Instituty: Německá ekonomika letos poroste jen o 0,6 procenta

Německé hospodářství v letošním roce vykáže růst 0,6 procenta. Ve společném jarním výhledu to dnes uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta. V příštím roce by se mohl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 0,9 procenta místo 1,4 procenta předpovídaných na podzim. Snížení odhadů souvisí s energetickým šokem, který světovému hospodářství způsobila válka na Blízkém východě.

"Šok způsobený nárůstem cen energií v souvislosti s íránskou válkou tvrdě zasáhl oživení hospodářství, zároveň však expanzivní fiskální politika podporuje domácí ekonomiku a brání jejímu silnějšímu propadu," uvedl Timo Wollmershäuser z hospodářského institutu Ifo.

Podle společného odhadu pětice institutů bude inflace v Německu v letošním roce činit v průměru 2,8 procenta a v příštím roce 2,9 procenta. V podzimní prognóze uváděli ekonomové pro letošní rok dvě a pro příští rok 2,3 procenta. Loni činila inflace v průměru 2,2 procenta. V březnu kvůli dopadům íránské války meziměsíčně vzrostla z 1,9 na 2,7 procenta. Míra nezaměstnanosti podle prognózy vzroste letos v průměru na 6,4 procenta, v příštím roce se ale opět sníží na 6,2 procenta.

Změny prognózy odrážejí důsledky války, kterou na konci února vyvolaly Spojené státy a Izrael napadením Íránu. Deklarovaným cílem bylo zabránit Teheránu v dalším rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket. Írán v odvetě zahájil útoky na Izrael, na americké vojenské základny na Blízkém východě i na vojenské a civilní cíle v okolních arabských státech.

"Zatímco rostoucí inflace tlumí soukromou spotřebu, přináší expanzivní finanční politika nové impulzy," uvedl institut Ifo. "Masivní rozšíření nového zadlužení za účelem investic do obrany, infrastruktury a ochrany klimatu podporuje obzvlášť podniky obranného průmyslu a zemních prací," dodal.

Strany německé vlády kancléře Friedricha Merze - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - se už loni v březnu dohodly na vzniku zvláštních fondů na obranné výdaje a na investice do infrastruktury, které jsou financované z půjček. Německo plánuje do roku 2029 zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP. Do fondu na infrastrukturní investice bylo vyčleněno 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč). Peníze z něj mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.

Institut Ifo nicméně v polovině března uvedl, že peníze ze zvláštního fondu nemířily v uplynulém roce prakticky vůbec na investice do infrastruktury. Podle něj 95 procent prostředků vláda využila na látání děr v rozpočtu.

Německo je největším obchodním partnerem České republiky, řada dalších zemí je na výkonu německého hospodářství závislá. V posledních letech se ale německá ekonomika potýká s řadou problémů, mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, americkým clům či konkurenci z Číny. K tomu se přidaly problémy s růstem cen energií vyvolaným íránskou válkou a narušením plavby Hormuzským průlivem, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu.

Německé hospodářské instituty vydávají svou společnou prognózu dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Spolupracuje na ní Německý institut pro výzkum hospodářství (DIW), Institut Ifo, Kielský institut pro světové hospodářství, Leibnizův institut pro hospodářský výzkum z Halle a RWI-Leibnizův institut pro hospodářský výzkum.

