako zákonné platidlo?
  Zvolení Javiera Mileiho argentinským prezidentem vyvolalo v bitcoinové komunitě intenzivní debatu o možném přijetí BTC jako zákonného platidla. Samson Mow, generální ředitel společnosti Jan3 a klíčový hráč v oblasti přijetí Bitcoinu národními státy, nyní nabąídl zasvěcenou analýzu této záležitosti.
• Příjmy dolů, výdaje nahoru. Rodičovství mění rozpočet od základů
  Plánování rodiny většina párů spojuje s výběrem kočárku, výbavičky a jména. Často s tím ale přichází i otázka, jak domácnost zvládne období s nižším příjmem a novými výdaji. Přitom právě finance mohou hrát v prvních měsících rodičovství zásadní roli.
• Příjmy domácností omezuje vysoká inflace
  Růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat na konci loňského roku výrazně zpomalil. V meziročním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí činil 4,0 % po 5,7 % ve čtvrtletí třetím. Důvodem zpomalení meziročního růstu byl především efekt vysoké srovnávací základny mezd ve zdravotnictví, které byly v posledním čtvrtletí roku 2020 podpořeny mimořádnými odměnami za nasazení v době covidu.
• Příjmy domácností omezuje vysoká inflace
  Růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat na konci loňského roku výrazně zpomalil. V meziročním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí činil 4,0 % po 5,7 % ve čtvrtletí třetím. Důvodem zpomalení meziročního růstu byl především efekt vysoké srovnávací základny mezd ve zdravotnictví, které byly v posledním čtvrtletí roku 2020 podpořeny prvním kolem mimořádných odměn za nasazení v době covidu. V důsledku toho zde průměrná mzda klesla meziročně o 8,1 %.
• Příjmy domácností rostou, polepšily si i firmy
  Finální odhad růstu HDP za třetí čtvrtletí potvrdil, že česká ekonomika postupně zpomaluje. Mezičtvrtletní růst byl potvrzen na úrovni 0,4 %, ve srovnání s 0,6 % za druhé čtvrtletí. V meziročním srovnání dynamika dosáhla 2,5 %.
• Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
  Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
• Příjmy Ruska z vývozu ropy a plynu podle IEA v lednu klesly téměř o 40 procent
  Příjmy Ruské federace z vývozu ropy a plynu v lednu meziročně klesly o 38 procent na 18,5 miliardy dolarů (409 miliard Kč), uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Výnosy exportu, který je pro Moskvu nejlukrativnější, stlačily západní sankce a cenové stropy zavedené kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Loňský leden byl posledním měsícem před invazí.
• Příjmy Ruska z vývozu ropy za dva týdny klesly o 1 miliardu USD
  Příjmy Ruska z vývozu ropy kvůli znečištění suroviny v ropovodu Družba za první dva týdny měsíce května klesly asi o jednu miliardu dolarů (23,1 miliardy Kč). Vyplývá to z propočtů agentury Reuters. Ropné firmy Total a Eni podle informovaných zdrojů zastavily platby za kontaminovanou ropu, kterou jí prodávají ruské firmy a oznámily, že platby obnoví, až se dohodnou na kompenzacích.
• Příjmy Rusů poklesly nejvíce od roku 1999
  Peněžní příjmy Rusů v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně poklesly o osm procent, uvedl list Kommersant s odvoláním na údaje zveřejněné ruským statistickým úřadem Rosstat. Naposledy se příjmy Rusů ztenčily ještě více - o deset procent - jen v roce 1999, připomněl.
• Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
  Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
• Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu
  Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.