Norsko zvažuje kvůli Gaze prodat i podíly státního fondu v neizraelských firmách

Norsko zvažuje, zda jeho státní investiční fond prodá podíly v některých neizraelských firmách kvůli jejich působení v palestinském Pásmu Gazy a na Izraelem okupovaném Západním břehu. Uvedl to server listu Financial Times (FT). Fond podle svého sdělení předal blíže neurčený počet mezinárodních společností Radě pro etiku, která posuzuje, zda podniky neporušují mezinárodní právo na okupovaných územích.

Krok navazuje na rozhodnutí fondu prodat podíly v části izraelských podniků, jejichž počet v portfoliu tak klesne z 61 na 32. Za poslední týden fond prodal akcie 23 izraelských společností - v šesti případech fond uvedl, že šlo o firmy spojené se Západním břehem a Gazou.

Mezi firmami, které v minulosti kritizovala OSN za činnost v nelegálních izraelských osadách, figurují například platformy Airbnb, Booking, Expedia, TripAdvisor nebo francouzský dopravní koncern Alstom. "Vždy existuje riziko, že fond investuje do společností, do nichž by neměl," uvedl norský ministr financí Jens Stoltenberg.

Politický tlak na fond se zvýšil poté, co vyšlo najevo, že investoval do firmy Bet Shemesh Engines, která se údajně stará o letadla využívaná při bombardování palestinského Pásma Gazy. Premiér Jonas Gahr Störe v návaznosti vyjádřil znepokojení a požádal ministra financí o důkladné prověření investic.

Rada pro etiku oznámila, že bude nově čtvrtletně vyhodnocovat všechny izraelské investice fondu i seznamy zahraničních společností s aktivitami na okupovaných územích. Fond, který spravuje norská centrální banka, ještě na konci června držel podíly v 61 izraelských firmách v hodnotě 22,7 miliardy norských korun (46,65 miliardy Kč). Minulý týden to bylo už jen 38 firem v hodnotě 19 miliard norských korun (39 miliard Kč).

Norský státní investiční fond je největší na světě. Investuje příjmy norského státu z produkce ropy a plynu do akcií, dluhopisů, nemovitostí a dalších aktiv. Je jedním z největších světových investorů, vlastní zhruba 1,5 procenta akcií obchodovaných na světových burzách. Od roku 2009 etická rada fondu navrhla vyloučit devět izraelských firem, dvě z nich v loňském roce kvůli vazbám na okupaci Západního břehu a válku v Gaze. Fond loni vykázal rekordní zisk 2,51 bilionu norských korun (5,2 bilionu Kč). Zejména díky růstu cen akcií technologických společností tak překonal rekord z roku 2023, který činil 2,2 bilionu NOK.

V Izraeli předloni 7. října zaútočili z Pásma Gazy ozbrojenci z teroristického hnutí Hamás a jejich spojenci, kteří na jihu země pozabíjeli na 1200 lidí, převážně civilistů. Dalších 251 osob unesli jako rukojmí, velká část z nich už byla propuštěna. Izraelská armáda následně podnikla ofenzivu do Pásma Gazy, která si vyžádala přes 62.000 obětí. Velké části území byly zcela zničeny.