Zdroj: Reuters, ČTK, Ifo

Čtěte více

• Institut RWI letos čeká pokles německé ekonomiky, v březnu počítal s růstem
  Výzkumný institut RWI snížil odhad vývoje německé ekonomiky. V březnu ještě počítal s růstem o 0,2 procenta, nyní ale odhaduje, že letos hrubý domácí produkt (HDP) o 0,3 procenta klesne. Institut to uvedl ve svém dnešním sdělení. Na příští rok naopak očekává silnější růst než dříve, a to dvě procenta místo původně uváděných 1,8 procenta.
• Institut RWI zvýšil odhad růstu německé ekonomiky
  Výzkumný institut RWI dnes zvýšil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,6 procenta...
• Institut WIFO kvůli válce na Ukrajině snížil odhad růstu rakouské ekonomiky
  Rakouský výzkumný institut WIFO snížil odhad letošního růstu rakouské ekonomiky na 3,9 procenta z dříve předpokládaných 5,2 procenta. Válka na Ukrajině a sankce uvalené na Rusko podle něj prohloubí problémy v dodavatelských řetězcích a způsobí cenové šoky, napsala agentura Reuters.
• Institut WIFO neočekává recesi rakouské ekonomiky
  Přední rakouský výzkumný institut WIFO navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám ve světě neočekává recesi rakouské ekonomiky. Uvedl to podle agentury APA šéf institutu Christoph Badelt. Dodal, že Rakousko v současnosti nepotřebuje žádný nový balík opatření na podporu hospodářského růstu.
• Institut WIFO očekává zpomalení růstu rakouské ekonomiky
  Růst rakouské ekonomiky ve středně dlouhém období mírně zpomalí, a to v důsledku slábnoucího růstu světového hospodářství. Předpověděl to včera výzkumný institut WIFO, který sestavuje ekonomické statistiky pro rakouskou vládu.
• Institut WIFO zhoršil výhled rakouské ekonomiky
  Přední rakouský výzkumný institut WIFO dnes kvůli nepříznivým hospodářským podmínkám v zahraničí snížil odhad růstu rakouské ekonomiky pro příští rok na 1,2 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta. Letošní hospodářský růst nicméně nadále odhaduje na 1,7 procenta.
• Instituty čekají kvůli viru pokles ekonomiky v Německu i Rakousku
  Koronavirus by mohl v letošním roce snížit výkon německé ekonomiky o deset procent. Předpověděl to dnes německý hospodářský institut IW. V sousedním Rakousku by ekonomika podle dnešních prognóz tamních institutů mohla v letošním roce klesnout nejméně o dvě procenta.
• Instituty DIW a IfW zhoršily výhled německé ekonomiky
  Německé hospodářské instituty DIW a IfW dnes zhoršily výhled německé ekonomiky. Oba instituty nyní předpokládají, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce stoupne pouze o 1,5 procenta. DIW přitom doposud letošní růst odhadoval na 1,8 procenta a IfW na 1,9 procenta.
• Instituty Ifo a IfW snížily odhad růstu německé ekonomiky
  Německé hospodářské instituty Ifo a IfW kvůli válce na Blízkém východě snížily odhad letošního růstu německé ekonomiky. Oba počítají s růstem o 0,8 procenta, dosud to bylo jedno procento. V příštím roce podle Ifo vykáže německé hospodářství růst o 1,2 procenta, IfW odhad růstu na příští rok zvýšil z 1,3 na 1,4 procenta. Oba instituty ve svých prognózách vycházejí z toho, že zdražení komodit způsobené íránskou válkou bude jen krátkodobé.
• Instituty IfW a IWH zvýšily Německu odhady růstu
  Dva významné německé ekonomické instituty dnes výrazně zvýšily odhad růstu největší evropské ekonomiky...
• Instituty: Německá ekonomika může letos klesnout o 4,2 procenta
  Krize způsobená koronavirem vyvolá v Německu hlubokou hospodářskou recesi, hrubý domácí produkt (HDP) se může snížit o 4,2 procenta. Ve společné zprávě to dnes uvedly přední hospodářské instituty v Německu. Dopady zanechá pandemie i na trhu práce. Na vrcholu krize by se míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat na 5,9 procenta, bez práce by tak zůstalo 2,4 milionu lidí. V březnu činila míra nezaměstnanosti bez sezonního přepočtu 5,1 procenta.
• Instituty: Růst německé ekonomiky zpomalí, inflace zrychlí
  Ekonomické instituty snížily odhad růstu německé ekonomiky na letošní i příští rok. Zároveň odhadují, že prudce zrychlí růst inflace. Letos podle nich největší evropská ekonomika vzroste o 0,6 procenta namísto v září uváděných 1,3 procenta. Uvádějí to zdroje agentury Reuters, instituty zprávu zveřejní ve středu, do té doby se jejich údaje mohou ještě trochu změnit.
• Interfax: Lukoil žádá o povolení odkupu akcií od zahraničních investorů
  Ruská ropná společnost Lukoil žádá ruské úřady o povolení odkupu až 25 procent svých akcií od zahraničních investorů se slevou nejméně 50 procent. Informovala o tom dnes agentura Interfax s odvoláním na své zdroje. Podnik se k věci odmítl vyjádřit. Podle výpočtů agentury Reuters odpovídá 25 procent kapitálu Lukoilu přibližně 173 milionům akcií, které mají nyní tržní hodnotu kolem 1,1 bilionu rublů (přes 258 miliard Kč).
• Intermarket analýza: Aktuální korelace trhů
  AUD/USD a cena zlata: Na konci září došlo mezi měnovým párem AUD/USD a cenou zlata k porušení pozitivní korelace (korelační anomálie). Nyní je ale korelace mezi australským dolarem a cenou zlata znovu pozitivní, což je možné vidět v druhé zeleně zvýrazněné oblasti. Za touto korelací pravděpodobně stojí poptávka po americkém dolaru, která tak způsobuje pokles AUD/USD a ceny zlata.
• Internetová společnost Google přestala prodávat online reklamu v Rusku
  Americká internetová společnost Google přestala prodávat online reklamu v Rusku. Rozhodnutí se týká vyhledávače, platformy YouTube i externích partnerů, kteří prostřednictvím Googlu publikují obsah. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Po ruské invazi na Ukrajinu obdobný krok učinily společnosti Twitter či Snap. Google má nejvyšší tržby za online reklamu na světě.
• Intervence budou pokračovat, rozhodla ČNB
  Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu forexových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň nechala úrokové sazby na minimech. Informoval o tom dnes mluvčí centrální banky Marek Zeman. Režim forexových intervencí trvá přes tři roky, ČNB jej zahájila v listopadu 2013.
• Intervence ČNB budou asi do poloviny 2017
  Bankovní rada České národní banky dnes zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu forexových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Na tiskové konferenci po dnešním jednání rady to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
• Intervence ČNB budou asi do poloviny 2017
  Bankovní rada ČNB dnes uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu forexových intervencí "blíže polovině roku 2017". Na tiskové konferenci to uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Inflace se totiž nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017. Samotná prognóza ČNB počítá s intervenčním režimem do konce roku 2016.
• Intervence ČNB budou nejméně do konce 1Q
  Česká národní banka (ČNB) bude nadále provádět forexové intervence nejméně do konce prvního čtvrtletí. Nic se tak nemění na prohlášení Bankovní rady ČNB z počátku února. Na tiskové konferenci po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Sobotka pak ocenil dobrou spolupráci mezi vládou a ČNB, která je nezávislou institucí.
• Intervence ČNB byly jednoznačně potřebné
  Listopadové zahájení forexových intervencí bylo jednoznačně potřebnou reakcí na domácí ekonomický vývoj...