Příjmy dolů, výdaje nahoru. Rodičovství mění rozpočet od základů

Čtěte více

• Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria
  Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.
• Přijetí eura by představovalo ekvivalent výrazného rozvlnění rozpočtových pravidel. Přesto po vstupu ČR do eurozóny často volají titíž, kteří rozvolnění pravidel kritizují
  V souvislosti s kritikou vlády za zamýšlené rozvolnění rozpočtových pravidel vyvstává pozoruhodný paradox. Kabinet kritizují často titíž, kteří se jednoznačně vyslovují pro vstup do eurozóny. Přitom přijetí eura v ČR by představovalo ekvivalent výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel, jak dokládá letošní studie portugalských ekonomů Antónia Afonsa a Catariny Farinhy Mirandy (viz abstrakt níže). Studie vyšla ve vědeckém žurnálu Empirica, což je oficiální periodikum Rakouské ekonomické asociace.
• Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením
  V Česku se vzedmula další z vln celospolečenské diskuse o přijetí eura. Nyní nastává v kontextu jiné debaty, a to té o stále hůře dostupném vlastnickém bydlení. Pikantní je, že často ti samí lidé, včetně četných politiků, kteří volají po přijetí eura, zároveň kritizují horšící se dostupnost vlastnického bydlení; přitom přijetí eura by jeho dostupnost ještě zhoršilo. Plyne to z mezinárodního odborného výzkumu.
• Přijetí eura Česku prospěje jen za „příznivého počasí“. Za současného stavu ekonomické integrace převažují nevýhody
  V posledních týdnech se opět rozvířila debata o přechodu Česka na společnou evropskou měnu. Podporovatelé věří, že zavedení eura pomůže zvýšit konkurenceschopnost českých exportérů. Za současného stavu evropské integrace je to však sporné. Ekonomická politika celé eurozóny se tříští pod vlivem dílčích zájmů jednotlivých zemí a regionů, uvádí ve svém komentáři analytik rizik společnosti Bibby Financial Services Ondřej Makeš.
• Přijetí eura neznamená lepší pozici u vyjednávacího stolu v rámci EU či eurozóny, ani silnější negociační kartu, všímá si agentura Bloomberg. Region střední a východní Evropy stále obsazuje jen zhruba 3 % klíčových funkcí EU
  Stoupenci přijetí eura v České republice s oblibou hlásají, že vstup do eurozóny by Česku zajistil silnější pozici v rámci EU či „lepší místo“ u unijního stolu – tedy silnější vyjednávací kartu. Pohled na data ovšem nic takového nedokládá. Představitelé západní části EU dominují ve 20. letech z hlediska obsazení klíčových unijních postů a funkcí ještě výrazněji než v minulém desetiletí, navzdory tomu, že se v posledních patnácti letech eurozóna významně rozšířila východním směrem. Rozrostla se po roce 2010 postupně o Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Chorvatsko a letos také o Bulharsko.
• Přijetí eura? Teoreticky nejdříve v roce 2024
  Zatímco podle programů politických stran je postoj „NE“ k přijetí eura s 5 stranami v nové Sněmovně jen v mírné převaze vůči 4x „ANO“ pro přijetí eura, pak vezmeme-li v úvahu počty poslaneckých mandátů, je výsledek jednoznačný. Více než 80 % PSP obsadili poslanci stran, které přijetí eura odmítají.[1]
• Přijetí eura v Česku? Nejdříve v polovině třicátých let
  Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru důvěřuje EU 52 % Evropanů, nejvíce za posledních osmnáct let. Ještě větší důvěře se těší společná evropská měna, a to 74 %, v eurozóně dokonce 83 %. V obou případech jde o nejvyšší hodnoty za celou historii měření od roku 2004. Jinak je tomu – jako již tradičně – v Česku. Podpora eura zůstává posledních pět let setrvale nízká – v letošním roce na úrovni 31 %, proti se vyslovilo 61 % dotazovaných. To je druhá nejnižší podpora společné měny hned po Dánsku. Češi jsou skeptiky i v jiných otázkách.
