Jak velký vliv má politika na akciový trh? 

Politika a finance jsou bezpochyby velmi úzce propojené pojmy, které se navzájem velmi ovlivňují. Významné politické události mohou během krátké doby vyvolat rozruch ve společnosti, který se následně reflektuje určitým způsobem do finančních trhů. Přesto z dlouhodobého hlediska má většina politických vlivů dopad pouze na dotčenou ekonomiku, které se bezprostředně týkaly.

Tvůrci měnové politiky v čele s ECB, FED a Bank of Japan mají na akciový trh mimořádný vliv, což bylo zřetelně vidět v nedávné minulosti.

Rozeberme si nyní podrobněji všechny tyto politické vlivy. Jakým způsobem mohou centrální banky hýbat finančními trhy ke svému obrazu? A jak se mohou investoři poučit z minulosti?

Témata, která jsou popsána v tomto článku

• Co přesně jsou centrální banky a jak ovlivňují světovou ekonomiku?
• Jaké jsou hlavní politické vlivy?
• Nedávné politické události s velkými dopady

Co přesně jsou centrální banky a jak ovlivňují světovou ekonomiku?

Centrální banka je instituce, která mimo jiné provádí měnovou politiku, podporuje platební transakce a dohlíží na finanční instituce. Nejznámějšími jsou Evropská centrální banka (ECB), Federální rezervní banka (FED), Bank of England (BOE) a Bank of Japan (BOJ).

Pro investory je měnová politika centrální banky velmi důležitá. Tato politika se provádí za účelem zajištění cenové stability v regionu. Konkrétně to znamená, že centrální banka obecně usiluje o roční míru inflace okolo 2 %.

Příliš nízká inflace nebo dokonce deflace jsou pro ekonomiku špatnou zprávou, protože v tomto případě obecně spotřebitelé odkládají nákupy v naději, že ceny budou v budoucnu klesat. Příliš vysoká inflace také není žádoucí, protože vytváří obrovskou devalvaci měny, což může vést k panice mezi spotřebiteli.

Nejpoužívanějšími a nejdůležitějšími politickými nástroji jsou úrokové sazby centrální banky, které platí pro celou eurozónu:

• Refinanční sazba: Úroková míra, za kterou si úvěrové instituce vypůjčí peníze od ECB na jeden týden. Banky, které o půjčku žádají, musí proti penězům garantovat ECB zajištění (např. cennými papíry).
• Sazba mezní zápůjční facility: Úroková míra, za kterou si úvěrové instituce vypůjčují peníze od ECB na jeden den, přičemž tato úroková sazba obvykle stanovuje horní limit u krátkodobých úrokových sazeb peněžního trhu.

• Sazba depozitní facility: Úroková míra, za kterou banky mohou kdykoli vkládat jednodenní likvidity do centrální banky. Tato úroková sazba obvykle stanovuje spodní limit u krátkodobých úrokových sazeb peněžního trhu.

Jak lze vidět z výše uvedené definice, centrální banky mají přímý vliv na krátkodobé sazby peněžního trhu. Prostřednictvím těchto sazeb můžou centrální banky provádět jejich primární úkol, totiž zajistit cenovou stabilitu. V případě nízké inflace jsou tyto klíčové úrokové sazby obecně snižovány, a naopak se obecně navyšují v případě vysoké inflace.

K vyrovnání nízké inflace po poslední finanční krizi nestačilo ani snížení úrokových sazeb na 0 %. Centrální banky po celém světě zahájily rozsáhlé nákupní programy státních dluhopisů, aby dále stimulovaly hospodářství a zatraktivnily investice. Konečně cílem tohoto kvantitativního uvolňování (QE) je nakonec zvýšit inflační očekávání.

FED byla první velkou centrální bankou, která tento program zahájila a velmi brzy se přidalo mnoho dalším centrálních bank na celém světě. Mezitím FED začal znovu normalizovat měnovou politiku. Ostatní velcí hráči typu ECB a BoJ na tento krok však ještě nejsou připraveni, což v důsledku znamená, že stále pumpují každý měsíc miliardové objemy čerstvého kapitálu do oběhu.

Jaké jsou hlavní politické vlivy?

Investoři se v posledních letech často potýkali s politickými vlivy, které měly velký dopad na finanční trhy. V živé paměti máme významné politické události jako je Brexit, či vítězství Donalda Trumpa v prezidentské volbě USA.

V těchto situacích obvykle dochází ke krátkodobému krachu cen akcií, které se velmi rychle vrátí na předchozí hladinu. Tento pohyb je vcelku přirozený, protože ekonomické dopady podobných událostí se projeví až v dlouhodobém měřítku, a tudíž nenadálý a rychlý propad není logický.

Skutečnost, že tyto události mohou způsobit škody v dlouhodobém horizontu, je evidentní, avšak v tomto časovém měřítku v řádu měsíců a let bude cena akcií ovlivněna pozvolna a spíše než o jednorázový, signifikantní propad se jedná o nastavení budoucího trendu.

Geopolitické napětí může také mít velký dopad na ceny akcií po celém světě. V loňském létě to byl severokorejský vůdce Kim Jong-un, který způsobil paniku mezi investory. Dalším příkladem je stále eskalující konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem.

Co tedy tyto události znamenají pro ceny na akciovém trhu?

Takovéto geopolitické napětí má obecně negativní dopad na ceny. Vytváří rizikovou averzi mezi investory, což vyústí ve vznik „bezpečných útočišť“, což jsou tradičně například aktiva jako zlato, či švýcarský frank.

Zkušenosti z historie však ukazují, že v případě podobných lokálních konfliktů se dopady na světové trhy z nich vyplývající v průběhu konfliktu postupně zmenšují. Tento fakt můžeme ilustrovat na nedávné krizi ohledně raketových testů v Severní Koreji, které zpočátku způsobily na mezinárodní politické scéně obrovský šok. Dnes si drtivá většina investorů na tuto událost ani nevzpomene. Vývoj této krize a dopady s ní spojené zmizely do pozadí světových událostí.

Nedávné politické události s velkými dopady

Snížení úrokových sazeb na prakticky 0 % a související nákupní programy měly zásadně ovlivnit finanční trhy na celém světě. Vzhledem k nedostatku alternativ k dosažení výnosů se ceny akcií výrazně zvýšily. Také hodnota vládních dluhopisů se vyvíjela v duchu nízké úrokové sazby. Koneckonců, klesající výnos na dluhopisu logicky negativně koreluje s cenou dluhopisu.

Navzdory skutečnosti, že centrální banky čelí spoustě kritiky po celém světě, jejich nedávná politika měla řadu vedlejších pozitivních účinků. Například zlepšení situace na trhu s nemovitostmi, což vedlo ke zvýšení důvěry spotřebitelů a stimulaci hospodářské aktivity.

Analytici však varují před nadcházející hyperinflací a vznikem cenových bublin na finančních trzích.

Dosavadní inflační očekávání jsou stále pod požadovanou úrovní ECB. Posuzování bublin na finančních trzích je však mnohem složitější, než se na první pohled může zdát a velmi často si jich široká veřejnost všimne až těsně předtím, než cenová bublinka praskne.