Rozbřesk: Šance na divoký brexit roste. Jak zranitelný je obchod ve střední Evropě?

Čtěte více

• Rozbřesk: Strach z obchodní války nedovolil trhům najít pevnou půdu pod nohama
  Uplynulý týden ukázal, že vidina obchodní války dokáže trhy pěkně rozkolísat. Další vyostřování obchodních vztahů mezi USA a Čínou vrátilo americké akcie zpátky do záporných vod a index strachu VIX suverénně zamířil zpátky nad magickou hranici 20 bodů. Je čeho se bát?
• Rozbřesk: Strach z předčasných voleb živí napětí na italských trzích
  Ve stínu britské politiky opět pomalu přituhuje i na italské politické scéně. Tři největší politické strany se dohodly na reformě volebního systému pro dolní komoru parlamentu. Má jít o čistě proporční systém, kde bude hranice pro vstup stanovena na 5 procentech. Dnes jde zákon do parlamentu. Dohoda na volebním zákoně přitom byla jednou z podmínek, které si stanovil prezident Sergio Mattarella pro vypsání předčasných voleb. Italské trhy však z takového scénáře zjevně dvakrát nadšené nejsou - rozpětí mezi italskými a německými desetiletými dluhopisy se vyšplhalo do blízkosti 2 procentních bodů. Proč?
• Rozbřesk: Střední Evropa odolává německému zpomalení
  Zatímco hospodářský růst v eurozóně zaostává v tomto roce za očekáváním, region střední Evropy se může chlubit solidní růstovou dynamikou. Ta vyniká především v porovnání se slabým výkonem německé ekonomiky, která se ve třetím čtvrtletí jen těsně vyhnula (technické) recesi. Navzdory silné obchodní provázanosti největší evropské ekonomiky s ekonomikami visegrádské čtyřky tak nadále platí, že region jako celek zůstává relativně odolný vůči německé nákaze.
• Rozbřesk: Střední Evropa růstově srovnala krok nad 2 %
  Středoevropské ekonomiky budou dnes po ránu reportovat výsledky růstu HDP za poslední kvartál minulého roku. Po delší době by z nich mělo vyplynout, že region srovnal krok na tempo meziroční růstu 2-2,5 %.
• Rozbřesk: Střelba na Kapitolu trhy znejistěla, co si vezmou z rozbouřené americké politiky?
  Politický vývoj ve Spojených státech v posledních dnech naplňuje bohužel nejhorší obavy skeptiků. Odcházející prezident Donald Trump opakováním nepodložených tvrzení o “zfalšovaných” volbách, které odmítly zatím veškeré soudní instance v USA, mobilizoval své skalní přívržence, kteří včera napadli Kapitol, aby přerušili jmenování nového prezidenta Joea Bidena. Výsledkem byly zablokované účty prezidenta Trumpa na Twitteru a Facebooku a čtyři mrtví.
• Rozbřesk: Studené počasí žene cenu plynu znovu vzhůru
  Cena zemního plynu na evropském trhu se včera vyšplhala nad 150 EUR/MWh. Ještě před měsícem se přitom evropský plynový benchmark TTF obchodoval lehce pod 100 EUR/MWh, k čemuž významnou měrou přispěl neobvykle teplý nástup topné sezóny. Začátek prosince však již přinesl – pro toto období typické – nízké teploty, což se odráží i na vyšší spotřebě plynu.
• Rozbřesk: Svět po koronaviru - jak se vypořádat s monstrózními dluhy?
  Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.
• Rozbřesk: Svět se rozbil, co s tím? Odpověď se bude hledat v Jackson Hole
  Jak jest dobře známo, ekonomové mají rádi historky. Není proto divu, že asi nejsledovanější událost týdne je setkání zástupců centrálních bank v Jackson Hole. Sejdou se zde totiž lidé, kteří stojí na pomezí akademické sféry a praxe a jestli lze odněkud očekávat koncentrovaný proud nových, bádáním podpořených nápadů, myšlenek a vysvětlení, co že se to vlastně děje se světem, tak je to právě odtud!
