Vývoj české spotřebitelské inflace

13.11.2017 V centru dění tento týden bude projednávání americké daňové reformy. Na obou březích Atlantiku se to také bude hemžit vystoupeními centrálních bankéřů. Z dat zaujme především další odhad růstu HDP za 3Q v eurozóně, který by měl udržet solidních 0,6 % y/y a dalších evropských států. Hospodářský růst v 3Q bude oznámen i v regionu centrální Evropy. Ten by podle našeho odhadu měl zpomalit, což bude hlavně patrné v ČR. Tento týden kromě dat zaplní i vystoupení centrálních bankéřů Druhý odhad HDP eurozóny nepřinese žádnou změnu. Předstihové ukazatele během léta vykreslovaly růžový obrázek, který by Eurostat měl potvrdit. Pokračující pozitivní údaje indikátorů důvěry naznačují, že solidní tempo ekonomického růstu by mělo pokračovat i v závěrečném čtvrtletí roku. Navíc ekonomové SG jsou schopni identifikovat především pozitivní rizika související s vývojem HDP. Odhadovaná struktura růstu HDP v 3Q by měla spočívat na spotřebě domácností a vyšší investiční aktivitě. Tvrdá data, jako průmyslová aktivita, obrázek o růstu HDP potvrzují, ovšem s výjimkou zářijového údaje. Ten především v Německu a Itálii zakolísal, což hodnotíme, ale jako jednorázový jev. Německý hospodářský růst v 3Q by měl vykázat stejnou dynamiku jako celek eurozóny. Ekonomové SG předpokládají, že struktura zveřejněná na konci listopadu ukáže na neutrální vliv čistých exportů a relativně solidní podporu růstu ze strany soukromé spotřeby a investic. ZEW index v listopadu výrazně přidal. Ten zatím za ostatními srovnatelnými ukazateli zaostával. Odhad SG ovšem naznačuje, že právě v listopadu by už konečně mohl jejich vývoj dohnat. Spotřebitelská inflace v USA v říjnu zpomalí na pouhou desetinu procenta meziměsíčně. Jádrová inflace tak vykázala vyšším tempo růstu. Tu v říjnu přestaly ve větším měřítku ovlivňovat nájmy a ceny ubytování. Novým velkým hybatelem jádrové inflace tak budou ceny léků a také ceny ojetých aut. Prodej aut také stojí za růstem maloobchodních tržeb v USA. Jejich důležitou skupinou je prodej nákladních vozidel, která představují pro dealery vyšší marži. Evropská inflace za říjen bude potvrzena na hodnotách prvotního odhadu, tedy 1,4 % y/y při 0,1 % m/m. Data o vývoji amerického průmyslu v říjnu přinesou spíše pozitivní zprávy. Meziměsíční růst by měl akcelerovat o desetinu na 0,4 % m/m. I využití kapacit se podle odhadu ekonomů SG zvýšilo. Pátek pak po celém týdnu bude klidnější. Vystoupení M. Draghiho by po úterní konferenci ve Frankfurtu, kde vystoupí špičky světových centrálních bank včetně šéfa ECB M. Draghiho, by jeho další řeč tento týden nemusela přinést nic dalšího nového. Klidný vývoj kurzu eura vůči dolaru pokračoval i minulý týden Minulý týden pokračoval kurz eura proti dolaru v nezajímavém vývoji, který byl determinován jak slabým trendem, tak i nízkou volatilitou kolem něj. Kurz USD/EUR minulé pondělí otvíral na hladině kolem 1,161, aby do pátku oslabil o 0,4 % na 1,166. Kurz neměl mnoho impulsů k reakci, protože zásadních dat jsme se minulý týden nedočkali a ta ostatní potvrzovala nastavené trendy vývoje v jednotlivých ekonomikách. Ani politické události nepřinesly zásadní informace. Americký prezident cestoval po Asii a do úterý 14. 11. ještě bude. Proto i projednávání daňové reformy bude pokračovat až tento týden. V Evropě se zase nepodařil žádný posun v jednání ohledně Brexitu. Růst HDP v regionu ve 3. čtvrtletí zpomalil Finální údaje polské spotřebitelské inflace potvrdí první odhad. Za akcelerací meziměsíční dynamiky cen stojí hlavně potraviny a pohonné hmoty. Vývoj jádrové inflace by měl podle odhadu ekonomů SG zůstat na stabilním tempu 0,9 % y/y. Silná průmyslová aktivita v Polsku v září pravděpodobně podpořila růst exportů. Riziko růstu importů je vysoké, ačkoliv data z předcházejícího měsíce ukázala, že silná poptávka domácností má na import neutrální dopad. Hlavním hybatelem oživených importů proto bude případně rostoucí investiční aktivita. Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku v regionu pravděpodobně zpomalil. Zásadní dopad do mezičtvrtletního tempa je odhadován pro Českou republiku. Automobilový průmysl kvůli celozávodním dovoleným během prázdnin vykázal nižší růst, což podle nás není plně reflektováno odhadovanou sezónností. Nicméně to je pouze statistický fenomén, proto z toho nevyvozujeme žádné závěry pro celoroční růst. Dynamika HDP v Polsku zpomalila pouze mírně. Hlavním faktorem tamního ekonomického tempa je spotřeba domácností. Pozitivně přispěl i čistý export a také obnovený růst investic. Dynamika cen průmyslových výrobců v České republice v říjnu zpomalila navzdory nadále rostoucím cenám ropy. Meziroční tempo růstu zpomalilo také v důsledku nízké srovnávací základy z loňského roku. Nižší věk odchodu do důchodu v Polsku, který začal platit od října, přinesl nejspíše další tlaky na růst mezd, ale také omezil růst zaměstnanosti. Tamní sociální pojišťovna odhaduje, že asi 2 % pracovní síly může odejít do důchodu dříve, než umožňovala dřívější úprava. Tito pracovníci by nemuseli být na pracovním trhu nahrazeni díky vyšší produktivitě firem nebo z důvodu nedostatků zaměstnanců. Na druhou stranu toto se bude týkat spíše menšího množství lidí, protože většina těch, na které se vztahuje posun důchodového věku je už i tak mimo pracovní trh. Vyšší inflace podpořila trend sílící české měny Uplynulý listopadový týden přinesl pravidelnou měsíční dávku informací o vývoji české ekonomiky. Reálná data potvrdila, že i konec třetího čtvrtletní byl příznivý. Průmysl v září těžil z dobré kondice automobilové výroby, a to nejenom díky stále rostoucí poptávce po dražších modelech, ale svou roli sehrálo i zvýšení kapacit. Chladnější zářijové počasí naopak stimulovalo vyšší výrobu tepla a elektřiny. Akcelerace domácích zakázek ukázala na narůstající investiční aktivitu, která podle nás poroste i v dalších měsících. Při nedostatku pracovníků na trhu práce jsou dodatečně investice bez dalšího najímání zaměstnanců nutností. Firmy tak budou moci dostát rostoucí poptávce po své produkci a zároveň zvyšovat produktivitu, což je při sílícím kurzu české koruny nutnost především pro exportéry. Trh práce ukázal svou sílu i v prvním měsíci posledního letošního čtvrtletí. Podíl nezaměstnaných osob v říjnu poklesl o další 0,2 pb na 3,6 %, a to nejen díky sezónním faktorům. Dobrou zprávou je, že tento pozitivní trend se projevuje ve všech okresech ČR. Podíl uchazečů na jedno volné pracovní místo poklesl na pouhých 1,2. Není potom divu, že maloobchodní tržby v září zaznamenaly také solidní dynamiku. Vysoké prodeje zaznamenaly oděvy a obuv (vlivem chladnějšího počasí). Ceny v ekonomice pak tyto pozitivní trendy reálné ekonomiky reflektují. Meziroční inflace v říjnu akcelerovala na 2,9 %, při meziměsíčním růstu 0,5 %. Na tomto vývoji se podílely všechny hlavní složky, potraviny, pohonné hmoty i jádrové ceny. Podle naší prognózy ale inflace dosáhla svého vrcholu a v příštích měsících by měla zpomalovat. Dokonce roku se bude ještě pohybovat u horní hranice tolerančního pásma centrální banky a příští rok bude klesat až k inflačnímu cíli, protože předpokládáme, že ČNB bude dále zvyšovat své úrokové sazby. Kurz koruny na data z minulého týdne reagoval posílením z pondělních otvíracích hodnot pod 25,70 CZK/EUR až na páteční uzavírací úrovně kolem 25,50. Hlavním impulsem pro tento vývoj se ukázalo zveřejnění spotřebitelské inflace ve čtvrtek, kdy nad očekávání vyšší číslo přineslo okamžité posílení měny o 0,3 %.

