Rozbřesk: Daňový balík Republikánů je pro dolar dalším bonusem, reforma však musí projít

Čtěte více

• Rozbřesk: Další snížení sazeb ČNB na spadnutí. Americká recese a maďarské QE?
  Už příští čtvrtek bude centrální banka znovu rozhodovat o snížení její hlavní úrokové sazby. Na rozdíl od předchozích dvou jednání, kdy celkem repo sazbu ČNB srazila o 125 základních bodů na aktuální jedno procento, se budou centrální bankéři rozhodovat nad regulérní prognózou, o jejímž vyznění lze samozřejmě jen spekulovat. ČNB totiž prozatím nijak nenaznačila, s jak hlubokým a dlouhým propadem ekonomiky vlastně „počítá“. Nedávné komentáře o čtyř až pětiprocentním poklesu jsou nejspíše už pasé, a proto samotná prognóza bude tentokrát ostřeji sledovaným výstupem než kdykoliv jindy.
• Rozbřesk: Další “test” prognózy ČNB
  To, že je český trh práce čím dál napjatější, potvrzují každý měsíc statistiky nezaměstnanosti. ČR se i nadále může chlubit nejnižší nezaměstnaností v historii a nejvyšší zaměstnaností a počtem volných pracovních míst v rámci celé EU. Dnes tento obrázek doplnily údaje o mzdách za druhé čtvrtletí, které naznačily, jak moc se právě tento nesoulad promítá do ceny práce a zda se tak naplňuje scénář ČNB počítající s posílením mzdových (a současně i inflačních) tlaků v české ekonomice.
• Rozbřesk: Další test prognózy ČNB
  Zdá se, že ČNB má chuť své úrokové sazby znovu zvýšit, a dál tak postupovat na cestě v tzv. normalizaci úrokových sazeb. Prozatím ji od toho odrazoval vysoký stupeň nejistoty a rizika převážně externí povahy, zatímco domácí čísla spíše nahrávala vyšším sazbám.
• Rozbřesk: Další úspěšný rok za námi, 20 let eura oslaví ECB koncem QE
  Končí starý rok, a ještě než nás obchody zavalí (ne)odolatelnými nabídkami a povánočními slevami, je čas ohlédnout se, jaký vlastně byl. Pro českou ekonomiku to byl rok nepochybně velmi dobrý. Celoroční výsledky sice zatím neznáme, ale už teď je jisté, že růst HDP dosáhl téměř tří procent, inflace i tak zůstala blízko dvojky a nezaměstnanost poklesla na nejnižší úroveň v historii samostatné ČR.
• Rozbřesk: Další ústup zahraničních investorů z českého dluhopisového trhu
  Ještě ve středu guvernér ČNB mluvil o tom, jak česká ekonomika roste nad potenciálem, a už ve čtvrtek nová várka dat z průmyslu, stavebnictví či maloobchodu potvrdila, že se na tomto směru nic nemění ani v úvodu letošního roku. Lednová čísla dopadla velmi příznivě pro všechny tyto oblasti. Průmysl si meziročně připsal dalších 5,5 % (opět především díky automobilkám), stavebnictví dokonce díky příjemnému počasí dokonce necelých 34 % a tržby obchodníkům se reálně zvýšily dokonce o více než 8 %. Ekonomika tedy na první pohled nepolevuje ve svém růstu ani na začátku letošního roku, kdy se stále více prohlubuje nedostatek pracovníků takřka ve všech odvětvích a oborech. A ne náhodou všude panuje pozitivní nálada podporovaná rostoucími zakázkami, respektive stále menšími obavami z blízké budoucnosti. Nakonec to byly právě tzv. měkké ukazatele sentimentu, které v předstihu naznačily, že se na dosavadním trendu tuzemské ekonomiky zatím nic nemění.
• Rozbřesk: Další zatěžkávací zkouška prognózy ČNB
  Dnes čekala nejnovější prognózu ČNB další zatěžkávací zkouška, a sice v podobě HDP za třetí kvartál. Máme sice k dispozici předběžný odhad statistického úřadu, který naznačil další zpomalení ekonomiky až na meziroční 2,3 %, nicméně právě dnes jsme se dozvěděli zpřesněné číslo HDP, a především pak i podrobnosti o vývoji nabídkové i poptávkové strany naší ekonomiky. Ukáže se konečně, co ekonomiku ve třetím kvartále skutečně táhlo nahoru a co ji naopak drželo při zemi. Jaký byl vliv dopravy, obchodu a stavebnictví, o němž statistici hovořili v předběžném komentáři jako o motoru růstu v tomto období, a zejména pak, jaká byla tentokrát role největšího tuzemského odvětví – zpracovatelského průmyslu.
