Dvoudenní summit EU se bude zabývat rozpočtem i Ukrajinou

Na dvoudenním summitu Evropské unie, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se lídři členských zemí budou zabývat konkurenceschopností, příštím dlouhodobým rozpočtem EU a také situací na Ukrajině, vývojem na Blízkém východě, migrací a bojem proti drogám. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš.

Zasedání začne ve čtvrtek v 18:00 SELČ a skončit by podle předběžného programu mělo v pátek odpoledne. Situaci na Ukrajině, která se přes čtyři roky brání ruské agresi, budou prezidenti a premiéři řešit přímo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dalším velkým tématem, kterým se budou unijní lídři zabývat při čtvrteční pracovní večeři, bude konkurenceschopnost EU a globální makroekonomické nerovnováhy. V pátek se očekává první debata vrcholných představitelů nad novým návrhem budoucího sedmiletého rozpočtu EU na období 2028–2034 a rovněž diskuse o dění na Blízkém východě.

Babiš se kromě samotných jednání Evropské rady ještě před začátkem summitu zúčastní zasedání europarlamentní skupiny Patrioti pro Evropu, jejímž členem je i jeho vládní strana ANO. Následně ho čeká jednání takzvaných Přátel koheze, což je neformální uskupení států EU, které společně prosazují zachování silného rozpočtu EU pro oblast kohezní politiky. Ještě před začátkem summitu by se pak z iniciativy nového maďarského premiéra Pétera Magyara mělo uskutečnit zhruba půlhodinové setkání lídrů Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko).

Summit začne jednáním se Zelenským. Očekává se debata o situaci na Ukrajině, o případných mírových jednáních, o dalším tlaku na Rusko i o podpoře Ukrajině a její cestě do Evropské unie. Lídři by měli ocenit, že se tento týden podařilo po dvouletém čekání konečně otevřít první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s EU. Dosud tento krok blokovala vláda nyní již bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána. Pro jeho nástupce Magyara bude summit prvním ve funkci, stejně tak poprvé přijede nový lotyšský premiér Andris Kulbergs. Závěry z jednání, které se týkají Ukrajiny, by podle nejmenovaného unijního zdroje poprvé po dlouhé době měly být přijaty všemi 27 státy EU. V minulosti tuto část často podpořilo jen 26 států a Maďarsko nikoli.

Ve čtvrtek večer má unijní summit jednat o konkurenceschopnosti a globálních hospodářských výzvách. Zhodnotí pokrok programu Jedna Evropa, jeden trh a jednat bude též o globálních makroekonomických nerovnováhách. Podle informací ČTK bude řeč zejména o USA a Číně.

V pátek se český premiér nejprve zúčastní takzvané migrační snídaně, což je akce zemí zastávajících podobné postoje ke zpřísnění migrační politiky EU. Samotné jednání lídrů začne v 10:00 SELČ debatou o budoucím sedmiletém rozpočtu EU. Česko označilo návrh za vyvážený, i když je potřeba dořešit ještě velké množství věcí. Země jako Německo a Rakousko by ho chtěly ještě více seškrtat, na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je třeba ho naopak navýšit. Unijní premiéři a prezidenti by měli dát pro projednávání rozpočtu politická vodítka, aby následně mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je vytvořit podmínky pro dosažení dohody o rozpočtu do konce roku.

U závěrečného pátečního pracovního oběda by se měla řešit situace na Blízkém východě a všechna ostatní témata, která se nestihnou prodebatovat předtím.

Summit by měl podle návrhů závěrů vyzvat členské státy sedmadvacítky k tomu, aby podpořily sankce proti některým izraelským ministrům v souvislosti s porušováním práv zadržených aktivistů z humanitární flotily, která chtěla nedávno doplout do Pásma Gazy. Podle informací ČTK ale Česko spolu s dalšími třemi členskými státy tyto sankce, jež vyžadují jednomyslnost, nepodpoří.