11.12.2023 Inflační tlaky v české ekonomice jednoznačně slábnou, přestože listopadový růst spotřebitelských cen byl mírně nad očekáváním trhu. Shodují se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Podle dnešního sdělení Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v listopadu meziroční inflace 7,3 procenta, proti říjnu se snížila o 1,2 procentního bodu. Výrazné zpomalení meziroční inflace očekávají analytici v lednu. Aktuální vývoj podle většiny z nich umožňuje České národní bance (ČNB), aby už v prosinci zahájila snižování úrokových sazeb. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek však zároveň upozornil na to, že od konce roku 2019 se spotřebitelské ceny zvýšily o více než třetinu.

19.09.2016 Dnes si v rámci fundamentální analýzy pokusíme zodpovědět zásadní otázku, kterou si spekulanti na EUR/CZK pokládají. A to jaký kurz by měla mít koruna vůči euru, pokud by jej určoval trh a Česká národní banka (ČNB) by jej uměle neoslabovala. Po skončení intervencí můžeme čekat posílení koruny, ale jak silné?

11.12.2023 Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 7,3 procenta, inflace tak zvolnila z říjnových 8,5 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB), zejména kvůli vývoji regulovaných cen. Podle analytiků ale inflační tlaky v české ekonomice jednoznačně slábnou, přestože byl růst cen mírně nad očekáváním trhu. V lednu ČNB i analytici očekávají skokové snížení inflace ke třem procentům.

20.11.2020 Česká republika si „uhájila“ pomyslnou bronzovou příčku v žebříčku zemí podle míry inflace. Vůbec nejrychleji v celé Evropské unii rostly v říjnu meziročně spotřebitelské ceny v Polsku (o 3,8 procenta) a Maďarsku (o 3 procenta). V České republice činila inflace 2,9 procenta, což je o 0,3procentního bodu méně než v září.

14.11.2022 Zatímco minulý týden patřil spotřebitelské inflaci, v tomto týdnu budou trhy sledovat především vývoj cen ve výrobě. Ten vyjde ve středu u nás, o den dříve ve Spojených státech. V USA by vyšší než očekávaný vývoj mohl posunout o kus zpět optimistická očekávání ohledně postupu Fedu. Trh totiž po čtvrteční pomalejší inflaci začal takřka s jistotou naceňovat nižší 50bodový hike na prosincovém zasedání a spolu s ním i nižší finální úroveň.

13.07.2023 „Dlouho očekávaný psychologický zlom ve vývoji inflace konečně nastal. Poprvé od ledna 2022 se v červnu dostala pod deset procent a do druhého pololetí vstupuje s jednocifernou inflací. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 9,7 %, přičemž v květnu byla inflace 11,1 %,“ uvedl partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.

17.05.2021 Česká koruna minulý týden dále zpevňovala svou pozici vůči euru a dostala se dokonce až pod hranici EUR/CZK 25,50. Posilovací jízdu ji nepřerušil ani dolar, který získal podporu po zveřejnění tamní překvapivě svižné inflace, nabité zisky však koncem týdne opět odevzdal. České měně nestál v cestě ani mírný pokles akciových trhů. Na posilujícím trendu se ovšem nacházel i polský zlotý. Vývoj kurzu koruny lze tak zčásti vysvětlit globálním sentimentem. Nicméně nemalou roli sehrály i domácí faktory. Jedním z nich je epidemická situace. Aktuálně již dochází k postupnému rozvolňování vládních opatření, což vysílá na finanční trh pozitivní signál. Druhým faktorem jsou sílící očekávání zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. Těm dodal koncem týdne další impulz zápis z květnového zasedání ČNB, který doplnil slova Rusnoka, že okamžik počátku cyklu zvyšování sazeb se blíží. Členové bankovní rady se shodli na tom, že riziko a nejistota ze strany vývoje epidemické situace se oproti předchozímu zasedání snížily. Argument pro neotálení s utažením měnové politiky představuje také aktuální vývoj spotřebitelské inflace, která v dubnu vzrostla meziročně o 3,1 % (odhad ČNB činil 2,9 %). To činí peněžní trh nervózním a rostou již i sázky na zvýšení úrokových sazeb na červnovém zasedání. Očekávání takto brzké reakce ze strany ČNB se ovšem jeví jako přehnané vzhledem ke stále nízké proočkovanosti populace (zhruba 9,6 %) a nejistotě ohledně tempa ekonomického oživení.

13.02.2024 Meziroční inflace v lednu výrazně klesla, většina ekonomických analytiků, které ČTK oslovila, ji očekává těsně pod třemi procenty. V prosinci byla inflace 6,9 procenta. Za snížením meziročního tempa růstu cen bylo podle odborníků zlevnění potravin, projeví se také odeznění statistického vlivu úsporného tarifu na energie z roku 2022, který v posledních třech měsících loňského roku vykazovanou inflaci zvyšoval. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci ve čtvrtek.

11.10.2021 Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září inflace stoupla na 4,9 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Dále se tak drží na nejvyšší úrovni od roku 2008. Na růstu se podílelo zdražování pohonných hmot a bydlení i zvýšení cen potravin. Například skoro o 64 procent zdražil ledový salát a zhruba o 60 procent rajčata. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zářijová inflace překonala odhady České národní banky (ČNB). Podle analytiků překročí inflace do konce roku pětiprocentní hranici a přiměje ČNB k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb.