Ekonomické školy v historii a co si z nich má odnést dnešní investor?

Ekonomie je sociální věda, která studuje výrobu, distribuci a spotřebu zboží a služeb. Pojem je odvozen z řeckého slova oikonomia, které se dá volně přeložit jako „vedení domácnosti“. Právě v antickém Řecku můžeme dohledat počátek rozvoje uceleného ekonomického myšlení.

Ekonomie prošla během historie nespočetnými proměnami a její evoluce šla zpravidla ruku v ruce s celkovým vývojem sociálního uspořádání společnosti.

V dnešním článku si rozebereme naprosté základy několika nejznámějších ekonomických škol, které pak více do hloubky probere známý český ekonom Pavel Kohout ve svém webináři, který proběhne 26.3.2019.

 

V dnešním článku se dočtete:

1. Klasická škola
2. Marxismus
3. Keynesiánství
4. Monetarismus
5. Co si z ekonomických škol odnést do praxe?

 

Klasická škola

Klasická ekonomie je škola myšlení v ekonomice, která vzkvétala primárně v Británii koncem 18. století a v první polovině 19. století. Hlavními mysliteli jsou Adam Smith (1723-1790), Jean-Baptiste Say (1767-1832), David Ricardo (1772-1822), Thomas Robert Malthus (1766-1834) a John Stuart Mill (1806-1873). Teorie klasické školy chápe tržní ekonomiky jako samoregulační systémy řízené přirozenými zákony výroby a obchodu (tzv. neviditelná ruka trhu).

Tento termín použil ve své knize Bohatství národů Adam Smith. Toto dílo je považováno za začátek klasické ekonomie. Základní teze Smithovi knihy říká, že bohatství národa je určeno národním příjmem, který je založen na práci obyvatel, organizované efektivně dělby práce a využitím tzv. akumulovaného kapitálu, což je pojem, který se stal jedním z ústředních výrazů tohoto směru.

Klasičtí ekonomové byli pragmatičtí liberálové, kteří obhajovali svobodu trhu a roli státu definovali jako prostředek k distribuci obecného dobra. Smith uznal, že existují oblasti, kde trh neslouží nejlepším způsobem společnému zájmu. Prohlásil, že větší část nákladů na podporu společného dobra by měli nést ti, kteří je mohou nejlépe poskytnout. Opakovaně varoval před nebezpečím monopolu a zdůrazňoval význam konkurence. Z hlediska mezinárodního obchodu byli klasičtí ekonomové obhájci volného obchodu, čímž se odlišovali od jejich předchůdců, kteří obhajovali protekcionismus.

Označení Smitha, Ricarda a dalších dřívějších ekonomů jako „klasických“ vymyslel Karl Marx. Tímto pojmem chtěl odlišit ekonomické velikány od slovy Karla Marxe „jejich vulgárních nástupců“.

Marxismus

Marxistická ekonomická škola, odkazuje na heterodoxní školu ekonomického myšlení. Její základy můžeme nalézt v kritice klasické politické ekonomie v díle Karla Marxe (1818-1883) a Friedricha Engelse (1820-1895). Tento ekonomický směr odkazuje na několik různých teorií a zahrnuje rozmanité myšlenkové školy, které jsou však občas vzájemně protichůdné. V mnoha případech se tento směr používá k doplnění jiných ekonomických přístupů.

Marxistická ekonomie se různými způsoby zabývá analýzou krize kapitalismu, rolí a distribucí nadbytečného produktu a nadhodnoty v různých typech ekonomických systémů. Dále se zabývá povahou a původem ekonomické hodnoty, procesem ekonomické evoluce a dopadem třídního boje na ekonomické a politické procesy.

Marxistická ekonomie se zejména v akademické sféře odlišuje od marxismu jako politické ideologie. Stejně tak jako se odlišují normativní aspekty marxistického myšlení od názoru, že Marxův původní přístup k porozumění ekonomice a ekonomickému rozvoji je intelektuálně nezávislý na Marxově vlastní obhajobě revolučního socialismu.

Ačkoli marxistická škola je považována za heterodoxní, myšlenky, které vyšly z jejího pojetí ekonomie, přispěly k pochopení globální ekonomiky ze strany hlavního proudu. Jedná se zejména o teze související s akumulací kapitálu a hospodářskými cykly.

Marxův magnus opus v politické ekonomii bylo dílo Das Kapital, které je složeno ze 3 knih, z nichž 2 publikoval Friedrich Engels až po Marxově smrti.

