Ráda bych ještě hned na začátku uvedla, že myšlenky a koncepty v prvním blogu i v tom dnešním nejsou moje, ale čerpám z knihy Howarda Markse „Ovládněte tržní cykly a zvýšíte své investiční zisky“ a že myšlenky v tomto i minulém blogu se vztahují primárně na akciové trhy.
Vše je relativní, nahodilé a historie se opakuje, ale nikdy stejně
Jeden z komentářů k článku „Kam až trhy padnou?“ velmi trefně poznamenal: „Jediné, co mi na myšlenkách Howarda Markse trochu "vadí" je jeho "uvěznění" v kalendářních letech. Trhy na rozdíl od lidí čas nevzorkují podle jakéhokoli kalendáře. Takže by asi bylo lepší se na tuto problematiku podívat optikou kontinuálního plynutí času a udělat statistiku oproštěnou od umělého vzorkování.“
S tím nejde jinak než naprosto souhlasit. I Howard Marks sám píše, že jednotlivé cykly nejsou nikdy stejné a liší se, ať už důvody a okolnostmi jejich vzniku nebo načasováním a rozsahem výkyvů do extrémních hodnost.
Obrázek z knihy, který velmi zjednodušeně popisuje dlouhodobou povahu cyklů a který uvádím níže znovu, je tak nutné brát „pohledem z helikoptéry“.
Je jasné, že cesta nahoru na vrchol ani dolů na dno není tak jasná a přímočará jako na obrázku, každý, kdo má rád technickou analýzu ví, že hlavní, dlouhodobý trend, střídá často i několik střednědobých proti trendů a spousta malých, krátkodobých trendů, takže cesta na vrchol i na dno je zpravidla zubatá.
Stejně tak střídání uptrendu a downtrendu v čase a dynamika střídání rozhodně neprobíhá takto pravidelně a ideálně, jak je uvedeno na obrázku. To velmi trefně vystihuje přísloví „Býk jde nahoru pomalu, medvěd padá z okna rychle“.
Pointa Howarda Markse, která mi ale připadá geniální, je ta, že pokud se na trendy podíváme opravdu z toho nejvíc obecného „high level“ pohledu a neřešíme detaily, zjistíme, že cykly se opravdu podobají kyvadlu, které se v dlouhodobém rostoucím trendu houpe sem a tam. Historie růstů a následných propadů se tak opakuje, ale načasování, příčiny a průběh nejsou zpravidla nikdy stejné.
Dynamika střídání uptrendu a downtrendu je sice těžko předvídatelná, ale podle Howarda Markse jsou cykly nevyhnutelné. Zde bych si vypůjčila definici nahodilé události týkající se smrti z mého původního oboru, pojišťovnictví, která na cykly a jejich nevyhnutelnost krásně pasuje: „Je jisté, že nastane, jenom není jisté kdy“.
Jak určit, v které části cyklu se nacházíme? Žádná technická analýza, trochu makra a hodně psychologie
To je otázka, která mě napadá v průběhu čtení snad nejčastěji. :-) Je fajn přemýšlet o cyklech, ale zásadní pro nás obchodníky je poznat, kdy na trend naskočit a kdy je čas se z trhu vyklidit.
Zajímavé je, že v celé knížce nenajdete jediný graf z obchodní platformy. Pro určení jednotlivých fází cyklu Howard Marks používá pár makroekonomických údajů, jako je chování centrálních bank a vlád, a jako velmi důležitý vnímá cyklus v poskytování úvěrů.
Hlavní důraz ale přikládá tomu, jak jsou tyto jevy interpretovány. Slovo „interpretace“ mi přijde snad nejzásadnější, protože to, jak obecně si stav ekonomiky a trhů interpretují média, investoři a obecně veřejnost, má zásadní vliv na psychiku účastníků trhu a celkový sentiment.
Když vládne dobrá nálada a euforie, i špatné zprávy se často interpretují pozitivně nebo se přehlížejí a pesimisti jsou považováni za škarohlídy, kteří kazí party. A naopak, když vládne na trhu deprese, ani potenciálně pozitivní zprávy nemají často sílu sentiment otočit a optimisti jsou považováni za blázny.
