Macron odmítl výzvy k rezignaci

Francouzský prezident Emmanuel Macron včera odmítl výzvy k rezignaci a ostře kritizoval své oponenty, které obvinil z destabilizace Francie. Napsala to agentura Reuters a poznamenala, že nejnověji jmenovaná vláda už čelí dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry, které by ji do konce týdne mohly svrhnout. Francouzský premiér Sébastien Lecornu představil členy nové vlády v neděli.

Minulé pondělí podal Lecornu demisi po 27 dnech ve funkci, stalo se tak den poté, co jmenoval svou první vládu. V pátek večer ho ale Macron do funkce šéfa vlády jmenoval znovu. Lecornu byl nyní nucen novou vládu sestavit rychle, protože musí v těchto dnech předložit návrh rozpočtu na rok 2026.

Staronový premiér Lecornu včera podle agentury AFP uvedl, že jediným cílem a úkolem nové vlády je překonat politickou krizi ve Francii. "Musíme odložit stranou svá ega," vyzval nové ministry, z nichž část stejný post zastávala i v předchozí vládě.

Politická krize ve Francii se prohloubila po loňských předčasných parlamentních volbách, které vedly k ještě větší roztříštěnosti parlamentu, v níž Macronovi stoupenci nemají většinu. Reuters označuje současnou situaci za nejhorší politickou krizi ve Francii za poslední desetiletí.

Podle listu Le Figaro se ve vládních pozicích od začátku Macronova druhého mandátu v květnu 2022 vystřídalo už 130 lidí. Již rok a půl před předpokládaným datem příštích prezidentských voleb tak Macron překonal rekord v počtu ministrů jmenovaných za jeden prezidentský mandát ve francouzské páté republice. Údaje zahrnují všechny členy vlády včetně náměstků a tajemníků, ale i ministrů. Těch se podle listu vystřídalo ve Francii od roku 2022 celkem 65.

Macron vystřídal za necelé dva roky také pět premiérů a mnoho jeho rivalů tvrdí, že jediným východiskem z krize je, aby prezident vyhlásil nové parlamentní volby nebo odstoupil, napsal Reuters. Šéf Elysejského paláce něco takového odmítl.

"Zajišťuji kontinuitu a stabilitu a budu v tom pokračovat," uvedl včera po příletu do Egypta Macron, jemuž současný druhý mandát vyprší v roce 2027. V severoafrické zemi se s dalšími lídry zúčastní jednání o ukončení války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Ve Francii mezitím krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a krajně pravicové uskupení Národní sdružení (RN) podaly návrhy na vyslovení nedůvěry nové vládě. Hlasování bude pravděpodobně ve čtvrtek, píše Reuters a dodává, že není jasné, zda se kabinet udrží, protože socialisté, jejichž podporu bude téměř jistě potřebovat, si nechávají otevřené možnosti.

Socialisté mimo jiné chtějí, aby premiér zrušil důchodovou reformu z roku 2023, která zvýšila věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Lecornu, který se už nyní zapsal do historie tím, že strávil ve francouzském premiérském křesle nejkratší dobu, nevyloučil další rezignaci, pokud nebude schopen splnit svůj úkol, dodal Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP, Le Figaro