Keynesiánství

Keynesiánská ekonomie je souhrn makroekonomických teorií, zabývajících se vlivem agregátní poptávky (celkové poptávky v ekonomice) na ekonomický výkon. V keynesiánském pohledu se souhrnná poptávka nemusí nutně rovnat produktivní kapacitě ekonomiky. Místo toho je ovlivňována řadou faktorů a někdy se chová chybně, čímž ovlivňuje produkci, zaměstnanost a inflaci.

Keynesiánská škola vznikla po velké recesi ve 30. letech 20. století. V roce 1936 její principy popsal John Maynard Keynes (1883-1946) v knize Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Keynesiánští ekonomové v zásadě tvrdí, že agregovaná poptávka je nestabilní. To znamená, že tržní ekonomika bude často zažívat horší makroekonomické výsledky ve formě ekonomických recesí (nízká poptávka) a naopak lepší makroekonomické výsledky ve formě ekonomických inflací (vysoká poptávka).

Dopady hospodářských cyklů mohou být zmírněny reakcemi hospodářské politiky. Zejména opatření měnové politiky centrální banky a fiskální politiky vlády mohou pomoci stabilizovat produkce v průběhu hospodářského cyklu. Keynesiánství obecně obhajuje tržní hospodářství – převážně soukromý sektor. Nicméně ospravedlňuje zásahy státu do veřejné ekonomické sféry – zejména vládní intervence během období recese a deprese.

Monetarismus

Monetarismus je myšlenková škola v měnové ekonomii, která zdůrazňuje úlohu vlád v kontrole množství peněz v oběhu. Monetaristická teorie tvrdí, že změny v peněžní zásobě mají v krátkodobém horizontu zásadní vliv na národní produkci a na cenové hladiny v dlouhodobém horizontu. Monetaristé tvrdí, že cíle měnové politiky jsou nejlépe splněny spíše zaměřením státu na růst peněžní zásoby než zapojením do měnové politiky.

Monetarismus je dnes hlavně spojován s prací Miltona Friedmana (1912-2006), jenž patřil do generace ekonomů, která nejprve přijala keynesiánskou ekonomii, aby posléze kritizovala Keynesovu teorii boje proti hospodářským poklesům pomocí fiskální politiky (vládních výdajů).

Friedman spolu s Annou Schwartzovou (1915-2012) napsali vlivnou studii, Měnová historie Spojených států, 1867 – 1960, kde poznamenali, že “inflace je vždy a všude peněžní jev”.

Přestože Friedman nesouhlasil s existencí federálních rezerv, obhajoval politiku centrální banky zaměřenou na udržení růstu peněžní zásoby v míře úměrné růstu produktivity a poptávky po zboží.

Co si z ekonomických škol odnést do praxe?

Jak se popsané myšlenkové směry přetavily do praxe a jaký měli a mají vliv na současnou společnost? Nejen o tom bude mluvit uznávaný ekonom Pavel Kohout ve svém webináři pořádaného ve spolupráci s LYNX. Na webinář se můžete přihlásit zde nebo tlačítkem níže.

Tip na LYNX Webinář

V úterý 26.3 vysíláme webinář s názvem: „Ekonomické školy a investiční praxe„, kterým vás provede Pavel Kohout

Přihlásit se na webinář

The post Ekonomické školy v historii a co si z nich má odnést dnešní investor? appeared first on LYNX Czech Republic.

