ECB čeká v příštích dvou letech reorganizace

Evropská centrální banka (ECB) se chystá na dvouletou reorganizaci, při které budou nahrazeny až dvě třetiny jejího vrcholového vedení, včetně prezidentky Christine Lagardeové. O plánech na reorganizaci šestičlenné Výkonné rady, jejíž složení je formováno nejen odbornými kvalifikacemi, ale i politikou, by se mohlo začít jednat už tento týden na setkání ministrů financí eurozóny v Lucemburku. Diskuse by se měly zaměřit hlavně na hledání nástupce viceprezidenta Luise de Guindose, uvedla agentura Bloomberg.

Které členské státy navrhnou své kandidáty a které je podpoří, může naznačit jejich ambice při obsazování dalších významných funkcí v ECB, včetně postu hlavního ekonoma a samotného předsednictví, které se uvolní v roce 2027. Německo a Francie, největší ekonomiky v regionu, mají na tyto pozice zálusk. Spolu s Itálií měly vždy zastoupení ve výkonné radě.

Do hry se ale zapojují také Španělsko a Nizozemsko. O své první křeslo v radě usilují východoevropské země, zatímco jižní státy chtějí uznání za to, že se z dluhové krize dostaly v lepší kondici, než mnoho jejich severních kolegů.

Důležité bude udržení rovnováhy mezi velkými a malými zeměmi, severem a jihem, a - v ideálním případě - mezi pohlavími. Noví členové Výkonné rady ECB budou muset řídit i rostoucí eurozónu při zásadních změnách v ekonomice, orientovat se ve složitém světovém uspořádání a zavádět digitální euro, které má podle ECB posílit ekonomickou bezpečnost a upevnit postavení eura ve světě.

Agentura Bloomberg vybrala několik kandidátů na důležité posty ECB na základě rozhovorů s lidmi, kteří jsou obeznámení se strategiemi vlád a záměry samotných kandidátů.

Mezi kandidáty na nástupce de Guindose patří například guvernér finské centrální banky Olli Rehn, zkušený politik a ekonom, který působil jako evropský komisař, finský ministr hospodářství a poslanec. Rehn je vážným uchazečem díky své vyvážené politické pozici, ale může čelit tvrdé konkurenci ze strany žen se zkušeností z centrálních bank, například z Portugalska nebo z Řecka. Dalšími jmény jsou šéfka Evropské investiční banky, která je ze Španělska, nebo portugalská komisařka pro finanční služby. Některé země budou ve funkci upřednostňovat ženu, aby později mohly do nejvyšší funkce navrhnout muže.

Itálie se zřejmě nezapojí, protože Piero Cipollone je teprve na začátku svého osmiletého mandátu ve Výkonné radě ECB. Mezi kandidáty může být i guvernér chorvatské centrální banky Boris Vujčić, který v roce 2023 pomohl svou zemi přivést do eurozóny. Jeho zkušenosti ho kvalifikují pro post hlavního ekonoma ECB, který v roce 2019 získal Philip Lane, když neuspěl v boji o místo viceprezidenta.

Post hlavního ekonoma ECB sice není tak dobře placený a je nižší v hierarchii než viceprezident, ale má větší vliv. Hlavní ekonom dohlíží na důležité čtvrtletní prognózy a je to právě on, kdo na zasedáních o měnové politice předkládá návrhy na úrokové sazby. Pozice je tak atraktivní pro Francii, která po Francouzce Lagardeové a Francouzi Jean-Claudeovi Trichetovi třetí prezidentský post pravděpodobně nezíská, ale chce si zachovat maximální vliv. Mezi kandidáty se zmiňují bývalá ekonomka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Laurence Booneová, profesorka ekonomie Helene Reyová, náměstkyně guvernéra francouzské centrální banky Agnes Benassyová-Quereová a hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu (MMF) Pierre-Olivier Gourinchas. Zájem by mohlo mít i Německo, pokud by pro něj nebyl dosažitelný prezidentský post. Zemi tato pozice patřila už dvakrát.

Boj o nástupnictví po Lagardeové začal ještě před jejím nástupem do funkce, přičemž její předchůdce Mario Draghi byl zastáncem španělského kandidáta Pabla Hernándeze de Cose, který nyní stojí v čele Banky pro mezinárodní platby (BIS). Jeho nedávný příchod do BIS a politické spojenectví ale jeho šance snižují. Silným kandidátem je i Klaas Knot, který 14 let vedl nizozemskou centrální banku a který byl předsedou Rady pro finanční stabilitu. Mluví se o něm také jako o favoritovi Lagardeové.

Šance de Cose a Knota jsou do značné míry závislé na postoji Německa, jehož vláda zvažuje možnost získat prezidentský post ECB poprvé. Mezi německými kandidáty se objevuje šéf Bundesbanky Joachim Nagel a členka Výkonné rady Isabel Schnabelová, jejich nominace by ale mohla narazit na politické a právní komplikace. Německo také drží už několik vysokých evropských funkcí, což může jeho šance omezit. Nelze vyloučit ani tzv. divokou kartu, tedy kandidáta bez tradiční zkušenosti z ekonomie nebo centrální banky, jakým se stala Lagardeová.

