NKÚ: Ekonomika ČR loni rostla rychleji než průměr EU

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.

Zatímco česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, evropský průměr představoval 1,5 procenta. Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, což bylo proti plánu o téměř 50 miliard korun víc. Pro letošní rok je schválený schodek 310 miliard, pro příští rok počítá vláda podle svých dosavadních vyjádření s deficitem pod 400 miliard.

NKÚ také uvádí, že budoucí výkonnost české ekonomiky ohrožuje nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace. "Českou ekonomiku brzdí vysoké ceny energií a o klíčových reformách se už ani nemluví, natož aby vláda nějakou spustila," uvedl ve stanovisku prezident NKÚ Miloslav Kala.

K vyššímu schodku podle NKÚ přispěly nižší než očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. Místo plánovaných 30 miliard korun stát získal 13,7 miliardy korun. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval plánovaný výnos tím, že jde o odborný odhad ministerstva životního prostředí. NKÚ však poznamenává, že podobná situace s nenaplněním příjmů z prodeje povolenek se opakuje od roku 2022. O loňském schodku řekl Stanjura už v lednu, že reálný deficit byl kolem 250 miliard korun, protože část očekávaných peněz z EU dorazí až letos.

Kala konstatoval, že schodky státního rozpočtu v řádech stovek miliard korun se staly běžnou součástí veřejných financí. Řada státních výdajů však podle něj nepřináší odpovídající výsledky z hlediska konkurenceschopnosti produktivity nebo inovační výkonnosti. "Česká ekonomika loni rostla hlavně díky vyšší spotřebě domácností a počtu odpracovaných hodin než díky produktivitě práce. To ale není model, na kterém lze dlouhodobě stavět," uvedl prezident NKÚ.

NKÚ ve svém stanovisku také poukazuje na to, že státní dluh vzrostl ke konci loňského roku na 3,7 bilionu korun a za poslední desetiletí se zvýšil o dva biliony korun. Úroky z něj se od roku 2021 více než zdvojnásobily. V příštím roce by měl dluh podle prognózy ministerstva financí překročit 4,4 bilionu korun a úroky by si měly vyžádat až 139 miliard korun.

Do dopravy směřovalo loni podle NKÚ ze státního rozpočtu téměř 129 miliard korun. Tyto peníze ale podle něj dosud nepřinesly očekávané výsledky. "ČR udržuje relativně rozsáhlou a v některých oblastech málo využívanou železniční síť, jejíž provoz a údržba spotřebovávají značné prostředky, které by mohly být efektivněji využity na modernizaci klíčových tratí," míní kontroloři.

Ve vědě a výzkumu zůstává Česko podle NKÚ inovátorem pouze na papíře. "Stát loni podpořil vědu, výzkum a inovace částkou přesahující 54 miliard korun. Přesto se Česko nadále řadí mezi takzvané mírné inovátory a od cíle stát se do roku 2030 evropským inovačním lídrem zůstává daleko," stojí ve stanovisku NKÚ.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Nizozemsko navrhuje fond pro státy tvrdě zasažené koronavirem
  Nizozemsko včera navrhlo vytvoření fondu na podporu zemí nejtvrději zasažených koronavirem a vyzvalo další členy Evropské unie, aby do něj také přispěli. Podle agentury Reuters o tom informoval ministr financí Wopke Hoekstra.
• Nizozemsko zhoršilo výhled ekonomiky
  Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky (CPB) dnes zhoršil odhad růstu tamní ekonomiky na letošní i příští rok...
• Nizozemsko zmrazilo ruský majetek za téměř 400 milionů eur
  Nizozemsko dosud zmrazilo ruský majetek a finanční transakce v celkové výši 392 milionů eur (9,7 miliardy Kč). Ministerstvo financí to uvedlo v dopise adresovaném parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Evropská unie kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavedla sankce, které se týkají stovek jednotlivců a subjektů.
• Nizozemský ministr: Evropa může v létě růst velmi silně
  Evropské země mohou v létě zažít mimořádně silné hospodářské oživení, k němuž přispěje stále rozšířenější vakcinace proti covidu-19. Řekl to dnes nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. V loňském roce ekonomika Evropské unie klesla o 6,4 procenta, neboť pandemie zastavila velkou část ekonomických aktivit. Nadále však platí nejrůznější omezení, což vyhlídky na letošní rok zastiňuje.
• Nizozemští zákonodárci schválili pomoc Řecku
  Nizozemští zákonodárci většinou hlasů schválili nejnovější dohodu o pomoci Řecku.
• Nižší inflace utvrdí v pokračování intervencí
  Pokles meziroční inflace v srpnu na 0,3 procenta podle analytiků oslovených ČTK utvrdí centrální banku v pokračování režimu forexových intervencí nejméně do poloviny roku 2016. Zároveň ale ekonomové uvedli, že pokles cen je způsoben především pohonnými hmotami, a proto nebude muset ČNB nijak zásadně svou měnovou politiku měnit. Inflace by měla zůstat nízká i v dalších měsících, odhadují analytici.
• Nižší periferní výnosy pomohly trhu jen dočasně
  Americký dolar (USD) je slabší oproti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy...
• Nižší šance na QE v Británii pomohla britské libře
  Šance na další zvýšení programu pro nákup aktiv (QE) se výrazně snížily, britská libra silně posiluje...
• Nižší zadlužení vyřeší zaměstnanost v EU
  Obnova důvěry veřejnosti v bankovní systém, snižování veřejných i soukromých dluhů a reforma...
• Nižší zdanění práce by podpořilo růst EU
  Členské země EU by měly nižším zdaněním práce podpořit tvorbu pracovních míst. Poznamenal to dnes eurokomisař...
• NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
  Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu inovací na ekonomiku
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nobelovu cenu získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nomura: Česká republika, Maďarsko a Rumunsko čelí riziku měnové krize
  České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Podle agentury Bloomberg to ve své dnešní zprávě předpovídají analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings.
• Nomura se částečně stahuje z Evropy a USA
  Největší japonská makléřská společnost Nomura Holdings omezí svou makléřskou divizi a zruší stovky...
• Nomura: Short na NZD do příštího týdne
  V příštím týdnu zasedá novozélandská rezervní banka (RBNZ - Reserve Bank of New Zealand). Silný novozélandský dolar ohrožuje její prognózy ohledně inflace, což může přinutit centrální banku ke snižování úrokových sazeb. RBNZ ale pravděpodobně s dalším prohlášením ohledně měnové politiky počká do června.
• Nomura: Short USD/JPY, GBP/NZD a EUR/NOK
  Forexovým trhům minulý týden dominoval nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump. Americký dolar do jeho tiskové konference posiloval, ale následně zahájil pokles. Trump investory a finanční trhy zklamal, protože neposkytl hlubší detaily své politické platformy.
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea přichází s aktualizovaným výhledem pro vybrané měnové páry. Ve sloupci...