Dalším tématem bude mírová dohoda USA s Íránem. Podpis takzvaného memoranda o porozumění mezi Washingtonem a Teheránem se očekává v pátek. Lídři EU budou debatovat o tom, jak přispět ke stabilizaci situace, zejména i s ohledem na přepravu v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro globální dodávky ropy a který má být podle memoranda odblokován.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Dva ze sedmi členů ČNB chtěli rychlejší snižování sazeb
  Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) dnes prosazovali rychlejší pokles základní úrokové sazby na 5,5 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Většina bankovní rady ale podpořila mírnější uvolnění měnové politiky a schválila pokles základní sazby o půl procentního bodu na 5,75 procenta. V únoru byl pro rychlejší snižování sazeb pouze viceguvernér Jan Frait.
• Dvě americké firmy usilují o povolení bitcoinových ETF fondů
  Dvě americké firmy opět usilují u americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o povolení bitcoinových burzovně obchodovaných fondů (ETF). Podle analytiků jejich šance vzrostly s úspěšným nedělním spuštěním obchodů s bitcoinovými termínovými kontrakty (futures), uvedla včera agentura Reuters.
• Dvě pětiny Poláků považují válku na Ukrajině za velkou hrozbu pro ekonomiku
  Zhruba dvě pětiny Poláků se domnívají, že válka na Ukrajině představuje velkou hrozbu pro polskou ekonomiku. Vyplývá to podle agentury PAP ze srpnového průzkumu, jehož výsledky zveřejnil polský statistický úřad.
• Dvě řecké banky potřebují 5,7 mld. eur
  Řecké bankovní domy Piraeus a National, které patří ke čtyřem největším soukromým bankám v Řecku...
• Dveře k rozhovorům s Řeckem jsou otevřené
  Dveře k rozhovorům s Řeckem zůstávají stále otevřené. Ve Spolkovém sněmu to dnes řekla německá...
• Dvě třetiny firem jsou zajištěny kurzovým rizikům
  Zhruba dvě třetiny firem v Česku jsou zajištěny proti výkyvům kurzu koruny. Přibližně třetina se domnívá, že je připravena na uvolnění kurzu koruny a nepotřebuje na svém zajištění nic měnit. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 114 generálními řediteli firem. Firma o tom informovala dnes v tiskové zprávě.
• Dvojitý vrchol na AUD/JPY?
  Měnový pár AUD/JPY při pohledu na denní graf utváří formaci dvojitého vrcholu okolo hladiny 89,35 a nyní nastává otázka, zda bude tato formace platná. Pokud se tento měnový pár od zmíněné hladiny odrazí zpět k nižším úrovním a uzavře na denním grafu pod supportem (dříve rezistence) 87,80, mohl by následně oslabit směrem k linii neckline zmíněné formace okolo 85,80. Naopak uzavření na denním grafu nad rezistencí 89,35 by mohlo vyvolat další růst směrem k 90,70, což je maximum z listopadu 2015. Jakého scénáře se nakonec dočkáme?
• Dvojí zdanění výnosů z dividend investorům způsobuje velké ztráty
  Popularita zahraničních akcií mezi českými investory roste, ale dvojí zdanění výnosů z dividend jim způsobuje každoročně ztráty v milionech korun. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti RSM, kterou má ČTK k dispozici. Zatímco tuzemské dividendy podléhají 15procentní dani, ty zahraniční jsou podle ní zdaněny dvakrát, což je obtížné refundovat kvůli byrokratickým překážkám a nejednotným postupům v různých zemích.
• Dvořák by chtěl do voleb jednat s EK o ERM II, rozhodla by další vláda
  Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by považoval za ideální ještě do voleb jednat s Evropskou komisí (EK) o podmínkách vstupu do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. Lze to udělat bez rizika a následků, o samotném vstupu by rozhodla až příští vláda, řekl Dvořák ve včerejším pořadu České televize (ČT) Týden v politice. Další kabinet by tak nemusel případně proces k přijetí eura začínat od nuly. Zhruba pět až šest let dlouhou proceduru nelze v jednom volebním období stihnout, řekl.
