Rozbřesk: Inflace se opět přiblížila třem procentům
Nová inflační prognóza založená na novém modelu centrální banky včera prošla prvním testem v podobě červencové inflace. Zatímco bankovní rada na svém zasedání před necelými dvěma týdny konstatovala, že prognóza je na horizontu měnové politiky mírně protiinflační, aktuální inflace už podle komentáře ČNB představuje „lehké proinflační riziko“ aktuální prognózy. Inflace totiž skončila dvě desetiny procentního bodu nad očekáváním centrální banky a dostala se tak až téměř na samotnou horní hranici tolerančního intervalu, a navíc ještě v důsledku růstu jádrové inflace, která už třetí měsíc za sebou roste a aktuálně dosahuje 2,8 %. A nahoru přitom míří i další cenové sub-indexy, které centrální banka sleduje, ať už jde o měnově-politickou inflaci (3,0 %) nebo čistou inflaci (2,7 %).
Inflační tlaky v české ekonomice tedy zatím nepolevují a vzhledem k tomu, že za inflací stojí především rostoucí náklady na bydlení, ani hned tak nezmizí. Nejde přitom pouze o tržní nájemné, ale i o rostoucí ceny energií, z nichž třeba ta elektrická je aktuálně o více než 10 % dražší než loni. Nahoru přitom míří i ceny plynu, tepla, vody. A v neposlední řadě nelze zapomenout ani na tzv. imputované nájemné, které představuje téměř desetinu spotřebitelského koše a které vlastně přímo vnáší do inflace tržní ceny nových bytů a rodinných domů, náklady na rekonstrukce atp. Bez obratu na realitním trhu není tedy útlum inflačních tlaků spojených s bydlením příliš pravděpodobný. Zvlášť když se obrat nedá v důsledku „zeleného“ úsilí předpokládat ani na energetických trzích.
S vyšší inflací tak musíme počítat i v dalších měsících. Bude se i nadále pohybovat v horní polovině tolerančního intervalu ČNB a tendenci klesat nebude mít nejspíše ani v první polovině příštího roku, kdy má navíc dojít k radikálnímu zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Návrat k cíli je tak pravděpodobný možná až na přelomu roku 2020, a proto ČNB rozhodně není pod tlakem cokoliv v nejbližším období dělat, byť si možná finanční trhy myslí cokoliv jiného. Tak razantní snižování sazeb, jak jej naznačují implicitní sazby, by bylo možné odůvodnit snad jen takovou pohromou, jaká přišla na podzim 2008. A to v tuto chvíli rozhodně nehrozí.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna se i v průběhu včerejška držela nad hranicí 25,80 EUR/CZK a postupně dál ztrácela. Ve srovnání s prognózou, nad níž se centrální bankéři rozhodují, byla asi o 1,5 procenta slabší. Je vidět, že jí i nadále nesvědčí napětí na zahraničních finančních trzích a vlastně ji včera nepomohla ani vyšší červencová inflace. Je docela zajímavé, že i když koruna slábne, dluhopisové výnosy zůstávají extrémně nízko, nebo dokonce občas ještě dále klesají. Zahraniční investoři tedy z ČR neutíkají a dál zvyšují svoje pozice na bondovém trhu, kde už představují největší investorskou skupinu.
Zahraniční forex
Americký dolar pokračuje v přešlapování na místě v okolí 1,12 EUR/USD. Narůstající globální nejistota a pády akcií na jedné straně hrají bezpečnému dolaru do karet, na druhé straně má americký Fed na globálním hřišti zdaleka největší prostor k uvolňování měnové politiky. I proto je eurodolar stabilní a nepřekvapí, že japonský jen je vůči dolaru poblíž sedmiměsíčních maxim.
Ropa
Ropa Brent se obchoduje v těsné blízkosti 58 USD/barel, kde vyčkává na dnešní předběžná čísla k americkým zásobám z dílny API. Včera zveřejněná data k těžbě břidlicové ropy ve Spojených státech od EIA trhem příliš nerezonovala, třebaže naznačila pokračující expanzi domácí těžby. V kombinaci se slábnoucí poptávkovou po ropě se tak ještě zvýší tlak na tandem OPEC a Rusko, aby snížil těžbu nad rámec současné dohody (1,2 mil. barelů denně). V opačném případě by totiž producentské státy riskovaly nepříznivou cenovou reakci.