Zdroj: Reuters, ČTK, FT

Čtěte více

• Norsko čeká příští rok od ropných a plynárenských firem rekordní příjmy
  Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norsko chce být součástí dohody EU s Británií o brexitu
  Oslo chce být součástí dohody o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie. S odvoláním na norského ministra o tom včera informovala agentura Reuters. Norsko není členem EU, ale je zapojeno do jednotného vnitřního trhu unie. Britská premiérka Theresa Mayová plánuje na konci března spustit dvouletý proces vyjednávání o vystoupení Británie z EU.
• Norsko chce Ukrajině během pěti let dát 75 miliard norských korun (162 mld. Kč)
  Norsko chce Ukrajině v příštích pěti letech darovat 75 miliard norských korun (162 miliard Kč). Oznámil to dnes ministerský předseda severské země Jonas Gahr Störe, podle něhož půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc. Norsko se tak podle agentury AP stane jedním z největších podporovatelů země napadené Ruskem.
• Norsko chce zpřístupnit část mořského dna pro průzkum a těžbu
  Norská vláda představila plány komerčního průzkumu a těžby nerostných surovin v hlubokých arktických vodách. Zaměřit se chce na kovy nezbytné pro nízkoemisní technologie. Norsko má rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, které z něj učinily jednu z nejbohatších zemí světa, a nyní přebírá vedoucí úlohu v globálním závodě o těžbu kovů ze dna oceánů, po kterých je nyní vysoká poptávka v souvislosti s odklonem zemí od fosilních paliv, napsala agentura Reuters. Plán však kritizují ochránci životního prostředí.
• Norsko chce z ropného fondu čerpat rekordní částku na podporu ekonomiky
  Norsko bude letos mnohem více závislé na příjmech svého ropného fondu, který je největší svého druhu na světě a který má nyní ve správě investice za více než 11 bilionů norských korun (NOK; zhruba 28 bilionů Kč). Země se snaží zvýšit výdaje, které by ekonomice pomohly zotavit se z pandemie, aniž by bylo nutné vydávat dluhopisy. Vláda premiérky Erny Solbergové chce proto z fondu, který je koncipován jako státní penzijní fond, letos čerpat 402,6 miliardy norských korun (přes jeden bilion Kč). Překoná tak loňský rekord, kdy čerpala 369,3 miliardy NOK. Ve své zprávě to dnes uvedlo norské ministerstvo financí.
• Norsko objevilo největší evropské ložisko kovů vzácných zemin
  Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.
• Norsko opět zvýšilo základní úrokovou sazbu
  Norská centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. V září a v první polovině příštího roku by ji mohla zvýšit znovu, řekl na tiskové konferenci guvernér centrální banky Öystein Olsen. Norsko tak jde proti současnému trendu, kdy mnoho centrálních bank ve světě zvažuje snižování úroků.
• Norsko počítá s dalším růstem těžby ropy, těžba plynu zůstane blízko rekordu
  Norsko počítá na letošní rok s růstem těžby ropy o 6,9 procenta, zatímco těžba zemního plynu by měla zůstat stabilní v blízkosti rekordu. Ve svém výhledu to uvedl norský úřad pro ropné zdroje NPD. Norsko je klíčovým producentem ropy a plynu v Evropě, po omezení dodávek surovin z Ruska v důsledku války na Ukrajině se jeho význam pro Evropskou unii ještě zvýšil.
• Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby
  Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.
• Norsko snížilo úrok na nové minimum
  Norská centrální banka dnes snížila svou hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní...
• Norsko zvažuje připojení ke globální dohodě o snížení těžby ropy
  Norsko zváží snížení těžby ropy, pokud největší světoví producenti ropy uzavřou novou dohodu o koordinovaném snížení dodávek. Uvedla to norská ministryně pro ropu a ropný průmysl Tina Bruová. Norsko je největším těžařem ropy v západní Evropě a na globálních dodávkách ropy se podílí dvěma procenty. Naposledy se ke koordinovanému snížení těžby přidalo v roce 2002.
• Norský fond nebude investovat do dluhopisů v některých měnách
  Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD (6,8 bilionu Kč) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norský obchod byl v září poprvé za dva roky v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Norska se v září poprvé za téměř dva roky propadla do deficitu. Důvodem byl prudký pokles prodeje zemního plynu a nižší ceny ropy, dvou nejdůležitějších vývozních položek. Deficit činil 1,2 miliardy norských korun (4,6 miliardy Kč), oznámil dnes norský statistický úřad SSB.
• Norský ropný průmysl na letošek plánuje opět rekordní investice
  Investice do těžby ropy a zemního plynu v Norsku letos překonají loňský rekord, zejména díky novým projektům. Největší podnikatelský sektor v zemi očekává, že letos investuje 253,8 miliardy norských korun (NOK; 541,3 miliardy Kč). Loni se investice zvýšily o 16,7 procenta na 251,2 miliardy NOK. Vyplývá to ze zprávy norského statistického úřadu. Norsko je hlavním dodavatelem ropy a plynu do zemí Evropské unie.
• Norský státní fond dosáhl v 1Q rekordního zisku
  Norský státní investiční fond vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní zisk 1,21 bilionu norských korun (zhruba 2,6 bilionu Kč), a to zejména díky silnému růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to dnes státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
• Norský státní fond je ve ztrátě, čeká další výkyvy na trzích
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, v pololetí prodělal 188 miliard norských korun (téměř 468 miliard Kč). Znamená to nejhorší výsledek v jeho historii. Akcie a nemovitosti, které spravuje, totiž kvůli pandemii ztratily na hodnotě. Hodnota fondu se ale už vrátila na úroveň ze začátku roku, tedy do doby před příchodem krize způsobené šířením nového koronaviru. Správce fondu ale včera také uvedl, že do budoucna ještě počítá na trzích s dalšími výkyvy.
• Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.
• Norský státní fond vykázal v prvním pololetí největší ztrátu v historii
  Norský státní investiční fond má od ledna do června největší pololetní ztrátu ve své šestadvacetileté historii, prodělal 1,68 bilionu norských korun (4,2 bilionu Kč). Přestože rostly ceny plynu, nedařilo se akciovým trhům, do kterých tento největší fond svého druhu na světě masivně investuje. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, to dnes uvedl na svém webu.
• Norský státní investiční fond má za loňský rok rekordní ztrátu
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, má za loňský rok rekordní ztrátu téměř 1,64 bilionu norských korun (3,6 bilionu Kč). Skončilo tak tříleté období vysokých zisků, informoval dnes fond v tiskové zprávě. Propad připsal válce na Ukrajině, vysoké inflaci a růstu úrokových sazeb. Předchozí nejhlubší ztráta činila 633 miliard norských korun a je z roku 2008.
• Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk
  Norský státní investiční fond vykázal za loňský rok rekordní zisk 2,22 bilionu norských korun (4,86 bilionu Kč). Hlavní podíl na tom měly výnosy z investic do technologických akcií. V roce 2022 měl fond naopak kvůli poklesu technologických akcií ztrátu 1,64 bilionu NOK. Uvedla to podle agentury Reuters společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu. Norský státní investiční fond je s hodnotou 1,6 bilionu USD (36,6 bilionu Kč) největší na světě.