Čtěte více

• Ekonomické mistrovství světa 2018 vyhrává Island
  V Saxo Bank samozřejmě sledujeme jak mistrovství ve fotbale, tak i události ve světě ekonomiky a financí. Proto hodláme zveřejnit řadu článků na toto téma. Peter Garnry, vedoucí kapitálové strategie v Saxo Bank už oznámil vítěze na akciových trzích: je to prý Kolumbie. Pro ekonomický šampionát jsme vytvořili matici zahrnující faktory, které předpovídají jednotlivé výsledky skupin a nakonec i celkového vítěze. A tím je Island.
• Ekonomické následky pandemie mohou znovu poslat dolů akcie finančních institucí
  Druhá a případně další vlny pandemie se zdají být nevyhnutelné. Ale otázka, zda tyto vlny budou provázet další pády akciových trhů, jako tomu bylo v březnu, nemá zdaleka tak jasnou odpověď. Podle dopadů první vlny se dá předpokládat možný další pokles firem "v první linii" - jako jsou odvětví dopravy, kultury, turismu, ale také prodej zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou auta.
• Ekonomické nerovnosti komplikují špičkovou ropnou diplomacii
  Bohatí producenti jako Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty nadále požadují ceny ropy kolem 80 dolarů za barel, aby vyrovnali své rozpočty a vlastnili velké devizové rezervy anebo státní investiční fondy na tlumení ekonomických šoků. „Slabší“ členové, včetně Iráku, Nigérie, mají méně ekonomických rezerv a jsou zranitelnější vůči nízkým cenám. Rusko může lépe absorbovat ropné šoky než jeho arabští spojenci v Perském zálivu díky flexibilnímu výměnnému kurzu k americkému dolaru.
• Ekonomické oživení v USA podpořilo dolar
  Pondělí bylo ve znamení zveřejnění indexů nákupních manažerů z průmyslu za listopad. Souhrnný index PMI za eurozónu...
• Ekonomické predikce Wells Fargo na rok 2023
  Banka Wells Fargo očekává, že Fed do března 2023 zvýší úrokové sazby na úroveň mezi 5,00 % a 5,25 %. Analytici banky navíc předpokládají, že inflace měřená indexem spotřebitelských cen ve Spojených státech v příštím roce klesne a bude se pohybovat kolem 3,8 %. Podle banky bude mít restriktivní měnová politika Federálního rezervního systému v roce 2023 viditelný a zamýšlený efekt snížení inflace na úkor zpomalení hospodářského růstu USA. 
• Ekonomické sankce Rusko „až tak moc nezabolely,“ říká exministr financí USA. Čína loni schválila výstavbu tolika uhelných elektráren, že jejich výkon odpovídá výkonu všech elektráren v Británii
  Čína masivně navyšuje své investice do uhelné energetiky. Jen loni zečtyřnásobila počet povolení k výstavbě nových uhelných elektráren. Za jediný rok tak schválila vybudování uhelných elektráren o instalovaném výkonu, který odpovídá výkonu všech elektráren v Británii dohromady. Vyplývá to z výpočtu agentury Bloomberg.
• Ekonomické sdružení ASEAN z jednání vyloučilo vůdce barmské junty
  Na summit Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), který se bude konat tento měsíc, bude pozván pouze nepolitický zástupce Barmy. Informoval o tom dnes ostrovní sultanát Brunej, jeden z deseti členských států a nynější předseda bloku. Ekonomické sdružení tak na vedlejší kolej bezprecedentně odsunulo vůdce barmské junty, napsala agentura AP. Barmská vláda proti kroku ASEAN protestovala a uvedla, že je z něj zklamaná.
• Ekonomické Spojené státy vs. ekologická Evropská unie
  „Zatímco ve Spojených státech je více nasloucháno ekonomům, v Evropské unii začínají mít hlavní slovo ekologové. To do budoucna může mít negativní vliv na evropské hospodářství a v konečném důsledku se může snížit význam Evropské unie v rámci světa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Ekonomické sympozium: Yellenová může přitvrdit
  K hlavním událostem dne patří vystoupení šéfky Fedu Yellenové na téma Trhy práce (16.00 SEČ) a prezidenta ECB Dragh...
• Ekonomické školy v historii
  Ekonomie je sociální věda, která studuje výrobu, distribuci a spotřebu zboží a služeb. Pojem je odvozen z řeckého slova oikonomia, které se dá volně přeložit jako „vedení domácnosti“. Právě v antickém Řecku můžeme dohledat počátek rozvoje uceleného ekonomického myšlení.
• Ekonomické uzavírky si v maloobchodu vybírají svou daň
