Rozbřesk: Šéf Fedu říká, že sazby jsou nedaleko neutrálních úrovní

Čtěte více

• Rozbřesk: Střelba na Kapitolu trhy znejistěla, co si vezmou z rozbouřené americké politiky?
  Politický vývoj ve Spojených státech v posledních dnech naplňuje bohužel nejhorší obavy skeptiků. Odcházející prezident Donald Trump opakováním nepodložených tvrzení o “zfalšovaných” volbách, které odmítly zatím veškeré soudní instance v USA, mobilizoval své skalní přívržence, kteří včera napadli Kapitol, aby přerušili jmenování nového prezidenta Joea Bidena. Výsledkem byly zablokované účty prezidenta Trumpa na Twitteru a Facebooku a čtyři mrtví.
• Rozbřesk: Studené počasí žene cenu plynu znovu vzhůru
  Cena zemního plynu na evropském trhu se včera vyšplhala nad 150 EUR/MWh. Ještě před měsícem se přitom evropský plynový benchmark TTF obchodoval lehce pod 100 EUR/MWh, k čemuž významnou měrou přispěl neobvykle teplý nástup topné sezóny. Začátek prosince však již přinesl – pro toto období typické – nízké teploty, což se odráží i na vyšší spotřebě plynu.
• Rozbřesk: Svět po koronaviru - jak se vypořádat s monstrózními dluhy?
  Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.
• Rozbřesk: Svět se rozbil, co s tím? Odpověď se bude hledat v Jackson Hole
  Jak jest dobře známo, ekonomové mají rádi historky. Není proto divu, že asi nejsledovanější událost týdne je setkání zástupců centrálních bank v Jackson Hole. Sejdou se zde totiž lidé, kteří stojí na pomezí akademické sféry a praxe a jestli lze odněkud očekávat koncentrovaný proud nových, bádáním podpořených nápadů, myšlenek a vysvětlení, co že se to vlastně děje se světem, tak je to právě odtud!
• Rozbřesk: Sýrie zaměstnává ropný trh, ale ne na dlouho
  Na první pohled neintuitivní uvolnění napětí přinesl na ropný trh víkendový úder proti Sýrii, který byl reakcí Spojených států, Francie a Velké Británie na údajný chemický útok ve městě Dúma. Poté, co se jen v minulém týdnu zvýšila cena ropy Brent o více než 8 % až nad 72 USD/barel, vnímají totiž trhy tento raketový útok jako jednorázovou akci, tj. bez větších ambic zúčastněných zemí pouštět se do nákladného tažení proti režimu Bašára Asada, mocně podporovaného Ruskem a Íránem. A to samozřejmě tlumí napětí v celém – pro ropu klíčovém – regionu Blízkého východu.
• Rozbřesk: Šance Bidena rostou. Co to znamená pro trhy a korunu? Dnes ČNB
  Americké volební drama pokračuje. Korespondenční hlasy během včerejška výrazně posílily šance Joea Bidena. I když šance Donalda Trumpa jde na první pohled ke dnu, výsledek zatím není jednoznačný. Zbývá dopočítat čtyři státy a Joe Biden potřebuje získat ještě alespoň jeden “skalp”. Vede přitom pouze v Nevadě, kde je jeho náskok velice těsný. Pravděpodobně vydrží a nové korespondenční hlasy ho mohou ještě posílit v Pensylvánii nebo v Georgii. Po včerejším sčítacím veletoči však raději zůstáváme opatrní. Navíc bude trvat, než případné vítězství Joea Bidena armáda právníků Donalda Trumpa uzná.
• Rozbřesk: Šance na divoký brexit roste. Jak zranitelný je obchod ve střední Evropě?
  Čtvrteční návrat do Bruselu Therese Mayové závidí asi málokdo. Angela Merkelová sice “empaticky” podotkla, že se jí bude snažit pomoci. Těžko ovšem říct, jak by to mohla udělat. Stejně jako většina evropských politiků se s ní možná sejde, prohodí pár slov, ale na dohodnuté “rozvodové” smlouvě nic nezmění. Trhy proto mohou v nejbližších dnech víc a víc sázet na divoký brexit. A my jsme se podívali, které země ze střední a východní Evropy by výrazné zhoršení přístupu na britský trh nesly nejhůře.