Čtěte více

• Macron a Si vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to dnes ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.
• Macron: EU potřebuje reakci na americké dotace, komise na summitu dostane zadání
  Z dnešního summitu Evropské unie vzejde mandát pro Evropskou komisi, aby začátkem příštího roku předložila odpověď na americký plán dotování výroby spojené s ekologickou transformací. Při příchodu na jednání s unijními protějšky to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Sedmadvacítka podle něj musí na krok Spojených států reagovat, aby evropský průmysl neztratil konkurenceschopnost.
• Macron: Evropa je smrtelná, musí posílit obranu
  Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to včera francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.
• Macron: Francie chce do AI investovat 109 miliard eur
  Francie chce v příštích letech investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu Kč) do umělé inteligence (AI). Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož to Paříž oznámí na summitu o AI, který Francie hostí v pondělí a v úterý.
• Macron chce, aby Evropa do 2030 měla deset technologických firem
  Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron včera v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.
• Macron chce silnější EU také v ekonomické oblasti
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by podle prezidenta měly mít společný rozpočet a společného ministra financí. Macron to řekl v projevu ke studentům pařížské Sorbonny.
• Macron jedná ve Versailles s Muskem a dalšími investory, láká je do Francie
  Na zámku ve Versailles u Paříže se dnes postupně schází přes 200 zahraničních investorů, přijel také miliardář a šéf americké automobilky Tesla Elon Musk. Očekává se, že francouzský prezident Emmanuel Macron oznámí zahraniční investice zhruba za 13 miliard eur (306 miliard Kč). Informují o tom francouzská média. Investorské konference se podle sdělení francouzského velvyslanectví v Praze účastní i dva čeští zástupci - Daniel Křetínský za koncern EPH a Petr Cingr z Agrofertu.
• Macron jmenoval do funkce šéfa vlády znovu Sébastiena Lecornua
  Francouzský prezident Emmanuel Macron včera po jednání s představiteli parlamentních stran jmenoval do funkce premiéra znovu Sébastiena Lecornua. Devětatřicetiletého politika požádal, aby se opět pokusil sestavit novou vládu. Informuje o tom Elysejský palác. Lecornu podal v pondělí demisi po 27 dnech ve funkci.
• Macron láká zahraniční investice, přijme 180 byznysmenů
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží přilákat zahraniční firmy, k čemuž využívá i nejistoty kolem chystaného odchodu Británie z Evropské unie. Na zámku ve Versailles chce dnes přijmout 180 světových byznysmenů a podle listu Les Echos by na akci mohlo být oznámeno či potvrzeno 15 investičních projektů. Recepce se koná přesto, že Francii už více než šest týdnů ochromují stávky proti reformě penzí, kterou Macronova vláda plánuje.
• Macron: Lídři EU zavedou opatření na obranu před finanční krizí
  Evropští lídři se včera shodli, že zavedou veškerá potřebná opatření, aby zabránili finanční a ekonomické nestabilitě v důsledku šíření nového koronaviru. Po včerejší telekonferenci prezidentů a premiérů států Evropské unie to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Informovala o tom agentura Reuters.
• Macron odsoudil Trumpova cla jako nepodložená, vyzval k pozastavení investic
  Americká plošná cla, jejichž zavedení ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, budou mít mohutný dopad na evropskou ekonomiku. Řekl to dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Pro mezinárodní obchod jsou Trumpova cla podle něj šokem, označil je za "brutální a nepodložená". Macron při setkání s představiteli francouzského průmyslu řekl, že jedním z možných kroků v reakci na ty americké je přerušení investic v USA, dokud se vše nevyjasní. Slíbil také jednotnou reakci Evropské unie.
• Macron podle Reuters varoval před koncem schengenu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na včerejším videosummitu varoval ostatní šéfy unijních států a vlád, že bez solidarity během nynější koronavirové krize hrozí konec Evropy bez vnitřních hranic. S odvoláním na nejmenovaného diplomata o tom informovala agentura Reuters. Shodou okolností si včera Evropa připoměla 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
• Macron po jednání v Paříží mluvil s Trumpem a Zelenským
  Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
• Macron po protestech avizoval daňové úlevy i zvýšení mezd
  V reakci na protesty hnutí takzvaných žlutých vest, které už více než tři týdny otřásají francouzskou politikou, slíbil včera prezident Emmanuel Macron řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Hněv občanů, kteří vyšli do ulic, označil za hluboký a oprávněný. Přiznal, že část viny na něm nese i on. Zároveň odsoudil násilí na demonstracích a slíbil, že obnoví v zemi pořádek. Od opozičních kritiků si Macron za projev vysloužil kritiku. Jeho ústupky vesměs označili za nedostatečné.
• Macron pozval evropské lídry na pondělní schůzku do Paříže
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to včera polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny znepokojují jeho evropské partnery, zdůrazňuje agentura AFP. Podle ní schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.
• Macron představí opět vizi vícerychlostní Evropy
  Francouzský prezident Emmanuel Macron představí dnes svou představu vývoje Evropské unie na dalších 10 let. V projevu na pařížské Sorbonně hodlá opět navrhnout projekt vícerychlostní unie, která by umožňovala pokročit v daných tématech jen té skupině zemí, jež o to stojí. Jak upozornila agentura AFP, cílem je překonat těžkopádnost jednomyslného rozhodování celé budoucí sedmadvacítky.
• Macron: Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem může být v dalších týdnech
  Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času v rozhovoru pro média po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
• Macron slíbil dál pomáhat domácnostem i firmám s růstem inflace i cen energií
  Inflace je důsledkem závislostí Francie, ale vypořádali jsme se s ní lépe než mnoho našich sousedů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve vysílání stanice France 2. Slíbil, že vláda bude nadále pomáhat domácnostem, firmám i studentům, kteří kvůli vysokým cenám mají obtíže vyjít s penězi. Macron v pořadu L'Événement také obhajoval vládou stanovenou hranici pro růst cen energií jako dostatečnou.
• Macron slíbil 15 miliard eur pro takzvanou zelenější ekonomiku
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes slíbil 15 miliard eur (téměř 403 miliard Kč) na podporu takzvané zelenější ekonomiky. Uvedl to dnes na zahradě Elysejského paláce, kam pozval občany, kteří svými nápady přispěli do Konvence pro klima. To je iniciativa, jejíž myšlenky chce hlava státu v září využít ve speciálním zákoně. Macron teď čelí tlaku, protože v nedělních komunálních volbách jeho strana ve velkých městech zaostala za Zelenými.
• Macron uspěl i v parlamentních volbách a míří k většině
  Hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes v prvním kole francouzských parlamentních voleb na hlavu porazilo tradiční politické strany a míří k pohodlné většině. Republika v pohybu (REM) získala téměř třetinu hlasů a poražení konzervativci a socialisté varují před monopolem moci. V Národním shromáždění, které má 577 křesel, by Macron se svými lidmi mohl po druhém kole obsadit až 445 míst.