IIF: Výkon ruské ekonomiky se vrátí o zhruba 15 let zpátky

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce propadne o 15 procent a v příštím roce se sníží o další tři procenta. Výkon ruské ekonomiky se tak vrátí o zhruba 15 let zpátky. Předpověděli to podle agentury Bloomberg ekonomové z Institutu pro mezinárodní finance (IIF).

Rusko se v důsledku útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých mezinárodních sankcí, ze země navíc odchází řada západních podniků. "Klíčovou roli pravděpodobně sehraje prudký pokles domácí poptávky, zatímco nižší export by měl být kompenzován poklesem importu," uvedli ekonomové IIF. "Pokud však budou zavedeny další sankce v podobně obchodních embarg, pokles exportu by mohl být výraznější, než nyní předpovídáme," dodali.

Kromě bezprostředních ekonomických dopadů se Rusko podle IIF bude po řadu let potýkat s negativními důsledky odlivu vzdělaných Rusů a omezeného přístupu k technologiím ze Spojených států a Evropské unie, což bude brzdit technologický rozvoj země. "Negativní dopady na hospodářské vyhlídky pro středně dlouhé a dlouhé období by dokonce mohly být významnější," uvedli ekonomové IIF.

Ekonomové z ruské státní rozvojové banky VEB dnes podle agentury Reuters předpověděli, že reálné disponibilní příjmy v Rusku v letošním roce klesnou až o 12 procent, zatímco inflace se vyšplhá ke 20 procentům.

Míra nezaměstnanosti v Rusku by se podle těchto ekonomů letos měla zvýšit až na 6,2 procenta z lednových 4,4 procenta. "Zavedení mimořádných opatření na podporu zaměstnanosti zabrání výraznějšímu nárůstu počtu nezaměstnaných," upozornili ekonomové.

Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters, IIF

Čtěte více

• IIF: Globální dluh loni stoupl na rekordních 303 bilionů USD
  Globální dluh napříč všemi sektory v loňském roce stoupl o deset bilionů dolarů (217,1 bilionu Kč) na rekordních 303 bilionů USD. Přispěly k tomu hlavně půjčky v rozvíjejících se zemích v čele s Čínou. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se ale snížil díky oživení rozvinutých ekonomik. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.
• IIF: Globální dluh v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních 305 bilionů USD
  Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy Kč). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ale klesl. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.
• IIF: Globální dluh v prvním pololetí vzrostl na nový rekord
  Celosvětový dluh se v letošním prvním pololetí zvýšil o 7,5 bilionu dolarů na rekordních 250,9 bilionu dolarů (5,8 biliardy Kč), a to zejména kvůli růstu půjček ve Spojených státech a Číně. Vyplývá to podle serveru CNBC ze zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální dluh vzrostl ve čtvrtletí na rekordních 307 bilionů USD
  Celosvětový dluh ve druhém čtvrtletí stoupl na rekordních 307 bilionů USD (více než sedm biliard Kč), a to navzdory zvýšení úrokových sazeb, které omezují zájem o bankovní úvěry. Na růstu měly hlavní podíl vyspělé země jako Spojené státy a Japonsko. Podle agentury Reuters to vyplývá z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální zadlužení loni stouplo na rekordních 281 bilionů USD
  Celosvětové zadlužení se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 zvýšilo o 24 bilionů dolarů na rekordních 281 bilionů dolarů (zhruba šest biliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální zadlužení loni vzrostlo na rekordních 313 bilionů dolarů
  Celosvětové zadlužení v loňském roce vzrostlo o více než 15 bilionů dolarů na rekordních 313 bilionů dolarů (zhruba 7,3 biliardy Kč). Uvedl to v dnešní zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Poměr celosvětového dluhu ke globálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) nicméně klesl o zhruba dva procentní body na necelých 330 procent, a to zejména díky vyspělým ekonomikám.
• IIF: Globální zadlužení v prvním čtvrtletí dosáhlo téměř 305 bilionů USD
  Celosvětové zadlužení se v letošním prvním čtvrtletí zvýšilo o 8,3 bilionu dolarů na 304,9 bilionu dolarů (zhruba 6,7 biliardy Kč). Dostalo se tak na druhou nejvyšší čtvrtletní úroveň v historii. Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální zadlužení v prvním čtvrtletí poprvé za dva a půl roku kleslo
  Celosvětové zadlužení se v letošním prvním čtvrtletí snížilo o 1,7 bilionu dolarů na 289 bilionů dolarů (6,1 biliardy Kč). Zaznamenalo tak první pokles za dva a půl roku. Vládní zadlužení však pokračovalo v růstu a dluhy v rozvíjejících se ekonomikách se vyšplhaly na nový rekord. Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Íránská ekonomika by po zrušení sankcí mohla růst o 4,4 pct
  Íránská ekonomika by za předpokladu, že nový americký prezident Joe Biden zruší sankce Spojených států, mohla příští rok růst o 4,4 procenta. Vymanila by se tak z hluboké tříleté recese, kam ji toto opatření pomohlo uvrhnout, a to přesto, že zahraniční investice by mohla omezit koronavirová krize. Odhaduje to podle agentury Reuters Institut pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Tempo odlivu vkladů z řeckých bank zrychluje
  Tempo odlivu vkladů z řeckých bank zrychluje. Upozornil na to ředitel Ústavu pro mezinárodní finance...
• IIF: Výše globálního dluhu vystoupila ve 3. čtvrtletí na rekord
  Výše globálního dluhu vystoupila ve třetím čtvrtletí loňského roku na rekordních 233 bilionů dolarů (4,9 biliardy Kč). Díky silnému hospodářskému růstu ale podíl dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) klesá, uvedl ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Údaj zahrnuje veškerý dluh domácností, vlád a firem z finančního i nefinančního sektoru.
• IIF zhoršil odhady hospodářského růstu v USA a Číně
  Institut pro mezinárodní finance (IIF) dnes kvůli šíření nového typu koronaviru snížil odhady hospodářského růstu ve Spojených státech a Číně, tedy ve dvou největších ekonomikách světa. Zároveň varoval, že světová ekonomika by letos mohla růst nejpomalejším tempem od globální finanční krize.
• ILO: Globální míra nezaměstnanosti letos mírně vzroste a dosáhne 5,2 procenta
  Globální míra nezaměstnanosti se v letošním roce nepatrně zvýší a z loňské hodnoty 5,1 procenta se dostane na 5,2 procenta. Počet nezaměstnaných pak stoupne o dva miliony na 190,8 milionu lidí. Způsobí to hlavně nárůst nezaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách. Uvedla to ve své dnešní zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Koronavirus by mohl zničit až 25 milionů pracovních míst
  Epidemie nového koronaviru a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést ke zrušení až 25 milionů pracovních míst - více než finanční krize z let 2008 a 2009. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) taková situace nastane, pokud vlády nezačnou rychle jednat, aby před dopady krize ochránily zaměstnance.
• ILO: Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zanikla skoro třetina pracovních míst
  Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zaniklo asi 4,8 milionu pracovní míst, což je skoro třetina. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). V závislosti na vývoji vojenských operací vypracovala několik scénářů vývoje ukrajinského pracovního trhu. Organizace například chválí úsilí ukrajinské vlády o zachování funkčnosti systémů sociálního zabezpečení.
• ILO: Nejistota kolem pandemie a omikronu zpozdí oživení pracovního trhu
  Oživení globálního trhu práce potrvá déle, než se původně předpokládalo, a nezaměstnanost zůstane nad úrovní z doby před pandemií nejméně do roku 2023. Důvodem je nejistota ohledně dalšího vývoje a trvání pandemie. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Pandemie ohrožuje živobytí poloviny globální pracovní síly
  Zhruba 1,6 miliardy lidí pracujících v šedé ekonomice, tedy téměř polovina globální pracovní síly, čelí v důsledku koronavirové krize bezprostřední hrozbě ztráty svého živobytí. Uvedla to ve své včerejší zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Pandemie vedla k poklesu globálních příjmů z práce
  Globální příjmy pracovníků z jejich práce se v prvních třech čtvrtletích letošního roku snížily o téměř 11 procent na 3,5 bilionu dolarů (80,5 bilionu Kč), protože pandemie covidu-19 negativně ovlivnila počet odpracovaných hodin. Uvedla to dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). Upozornila, že údaje nezahrnují vládní kompenzace za uzavření pracovišť v době koronavirové krize.
• ILO: Ztráty míst kvůli viru jsou čtyřnásobně vyšší než ve 2009
  V loňském roce kvůli pandemii nemoci covid-19 zaniklo čtyřikrát více pracovních míst než v nejhorším období globální finanční krize v roce 2009. Omezení činnosti podniků a veřejného života zrušilo loni 8,8 procenta všech pracovních hodin, což odpovídá 255 milionům pracovních míst na plný úvazek. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
• IMD: Kvůli válce na Ukrajině odešlo z Ruska jen 8,5 procenta západních firem
  Od začátku války na Ukrajině odešlo z ruského trhu jen 8,5 procenta firem registrovaných v Evropské unii a ve skupině ekonomicky vyspělých zemí G7. Vyplývá to z analýzy švýcarského institutu IMD. Zjištění podle něj zpochybňuje tvrzení o exodu firem kvůli ruské invazi a s tím spojených sankcí. Informovala o tom agentura AFP.