Čtěte více
-
Rozbřesk: Inflace brzdí Fed
Včera zveřejněná data o růstu výrobních cen ve Spojených státech zapadají do scénáře, který předpokládá, že už v červnu se Fed rozhodne znovu zvýšit své úrokové sazby. Finanční trhy s tímto krokem počítají už v podstatě na 100 % a s vysokou pravděpodobností započítávají pro letošek ještě jedno zpřísnění měnové politiky. Nakonec proč ne, když obrázek americké ekonomiky vypadá vcelku příznivě. Zvlášť, když se podíváme na trh práce, kde soustavně klesá počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti nebo na samotnou míru nezaměstnanosti, která poklesla pod dlouhodobý průměr, respektive pod úroveň tzv. přirozené míry. -
Rozbřesk: Inflace - další díl do skládačky “růst českých sazeb?
Srpnová inflace půl procentního bodu nad cílem by pro ČNB neměla být velké překvapení. Dál se naplňuje srpnová prognóza, která počítá s tím, že především kvůli dražším potravinám zůstane inflace v nejbližších měsících nad cílem a spadne k němu až na začátku příštího roku. -
Rozbřesk: Inflace dává ČNB argumenty pro růst sazeb
Inflace se po krátké přestávce opět vrátila do těsné blízkosti prognózy centrální banky, která tak může spokojeně konstatovat naplňování prognózy a pokračovat v normalizaci úrokových sazeb. Když k tomu připočteme fakt, že nahoru zamířila měnově-politická inflace i korigovaná inflace bez pohonných hmot označovaná někdy za jádrovou inflaci, nemusí centrální banka s dalším – letos už čtvrtým zvýšením úrokových sazeb – opravdu otálet. Nakonec jasné jestřábí poselství, byť ne celé bankovní rady, zaznělo už několikrát, takže trh by na zářijový růst sazeb připraven být měl. -
Rozbřesk: Inflace dodává ECB argument k akci
V ECB v tento čas nejspíše vrcholí práce na přípravě podzimního překvapení, jehož cílem má být další uvolnění měnové politiky v podobě ještě nižších záporných úrokových sazeb a dalšího kola kvantitativního uvolňování. Připravuje tak plán, jak již tak lehce dostupná eura učinit ještě dostupnějšími. Cynik by asi řekl, jak učinit dluhopisy a fyzická aktiva ještě dražšími, vládní zadlužování ještě výhodnějším, euro ještě slabším atp. -
Rozbřesk: Inflace leze dále nad cíl ČNB, ale výnosová křivka zplošťuje. Větří snad trh recesi?
Dnes po ránu zapomeňte na lehké letní čtení - budeme se totiž věnovat náročnějšímu tématu, a tím nebude nic jiného než fenomén zplošťování korunové výnosové křivky. -
Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas
Máme za sebou poslední významné číslo před posledním letošním zasedáním bankovní rady ČNB. A dopadlo přesně podle očekávání. Inflace poklesla z pětiletého maxima (2,9 %) na aktuálních 2,6 % i díky tomu, že začal fungovat vysoký srovnávací základ z loňského roku. A z maxim ustupují i další inflační indexy, kterým centrální banka věnuje pozornost, ať už jde o čistou inflaci (3,1 %), jádrovou inflaci (2,6 %) nebo měnově politickou inflaci (2,7 %). -
Rozbřesk: Inflace na rychlém ústupu, vláda narýsovala jízdní řád pro rozvolňování karantény
Chod české ekonomiky budou ještě dva měsíce (přesněji do 8. června) ovlivňovat vládní regulace. Až v tomto termínu, pokud vše půjde dobře, se budou moci uvolnit poslední služby, tedy hotely a restaurace, obchody nad 1000 metrů čtverečních (které nejsou v nákupních centrech), taxislužby, divadla apod. Ale ani to nebude znamenat úplný návrat do před korona-krizových podmínek, protože například hromadné kulturní akce zůstanou i nadále zapovězeny. Velkou neznámou navíc zůstává návrat běžného režimu na české hranice, a tedy i celkové uvolnění turistického ruchu. Budou to celkem tedy více než tři měsíce fungování ekonomiky v omezeném režimu, který se nepochybně výrazně projeví na jejím výkonu. -