Uvolněné místo ve Výkonné radě ECB po skončení neobnovitelného mandátu Isabel Schnabelové koncem roku 2027 by mohlo posloužit jako záložní varianta pro Německo a Francii, pokud nezískají jiné pozice, nebo nabídnout příležitost menším zemím. Šanci mají i státy střední a východní Evropy, například Chorvatsko, Lotyšsko nebo Slovinsko. Další místo by se mohlo uvolnit, pokud by Nizozemec Frank Elderson odešel dříve, případně by mohl rezignovat, pokud by jeho krajan Knot získal prezidentský post.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• ECB by podle MMF měla opět snížit úroky
  Evropská centrální banka (ECB) by měla podpořit ekonomiku dalším snížením úrokových sazeb...
• ECB by podle MMF měla pokračovat ve zvyšování úroků až do poloviny příštího roku
  Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes vyzval Evropskou centrální banku (ECB), aby pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb až do poloviny příštího roku. Ministři financí zemí Evropské unie by pak podle fondu měli podpořit snahu ECB o snížení inflace zpřísněním rozpočtové politiky. Informovala o tom agentura Reuters.
• ECB by podle šéfa italské centrální banky měla brzy zahájit snižování úroků
  Evropská centrální banka (ECB) by měla v brzké době zahájit snižování úrokových sazeb. Uvedl to včera šéf italské centrální banky Fabio Panetta, který je členem Rady guvernérů ECB.
• ECB by prý brzy mohla rozhodnout o ukončení nákupů dluhopisů
  Evropská centrální banka (ECB) by mohla již příští měsíc rozhodnout o tom, že v letošním roce ukončí nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. Kolem poloviny příštího roku by pak mohla zahájit zvyšování úrokových sazeb. Uvedla to včera členka Výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerová.
• ECB by prý měla pokračovat v podpoře ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) by měla nadále podporovat ekonomiku eurozóny výrazně uvolněnou měnovou politikou. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poul Thomsen.
• ECB by prý mohla dále snížit úroky
  Evropská centrální banka by dále mohla snížit svou hlavní úrokovou sazbu, pokud nové ukazatele potvrdí...
• ECB by prý mohla přistoupit k nákupům dluhopisů
  Evropská centrální banka (ECB) by v případě přetrvání nežádoucí nízké inflace mohla přistoupit i k nákupům...
• ECB by prý mohla snížit depozitní sazbu
  Euro dnes na forexových trzích klesalo po zprávách, že Evropská centrální banka (ECB) uvažuje o možnosti...
• ECB čeká mírný růst ekonomiky eurozóny
  Evropská centrální banka (ECB) očekává, že ekonomika eurozóny se ve třetím čtvrtletí vrátí k mírnému...
• ECB čeká postupné oživení, bude sledovat kurz eura
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na historickém minimu 0,75 procenta. Šéf banky Mario Draghi uvedl, že v letošním roce očekává postupné oživování ekonomiky eurozóny. Slíbil rovněž, že banka bude sledovat ekonomické důsledky silného kurzu eura.
• ECB čeká zpomalení globální ekonomiky
  Růst globální ekonomiky v příštím roce zpomalí, pak se ale hospodářství stabilizuje. Ve svém pravidelném hospodářském bulletinu to dnes uvedla Evropská centrální banka (ECB). Ceny podle ní budou příští rok pokračovat v růstu.
• ECB dala trhům, co chtěly
  Evropská centrální banka (ECB) se nenechala inspirovat svou švýcarskou kolegyní a tentokrát pro trhy...
• ECB debatovala o podpůrné měnové politice
  Evropská centrální banka (ECB) debatovala na říjnovém zasedání na Maltě o možnostech rozšíření...
• ECB: Deflace eurozóně nehrozí
  Inflace v eurozóně bude v nejbližší době dál klesat, do deflace, tedy poklesu cen, se ale měnová unie...
• ECB diskutovala o nákupech dluhopisů
  Představitelé Evropské centrální banky (ECB) na červnovém zasedání diskutovali o zrušení příslibu, že v případě potřeby rozšíří nákupy dluhopisů. Vyplývá to ze zápisu ze zasedání, který dnes ECB zveřejnila. Evropské akcie na tuto informaci reagovaly výrazným poklesem, zatímco euro mírně posilovalo.
• ECB dle očekávání nechala měnovou politiku beze změny
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svou měnovou politiku beze změny, včetně úrokových sazeb. V září banka přikročila k novým opatřením na podporu hospodářského růstu a inflace v eurozóně. Zasedání Rady guvernérů dnes naposledy řídil Mario Draghi, kterého v čele banky na přelomu měsíce vystřídá Christine Lagardeová.
• ECB dle očekávání nechala sazbu beze změny
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny...
• ECB dle očekávání snížila sazby na 2,25 procenta
  Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na dnešním zasedání podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. ECB to uvedla v tiskové zprávě. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
• ECB dle očekávání snížila základní úrok na 4,25 procenta
  Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se dnes podle očekávání rozhodla snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka v dnešní zprávě. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019.
• ECB dle očekávání úrokové sazby nezměnila
  Evropská centrální banka (ECB) dle očekávání úrokové sazby nezměnila.