Stát vydal za první pololetí dluhopisy v hodnotě 181,3 mld. Kč

Stát vydal za první pololetí střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v nominální hodnotě 181,3 miliardy korun. Za celý rok by plánovaná emise dluhopisů měla být mezi 350 a 450 miliardami korun, uvedlo dnes ministerstvo financí v aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu. Objem vydaných dluhopisů se meziročně zvýšil, loni za první pololetí vydal stát obligace za 146,3 miliardy korun. Růst souvisí s tím, že je letos splatných více dluhopisů vydaných v minulosti.

Stát vydává dluhopisy, ale také pokladniční poukázky k zajištění financování rozpočtového deficitu a pro splacení dluhopisů z minulosti. Letos by měl rozpočtový schodek dosáhnout 241 miliard korun. V únoru stát splatil dluhopisy z roku 2020 v objemu 109,5 miliardy korun, v září budou splatné obligace z roku 2014 za 104,7 miliardy korun. Kromě toho stát splácí i dluhopisy pro občany v řádu jednotek miliard korun.

Celkovou potřebu financování pro letošní rok odhaduje ministerstvo financí na 567,5 miliardy korun, což odpovídá 6,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Loni byla potřeba financování 531 miliard korun, tedy 6,6 procenta HDP. Zatímco rozpočtový deficit by měl meziročně klesnout zhruba o 30 miliard korun, meziročně se zvýšil objem splatných dluhopisů. V příštím roce ministerstvo financí očekává snížení potřeby financování na 544,7 miliardy korun.

Ministerstvo v aktualizované strategii také potvrdilo lednový odhad, že do konce letošního roku vzroste celkový státní dluh na 3,614 bilionu korun z loňských 3,365 bilionu korun. Při zohlednění výkonu ekonomiky by se zadlužení mělo zvýšit na 43,1 procenta HDP z loňských 41,8 procenta HDP. Na konci letošního prvního čtvrtletí činil státní dluh 3,41 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 312.590 korun.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Statistický úřad zveřejní údaje o květnové inflaci, očekává se další zpomalení
  Český statistický úřad dnes zveřejní informace o vývoji spotřebitelských cen v květnu. Analytici předpokládají, že inflace nadále zpomalovala, podle nich meziročně dosáhla 10,6 až 10,9 procenta. V dubnu byla meziroční inflace 12,7 procenta. Hlavní důvod zpomalení vidí odborníci ve zlevnění pohonných hmot.
• Stát New York prý vyšetřuje banky kvůli forexovým manipulacím
  Vedoucí oddělení finančních služeb státu New York Benjamin Lawsky údajně začal vyšetřovat velké světové...
• Stát New York viní zakladatele kryptoúvěrové firmy Celsius z podvodu
  Generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová zažalovala zakladatele zkrachovalé americké kryptoúvěrové společnosti Celsius Network Alexe Mashinského, viní ho z podvádění investorů. Mashinsky podle ní propagoval firmu Celsius jako bezpečnou alternativu tradičních bank a zároveň zatajoval rostoucí ztráty z rizikových investic, které přispěly k pádu podniku. Informovaly o tom agentury Reuters a Bloomberg.
• Státní dluh Irska se vrátil pod 100 % HDP
  Státní dluh Irska v loňském třetím čtvrtletí klesl pod hranici 100 procent hrubého domácího produktu (HDP)...
• Státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun
  Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.879 Kč. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.
• Státní dluh loni stoupl na 2,05 bilionu korun
  Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun.
• Státní dluh Španělska loni rekordně stoupl
  Státní dluh Španělska v loňském roce navzdory drastickým úsporným opatřením stoupl o rekordních...
• Státní dluh USA překročil 17 bilionů USD
  Státní dluh Spojených států krátce po ukončení sporu o dluhový strop, který umožnil vládě si znovu začít...
• Státní plánovač: Čína je schopna udržet stabilní hospodářský růst
  Čína je schopna udržet hospodářský růst na rozumné úrovni. Má k tomu potřebnou sebedůvěru, podmínky i schopnosti, řekl agentuře Nová Čína vysoce postavený zaměstnanec plánovacího úřadu.
• Status tržní ekonomiky Číny prý zasáhne EU
  Evropská unie by mohla přijít o 1,7 až 3,5 milionu pracovních míst, pokud by se rozhodla přiznat Číně status...
• Státy EU a europarlament dohodly podobu rozpočtu EU na příští rok
  Vyjednavači členských zemí EU a europarlamentu našli v noci na dnešek kompromis nad podobou rozpočtu...
• Státy EU a europarlament hledají shodu na rozpočtu pro rok 2017
  Země Evropské unie a zástupci europarlamentu se dnes v Bruselu pokoušejí nalézt shodu na podobě...
• Státy EU a europoslanci se shodli na regulaci velkých internetových firem
  Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se včera shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.
• Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami
  Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
• Státy EU chtějí efektivněji bojovat proti praní špinavých peněz
  Státy Evropské unie by měly efektivněji zavádět opatření v boji proti praní špinavých peněz a zvážit zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad rizikovými finančními operacemi. Shodli se na tom dnes ministři financí EU, kteří debatovali o naplňování loni přijatého akčního plánu. Podle české ministryně financí Aleny Schillerové se Česku daří rychle zavádět nová unijní pravidla. Před případným vytvořením nového orgánu by měla EU vyhodnotit, jak přijaté kroky fungují, řekla Schillerová ČTK.
• Státy EU chtějí rychle použít kohezní peníze na boj s koronavirem
  Státy Evropské unie dnes vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Podle chorvatského předsednictví EU se na tom shodli unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
• Státy EU chtějí rychlé schválení krizového fondu, jednání váznou
  Státy Evropské unie potýkající se s druhou vlnou covidové nákazy by chtěly rychle začít čerpat peníze z fondu obnovy ekonomik, o jehož podmínkách se již od léta dohadují s Evropským parlamentem. Před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Europoslanci však v jednáních nehodlají ustoupit ze svých požadavků a podle diplomatů hrozí, že se první výplaty plánované na leden zpozdí.
• Státy EU jednají s europoslanci o rozpočtu na příští rok, přou se o nová místa
  Překonat poslední neshody v názorech na rozpočet Evropské unie na příští rok se dnes pokoušejí zástupci zemí Evropské unie a vyjednávači Evropského parlamentu. Zatímco europoslanci hledají cesty, jak k navržené částce téměř 170 miliard eur (4,3 bilionu Kč) přidat ještě další miliardy na výzkum či program studentských výměn, unijní státy se snaží zvyšování rozpočtu mírnit. Zásadní spor se podle informací ČTK vede o vytvoření desítek nových pracovních míst v EP, která by měla podle představ poslanců sloužit k dohledu nad tím, jak státy plní podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy.
• Státy EU podpořily platnost dohody s Británií od 1. ledna
  Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Oznámil to mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. Vůdci politických skupin v EP se dnes shodli na tom, že parlament "zcela výjimečně" na dodatečné schvalování již platné smlouvy přistoupí.
• Státy EU podpořily systém kontroly zahraničních investic
  Státy Evropské unie včera podpořily dalekosáhlý systém koordinace kontroly zahraničních investic v Evropě, zejména z Číny. Představitelé Evropského parlamentu (EP) a 28 členských států uzavřeli dohodu minulý měsíc, tehdy ale ještě nebylo jasné, zda ji podpoří dostatečný počet unijních zemí. V opozici byly zejména Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko. Včera ale vyjádřily výhrady jen Itálie a Británie, uvedla agentura Reuters.