• Rozbřesk: Další zpřísnění opatření v Česku a v Německu a problémy průmyslu se podepíšou na výkonu ekonomiky
  Pandemie bude pro nastupující vládu bezesporu tématem číslo jedna. Rekordní počty nakažených v Česku i v Německu jsou špatnou zprávou nejen pro zdravotní systém, ale také pro ekonomiku. Přísnější opatření a přirozený pokles pohybu lidí (mobilita již podle dat společnosti Google klesá) opět dopadnou na sektor služeb. Je sice pravděpodobné, že to bude méně než před rokem, je třeba si ale uvědomit, že právě služby byly tentokrát hlavním motorem českého růstu v posledním kvartále.
• Rozbřesk: Další zrychlení inflace. Poslední argument pro další růst sazeb
  Dnešní inflační čísla přinášejí další zrychlení meziročního růstu cen. Už v červenci přitom inflace zrychlila o poznání více, než jsme předpokládali my i ČNB, a to zejména kvůli jádrové inflaci. Tu žene vzhůru na jednom z předních míst imputované nájemné tažené rostoucími cenami nemovitostí a cenami ve stavebnictví (ty se do imputovaného nájemného v CPI přímo promítají).
• Rozbřesk: Další zvrat v obchodní válce, USA odkládají platnost nových cel
  Donald Trump včera zmírnil obavy z globální obchodní války, když odložil uvalení cel na některé výrobky a jiné ze “sankčního seznamu” úplně vyškrtl. Cla na telefony a vybranou elektroniku budou nově uvalena až od poloviny prosince a dovozy farmaceutického zboží a výrobků důležitých pro národní bezpečnost byly ze sankčního seznamu úplně vyškrtnuty. Trhy přivítaly tento krok s nadšením. Akcie táhly vzhůru zejména technologické tituly - Apple si připsal přes 4 % a širší index S&P 500 povyskočil vzhůru o 1,5 %. Naopak bezpečné dluhopisy smazaly trochu ze svých masivních zisků z posledních seancí, stejně jako zlato, které spadlo ze šestiletých maxim.
• Rozbřesk: Další zvýšení sazeb ČNB na obzoru?
  Začíná týden nabitý zajímavými událostmi, z nichž asi tou nejvýznamnější bude pro tuzemský finanční trh čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB. Centrální bankéři budou mít v rukou novou – letos už čtvrtou – prognózu, a proto se už asi nemá smysl vymezovat vůči té současné, která je už ze srpna. A nový výhled bude vedle pravděpodobného dalšího zvýšení úrokových sazeb tím nejzajímavějším výstupem listopadového jednání rady. Ukáže se totiž, zda ČNB zůstává i nadále optimistická ohledně dalšího zrychlování růstu české ekonomiky jako doposud, stejně jako přesvědčená o rychlém posilování koruny.
• Rozbřesk: Deadline brexitu se prodlužuje o další tři měsíce
  Už čtyři dny před termínem (v pondělí) se vyjasnilo, jakým směrem bude pokračovat brexit. A „překvapivě“ tím stejným jako doposud, neboť Británie dostala další tři měsíce na to, aby svůj odchod z unie završila. Do konce ledna tak možná bude jasné, zda Británie skutečně z unie odejde či nikoliv. Avšak je to přece jen dlouhá doba, během níž se může stát leccos - ať už jde o možnost předčasných voleb nebo referendového reparátu. Ve hře ovšem současně zůstává možnost divokého odchodu stejně jako zrušení brexitu. Pro firmy i finanční trhy se tak jen prodlužuje doba nejistoty a pro britské zákonodárce čas na to, aby si rozmysleli, jak dál.
• Rozbřesk: Deficit českého rozpočtu narůstá
  Po nejhorším dubnovém výsledku státního rozpočtu za posledních sedm let přišel na řadu i nejhorší květnový výsledek. Hospodaření státu v letošním roce stále zaostává za očekáváním (plánem), a tak se už za prvních pět měsíců podařilo vytvořit deficit přesahující hranici padesáti miliard korun.
• Rozbřesk: Deficit pozitivních zpráv narůstá
  Jestli je v posledních měsících nadbytek něčeho, tak především nepříznivých ekonomických zpráv z našeho blízkého okolí. Ať už jsou to stále jasnější známky slábnoucí evropské ekonomiky nebo zhoršující se nálady firem (viz Ifo) a analytiků (včerejší ZEW). Kdybychom měli hledat společného jmenovatele s touto expanzí negativismu, bude to nepochybně obava ze zhoršení mezinárodního obchodu, respektive potenciálního vyhrocení tzv. obchodních válek s následnými dopady na zahraniční trhy.
