Státy EU podpořily návrh na zrušení cel na průmyslové zboží z USA

Zástupci členských států EU se v pátek shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.

Se schválenou pozicí nyní Rada EU bude vyjednávat s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout konečné dohody o obou textech. Návrhy se řešily na pátečním jednání takzvaného Coreperu, tedy schůzce velvyslanců zemí EU v Bruselu. Dosažení shody podle Rady EU představuje "významný krok k provádění společného prohlášení mezi EU a USA, které by mělo přispět k obnovení stability a předvídatelnosti v obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy".

První nařízení ruší zbývající cla na průmyslové výrobky z USA a poskytuje preferenční přístup na trh, mimo jiné prostřednictvím celních kvót a snížených cel pro některé mořské plody a zemědělské produkty z USA, které nejsou "citlivé povahy".

Státy EU v tomto případě z velké části podpořily návrh komise, nicméně připojily k němu "klíčové změny k posílení hospodářského dohledu a ochrany citlivých odvětví EU". Rada EU například Evropskou komisi vyzývá, aby průběžně sledovala ekonomické dopady těchto opatření vedoucích k liberalizaci obchodu a aby do 31. prosince 2028 předložila členským státům i Evropskému parlamentu zprávu mapující tento dopad. Dále Rada žádá další ochranná opatření v případě, že by došlo k významnému nárůstu dovozu nebo k vážné újmě pro domácí, tedy evropské výrobce.

Druhé nařízení, které se zaměřuje na dovoz humrů, stanovuje pokračující neuplatňování cel na dovoz některých druhů živých a zmrazených humrů. U těchto produktů byla cla již v prosinci 2020 zrušena na pětileté období, do července 2025.

Spojené státy a Evropská unie uzavřely 21. srpna rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Status tržní ekonomiky Číny prý zasáhne EU
  Evropská unie by mohla přijít o 1,7 až 3,5 milionu pracovních míst, pokud by se rozhodla přiznat Číně status...
• Stát vydal za první pololetí dluhopisy v hodnotě 181,3 mld. Kč
  Stát vydal za první pololetí střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v nominální hodnotě 181,3 miliardy korun. Za celý rok by plánovaná emise dluhopisů měla být mezi 350 a 450 miliardami korun, uvedlo dnes ministerstvo financí v aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu. Objem vydaných dluhopisů se meziročně zvýšil, loni za první pololetí vydal stát obligace za 146,3 miliardy korun. Růst souvisí s tím, že je letos splatných více dluhopisů vydaných v minulosti.
• Státy EU a europarlament dohodly podobu rozpočtu EU na příští rok
  Vyjednavači členských zemí EU a europarlamentu našli v noci na dnešek kompromis nad podobou rozpočtu...
• Státy EU a europarlament hledají shodu na rozpočtu pro rok 2017
  Země Evropské unie a zástupci europarlamentu se dnes v Bruselu pokoušejí nalézt shodu na podobě...
• Státy EU a europoslanci se shodli na regulaci velkých internetových firem
  Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se včera shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.
• Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami
  Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
• Státy EU chtějí efektivněji bojovat proti praní špinavých peněz
  Státy Evropské unie by měly efektivněji zavádět opatření v boji proti praní špinavých peněz a zvážit zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad rizikovými finančními operacemi. Shodli se na tom dnes ministři financí EU, kteří debatovali o naplňování loni přijatého akčního plánu. Podle české ministryně financí Aleny Schillerové se Česku daří rychle zavádět nová unijní pravidla. Před případným vytvořením nového orgánu by měla EU vyhodnotit, jak přijaté kroky fungují, řekla Schillerová ČTK.
• Státy EU chtějí rychle použít kohezní peníze na boj s koronavirem
  Státy Evropské unie dnes vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Podle chorvatského předsednictví EU se na tom shodli unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
• Státy EU chtějí rychlé schválení krizového fondu, jednání váznou
  Státy Evropské unie potýkající se s druhou vlnou covidové nákazy by chtěly rychle začít čerpat peníze z fondu obnovy ekonomik, o jehož podmínkách se již od léta dohadují s Evropským parlamentem. Před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Europoslanci však v jednáních nehodlají ustoupit ze svých požadavků a podle diplomatů hrozí, že se první výplaty plánované na leden zpozdí.
• Státy EU jednají s europoslanci o rozpočtu na příští rok, přou se o nová místa
  Překonat poslední neshody v názorech na rozpočet Evropské unie na příští rok se dnes pokoušejí zástupci zemí Evropské unie a vyjednávači Evropského parlamentu. Zatímco europoslanci hledají cesty, jak k navržené částce téměř 170 miliard eur (4,3 bilionu Kč) přidat ještě další miliardy na výzkum či program studentských výměn, unijní státy se snaží zvyšování rozpočtu mírnit. Zásadní spor se podle informací ČTK vede o vytvoření desítek nových pracovních míst v EP, která by měla podle představ poslanců sloužit k dohledu nad tím, jak státy plní podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy.
• Státy EU podpořily platnost dohody s Británií od 1. ledna
  Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Oznámil to mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. Vůdci politických skupin v EP se dnes shodli na tom, že parlament "zcela výjimečně" na dodatečné schvalování již platné smlouvy přistoupí.
• Státy EU podpořily systém kontroly zahraničních investic
  Státy Evropské unie včera podpořily dalekosáhlý systém koordinace kontroly zahraničních investic v Evropě, zejména z Číny. Představitelé Evropského parlamentu (EP) a 28 členských států uzavřeli dohodu minulý měsíc, tehdy ale ještě nebylo jasné, zda ji podpoří dostatečný počet unijních zemí. V opozici byly zejména Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko. Včera ale vyjádřily výhrady jen Itálie a Británie, uvedla agentura Reuters.
• Státy EU potvrdily přechodné řešení financí u brexitu bez dohody
  Evropská unie počítá s tím, že pokud Londýn písemně potvrdí své závazky k letošnímu unijnímu rozpočtu, bude EU i po případném brexitu bez dohody vyplácet platby těm příjemcům v Británii, kteří na ně mají nárok. Domluvu v tomto smyslu, která je alternativním řešením ze strany evropské sedmadvacítky pro případ britského odchodu bez dohody, dnes v Bruselu potvrdily členské země bloku.
• Státy EU prodloužily sankce proti Rusku o dalších šest měsíců
  Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.
• Státy eurozóny budou přispívat k záchraně bank
  Státy eurozóny se možná budou podílet na záchraně bank ve své zemi, pokud bude problematickým ústavům...
• Státy eurozóny se shodly na krizových úvěrech z fondu ESM
  Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).
• Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu ESM
  Státy eurozóny se včera po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.
• Státy EU se dále přou o návrh pokrizového balíku peněz
  Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
• Státy EU se dohodly s EP na sedmiletém rozpočtu i krizovém fondu
  Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to dnes německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory. Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna.
• Státy EU se dohodly s europarlamentem na rozpočtu unie pro 2014
  Vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu se v noci dohodli na podobě rozpočtu unie pro rok...