K tomu trefně Howard Marks poznamenává: „Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který brání investorům dosáhnout odpovídajících závěrů, je jejich tendence hodnotit svět spíše emočně než objektivně. Jejich omyl má dvě základní podoby: selektivní vnímání a zkreslený výklad. Jinými slovy řečeno, někdy berou na vědomí jen pozitivní události a ty negativní ignorují, a jindy je tomu naopak. A někdy vidí události v pozitivním světle a jindy v negativním. Ale jen zřídkakdy je jejich vnímání a výklad vyvážený a neutrální. Pointa je v tom, že jen zřídkakdy dávají investoři psychologicky stejnou váhu příznivému a nepříznivému vývoji. Většina událostí má jak užitečné, tak škodlivé aspekty. Investoři však obecně bývají posedlí spíš jedním či druhým, než aby si uvědomili oba aspekty.“
Takže znovu, jak určit, v které části cyklu se nacházíme? Pomůže analýza sentimentu
Jsem milovník technické analýzy a analýza sentimentu mi nikdy nepřišla tak zásadní, ostatně techničtí analytici by řekli, že sentiment trhu je už započítán v aktuální ceně. To ano. Ale cena na grafu ukazuje minulost a přítomnost, kdežto „nacítit sentiment“ trhu má podle mě skvělý potenciál pomoci obchodníkovi lépe se zorientovat, kde na křivce cyklu se můžeme nacházet a tím tedy s určitou mírou pravděpodobnosti tipovat, jaká fáze cyklu může následovat.
Jak tedy sentiment trhu určit?
Kromě známého VIX indexu strachu a asi ještě volume nevím o jiném běžně rozšířeném nástroji, který by sentiment trhu měřil. Nicméně poté, co jsem vstřebala, jak Howard Marks k určení sentimentu přistupuje, položila jsem si otázku, jestli my obchodníci nejsme z technické analýzy už tak zblblí, že abychom něco vzali za relevantní, musíme to měřit a ideálně vidět na grafu nebo v tvrdých datech v tabulkách.
Howard Marks shrnuje, jak se propojují cykly v ekonomice, ziscích společností, psychologií, nechutí riskovat a mediálním chováním. Posuďte sami, jestli vám dává smysl, jak popisuje jeho kniha sentiment trhu na cestě z extrému do extrému.
Sentiment fáze optimismu a euforie, tedy na křivce cyklu fáze a), b) a c), popisuje takto:
- „Ekonomika roste a ekonomické zprávy jsou pozitivní.
- Podnikové zisky rostou a překonávají očekávání.
- Média přinášejí jen dobré zprávy.
- Trhy s cennými papíry posilují.
- Investoři jsou stále sebejistější a optimističtější.
- Investoři považují riziko za jistou cestu k zisku, za rizikem vidí snadno vydělané peníze.
- Chování se řídí chamtivostí.
- Poptávka po investičních příležitostech převyšuje nabídku.
- Ceny aktiv rostou nad rámec vlastní hodnoty.
- Je jen málo případů nesplácení dluhů (poznámka: zde myslí primárně korporátní dluhopisy)
- Nikdo si nedokáže představit, že se přestane dařit. Jakýkoli příznivý vývoj se považuje za možný.
- Investoři ignorují možnost ztrát a starají se jenom o to, aby nepropásli příležitosti.
- Nikoho nenapadá důvod, proč prodávat, a nikdo k prodeji není donucen.
- Kupující převyšují svým počtem prodávající.
- Investoři budou rádi kupovat, i když trh poklesne.
- Ceny dosahují nových maxim.
- Média oslavují tuto vzrušující událost.
- Investoři se stávají euforickými a bezstarostnými.
- Držitelé cenných papírů žasnou nad vlastní inteligencí a možná nakupují ještě víc.
- Ti, kteří vše sledovali z povzdálí, cítí výčitky svědomí, a proto kapitulují a nakupují.
Nejdůležitější věc, které bychom si měli všimnout, je to, že k dosažení maximálního pozitivního psychologického rozpoložení, maximální dostupnosti úvěru, maximální ceny a maximálního rizika dochází úplně ve stejnou dobu a obvykle se tyto extrémy shodují s posledním záchvatem nakupování akcií.“
Následuje vrchol a trefný popis sentimentu fáze pesimismu a deprese, tedy na křivce cyklu fáze dolů d), e) a f):
- „Ekonomika zpomaluje, zprávy jsou negativní.
- Podnikové zisky stagnují nebo klesají a nenaplňují očekávání.
- Média přinášejí jenom špatné zprávy.
- Trhy s cennými papíry oslabují.
- Investoři se obávají a jsou deprimovaní.
- Všichni vidí riziko úplně ve všem.
- Investiční psychologii dominuje strach.
- Ceny aktiv klesají pod vnitřní hodnotu.
- Počet nesplácení stoupá (poznámka: zde opět myslí primárně korporátní dluhopisy, kdy firmy nemohou vydat novou emisi dluhopisů, aby splatily kupony či jistinu z předchozí emise)
- Panuje vysoký skepticismus a nízká důvěra.
- Nikdo nepovažuje zlepšení za možné. Nic není tak negativní, aby se to nemohlo stát.
- Všichni předpokládají, že se věci budou jenom zhoršovat.
- Investoři ignorují možnost, že díky levným aktivům jim uteče příležitost, a obávají se pouze ztráty peněz.
- Nikoho nenapadá důvod, proč by měl kupovat akcie.
- Ceny dosahují nových minim.
- Média se zaměřují na tento depresivní trend.
- Investoři jsou deprimovaní a panikaří.
- Držitelé cenných papírů se cítí hloupě a jsou rozčarovaní.
- Ti, kdo se zdrželi nákupu (nebo prodali), cítí, že se potvrdila jejich pravda, a jsou oslavováni pro svou genialitu.
- Ti, kteří se vzdali, a prodali za snížené ceny, dále zrychlili klesající spirálu.“
Na internetu jsem k tomu našla výstižný obrázek nazvaný „Wall St. Cheat Sheet“
Vraťme se k otázce výše, jak tedy sentiment trhu určit?
Popisy u obou fází nahoru i dolů mi přijdou tak jasné a výstižné, že jsem si uvědomila, že zejména v extrémních fázích trhu, jako je třeba ta nyní, stačí otevřít internet a prolítnout titulky na Bloomberg, Reuters nebo Wall Street Journal a je na první dobrou jasné, jestli nálada je optimistická, pesimistická nebo někde mezi.
Zároveň je třeba si přiznat, že sentiment je „lakmusový papírek“, ale bohužel nikdo neumí určit, v jaké fázi cyklu jsme úplně přesně.
Howard Marks k tomu uvádí: „Jsem pevně přesvědčen, že trhy budou i nadále stoupat a klesat, a myslím, že vím (a) proč a (b) jak dochází k větším či menším pohybům. Ale jsem si jistý, že se nikdy nedozvím, kdy zamíří vzhůru nebo dolů, kam až ve svém růstu či poklesu zajdou, jak rychle se budou pohybovat, kdy se vrátí zpět ke středu nebo jak daleko budou pokračovat na opačné straně. Takže tady máme docela dost nejistých okolností.“
Kapitulace technické analýzy? V žádném případě ne!
Nabízí se otázka, jestli má technická analýza u měření sentimentu nějaký smysl. Za mě rozhodně ano, a to jako potvrzení, zda si člověk zprávy a celkovou náladu interpretuje správně. Takový „double check“, řekla bych, jestli člověk nepodlehl selektivnímu vnímání a zkreslenému výkladu, o kterém píšu výše.
Pro vytvoření obrázku o sentimentu i s pomocí grafů mě napadá:
- navnímat náladu ze zpráv a médií,
- kouknout se na graf, jak si stojí VIX index strachu, zda je nahoře, dole nebo někde mezi,
- kouknout se na graf hlavních akciových indexů, tj. S&P 500, DJIA a NASDAQ, jestli rostou, padají nebo je trend nejasný a kde se trhy nachází např. s ohledem na dlouhodobé klouzavé průměry či důležité support a rezistence zóny.
Toto je natolik zajímavé téma, že mě láká o tom více popřemýšlet a možná napsat další blog.
Za sebe mám také další, zatím nezodpovězené téma: Tušíme plus minus sentiment, nevíme 100 % přesně, ve které fázi cyklu jsme (což neví s jistotou nikdo), co konkrétně můžeme dělat s ohledem na své obchodování a portfolio? Témata „Jak se vypořádat s tržními cykly“ a „Cyklus a úprava portfolia“ jsou další kapitoly v knize Howarda Markse a moc ráda se o jeho závěry opět podělím.
Díky všem, kdo se prokousali až sem. :-)
Marika Čupa
PS: Mimochodem s Ondrou Hartmanem pořádáme v sobotu 17. září seminář pro začátečníky na téma Ziskové obchodování akcií. Kdybyste měli chuť přijít, rádi vás uvidíme. Bližší informace ZDE.
Zdroje:
Kniha Howarda Markse - „Ovládněte tržní cykly a zvýšíte své investiční zisky“