Rozbřesk: Inflace oživí debatu o zvýšení úrokových sazeb
Na jedné straně zpomalující ekonomika a přetrvávající vnější rizika a nejistoty, na straně druhé nejvyšší inflace za posledních sedm let. Asi tak se dají shrnout hlavní vstupy do debaty, v rámci které bude bankovní rada ČNB už příští čtvrtek rozhodovat o úrokových sazbách. Opět se bude muset postavit čelem k vlastní prognóze předpokládající v krátkém čase dvojí zvýšení sazeb a následně jejich téměř trojí pokles, a rozhodnout se tak pro aktivismus, či pokračování stability. -
Rozbřesk: Inflace porazila trh i ČNB
Lednová inflace vždy patří mezi nejsledovanější ukazatele už proto, že do jisté míry nastavuje laťku pro další měsíce. V tuto dobu obvykle dochází k rozsáhlejším úpravám regulovaných cen, zvyšují se nájmy a obecně právě začátek roku vybízí ke změně ceníků. Je to i asi nejhůře odhadnutelná hodnota inflace v průběhu celého roku, když si uvědomíme, kolik tisíc cen za sebou skrývá položka nájemného, z kolika set cen vychází energie a desítek plyn. Není proto divné, když se lednovou inflaci nepodaří přesně odhadnout. -
Rozbřesk: Inflace se odpoutala od horní hranice tolerančního pásma ČNB
Na výsost spokojená může být centrální banka s vývojem inflace v dubnu. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil ze tří procent na 2,8 % a byl tak o jednu desetinu procentního bodu pod nejnovější prognózou právě z dílny centrální banky. A dolů zamířila nejenom celková inflace cílovaná ČNB, ale i další indexy, kterým centrální bankéři věnují svoji pozornost. Korigovaná inflace alias jádrová inflace, která kulminovala na třech procentech už na začátku roku, nyní dosahuje 2,6 %, měnově-politická poklesla na 2,8 % a čistá dokonce už na 2,3 %. Všechny sledované cenové indexy tak už mají kulminaci za sebou a ČNB proto může svoji prognózu (alespoň prozatím) považovat za naplňující se. -
Rozbřesk: Inflace se vzdaluje od prognózy ČNB
Česká ekonomika prochází od začátku roku obdobím desinflace. Zatímco po celý minulý rok se inflace nacházela bezpečně nad cílem centrální banky, od začátku roku začal růst spotřebitelských cen výrazně zpomalovat. Dokonce mnohem rychleji, než předpokládala ČNB i finanční trhy a inflace se dostala dokonce pod cílovou hodnotu dvou procent. Březnová data, která přijdou na řadu dnes, tento trend nejspíše opět potvrdí a odchylka od poslední prognózy ČNB se může zvýšit dokonce na půl procentního bodu. -
Rozbřesk: Inflace stále nad prognózou ČNB, výprodej dluhopisů pokračuje
Zatímco ECB má starost, jak nabudit inflaci v eurozóně a uvažuje o ještě nižších záporných sazbách a novém kole kvantitativního uvolňování, ČNB je v situaci přesně obrácené. Svoji hlavní úrokovou sazbu od konce kurzového režimu zvýšila už osmkrát, a přesto růst cen dál překonává stanovenou rychlost dvou procent, a to nejenom v případě celkové inflace, ale i té tzv. čisté, jádrové či měnově politické. Inflace přitom překonává nejen samotný cíl centrální banky, zaostává i její nejnovější prognóza. Aktuálně celkem o tři desetiny procentního bodu v případě celkové inflace, zatímco u měnově politické inflace se odchylka dostala už na čtyři desetiny procentního bodu. Česká inflace totiž v srpnu setrvala na předchozích 2,9 %, měnově politická na 3,0 %, zatímco čistá se zvýšila na 2,8 % a jádrová zkorigovala na 2,7 %. -
Rozbřesk: Inflace v závěru roku nepřekvapila
V posledním měsíci loňského roku se spotřebitelské ceny podle očekávání zvýšily jen o 0,1 %. Na jedné straně si spotřebitelé opět připlatili za potraviny, na straně druhé něco málo ušetřili na oblečení a obuvi. Před svátky rovněž na chvíli zlevnil alkohol, avšak dá se předpokládat, že šlo jen o dočasný krok obchodů k podpoře prodeje před svátky. -