• Rozbřesk: Sýrie zaměstnává ropný trh, ale ne na dlouho
  Na první pohled neintuitivní uvolnění napětí přinesl na ropný trh víkendový úder proti Sýrii, který byl reakcí Spojených států, Francie a Velké Británie na údajný chemický útok ve městě Dúma. Poté, co se jen v minulém týdnu zvýšila cena ropy Brent o více než 8 % až nad 72 USD/barel, vnímají totiž trhy tento raketový útok jako jednorázovou akci, tj. bez větších ambic zúčastněných zemí pouštět se do nákladného tažení proti režimu Bašára Asada, mocně podporovaného Ruskem a Íránem. A to samozřejmě tlumí napětí v celém – pro ropu klíčovém – regionu Blízkého východu.
• Rozbřesk: Šance Bidena rostou. Co to znamená pro trhy a korunu? Dnes ČNB
  Americké volební drama pokračuje. Korespondenční hlasy během včerejška výrazně posílily šance Joea Bidena. I když šance Donalda Trumpa jde na první pohled ke dnu, výsledek zatím není jednoznačný. Zbývá dopočítat čtyři státy a Joe Biden potřebuje získat ještě alespoň jeden “skalp”. Vede přitom pouze v Nevadě, kde je jeho náskok velice těsný. Pravděpodobně vydrží a nové korespondenční hlasy ho mohou ještě posílit v Pensylvánii nebo v Georgii. Po včerejším sčítacím veletoči však raději zůstáváme opatrní. Navíc bude trvat, než případné vítězství Joea Bidena armáda právníků Donalda Trumpa uzná.
• Rozbřesk: Šéf Fedu pod nebývalou politickou palbou. Trhy čekají na Jackson Hole
  Šéf Fedu Jeremy Powell je v posledních týdnech pod nebývalým politickým tlakem. Ve středu vyvrcholila twitterová palba Donalda Trumpa, ve které obvinil Powella z nedostatku vize a svedl na něj většinu problémů, se kterými se může potýkat v nejbližší době americká ekonomika. Současně mu navrhl, aby snížil úrokové sazby alespoň o jeden procentní bod a znovu rozjel politiku kvantitativního uvolňování.
• Rozbřesk: Šéf Fedu Powell si nemyslí, že americká ekonomika je v recesi. Data se dozvíme za pár hodin
  Fed nepřekvapil a zvýšil oficiální úrokové sazby o 75 bazických bodů a počítá s tím, že další zvýšení ještě přijdou tak, aby se oficiální sazba dostala na konci roku do intervalu 3-3,5 %. Co však nastane poté, není jisté a vše bude záviset na příchozích datech. Z tohoto pohledu budou dva následující reporty týkající se trhu práce a inflace velmi důležité, neboť zásadně ovlivní příští (zářijovou) prognózu Fedu, která trhu ukáže, nakolik je třeba politiku poslat do restriktivního teritoria.
• Rozbřesk: Šéf Fedu přikrmil růst výnosů, OPEC nepřestává škrtit trh s ropou
  Od začátku roku už uplynuly více než dva měsíce, avšak tvrdých dat z české nebo evropské ekonomiky je zatím pomálu. K dispozici byly zatím jen soft ukazatele v podobě podnikatelských nebo spotřebitelských nálad, které potvrzovaly dobrou kondici průmyslu a vedle toho velmi slabá nebo dokonce chmurná očekávání spotřebitelů. Jedním z mála tvrdých čísel tak prozatím zůstává nezaměstnanost, která v úvodu roku v ČR dál mírně vzrostla.
• Rozbřesk: Šéf Fedu říká, že sazby jsou nedaleko neutrálních úrovní
  Americké akcie raketově rostou a smazaly během jediného dne své listopadové ztráty. Tak velkou moc mají slova prvního muže Fedu Powella. Ten řekl, že sazby Fedu jsou “těsně pod neutrální úrovní” - takovou, která ekonomiku ani nestimuluje ani nebrzdí. Je to poměrně velký posun od říjnových výroků, kdy v neřízené debatě prohodil, že k neutrálním úrovním mají sazby ještě “dalekou cestu”. Jeho včerejší slova si trhy vyložily poměrně jednoznačně jako signál, že v příštím roce růst sazeb zpomalí…
• Rozbřesk: Šéfka ECB správně varuje před přílišným optimismem spojovaným s vakcínou
  Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová včera včera tlumila naděje spojované s vakcínou a její slova nelze než podepsat. "Ačkoli nejnovější zprávy ohledně vakcíny vypadají povzbudivě, stále můžeme čelit opakujícím se cyklům zrychlování šíření viru a zpřísňování restriktivních opatření, dokud nedosáhneme všeobecné imunity…, ... hospodářské oživení tak nemusí být lineární, ale spíše nestabilní, přerušované a závislé na tempu distribuce vakcíny," uvedla Lagardeová.
