Daily: ECB se vydala opačným směrem než ostatní CB, euro si své zisky drží

Včerejší seance přinesla zasedání dvou centrálních bank, které rozhodovaly nad dalším vývojem měnové politiky. Jako první své rozhodnutí zveřejnila Bank of England, která podle očekávání ponechala sazby beze změny a protože své rozhodnutí doprovodila jen strohým komentářem, reakce trhu na ně byla minimální. Více ze včerejšího zasedání se proto obchodníci dozvědí až za dva týdny, kdy bude zveřejněn oficiální zápis. Již nyní ale rostou spekulace na to, že by se BoE mohla pozvolna přibližovat bodu, kdy začne napodobovat americký Fed a zahájí další vlnu kvantitativního uvolňování.

Ve zcela opačné pozici se nyní nachází Evropská centrální banka. Ani ta včera neučinila žádné měnověpolitické rozhodnutí, když ponechala sazby beze změny na 1 % a nijak nepohnula ani s likviditními opatřeními, kterými podpírá bankovní sektor v zemích eurosystému. Na rozdíl od Fedu, Bank of Japan, a částečně i Bank of England, které více či méně signalizují ochotu k dalšímu kolu rozvolňování měnové politiky, se však ECB staví do pozice banky, která by mohla již brzy začít s takzvanou výstupní „exit“ strategií, kdy by postupně rušila opatření, kterými dosud podpírá ekonomiku a celý finanční systém. K této pozici ji částečně dopomáhá relativně lepší stav ekonomiky eurozóny, která si zatím vede viditelně lépe, než například Japonsko, USA ale i Británie. Tuto svou pozici ECB ústy svého šéfa Tricheta zopakovala i včera a poté, co navíc Trichet nevyjádřil znepokojení nad rapidním růstem eura z minulých týdnů, dostala se evropská měna krátce až nad hranici 1,40 EUR/USD.

Zatímco mělo zasedání ECB značný vliv na kurz eura, obchodníci na akciových trzích mu až tak velkou pozornost nepřikládali a věnovali se zejména nově příchozím fundamentům a začínající výsledkové sezóně. Ekonomická data včera přitom příliš nepotěšila. Doslova šokem byl propad britského indexu cen domů (Halifax), který v srpnu klesal o 3,6 %, což byl jeho nejhorší meziměsíční počin od roku 1983, kdy začal být index zpracováván. Většinový konsenzus přitom počítal s růstem cen domů o 0,6 %.

O něco lépe si pak vedly výsledky z amerického pracovního trhu, kde v minulém týdnu klesl počet nově podaných žádostí o podporu v nezaměstnanosti na 445 tis., což byl výsledek ještě o 10 tis. nižší, než s čím počítal většinový konsenzus. Pozitivní dojem z těchto výsledků ale navečer částečně zkalily výsledky spotřebitelských úvěrů, jejichž objem srpnu klesal posedmé v řadě (-3,3 mld. USD), což pouze potvrzuje to, že domácnosti pokračují ve splácení dluhů a spotřebitelská poptávka tak zůstává i nadále utlumená.

Vedle makroekonomických dat a zasedání centrálních bank přišly v průběhu dopolední seance z Evropy také výsledky emise dluhopisů, z nichž ta nejzajímavější proběhla ve Španělsku, kde prodala tamní vláda bondy se splatností v roce 2013 za 2,527 %. Poptávka po dluhopisech byla poměrně robustní, když 2,15 násobně převýšila celkový objem emise. Navzdory poměrně uspokojivým výsledkům ale výnosy u většiny evropských dluhopisů stoupaly také včera, což platilo především o Portugalsku.

Obchodování na akciových trzích včera skončilo poblíž úrovní, na kterých jednotlivé burzy ve čtvrtek otevíraly. Například v Evropě rostl německý DAX o pouhých 0,09 %, zatímco například britský FTSE100 ztrácel 0,35 %. V USA pak indexy Dow Jones a S&P500 odepsaly 0,17 % a 0,16 %. Po uzavření amerických burz včera ještě byly zveřejněny výsledky hliníkárenské společnosti Alcoa, která dokázala nabídnout o něco lepší než očekávaná čísla, i když se nižší ceny hliníku a silný dolar projevily na číslech za 3Q poměrně negativně.

V ranních hodinách zatím akcie v Asii mírně ztrácejí. Pozornost si přitom získalo zejména Japonsko, kde tamní vláda schválila další fiskální stimul v podobě injekce převyšující 5 bilionů japonských jenů (61 mld. USD).

Více z dnešního Daily naleznete na našich stránkách ZDE...