  Říjnové tržby v maloobchodu byly podle očekávání zatíženy zavedením vládních restriktivních opatření. Nicméně meziroční pokles tržeb byl nižší, než jsme předpokládali my i trh. Vyjma prodeje automobilů tržby poklesly meziročně o 0,9 % (září +0,4 %). Po zahrnutí prodeje vozidel tržby meziročně poklesly o 4,0 %. Zářijový výsledek byl ČSÚ revidován směrem nahoru, konkrétně z -2,8 % na -2,5 %.
• Ekonomické varování z Německa
  Z mezičtvrtletních výsledků německé ekonomiky, které byly zveřejněny ve čtvrtek, nesrší příliš velký optimismus. Již zmíněné výsledky růstu HDP jedné z největších ekonomik Eurozóny, skončily mírně pod očekáváním.
• Ekonomické výhledy: Ekonomika dýchá, vyhráno však nemá
  České hospodářství roste: Ekonomika si sáhla na dno v průběhu druhého čtvrtletí a od té doby roste. Skutečnost za druhé čtvrtletí by mohla být lepší, než se původně čekalo. Růst v dalších kvartálech naopak čekáme pozvolnější. V souhrnu by se ale ekonomika mohla vrátit na předkrizovou úroveň již koncem roku 2021.
• Ekonomické výhledy: Jestřábi se vrací
  Ekonomika na prahu rychlé expanze: Česká ekonomika se pravděpodobně v letošním druhém čtvrtletí odrazí k růstu. Ten bude v dalších čtvrtletích zrychlovat.
• Ekonomické výhledy: Na cestě ze slzavého údolí
  Ekonomika čeká na vakcínu: Česká ekonomika se letos za pomoci imunizace obyvatelstva a hospodářskopolitických stimulů vrátí k růstu. Dosažení předkrizové hodnoty HDP se přiblížilo do roku 2022.
• Ekonomické výhledy společnosti Adobe přispěly k posílení akcií AI
  Zveřejněné hospodářské výsledky Adobe za 2. čtvrtletí měly být testem rostoucích cen akcií umělé inteligence (AI), a jelikož překonaly očekávání a zároveň firma zvýšila výhledy na tento fiskální rok, dostal trh přesně to, v co doufal. Ovšem i když se výhledy Adobe mírně zlepšily, v tomto okamžiku se do nich dopady nových generativních funkcí AI na tempo růstu promítají jen mírně. Také data z Google Trends naznačují, že počáteční nadšení z AI oproti dubnu ochladlo.
• Ekonomické výhledy: Stop viru, návrat k normálu
  České hospodářství se zotavuje: Po uvolnění restrikcí ekonomika začíná rychle růst. Aktivita ve většině případů naváže na předchozí ekonomické vazby. Ne vždy to ale bude možné. Návrat na před-pandemickou úroveň HDP čekáme až v roce 2022. Prognózy zůstávají silně nejisté a nejbližší měsíce odhalí, jaké hodnoty byly či nebyly nenávratně ztraceny.
• Ekonomický a korporátní kalendář: Bankovní svátek v Číně, USA a Kanadě 💡 (16.02.2026)
  Za necelých 15 minut začne hotovostní seance na evropských trzích. Futures kontrakty naznačují, že na otevření mohou převládat mírné zisky. Německý DE40 aktuálně posiluje o 0,26 %, zatímco francouzský CAC40 roste téměř o 0,24 %. Kalendář pro dnešní seanci nebude příliš nabitý a bude obsahovat pouze sekundární makrodata. Nejdůležitější údaje jsou uvedeny níže:
• Ekonomický a tržní výhled XTB pro rok 2026: 10 tezí a 3 černé labutě
  Rok 2026 nebude o jednom velkém příběhu. Spíš o tom, který ze scénářů převáží. V novém ekonomickém a tržním výhledu XTB rozebíráme deset tezí, které mohou rozhodovat o směru akcií, měn i komodit. A na závěr přidáváme černé labutě: málo pravděpodobné události s potenciálně velkým dopadem. Celý výhled je k dispozici na našem youtube kanále zde: https://www.youtube.com/watch?v=nLM1FwC3jyQ&t=2665s
• Ekonomicky je Česko stále dost svobodné. Opravdu?
  Česká republika dosáhla v nejnovějším vydání indexu ekonomické svobody druhého nejlepšího umístění v historii. Zatímco v roce 1990 obsadilo tehdejší Československo 101. příčku, za více než čtvrtstoletí nástupnická Česká republika přeskočila takřka osmdesátku zemí a loni se ocitla 22. místě. Letos si to trochu pokazila, neboť sestoupila na 25. místo. Nutno ale vzít v potaz, že na body si oproti loňsku polepšila, jen to tři země zvládly ještě výrazněji natolik, že ji přeskočily. Na druhou stranu, zveřejněná data jsou vždy o dva roky zpožděná, takže ta loňská byla za rok 2017 a letošní zase za rok 2018. Česko si však nesporně polepšilo v celém končícím desetiletí, jelikož třeba v roce 2010 obsadilo až 52. pozici.