• Rozbřesk: Šéf německé Bundesbanky proti krizovému fondu eurozóny
  Šéf německé Bundesbanky varuje před vytvořením nového krizového fondu eurozóny. Žhavý kandidát na post nového šéfa ECB se tak opět názorově rozchází s dnešním prezidentem centrální banky Mariem Draghim, který plány společného sdílení rozpočtových rizik podporuje. Co Jensi Weidmannovi vadí? Především to, že členské státy chtějí převést na Brusel pouze zodpovědnost za častokrát nezodpovědná rozpočtová rozhodnutí národních vlád. Rozpočtové pravomoci (v zásadních výdajových otázkách) nikam převádět nechtějí. Ostatně již dnes má Evropská komise problémy pravidla svazující rozpočtovou suverenitu národních států vymáhat. V takovém systému může nový krizový fond eurozóny jednoduše podpořit “nezodpovědnost” a odvést národní vlády od potřebných reforem.
• Rozbřesk: Šíření koronaviru v Evropě vrací na trhy strach
  První odhad indexu nákupních manažerů za měsíc únor ukázal na nečekané vylepšení podnikatelské nálady v průmyslu a odolnost sektoru služeb. Celkový index PMI tak vyskočil na šestiměsíční maxima. Zásadní problém ovšem je, že data byla sbírána na začátku měsíce, kdy rozsah problému koronavirus nebyl tak velký. Zdálo se, že zasáhne pouze čínský sektor služeb. Poslední zprávy o šíření koronaviru napříč světem staví tedy i únorové PMI z eurozóny do jiného světla a dělají z nich de facto stará čísla. Alarmující je zejména rozšíření koronaviru v Itálii, která zatím potvrdila 157 případů a 3 úmrtí. Dopad do hospodářství je prakticky okamžitý - z řady měst v Lombardii se nedá vycestovat bez speciálního povolení, ruší se fotbalové zápasy, karneval v Benátkách a Rakousko zastavilo veškerou vlakovou dopravu s Itálií.
• Rozbřesk: Škoda Auto - laboratoř přehřívající se ekonomiky
  Poslední zprávy z největší české automobilky Škoda Auto jenom potvrzují, jak moc česká ekonomika začíná narážet na své...
• Rozbřesk: Škoda Auto - laboratoř přehřívající se ekonomiky
  Poslední zprávy z největší české automobilky Škoda Auto jenom potvrzují, jak moc česká ekonomika začíná narážet na své mantinely. Silná poptávka vede k tomu, že vozy pro evropský trh již nemá kde vyrábět. Některé z plánovaných novinek pro příští roky tak jednoduše v Evropě nebudou dostupné. Automobilka je sice rekordně zisková, ale naráží také logicky na silnější vyjednávací pozici odborů, které požadují dvouciferný růst mezd. Rychlejší růst mezd u třetího největšího zaměstnavatele v Česku (26,7 tis zaměstnanců) může mít silný signální efekt pro další podniky, a to nejen v automobilovém sektoru. V takové situaci logicky přichází na řadu otázka - nezačíná Česko ztrácet svoji cenovou konkurenceschopnost?
• Rozbřesk: Španělská politická krize střídá italskou, trhy ale panikařit nemusí…
  Napětí v třetí největší ekonomice eurozóny zvolna polevuje. President Mattarella se rozhodl, že nakonec jmenuje vládu dvou “populistických” stran - Ligy severu a Hnutí pěti hvězd. Obě strany přitom nabídly pouze drobný ústupek. Pro prezidenta nepřijatelný ekonom Paulo Savona (kriticky se vyjadřující k euru) nakonec nebude ministrem financí, ve vládě ovšem bude zastávat pozici ministra pro EU.