• Přijetí technologií má před sebou ještě dlouhou cestu
  ADAPTACE: Akcie technologických společností tvoří 40 % indexu S&P 500. To je dvakrát více než ve zbytku světa a je to největší hnací síla dramatického 13letého překonávání mezinárodních trhů v USA. Dnešní „zimu“ technologických akcií způsobilo prudce nižší ocenění a pandemická návratnost růstu, a to si vynucuje propouštění. Z analýzy 300 000 amerických společností však vyplývá, že zavádění technologií má před sebou ještě dlouhou cestu. To je klíčová podpora pro dodavatele v oblasti robotiky, cloudu, umělé inteligence a softwaru. Navíc tlak na ocenění pravděpodobně poleví s poklesem inflace. Zavádění technologií je také velkým rozdělovatelem společností, které se potýkají s tlakem na mzdy a produktivitu.
• Přijme Argentina bitcoin jako zákonné platidlo?
  Zvolení Javiera Mileiho argentinským prezidentem vyvolalo v bitcoinové komunitě intenzivní debatu o možném přijetí BTC jako zákonného platidla. Samson Mow, generální ředitel společnosti Jan3 a klíčový hráč v oblasti přijetí Bitcoinu národními státy, nyní nabąídl zasvěcenou analýzu této záležitosti.
• Přijme Irsko záchranný balíček v řeckém stylu?
  V pátek došlo k poměrně nervóznímu obchodování s EUR v centru pozornosti. Zprávy o tom, že Ir...
• Příjmy domácností omezuje vysoká inflace
  Růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat na konci loňského roku výrazně zpomalil. V meziročním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí činil 4,0 % po 5,7 % ve čtvrtletí třetím. Důvodem zpomalení meziročního růstu byl především efekt vysoké srovnávací základny mezd ve zdravotnictví, které byly v posledním čtvrtletí roku 2020 podpořeny prvním kolem mimořádných odměn za nasazení v době covidu. V důsledku toho zde průměrná mzda klesla meziročně o 8,1 %.
• Příjmy domácností omezuje vysoká inflace
  Růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat na konci loňského roku výrazně zpomalil. V meziročním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí činil 4,0 % po 5,7 % ve čtvrtletí třetím. Důvodem zpomalení meziročního růstu byl především efekt vysoké srovnávací základny mezd ve zdravotnictví, které byly v posledním čtvrtletí roku 2020 podpořeny mimořádnými odměnami za nasazení v době covidu.
• Příjmy domácností rostou, polepšily si i firmy
  Finální odhad růstu HDP za třetí čtvrtletí potvrdil, že česká ekonomika postupně zpomaluje. Mezičtvrtletní růst byl potvrzen na úrovni 0,4 %, ve srovnání s 0,6 % za druhé čtvrtletí. V meziročním srovnání dynamika dosáhla 2,5 %.
• Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
  Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
• Příjmy Ruska z vývozu ropy a plynu podle IEA v lednu klesly téměř o 40 procent
  Příjmy Ruské federace z vývozu ropy a plynu v lednu meziročně klesly o 38 procent na 18,5 miliardy dolarů (409 miliard Kč), uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Výnosy exportu, který je pro Moskvu nejlukrativnější, stlačily západní sankce a cenové stropy zavedené kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Loňský leden byl posledním měsícem před invazí.
• Příjmy Ruska z vývozu ropy za dva týdny klesly o 1 miliardu USD
  Příjmy Ruska z vývozu ropy kvůli znečištění suroviny v ropovodu Družba za první dva týdny měsíce května klesly asi o jednu miliardu dolarů (23,1 miliardy Kč). Vyplývá to z propočtů agentury Reuters. Ropné firmy Total a Eni podle informovaných zdrojů zastavily platby za kontaminovanou ropu, kterou jí prodávají ruské firmy a oznámily, že platby obnoví, až se dohodnou na kompenzacích.
• Příjmy Rusů poklesly nejvíce od roku 1999
  Peněžní příjmy Rusů v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně poklesly o osm procent, uvedl list Kommersant s odvoláním na údaje zveřejněné ruským statistickým úřadem Rosstat. Naposledy se příjmy Rusů ztenčily ještě více - o deset procent - jen v roce 1999, připomněl.
• Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
  Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
• Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu
  Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.
• Příklon Evropy k pravici příliš nepomůže nezaměstnaným ani růstu ekonomiky
  Zastánci společného evropského velkoprojektu to měli přes víkend opravdu těžké a marně hledali argumenty mluvící ve pr...