• Rozbřesk: Deficit překoná 100 miliard korun, ekonomika se bez pomoci na nohy ale nepostaví
  Český státní rozpočet v květnu pravděpodobně propadl do výraznějšího deficitu. Už ke konci dubna se hospodaření státu propadlo do deficitu skoro 94 miliard korun a v květnu pravděpodobně daleko výrazněji na stát dopadnou jednak výpadky daní (dané propadem aktivity i odklady) a současně postupně se rozjíždějící výdajové programy (jako programy Antivirus). Pomoc v Česku se rozbíhala spíše pomalu, ale i tak určité náklady (v řádu nižších desítek miliard korun) by měly být v květnovém rozpočtu vidět - deficit pravděpodobně výrazně přesáhne 100 miliard korun a za celý rok si lze představit i úrovně přesahující 500 miliard korun.
• Rozbřesk: Delta může ohrozit migraci do Německa a přiživit inflační tlaky
  V posledních dnech jsme několikrát psali o tom, proč delta varianta COVID-19 sice Evropu na podzim nezasáhne tak výrazně jako jiné části severní polokoule, ale proč ovšem může ve hře déle udržet vysokou inflaci. Jedním z hlavních důvodů je asymetricky výraznější dopad delty na Asii a riziko opětovného přerušení již tak napjatých dodavatelských řetězců. To není zdaleka vše. Delta varianta také může ještě více zkomplikovat příchod zahraničních pracovníků do Evropy a vyostřit napjatou situaci na některých pracovních trzích - to se samozřejmě týká na prvním místě Česka a střední Evropy obecně. Z velkých evropských zemích je to zejména potíž Německa.
• Rozbřesk: Delta varianta - nejistota pro cestovních ruch i podzimní volby
  Delta varianta covidu pravděpodobně v Evropě naruší poklidné léto, které si na vlně pokračujícího očkování řada evropských politiků velmi, velmi přála. Výrazně vyšší nakažlivost nové mutace však vede k tomu, že vir se začíná rychleji rozšiřovat i v relativně více proočkovaných společnostech (jako Velká Británie). Zatímco uprostřed května měla Británie denní přírůstky nakažených okolo jeden a půl tisíce nových případů, dnes je to již přes dvacet tisíc. Za stejnou dobu přitom vzrostla proočkovanost populace přibližně ze 40 % na zhruba 55 %..., to je však při výrazně nakažlivější variantě málo na to, aby to zabránilo startu nové vlny.
• Rozbřesk: Delta varianta zatím nebrání rozvolňování, co ukáže podzim?
  I když pandemie v řadě zemí nabírá kvůli převažující delta variantě na síle, zdá se, že řada vyspělých zemí zvažuje spíše další rozvolnění opatření i cestovních omezení (například mezi USA, Kanadou a Velkou Británií). To je minimálně pro nejbližší měsíce dobrá zpráva pro cestovní ruch i řadu navazujících služeb. Otázkou je, zda se tato strategie později vládám nevymstí a co potom přinese podzim a zima?
• Rozbřesk: Den D pro českou ekonomiku - zvýší ČNB po deseti letech sazby?
  Dnešní zasedání ČNB bude velice napínavé. Nová prognóza pravděpodobně znovu ukáže centrálním bankéřům, že sazby by měly jít v třetím kvartále vzhůru. Část z nich i proto asi nebude vidět důvod k odkládání prvního růstu sazeb (po skoro deseti letech). Někteří však mohou být “na vážkách?. Jednak proto, že koruna od posledního zasedání posílila jak vůči euru, tak především vůči dolaru (od začátku roku již o 16 %), a utáhla tak měnovou politiku přirozeně nehledě na sazby.
• Rozbřesk: Den D pro ECB...jak může zareagovat euro a koruna?
  Čeká nás napínavé zářijové zasedání ECB. Mario Draghi na posledním setkání řekl, že na podzim proběhne v ECB vážná deb...
• Rozbřesk: Dieselová krize se prohlubuje
  Spiknutí pumpařů při nastavování marží podle všeho nabývá kolosálních rozměrů a nákaza se z Česka šíří už i za hranice naší kotliny! Ani v USA totiž vývoj cen ropy a produktů v poslední době neodpovídá historickým zkušenostem. Alespoň soudě dle vývoje cen nafty v New Yorku, která od ledna vzrostla asi na dvojnásobek. Tedy násobně více než cena surové ropy (WTI zdražila asi 3x méně).