• Rozbřesk: Šéf Fedu pod nebývalou politickou palbou. Trhy čekají na Jackson Hole
  Šéf Fedu Jeremy Powell je v posledních týdnech pod nebývalým politickým tlakem. Ve středu vyvrcholila twitterová palba Donalda Trumpa, ve které obvinil Powella z nedostatku vize a svedl na něj většinu problémů, se kterými se může potýkat v nejbližší době americká ekonomika. Současně mu navrhl, aby snížil úrokové sazby alespoň o jeden procentní bod a znovu rozjel politiku kvantitativního uvolňování.
• Rozbřesk: Šéf Fedu Powell si nemyslí, že americká ekonomika je v recesi. Data se dozvíme za pár hodin
  Fed nepřekvapil a zvýšil oficiální úrokové sazby o 75 bazických bodů a počítá s tím, že další zvýšení ještě přijdou tak, aby se oficiální sazba dostala na konci roku do intervalu 3-3,5 %. Co však nastane poté, není jisté a vše bude záviset na příchozích datech. Z tohoto pohledu budou dva následující reporty týkající se trhu práce a inflace velmi důležité, neboť zásadně ovlivní příští (zářijovou) prognózu Fedu, která trhu ukáže, nakolik je třeba politiku poslat do restriktivního teritoria.
• Rozbřesk: Šéf Fedu přikrmil růst výnosů, OPEC nepřestává škrtit trh s ropou
  Od začátku roku už uplynuly více než dva měsíce, avšak tvrdých dat z české nebo evropské ekonomiky je zatím pomálu. K dispozici byly zatím jen soft ukazatele v podobě podnikatelských nebo spotřebitelských nálad, které potvrzovaly dobrou kondici průmyslu a vedle toho velmi slabá nebo dokonce chmurná očekávání spotřebitelů. Jedním z mála tvrdých čísel tak prozatím zůstává nezaměstnanost, která v úvodu roku v ČR dál mírně vzrostla.
• Rozbřesk: Šéfka ECB správně varuje před přílišným optimismem spojovaným s vakcínou
  Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová včera včera tlumila naděje spojované s vakcínou a její slova nelze než podepsat. "Ačkoli nejnovější zprávy ohledně vakcíny vypadají povzbudivě, stále můžeme čelit opakujícím se cyklům zrychlování šíření viru a zpřísňování restriktivních opatření, dokud nedosáhneme všeobecné imunity…, ... hospodářské oživení tak nemusí být lineární, ale spíše nestabilní, přerušované a závislé na tempu distribuce vakcíny," uvedla Lagardeová.
• Rozbřesk: Šéf německé Bundesbanky proti krizovému fondu eurozóny
  Šéf německé Bundesbanky varuje před vytvořením nového krizového fondu eurozóny. Žhavý kandidát na post nového šéfa ECB se tak opět názorově rozchází s dnešním prezidentem centrální banky Mariem Draghim, který plány společného sdílení rozpočtových rizik podporuje. Co Jensi Weidmannovi vadí? Především to, že členské státy chtějí převést na Brusel pouze zodpovědnost za častokrát nezodpovědná rozpočtová rozhodnutí národních vlád. Rozpočtové pravomoci (v zásadních výdajových otázkách) nikam převádět nechtějí. Ostatně již dnes má Evropská komise problémy pravidla svazující rozpočtovou suverenitu národních států vymáhat. V takovém systému může nový krizový fond eurozóny jednoduše podpořit “nezodpovědnost” a odvést národní vlády od potřebných reforem.
• Rozbřesk: Šíření koronaviru v Evropě vrací na trhy strach
  První odhad indexu nákupních manažerů za měsíc únor ukázal na nečekané vylepšení podnikatelské nálady v průmyslu a odolnost sektoru služeb. Celkový index PMI tak vyskočil na šestiměsíční maxima. Zásadní problém ovšem je, že data byla sbírána na začátku měsíce, kdy rozsah problému koronavirus nebyl tak velký. Zdálo se, že zasáhne pouze čínský sektor služeb. Poslední zprávy o šíření koronaviru napříč světem staví tedy i únorové PMI z eurozóny do jiného světla a dělají z nich de facto stará čísla. Alarmující je zejména rozšíření koronaviru v Itálii, která zatím potvrdila 157 případů a 3 úmrtí. Dopad do hospodářství je prakticky okamžitý - z řady měst v Lombardii se nedá vycestovat bez speciálního povolení, ruší se fotbalové zápasy, karneval v Benátkách a Rakousko zastavilo veškerou vlakovou dopravu s Itálií.
