Státy EU prodloužily sankce proti Rusku o dalších šest měsíců
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.
"V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě přijala dnes Rada formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině," uvedlo české zastoupení při EU.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se "budoucí energetické bezpečnosti Maďarska". Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Na čtvrtečním summitu se nicméně podařilo dosáhnout politické shody. Prodloužení sankcí tak bylo schváleno ještě o měsíc dříve než bylo potřeba.
Ačkoli Budapešť a Bratislava s prodloužením platnosti předchozích balíčků souhlasily, stále blokují schválení dalších omezujících opatření vůči Rusku, která jsou v novém, osmnáctém balíčku. Ten se zaměřuje hlavně na ruský energetický a bankovní sektor.
Slovensko podle všeho nemá výhrady k samotným omezením, nechce je ale schválit, dokud nebudou vyřešeny výhrady a obavy Slovenska související s projektem REPowerEU a cílem postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do Evropy do konce roku 2027. Na Slovensko má tento týden zamířit speciální mise Evropské komise, na nižší technické úrovni, a teprve pak se uvidí, kdy se situaci podaří odblokovat a jaké Bratislava může od unijní exekutivy získat záruky.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Státy EU a europarlament hledají shodu na rozpočtu pro rok 2017
Země Evropské unie a zástupci europarlamentu se dnes v Bruselu pokoušejí nalézt shodu na podobě... -
Státy EU a europoslanci se shodli na regulaci velkých internetových firem
Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se včera shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence. -
Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami
Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034. -
Státy EU chtějí efektivněji bojovat proti praní špinavých peněz
Státy Evropské unie by měly efektivněji zavádět opatření v boji proti praní špinavých peněz a zvážit zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad rizikovými finančními operacemi. Shodli se na tom dnes ministři financí EU, kteří debatovali o naplňování loni přijatého akčního plánu. Podle české ministryně financí Aleny Schillerové se Česku daří rychle zavádět nová unijní pravidla. Před případným vytvořením nového orgánu by měla EU vyhodnotit, jak přijaté kroky fungují, řekla Schillerová ČTK. -
Státy EU chtějí rychle použít kohezní peníze na boj s koronavirem
Státy Evropské unie dnes vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Podle chorvatského předsednictví EU se na tom shodli unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice. -
Státy EU chtějí rychlé schválení krizového fondu, jednání váznou
Státy Evropské unie potýkající se s druhou vlnou covidové nákazy by chtěly rychle začít čerpat peníze z fondu obnovy ekonomik, o jehož podmínkách se již od léta dohadují s Evropským parlamentem. Před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Europoslanci však v jednáních nehodlají ustoupit ze svých požadavků a podle diplomatů hrozí, že se první výplaty plánované na leden zpozdí. -
Státy EU jednají s europoslanci o rozpočtu na příští rok, přou se o nová místa
Překonat poslední neshody v názorech na rozpočet Evropské unie na příští rok se dnes pokoušejí zástupci zemí Evropské unie a vyjednávači Evropského parlamentu. Zatímco europoslanci hledají cesty, jak k navržené částce téměř 170 miliard eur (4,3 bilionu Kč) přidat ještě další miliardy na výzkum či program studentských výměn, unijní státy se snaží zvyšování rozpočtu mírnit. Zásadní spor se podle informací ČTK vede o vytvoření desítek nových pracovních míst v EP, která by měla podle představ poslanců sloužit k dohledu nad tím, jak státy plní podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy. -
Státy EU podpořily platnost dohody s Británií od 1. ledna
Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Oznámil to mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. Vůdci politických skupin v EP se dnes shodli na tom, že parlament "zcela výjimečně" na dodatečné schvalování již platné smlouvy přistoupí. -
Státy EU podpořily systém kontroly zahraničních investic
Státy Evropské unie včera podpořily dalekosáhlý systém koordinace kontroly zahraničních investic v Evropě, zejména z Číny. Představitelé Evropského parlamentu (EP) a 28 členských států uzavřeli dohodu minulý měsíc, tehdy ale ještě nebylo jasné, zda ji podpoří dostatečný počet unijních zemí. V opozici byly zejména Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko. Včera ale vyjádřily výhrady jen Itálie a Británie, uvedla agentura Reuters. -
Státy EU potvrdily přechodné řešení financí u brexitu bez dohody
Evropská unie počítá s tím, že pokud Londýn písemně potvrdí své závazky k letošnímu unijnímu rozpočtu, bude EU i po případném brexitu bez dohody vyplácet platby těm příjemcům v Británii, kteří na ně mají nárok. Domluvu v tomto smyslu, která je alternativním řešením ze strany evropské sedmadvacítky pro případ britského odchodu bez dohody, dnes v Bruselu potvrdily členské země bloku. -
Státy eurozóny budou přispívat k záchraně bank
Státy eurozóny se možná budou podílet na záchraně bank ve své zemi, pokud bude problematickým ústavům... -
Státy eurozóny se shodly na krizových úvěrech z fondu ESM
Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). -
Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu ESM
Státy eurozóny se včera po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem. -
Státy EU se dále přou o návrh pokrizového balíku peněz
Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). -
Státy EU se dohodly s EP na sedmiletém rozpočtu i krizovém fondu
Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to dnes německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory. Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna. -
Státy EU se dohodly s europarlamentem na rozpočtu unie pro 2014
Vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu se v noci dohodli na podobě rozpočtu unie pro rok... -
Státy EU se opět nedohodly na globálním zdanění firem, proti bylo Maďarsko
Státy Evropské unie se ani dnes neshodly na pravidlech celosvětového zdanění velkých firem, o které řada evropských zemí usiluje už více než pět let. Zatímco v minulých případech se proti stavělo Polsko, nyní na jednání ministrů financí v Lucemburku zablokovalo dohodu Maďarsko. Předsednické Francii tak nevyšla snaha dosáhnout dohody během svého půlročního působení v čele bloku a od července bude dojednání kompromisu na českém předsednictví. -
Státy EU se přou, jak rozdělit peníze z fondu obnovy
Státy Evropské unie se liší v názorech na rozdělení masivního fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí zpátky na nohy. Kromě sporů o objem fondu a zastoupení grantů a půjček nemají unijní země jednotný pohled ani na to, podle jakého klíče peníze rozdělit. Část států včetně Česka není spokojena s kritérii, jimiž podle nich Evropská komise zcela nezohledňuje dopady pandemie. O pokrizové obnově dnes na dálku jednají unijní ministři financí. -
Státy EU se přou o podmínky fondu na zotavení ekonomik
Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel. -
Státy EU se shodly na ekonomických sankcích proti Bělorusku
Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes dosáhli politické shody na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. Novinářům to v Lucemburku řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, podle něhož by měly postihy zaměřené na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky citelně zasáhnout autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam.