Hrozba zvýšením cel kvůli Grónsku, se kterou přišel americký prezident Donald Trump, je nepřijatelná. Pokud se zvýšení potvrdí, Evropa zareaguje koordinovaným způsobem, uvedl večer na sociální síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Na Trumpovo oznámení, že od 1. února zvýší osmi evropským zemím dovozní cla, reagují i další politici EU a Británie.

"Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu," reagovala na Trumpovu hrozbu ve společném prohlášení s předsedou Evropské rady Antóniem Costou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlána chránit svou suverenitu," dodali oba vysoce postavení unijní činitelé.

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že USA se "zcela mýlí", když hrozí novými cly evropským zemím kvůli jejich nesouhlasu se záměrem prezidenta Trumpa koupit Grónsko. "Uplatňování cel na spojence za účelem zajištění kolektivní bezpečnosti členů NATO je zcela mylné. Samozřejmě se tím budeme zabývat přímo s americkou administrativou," uvedl Starmer s tím, že o budoucnosti Grónska by mělo podle Británie rozhodnout Dánsko a Grónsko.

"Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní, ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě, když se setkáme s takovými situacemi," napsal francouzský prezident. Celní výhrůžky jsou podle něj nepřijatelné a v daném kontextu nemají místo. "Evropané na ně budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud se potvrdí," dodal.

Trump odpoledne oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA z osmi zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA 15procentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro oněch osm zemí z deseti procent na 25 procent.

"Můžeme říci, že Evropská unie bude vždy velmi pevně bránit mezinárodní právo, ať už bude kdekoli, což samozřejmě začíná na území členských států EU,“ řekl podle agentury Reuters Costa, který byl včera v Paraguayi, kam přiletěl podepsat obchodní dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur. "Prozatím koordinuji společnou reakci členských států Evropské unie na tuto otázku," dodal.

V neděli odpoledne se v Bruselu sejde na mimořádném zasedání 27 velvyslanců členských států bloku. Budou jednat o Grónsku a o Trumpových celních hrozbách. Podle agentury Reuters to oznámil Kypr, který od počátku ledna jednání členských zemí předsedá.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová večer na síti X upozornila, že zavedení cel znamená riziko zchudnutí Spojených států i Evropy, a tedy podrytí společné properity. Ze sporů mezi spojenci mají podle ní prospěch jen Čína a Rusko. "Pokud je ohrožena grónská bezpečnost, můžeme to řešit uvnitř NATO," poznamenala.

"Německá vláda vzala na vědomí výroky amerického prezidenta,“ uvedl v Berlíně její mluvčí Stefan Kornelius. "Úzce konzultuje se svými evropskými partnery. Společně se včas rozhodneme o vhodných reakcích," dodal.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen uvedl, že Dánsko hrozba uvalení cel překvapila.

Nenecháme se zastrašit, řekl agentuře AFP švédský premiér Ulf Kristersson.

Před dopady dodatečných cel varují zástupci německého automobilového průmyslu. "Náklady na tato dodatečná cla by byly pro německý a evropský průmysl enormní, zejména v této již tak náročné době," napsala agentuře Reuters prezidentka Svazu německého automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová.

Hlavní americký obchodní vyjednavač Jamieson Greer včera podle agentury Reuters prohlásil, že je na Evropě, aby se rozhodla, zda chce, aby Trump hrozil některým evropským zemím v souvislosti s Grónskem dalšími cly. "Kdybych byl na místě Evropanů, pravděpodobně bych se pokusil tuto záležitost odsunout stranou, pokud by to bylo možné. Pokud z toho chtějí udělat problém v obchodní dohodě, je to opravdu na nich, ne na nás," řekl Greer novinářům na autosalonu v Detroitu.

Tisíce lidí v Grónsku a Dánsku protestovaly proti přání Trumpa získat Grónsko

Tisíce lidí se včera sešly v hlavním městě Grónska, aby tam protestovaly proti plánům prezidenta Trumpa na připojení tohoto dánského autonomního území ke Spojeným státům. Mezi demonstranty byl i místní premiér Jens-Frederik Nielsen. Ze stejných důvodů se konaly demonstrace i v řadě dánských měst, včetně hlavního města Kodaně, kterých se rovněž účastnily tisíce lidí, uvedly agentury AFP a Bloomberg.

V Grónsku za mírného deště demonstranti mávali grónskou vlajkou a skandovali slogany a zpívali tradiční inuitské písně. Někteří měli na hlavách čepice se sloganem "Make America Go Away" (Ať Amerika zmizí), což byla narážka na Trumpovu kampaň MAGA, tedy Make America Great Again (Učiňme Ameriku opět skvělou).

Protestu v centru Kodaně se podle organizátorů zúčastnilo přes 20.000 lidí, což dopovídá počtu obyvatel hlavního města Grónska. Demonstranti pochodovali k americké ambasádě a neodradilo je ani chladné počasí. Řada z nich nesla transparenty s hesly jako "USA mají dost ledu" nebo "Yankee jděte domů" a "Grónsko není na prodej" či "Ruce pryč od Grónska".

"Není to jen o Grónsku; je to o respektu k národům a hranicím a to, že malé společnosti nesmí být vystavovány tlaku velmocí," řekla při protestu před radnicí v Kodani Gróňanka žijící v Dánsku Anja Geislerová. "Dnes jsme všichni Gróňané."

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP, Bloomberg

Čtěte více

• Lukoil se kvůli levné ropě propadl ve čtvrtletí do ztráty
  Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila včera společnost.
• Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy
  Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
• Macron a Draghi společně vyzvali k reformě rozpočtových pravidel EU
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi dnes vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT).
• Macron a Merkelová mají dohodu za historickou, spokojen i Rutte
  Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
• Macron a Merkelová představí novou společnou iniciativu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová dnes představí novou společnou iniciativu týkající se hospodářské obnovy Evropské unie po pandemii způsobené koronavirem. V překvapivém prohlášení o tom dnes informoval Macronův úřad, uvedla agentura Reuters.
• Macron a Si jednali hlavně o obchodu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se včera před svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem vyslovil pro "silné partnerství" mezi Evropskou unií a Čínou, které by se opíralo o "silný multilateralismus" a "poctivou a vyváženou" ekonomickou spolupráci. EU ovšem ještě hledá jednotný postoj k diplomatickým a ekonomickým ambicím Číny, poznamenala agentura AFP.
• Macron a Si vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to dnes ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.
• Macron: EU potřebuje reakci na americké dotace, komise na summitu dostane zadání
  Z dnešního summitu Evropské unie vzejde mandát pro Evropskou komisi, aby začátkem příštího roku předložila odpověď na americký plán dotování výroby spojené s ekologickou transformací. Při příchodu na jednání s unijními protějšky to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Sedmadvacítka podle něj musí na krok Spojených států reagovat, aby evropský průmysl neztratil konkurenceschopnost.
• Macron: Evropa je smrtelná, musí posílit obranu
  Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to včera francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.
• Macron: Francie chce do AI investovat 109 miliard eur
  Francie chce v příštích letech investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu Kč) do umělé inteligence (AI). Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož to Paříž oznámí na summitu o AI, který Francie hostí v pondělí a v úterý.
• Macron chce, aby Evropa do 2030 měla deset technologických firem
  Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron včera v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.
• Macron chce silnější EU také v ekonomické oblasti
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by podle prezidenta měly mít společný rozpočet a společného ministra financí. Macron to řekl v projevu ke studentům pařížské Sorbonny.
• Macron jedná ve Versailles s Muskem a dalšími investory, láká je do Francie
  Na zámku ve Versailles u Paříže se dnes postupně schází přes 200 zahraničních investorů, přijel také miliardář a šéf americké automobilky Tesla Elon Musk. Očekává se, že francouzský prezident Emmanuel Macron oznámí zahraniční investice zhruba za 13 miliard eur (306 miliard Kč). Informují o tom francouzská média. Investorské konference se podle sdělení francouzského velvyslanectví v Praze účastní i dva čeští zástupci - Daniel Křetínský za koncern EPH a Petr Cingr z Agrofertu.
• Macron jmenoval do funkce šéfa vlády znovu Sébastiena Lecornua
  Francouzský prezident Emmanuel Macron včera po jednání s představiteli parlamentních stran jmenoval do funkce premiéra znovu Sébastiena Lecornua. Devětatřicetiletého politika požádal, aby se opět pokusil sestavit novou vládu. Informuje o tom Elysejský palác. Lecornu podal v pondělí demisi po 27 dnech ve funkci.
• Macron láká zahraniční investice, přijme 180 byznysmenů
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží přilákat zahraniční firmy, k čemuž využívá i nejistoty kolem chystaného odchodu Británie z Evropské unie. Na zámku ve Versailles chce dnes přijmout 180 světových byznysmenů a podle listu Les Echos by na akci mohlo být oznámeno či potvrzeno 15 investičních projektů. Recepce se koná přesto, že Francii už více než šest týdnů ochromují stávky proti reformě penzí, kterou Macronova vláda plánuje.
• Macron: Lídři EU zavedou opatření na obranu před finanční krizí
  Evropští lídři se včera shodli, že zavedou veškerá potřebná opatření, aby zabránili finanční a ekonomické nestabilitě v důsledku šíření nového koronaviru. Po včerejší telekonferenci prezidentů a premiérů států Evropské unie to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Informovala o tom agentura Reuters.
• Macron odmítl výzvy k rezignaci
  Francouzský prezident Emmanuel Macron včera odmítl výzvy k rezignaci a ostře kritizoval své oponenty, které obvinil z destabilizace Francie. Napsala to agentura Reuters a poznamenala, že nejnověji jmenovaná vláda už čelí dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry, které by ji do konce týdne mohly svrhnout. Francouzský premiér Sébastien Lecornu představil členy nové vlády v neděli.
• Macron odsoudil Trumpova cla jako nepodložená, vyzval k pozastavení investic
  Americká plošná cla, jejichž zavedení ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, budou mít mohutný dopad na evropskou ekonomiku. Řekl to dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Pro mezinárodní obchod jsou Trumpova cla podle něj šokem, označil je za "brutální a nepodložená". Macron při setkání s představiteli francouzského průmyslu řekl, že jedním z možných kroků v reakci na ty americké je přerušení investic v USA, dokud se vše nevyjasní. Slíbil také jednotnou reakci Evropské unie.
• Macron podle Reuters varoval před koncem schengenu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na včerejším videosummitu varoval ostatní šéfy unijních států a vlád, že bez solidarity během nynější koronavirové krize hrozí konec Evropy bez vnitřních hranic. S odvoláním na nejmenovaného diplomata o tom informovala agentura Reuters. Shodou okolností si včera Evropa připoměla 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
• Macron po jednání v Paříží mluvil s Trumpem a Zelenským
  Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.