• Rozbřesk: Škoda Auto - laboratoř přehřívající se ekonomiky
  Poslední zprávy z největší české automobilky Škoda Auto jenom potvrzují, jak moc česká ekonomika začíná narážet na své...
• Rozbřesk: Škoda Auto - laboratoř přehřívající se ekonomiky
  Poslední zprávy z největší české automobilky Škoda Auto jenom potvrzují, jak moc česká ekonomika začíná narážet na své mantinely. Silná poptávka vede k tomu, že vozy pro evropský trh již nemá kde vyrábět. Některé z plánovaných novinek pro příští roky tak jednoduše v Evropě nebudou dostupné. Automobilka je sice rekordně zisková, ale naráží také logicky na silnější vyjednávací pozici odborů, které požadují dvouciferný růst mezd. Rychlejší růst mezd u třetího největšího zaměstnavatele v Česku (26,7 tis zaměstnanců) může mít silný signální efekt pro další podniky, a to nejen v automobilovém sektoru. V takové situaci logicky přichází na řadu otázka - nezačíná Česko ztrácet svoji cenovou konkurenceschopnost?
• Rozbřesk: Španělská politická krize střídá italskou, trhy ale panikařit nemusí…
  Napětí v třetí největší ekonomice eurozóny zvolna polevuje. President Mattarella se rozhodl, že nakonec jmenuje vládu dvou “populistických” stran - Ligy severu a Hnutí pěti hvězd. Obě strany přitom nabídly pouze drobný ústupek. Pro prezidenta nepřijatelný ekonom Paulo Savona (kriticky se vyjadřující k euru) nakonec nebude ministrem financí, ve vládě ovšem bude zastávat pozici ministra pro EU.
• Rozbřesk: Špatné zprávy z domácí ekonomiky nahrávají stabilitě sazeb ČNB
  Dvě a rozhodně ne dobré zprávy přišly včera z české ekonomiky. Tou první byl poslední výsledek indexu nákupních manažerů (PMI), který se po krátkém zlepšení propadl na čtyřměsíční minimum (43,5 bodu). Znamená to, že situaci v průmyslu nelze zdaleka ještě považovat za stabilizovanou, neboť padají jak nové zakázky, tak aktuálně i výroba a zaměstnanost.
• Rozbřesk: Tahle měna není pro starý
  Česká koruna od zrušení intervencí ČNB patří mezi nejúspěšnější měny na světě. Přesto existuje měna, která korunu v posledních třech měsících neskutečně válcuje a tou je digitální měna bitcoin. Kurz koruny od začátku dubna vůči bitcoinu oslabil o více než 140 %! Je však bitcoin vůbec měnou a nesrovnáváme tedy hrušky s jabkama?
• Rozbřesk: Technická stagflace je oč tu teď běží. Dlouhé úrokové sazby kolabují
  Propad dlouhých tržních úrokových sazeb zaznamenaný v posledních několika dnech je opravdu impresivní. Zatímco výnosy desetiletých amerických a německých vládních dluhopisů spadly za posledních 14 dní o nějakých 40-50 bazických bodů, tak v případě jejich českých protějšků propad činil více než 100 bazických bodů. Vzhledem k tomu, že ceny dluhopisů se pohybují reverzně k výnosům, tak to implikuje, že držitelé vládních dluhopisů si po dlouhém výprodeji konečně připsali výrazné kapitálové zisky. Jak k tomu došlo?
• Rozbřesk: Tento týden napoví, jak si vedla česká ekonomika přes ruskou invazí na Ukrajinu
  Jak se vedlo světové ekonomice před startem ruské invaze? Důležitý dílek do skládačky dodají v tomto týdnu výsledky HDP za první kvartál. Pod vlivem vysoké inflace sice na řadě míst globální ekonomika šlapala na brzdu (eurozóna podle našeho odhadu mezikvartálně rostla jen o 0,1 %), na druhou stranu však meziroční čísla budou stále vypadat velmi optimisticky. A to proto, že se porovnáváme s velmi slabým kvartálem roku 2021 poznamenaným na řadě míst výraznými proti-covidovými omezeními.