Rozbřesk: Inflace zůstala nad cílem
Dnešní čísla ukázala, že inflace i v červenci zůstala nad cílem centrální banky. Pro korunu to ale nebude pravděpodobně žádné vítězství. Šance na další růst sazeb v dohledné době zůstanou i po inflačních číslech nízké. Poslední prognóza centrální banky je totiž sama o sobě relativně optimistická jak ohledně inflace, tak především ohledně růstu ekonomiky. Šance, že realita přinese ještě vyšší čísla, není tedy vysoká. -
Rozbřesk: Inflaci tlačí vzhůru stále více bydlení
Česká inflace kulminuje, nicméně na cílovou dvouprocentní hodnotu se zatím vracet nijak rychle nemusí. V říjnu se meziroční inflace sledovaná centrální bankou dostala na 2,9 %, což byla mimochodem její nejvyšší hodnota za posledních pět let. Vysoko zamířily i další inflační indexy, ať už měnově-politická inflace (3,0 %) nebo statistickým úřadem sledovaná inflace bez regulovaných cen a změn daní (3,3 %). Pouze tzv. korigovaná inflace bez pohonných hmot se usadila jednu desetinu procentního bodu pod zářijovým maximem. -
Rozbřesk – I přes spokojenost OPECu a spol. je na posouzení dodržování dohody producentů brzy
Máme za sebou první schůzku komise, jež by měla dohlížet na dodržování loňských dohod producentů ropy na omezení její těžby. Zástupci pěti států v čele s předsedajícím Katarem se shodli na tom, že vše prozatím probíhá podle plánu. -
Rozbřesk: Írán vrací úder a útočí na americké základny. Ropa a zlato zdražují
Bezpečnostní situace na Blízkém východě se v průběhu včerejší noci opět výrazně zhoršila v reakci na íránský raketový útok proti americkým vojenským základnám v Iráku. Ten přišel jako odplata za zabití elitního generála Sulejmáního a na globálních trzích se okamžitě projevil nárůstem nejistoty a útěkem do bezpečných přístavů (cena zlata je tak například nejvýše od roku 2013). Prudkým růstem o více než pět procent reagovala na útok také ropa, aby dnes ráno část zisků odmazala a vrátila se zpět pod 70 USD/barel. -
Rozbřesk: Itálie straší trhy trojnásobným deficitem rozpočtu
Italská vláda představila v hrubých obrysech své první představy o rozpočtu na příští rok. A není to pěkné čtení. Italský desetiletý výnos vyskočil v reakci jako bodnutý včelou k 3,26 % a i když se později trochu uklidnil, vstup do nového týdne pravděpodobně bude velice nervózní. -
Rozbřesk: Itálie v novém kabátě - přehled hlavních “třecích ploch”
Vzestup italských anti-evropských stran není pro Brusel ničím příjemným. V nejbližších kvartálech může přinést EU problém hned v několika rovinách: -
Rozbřesk: Itálie v pasti pravidel?
Rostoucí napětí mezi Itálií a Bruselem ohledně italského rozpočtu na příští rok trhům sice klidu nepřidá, v mezičase může dokonce pobavit, nicméně s jakým rozpočtem bude nakonec Itálie hospodařit, se zatím neví. Stejně tak není jisté, jestli tato druhá nejzadluženější země dostane pokutu v případě, že bude trvat dál na svém a rozpočtové úsilí nenasměřuje tak, aby uspokojila požadavky Bruselu. Jedno je téměř jisté, že pokud půjde dál svou cestou a třeba ani žádnou penalizaci ze strany EU nevyfasuje, tak ji nakonec mohou potrestat právě finanční trhy. Někdo totiž naplánovaný schodek rozpočtů profinancovat nakonec bude muset. A je téměř jisté, že to nebude ECB, která hodlá už velmi brzy ukončit program kvantitativního uvolňování. Díky němu už ve své bilanci na konci září držela dluhopisy za více než 2 biliony eur, z nichž necelých 362 mld. eur tvoří italské dluhopisy. Mají sice průměrnou splatnost 7,6 let, nicméně přijde doba, kdy některé budou splatné, a ECB bude zvažovat, zda za získané peníze reinvestovat znovu do italských papírů.