• Dvořák: ČR půjde u eura spíše spontánní cestou
  Česko půjde podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) v případě přijetí eura spíše spontánní cestou. V české ekonomice bude operací prováděných v této měně stále přibývat a jejich objem bude narůstat, až se země dostane do fáze, v níž se ukáže jako nesmyslné udržovat zároveň českou korunu. Dvořák to řekl na dnešní tiskové konferenci.
• DZ Bank: Brexit by mohl podstatně oslabit německou ekonomiku
  Odchod Británie z Evropské unie by mohl německou ekonomiku jen do konce příštího roku stát až 45...
• "Džínsový král" Levi Strauss založil svou firmu již v roce 1853
  Muž, jenž oblékl svět do džínsů, americký obchodník Levi Strauss, zemřel 26. září 1902 v San Francisku. Vynálezce a výrobce džínsů získal v květnu 1873 spolu s krejčím Jacobem Davisem příslušné osvědčení patentového úřadu a legendární modré džínsy s označením 501, známé tehdy prostě jako "XX", se vydaly na své triumfální tažení šatníky.
• EBA: Banky v EU zvýšily podíly státních dluhopisů v bilancích
  Banky v Evropské unii v posledních letech výrazně zvýšily podíl státních dluhopisů ve svých bilancích...
• EBA radí bankám v EU vyhýbat se bitcoinům
  Banky v Evropské unii by neměly nabízet zákazníkům účty ve virtuálních měnách, jako bitcoin, dokud nebudou...
• EBA zveřejní výsledky zátěžových testů bank
  Evropský bankovní úřad (EBA) dnes zveřejní výsledky zátěžových testů předních bank v Evropské unii. Zpráva...
• EBA zveřejní výsledky zátěžových testů velkých bank v EU
  Evropský bankovní úřad (EBA) dnes zveřejní výsledky zátěžových testů 48 velkých bank v Evropské unii. Očekává se, že v centru pozornosti se ocitnou hlavně italské banky. Zátěžové testy byly zavedené po finanční krizi v letech 2007 až 2009 s cílem obnovit důvěru investorů a posílit bankovní systém.
• EBRD a Nizozemsko poskytnou 372 milionů eur ukrajinské firmě Ukrenergo
  Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytne spolu s Nizozemskem 372 milionů eur (9,1 miliardy Kč) na pomoc ukrajinské elektrárenské společnosti Ukrenergo. Banka dnes uvedla, že peníze mají firmě pomoct urychleně provést nouzové opravy škod způsobených bombardováním civilní energetické infrastruktury. Ukrenergo zajišťuje přenos elektřiny.
• EBRD čeká výraznější ekonomický pokles v zemích, kde působí
  Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) očekává v letošním roce hlubší ekonomický propad v zemích, kde působí, a v příštím roce mírnější oživení proti dosavadním předpokladům. Koronavirus totiž bude mít negativní dopady na ekonomiku déle, než banka čekala. Všech 38 ekonomik, ve kterých EBRD investuje, by letos mělo vykázat propad o 3,9 procenta místo původně očekávaných 3,5 procent, uvedla dnes banka. V příštím roce v regionu očekává růst o 3,6 procenta.
• EBRD kvůli válkám a suchu zhoršila výhled ekonomiky některých zemí
  Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila na 2,8 procenta výhled letošního růstu ekonomiky v zemích, kde působí. Zdůvodňuje to válečnými konflikty i prudkými výkyvy počasí. Růst v příštím roce bude vyšší, dosáhnout by mohl 3,5 procenta. I to je ale méně, než uváděla dosavadní prognóza. EBRD to dnes uvedla ve svém pololetním výhledu. Prognózu pro Českou republiku EBRD na letošek zlepšila a počítá s růstem o 1,1 procenta. Odhad na příští rok naopak zhoršila a čeká růst o 2,4 procenta.
• EBRD letos chce na Ukrajině investovat minimálně 1,5 miliardy eur
  Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) hodlá v letošním roce investovat nejméně 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard Kč), aby podpořila ukrajinskou ekonomiku, která se potýká s negativními dopady ruské vojenské agrese. Agentuře Reuters to včera řekla prezidentka EBRD Odile Renaudová-Bassová.